Základy somatologie - poznámky

Základy somatologie – letní semestr
Výživa
Vitamíny
- přídavné složky potravy. Tělo je potřebuje, pač si je nedokáže samo vytvořit.
potřebujeme v malém množství. Účastní se metabolických a fyzických dějů.
různorodé látky
hypovitaminóza – úbytek, nedostatek vitamínů
hypervitaminóza – nadbytek vitamínů, vitamíny si ukládá, nebo jsou vylučovány močí
organismus má urč. zásobu vitaminů, ukládají se v játrech
hypo i hyper může vést k poškození organismu
více než 20 vit., v těle se uplatňuje 13 vit.
Rozdělení:
rozpustný v tucích – ADK
rozpustný ve vodě – B, C, H, PP
B1 (thiamin)
v živočišné i rostlinné formě
nachází se: obiloviny, játra, srdce, libové vepřové maso
zasahuje do výměny cukrů v CNS
nedostatek B1 vzn. při konzumaci jednotvárné stravy, při nevhodném vaření.
projevy: vyšší únavnost, zánětu nervů, zánět svalů
B2 (riboflavin)
v mase, játrech, srdci, ledvinách
zasahuje do buněčného dýchání
nedostatek se projeví: zarudlý malinový jazyk, bolavé a popraskané koutky, poruchy ústní sliznice
B6 (pyridoxin)
mléko, kvasnice, maso
podporuje látkovou výměnu bílkovin
funkce vitam. B1 a B2
při nedostatku – projevy: špatné hojení – pomalé – hlavně na sliznicích
B12 (kobalamin)
v živočišné potravě (játra, ledviny), mléko
nedostatek – vegan
nejdůležitější – pomáhá udržovat krvetvorbu
poruchy – 2 způsoby: nedostatek v potravě anebo je narušeno vstřebávání, vstřebávání je umožněno tzv. vnitřním faktorem – na něj se váže vit. B12 a vstřebává se pak v kyčelníku=ileu.
nedostatek - >porucha tvorby – anémie=chudokrevnost
H (biotin)
váže se na bílkovinu
je obsažena ve vaječném bílku
zabraňuje jejímu vstřebávání ve střevě
nedostatek – u dětí se zpomaluje růst, objevují se u lidí záněty kůže a sliznic, únava a bolesti ve svalech
PP (kyselina nikotinová)
nejvíce se vyskytuje v kvasnicích, libovém mase, játrech, mléce, listnaté zelenině
součástí enzymů, které se podílejí na buněčných oxidací
nedostatek vede k zánětu nervů, sliznic, k těžkým průjmům a duševním poruchám
C (kyselina ascorbová)
zasahuje do většiny metabolických dějů
působí na základní tvorbu buněčné hmoty-hlavně pojiv, chrupavka a kost
zvyšuje odolnost organismu proti infekcím, zrychluje hojení ran
zdroj vit. je především ovoce a zelenina – citrusové plody (šípky, rybíz, citrony, pomeranče)
nedostatek – snižuje se odolnost organ. proti infekcím, ničí se zuby – vypadávají, krvácivost, kurděje – co je to? Najít, kde a proč.
A
obsažen ve veškeré barevné zelenině a v plodech, rostlinný potravě – obsažen ve formě, ze které teprve ten účinný vitam. A vzn. =>prekurzor, v neaktivní formě, až poté se z něj stane účinný vit.
obsažen v mléce, v tucích, játrech, ve vejcích a oleji
nezbytný a nutný na tvorbu barviv v sítnici oka – barviva => viděli barevně
účastní se tvorby bílkovin vaziva
nedostatek vyvolává tzv. šeroslepost – při stmívání vidí špatně
dochází k nadměrnému rohovění kůže a vzn. poruchy vazivových struktur
meziobratlové ploténky, kolena – snižuje odolnost
D
obsažen v mléce, vnitřnosti, játra ryb
nejdůležitější zdroj u nás – vlastní tvorba v kůži-prekurzor, vitam. je aktivován slunečním nebo ultrafialovým zářením
UVA – zdraví, UVB-C – nezdravé
účinným se stává až po metabolické přeměně v ledvinách, z ledvin se aktivuje - >jde do ledvin, kde se skladuje, org. potřebuje, játra uvolní
úloha – zvyšování, vstřebávání Ca a P ve střevě, ukládá se do kostí a slouží k tzv. mineralizaci
nedostatek – křivice (rachitis), v dětství – nedostatek sun, netvoří vit. D ->křiví kosti
nedostatek – v dospělosti – začnou se lámat – demineralizace, jsou náchylné ke zlomeninám, kazí se zubiska (kazy)
nadbytek – může vzn., že se podává v lékové formě, Ca se nadměrně vstřebává a ukládá se ve stěnách cév a orgánů – srdce a mozek
E (tokoferol)
vit. E najdeme v rostlinných olejích, živočišných tucích a obilná zrna
nedostatek nehrozí – v potravě dostatek
neví se na co je dobrý
zabraňuje hromadění rozpadových produktů látkové přeměny a tím zabraňuje poškození jaterních tkání
nedostatek – poškození jater a snižuje se odolnost červených krvinek
K
přítomen v zelenině (květák, hrách, obiloviny, v malém množství v mléce)
v malém množství se tvoří v tlustém střevě, díky činnosti bakteriím, proto jeho nedostatek vzn. až při poruchách střevní fce – při zničení střevní mikroflóry, nedostatku žluči.
řídí tvorbu látek nutných pro srážení krve
nedostatek vede k prodloužení doby nutné k zástavě krvácení, anebo i k těžkému krvácení
4 faktory nutné pro srážení krve
Ke zvýšené spotřebě všech vitamínů dochází těžké fyzické práce, při nemocích, při úrazech, operaci, při těhotenství.
Kurděje (skorbut) jsou http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/140467-nemoc" nemoc způsobená dlouhodobým nedostatkem ve stravě. Dnes už je tato poměrně vzácná, vyskytuje se občas jen ve velmi chudých oblastech tzv. třetího světa. Dříve jí trpěli zejména chudí lidé, obzvláště v zimních měsících, nebo námořníci při dlouhých plavbách. Nemoc se projevuje především z dásní, pod , do .cz/heslo/177927-sval" svalů, do nehtových lůžek, vnitřních orgánů, sníženou odolností proti nemocem a poruchou .
Zdravá výživa je taková strava, která kvalitativně i kvantitativně odpovídá potřebám organismu. Taková strava by měla obsahovat – 15% bílkoviny, 25% tuky, 60% sacharidy.
Bílkoviny
Pro organismus nezbytné, jediný zdroj dusíku
Jsou využívány k obnově a tvorbě vlastních bílkovin
Jsou buď živočišné, nebo rostlinné
Živočišné obsahují všechny aminokyseliny – 50% z 15%
Rostlinné většinou neobsahují esenciální aminokyseliny – 50%
Denní příjem by měl být 1 g bílkoviny = 1 kg váhy
U dětí a těhotných žen až 4 g = 1 kg váhy
Sacharidy
Jsou hlavním zdrojem energie
V potravě získáváme hlavně monosacharidy, oligosacharidy, polysacharidy, celulóza – což je vláknina, která podporuje činnost trávící soustavy
Denní příjem cukrů by měl být 4-5 g = 1 kg váhy
Když nejsou, tak tělo odbourává více tuky – nebezpečné, hrozí vzn. ketózy
Tuky
Slouží jako zásoba energie
Jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin a cholesterolu
Jsou nutné pro spouštění a vstřebávání se vitaminů, rozpustných v tucích
Denní příjem tuků 0,5-1,5 g = 1 kg váhy
Voda
Denní příjem 2-3 litry
Nezbytnou součástí buněk
Minerální látky
Sodík
- je hlavní mimobuněčný kationt
Nachází si se v plazmě a tkáňovém moku
Udržuje osmotický tlak – váže vodu
Účastní se bioelektrických dějů na membránách
Denní příjem 3-4 g = 1 kg váhy, NaCl10-15 g = 1 kg váhy
Při nedostatku svalové křeče => dehydratace
Chlór
Napomáhá udržovat osmotický tlak
Přítomen ve všech tkáních
Draslík
Hlavní nitrobuněčný kationt
Umožňuje činnost nervových a svalových buněk
Ovlivňuje metabolismus sacharidů a bílkovin, aktivuje enzymy v metabolismu
Prevenci proti ateroskleróze
Denní potřeba 2-4 g = 1 kg váhy
Snižuje se svalový tonus – svalové napětí, dráždivost svalů, krevní tlak
Vápník
Vyskytuje se v tkáních, součástí kostí a zubů
Ovlivňuje nervosvalovou dráždivost
Umožňuje srážení krve
Ovlivňuje propustnost buněčných membrán a syntézu (vznik) bílkovin
Denní potřeba 1 g = 1 kg váhy
Při nedostatku - osteoporóza = řídnutí kostí, osteomalacie = měknutí kostí, svalové křeče
Železo
Je součástí hemoglobinu, myoglobinu = svalová bílkovina, cytochromů a enzymů
Denní potřeba 14-20 miligramů = 1 kg
Při nedostatku železa – chudokrevnost = anémie, oslabená imunita
Hořčík
Nachází se v kostech, svalech, játrech, v krvi
Snižuje nervo-svalovou dráždivost, srážení krve
Součástí enzymů
Denní potřeba 0,25 g = 1 kg
Nedostatek – zvýšená nervo-svalová dráždivost => svalové křeče, třes, deprese, zvýšená srdeční frekvence
Jód
Hormony štítné žlázy
1,1 – 1,2 miligramů
Při nedostatku vzn. struma (vole). Poruchy struma, kretenismus
Fosfor
Ve všech tkán, nukleonových kyselinách (DNA), fosfolipidy enzymů, kostní a zubní tkáň, ATP
1 g / 1 kg váhy
Při nedostatku se kazí zubiska
Síra
Zinek
Selen
Fluór
Mangan
Měď
Kobalt
Metabolismus
Látkový metabolismus
Metabolismus sacharidů
Monosacharidy, oligosacharidy, polysacharidy, štěpí se na monosacharidy a to v dutině ústní a v tenkém střevě
Vstřebávají se do vrátnicové žíly, krví jdou do jater, v játrech se ukládají ve formě glykogenů (zásobní látka cukrů), anebo se z nich tvoří glukóza (metabolizuje se a spotřebovává se)
Glykémie – stálá koncentrace cukru v krvi – 4,5-6 milimoly
Hypoglykémie – snížená koncentrace cukru v krvi
Hyperglykémie – zvýšená koncentrace cukru v krvi
Řízení metabolismu:Nervově – z hypotalamu
Látkově – hormon inzulín, adrenalin, glukagon, glukokortikoidy
Onemocnění:diabetes mellitus – cukrovka, 1. nebo 2. typu
Inzulín se tvoří ve slinivce břišní – pankreas
Tvoří málo nebo vůbec, anebo se tvoří, ale chybí vazebná
místa, kam by se měl inzulín vázat.
Unavený, hodně chodí na záchod, mají žízeň, nezadržují moč, průjmy. Spojeno s vysokým krevním tlakem, cholesterolem.
Diabetický vřed – ucpou se cévy, noha začne odumírat.
Tukový metabolismus
Zdroj energie, zásobárna energie
V potravě je získáváme pomocí TAG (triacylglyceroly) -> v žaludku se štěpí, tenkém střevě dochází k emulgaci (na tuky se vážou žlučové kyseliny), vzniklý produkt se enzymaticky štěpí a vzn. monoacylglyceroly MAG + mastné kyseliny => tvorba micely – částice z mastných kyselin + žlučové kyseliny + MAG + cholesterol => pronikají do střevní sliznice
Energetický metabolismus
Většina látek je využívána jako zdroje energie, energie se získává díky metabolismu živin
Dělení: Bazální = západní – látková a energetická přeměna potřebná pro udržení základních životních fcí. 5,4 – 8,3 MJ/den
Potřeba je závislá na věku, pohlaví, velikostí těla, teplotou těla, klimatem,...
Celkový energetický = bazální + aktivní metab., což je to, co potřebujeme navíc. Př. u lehce pracujícího člověka potřebuje 12 KJ/den, těžce pracující 17 KJ/den.
Negativní bilance – vzn. při nedostatečném příjmu, kdy dochází ke snižování hmotnosti těla, což může vyústit k podvýživě.
Pozitivní bilance – vzn. při nadměrném příjmu, víc energie přijmeme, než vydáme – ukládají se tuky, zvětšuje se tělesná hmotnost, vzn. obezity.
Spalné teplo základních živin – taková energie, kt. je získaná z jednoho gramu základních živin. Z 1 g bílkovin získáte zhruba 23 KJ, z 1 g cukru přibližně 17 KJ, z 1 g tuku přibližně 39 KJ.
Přeměna energií
látky přijaté potravou (bílkoviny, cukry a tuky) jsou v organismu postupně metabolizovány
během jejich štěpení (katabolismu) se uvolňuje energie ve formě tepla a zbylá část energie (cca 50%) je v organismu ve formě makroergních fosfátových vazeb (hlavně ATP)
získaná E se využívá při aktivním transportu látek přes buněčné membrány, pro syntézu látek tělu vlastních (anabolismus) a pro svalovou kontrakci
katabolické a anabolické děje probíhají neustále a současně
Spalné teplo
množství E obsažené v jednotlivých živinách je možné zjistit jejich spálením v kalorické bombě
při spálení (oxidaci) 1g cukrů se uvolní 17 kJ, z 1g bílkovin 23 kJ, z 1g tuků 38kJ
množství E uvolněné spálením, fyzikální spalné teplo, je u cukrů a tuků stejné jako množství E, které se uvolní jejich štěpením na oxid uhličitý a vodu v organismu ( fyziologické spalné teplo); u bílkovin je množství E uvolněné při štěpení menší (16,7 kJ), protože bílkoviny se nerozloží na CO2 a H2O, ale část E zůstává ve štěpných produktech, které jsou z organismu vyloučeny močí
Energetický ekvivalent
udává množství E uvolněné z jednotlivých živin při spotřebě 1 litru kyslíku
průměrné hodnoty jsou pro cukry 21,1 kJ, pro bílkoviny 18 kJ, pro tuky 19kJ
Průměrná energetická spotřeba u člověka vážícího 70 kg:
Sedavé zaměstnání s minimálním pohybem11 000 kJ/24 hod
Zaměstnání s mírným pohybem12 000 kJ/24 hod
Středně namáhavá svalová práce14 000 kJ/24 hod
Velmi namáhavá svalová práce18 000 kJ/24 hod
Vlastní přeměna látek
probíhá v organismu neustále a s různou intenzitou
anabolické procesy – syntetické procesy
katabolické procesy – vznikají štěpné produkty při současném uvolňování E
Sacharidy
Glykogen
živočišný škrob, je hlavním sacharidem živočišné buňky
v každé buňce, v jaterních a svalových v podstatně větším množství
v játrech tvoří cca 2-4%, při mobilizaci (glykogenolýza – rozklad glykogenu) postačí pokrýt potřeby organismu asi na 18-20 hodin; během hladovění nebo fyzického vyčerpání klesá množství jaterního glykogenu pod 1%; jaterní glykogen vzniká z glukózy dopravované portálním oběhem nebo z glukózy vzniklé tzv. glukoneogenezou = novotvorba glukózy z necukerných látek, event. z kys. mléčné
v kosterním svalu v koncentraci asi 0,4-0,6%, slouží pouze jako lokální pohotovostní zdroj E; vzniká výhradně z glukózy přiváděné krví
celková rezerva u zdravého člověka cca 300g
Glukóza
koncentrace na lačno v krvi je 3,3 – 6,1 mmol/l = glykémie – je výslednicí mezi příjmem glukózy a glukoneogenezou na jedné straně a její neustálou konzumací buňkami celého těla na straně druhé
tyto procesy jsou velmi přísně regulovány
při namáhavé práci dochází ke zvýšené spotřebě glukózy → organismus je ohrožen hypoglykémií x po jídle, zejm. je-li bohaté na látky sacharidové povahy, může vzniknout hyperglykémie
jediný hypoglykemizující hormon je inzulin
hyperglykemizující hormony jsou glukagon, glukokortikoidy, adrenalin, somatotropní hormon, nepřímo i tyroxin
kys. mléčná je meziproduktem sacharidového metabolismu, její hladiny v krvi je variabilní, závisí na valové námaze, na prokrvení tkání, na zásobení tkání kyslíkem; její hromadění ve svalech je jednou z příčin svalové únavy
Lipidy
velmi různorodé látky s pestrým fyziologickým i metabolickým významem
v organismu fungují jako rozpouštědla (vitamíny), energetická rezerva, termoregulační funkce – mají špatnou tepelnou vodivost, mechanický ochranný význam – snadno se deformují
kožní maz má lipoidní charakter, udržuje kůži vláčnou, pružnou a má baktericidní účinky
Proteiny
tvoří základ živé hmoty, jejich základní jednotkou jsou aminokyseliny (AMK), které se navzájem spojují peptidickými vazbami (CO-NH)
rozštěpením peptidové vazby se uvolň