Přednášky - Šilerová

Architektura IS Celková architektura Definice: Celková architektura představuje schéma orientující se na vývoj IS/IT v podniku nebo instituce uspokojování informačních potřeb z hlediska řízení a obchodu. Celková architektura zohledňuje všechny podstatné jevy návrhu IS/IT.
Celková architektura strategická orientace IS
adekvátní funkční spektrum
integrovanost
funkční
datová
SW, HW
uživatelská
Celková architektura relativně stabilní rámec řešení
významný komunikační prvek
otevřená architektura
ekonomické hledisko
modularita systému
využití technologie Priority v informační architektuře Potenciální přínosy
krátkodobé
dlouhodobé
Vyvolané změny v podniku
způsob jakým ICT ovlivní podnik
Pravděpodobnost úspěchu
podnikové klima, náročnost, lidský faktor
Požadavek aplikace
ze strany uživatele Faktory ovlivňující návrh předmět činnosti
charakter činnosti
organizace a organizační struktura
dislokace mimo ČR
Dílčí architektury funkční architektura
procesní architektura
datová architektura
sw architektura
hw architektura
technologická architektura Funkční spektrum procesní orientace
podpora nadnárodních společností
integrace interních datových zdrojů
funkce podporující marketingové analýzy
Místo architektur v řízení IS 1.  vzájemný pohled tvůrců a uživatelů
2.  rozvoj i provoz v souladu s globální architekturou
3.  nutná míra systematičnosti
4.  dodržování standardů a norem
Vrstvy v architekturách prostředí – ekonomické, legislativa, organizační struktura
aplikační – provozované a řešené projekty, jejich dokumentace, funkční a datová specifikace
technologická – návrh a provoz sítí, vymezení jednotlivých komponent
Vrstvy architektury prezenční vrstva – uživatelské rozhraní, nástroje pro vytváření
funkční vrstva – zajišťuje vzájemnou konektivitu aplikací
datová vrstva  
Důsledky pro návrh architektury
Příklady
Předmět činnosti organizace
·        Definování obsahu jednotlivých bloků architektury a jejich vazeb
·        Orientace na adekvátní ASW
Výrobní podnik vers. obchod vers. finanční ústavy
Charakter činnosti
·        Vymezení jádra architektury a obslužných bloků
·        Vymezení úloh na úrovni TPS
Rezervační případ u dopravních společností
Organizace, org. struktura
·        Analýza řídících úrovní, jejich funkcí a vazeb
·        Posouzení možnosti zásahů do organizační struktury
Typ organizační struktury
Dislokace org. jednotek
·        Možnosti komunikace
·        Stanovení centralizace/decentralizace datových zdrojů
V případě velkých výrobních systémů
Hlediska ovlivňující IS/IT Centralizace/decentralizace řízení
·        Dopady do funkční architektury
·        Vybavení podnikatelských jednotek
Centralizace marketingu – problém ochoty sdílet společné databáze
Rozsah a úroveň uživatelské sféry
·        Zajištění podpory konzultačních funkcí
·        Analýza zkušenosti uživatelů v IT
Podpora „hot line“
Stav IS/IT
·        Možnosti integrace stávajících zdrojů do nové architektury IS/IT
·        Možnosti integrace stávajících personálních kapacit organizaci do vývoje a provozu IS/IT
Organizace s dlouholetou tradicí a zkušenostmi v IS/IT při přechodu na novou architekturu
Hledisko návrhu
Důsledky pro návrh architektury
Příklady
Hlediska ovlivňující IS/IT Hledisko návrhu
Důsledky pro návrh architektury
Příklady
Předpokládané změny v předmětu a charakteru činnosti
·        Orientace na vysokou flexibilitu IS/IT
·        Zajištění možnosti rekonfigurace IS
·        Orientace na úlohy metainformačního charakteru
Nedokončené procesy legislativních změn
Organizační změny související s vlastnickými otázkami, restrukturalizace výroby
Hlediska ovlivňující IS/IT Životní cyklus cyklus zahrnující proces od rozhodnutí budovat IS do doby ukončení provozu
životní cyklus jednotlivých agend versus celého systému Kaskádový životní cyklus použití v době sálových počítačů
ohraničení jednotlivých vývojových etap
v praxi se příliš neosvědčil
dlouhá doba do zavedení v podniku Kaskádový životní cyklus Inicializace projektu
úvodní studie
průzkum podniku
Změnové řízení
koncepce systému
stanovení detailů
programování a programovací testy
funkční testy Kaskádový životní cyklus Uvádění do provozu
funkční testy
provoz systému
Kaskádový životní cyklus KŽC je charakterizován
ručním programováním
metodologií strukturovaného programování
využitím databázových systémů
směsí on-line a dávkového zpracování
vývojem aplikací většinou pro centrální počítač
účastí uživatele ve fázi určování požadavků a zavádění systému
Prototypový životní cyklus Prototyp je dočasná verze systému, která ukazuje základní rysy systému, který bude později implementován
Prototypový životní cyklus Vývoj prototypu
specifikace
zavádění
využití poznatků- zahození systému
Vývoj systému
specifikace
zavádění Prototypový životní cyklus Řádné vedení projektu – využívání prototypingu (dochází k překrývání fází projektu, posouzení požadavků)
Předřazení datové analýzy Iterativní životní cyklus Rozložení cyklu na přírůstky
Model celého podnik
Funkční prototyp – požadavky na data a funkce, zapojení zadavatele do přípravy systému Iterativní životní cyklus Prototyp designu
vymezení objektů a převod do programovacího jazyka, přizpůsobení určité architektuře
Implementace
schválení uživatelem
vyhodnocení vlivu na podnik
školení obsluhy
provoz
Ekonomika informačních systémů Otázky manažerů při zavádění IS kolik celkově vydáme na IS/ICT
jak afektivní jsou naše výdaje
jak velký nárůst výdajů bychom měli předpokládat
máme uspokojivou návratnost investic
může být IS/ICT použita jako konkurenční zbraň Náklady na IS a ICT rozlišení z časového hlediska:
jednorázové – investiční, neinvestiční
běžné (provozní)
jednorázové náklady
řešení projektu
nákup a instalace technických prostředků
Náklady na IS a ICT jednorázové náklady
testování SW, proškolování
Skryté náklady
osobní počítače a jejich SW
školení a služby
vstupy dat a obsluhy terminálů Přímé ekonomické efekty úspora pracovních sil
úspora materiálových a režijních nákladů
zkrácení průběžných dodacích dob
zvýšení výroby
zvýšení objemu zisku Nepřímé ekonomické efekty zvýšení podpory podnikových cílů
zvýšení konkurenceschopnosti
zvýšení informovanosti
Hodnocení projektu
Návratnost investic
Ostatní rizika a přínosy
Hodnota aplikace z hlediska použití IT Návratnost investic trvalé úspory – integrovanost informací
jednorázové úspory
jednorázové snížení skladových zásob
procentní snížení rozpracované výroby
zpřesnění podkladů pro kalkulace a tvorbu výrobních plánů Ostatní přínosy a rizika podpora konkurenceschopnosti
podpora řízení podniku
naléhavost řešení podnikových problémů
organizační riziko Ukazatel TCO Členění do 4 kategorií (Gartner Group)
investice
technická podpora
řízení (administrace)
činnost konečného uživatele
Hodnocení IDC –
kolik uživatelů podporuje jeden IT specialista, kolik času je potřeba na jednu úlohu, produktivnost koncových uživatelů, ztráta způsobená výpadkem
Náklady na IS/ICT Druhová struktura
hardware
software
pracovníci
služby
režie Normy kvality IS/IT Normy ISO 9xxx
Model zajišťování kvality při projekci/vývoji, výrobě, instalaci a servisu (ISO 9001)
Ocenění CZECH MADE
Charakteristika firmy dodávající IS, vlastní aplikace IS, image dodávající firmy, vnější integrita produktu, technické a funkční charakteristiky, uživatelský komfort, způsob dodání, instalace IS Lidský aspekt efektivnosti IS Hledisko
ekonomické
pohodlí při práci
spokojení z práce
sociální
osobní jistoty práce
možnosti ovlivňovat změny
Útvar IS/ICT jako samostatné středisko přiřazení N těm uživatelům, kteří mají zisk z užívání ISICT
lepší řízení využívání zdrojů
odstranění dojmu vysokých N na IS/ICT
odpovědní manažeři se stanou mnohem znalejšími uživateli, když si budou uvědomovat odpovědnost za platby Platby za služby útvaru IS/ICT srozumitelný uživateli
okamžitý a pravidelný
ovlivnitelný
účtovatelný
přiřaditelný k užitku
v souladu s informační strategií Ukazatele podíl výdajů IS/IT z celkových příjmů podniku
podíl výdajů IS/IT z celkových výdajů
podíl mezd pracovníků IT z celkových mezd na řídící a administrativní pracovníky Co dnes žádá zákazník návratnost investic
rychlé výsledky
minimalizovaný risk
partnerské vztahy s dodavatelem
Systémy pro podporu řízení ERP systémy Enterprise Resource Planning
představují základní stavební kameny při budování komplexního podnikového informačního systému
aplikace umožňující řízení a koordinaci všech disponibilních zdrojů
pokrývají všechny oblasti podnikového řízení –prodej, sklady, RV, ŽV, operativní řízení… ERP výrazně ovlivňují řízení podniku
determinovány vývojem ekonomiky
nejedná se pouze o společnou databázi
nástroj pro zvyšování celkové efektivnosti podniku
otevírání okolí – SCM, CRM, BI
CRM Customer Relationship Management
jeden ze základních konkurenčních zdrojů
funkční pokrytí komunikačních procesů v oblasti péče o zákazníky
vytvoření a zlepšování vztahu se zákazníkem
zpřístupnění společnosti zákazníkům
Důležitá komponenta Business Inteligence
CRM Důležité stránky
kvalita služeb
motivování a odměňování lidí
získávání a udržení lidí
proniknutí do podstaty informace o zákazníkovi
budování kvalifikovaného prodeje
Přínosy CRM optimalizace procesů souvisejících se zákazníkem
dodatečné příležitosti růstu
kvalitativní přínosy spojené s CRM SCM Suplly Chain Management
Podnikové a nadpodnikové plánování, řízení a kontrolní mechanismy všech procesů navazujících na dodávky zboží
závislá na systémově orientované motivaci, právních normách, otevřené počítačové síti
význam informační a komunikační infrastruktura
SCM ideální propojení interní a externí sítě vztahů
model zprostředkovatele
model „každý s každým „ - vychází z internetu (odbourává se dělení na interní a externí síť) SCM ERP CRM
MIS Pro uvedené systémy jsou velmi důležité znalosti Vztah modulů IS v podniku Využití IS znalost klíčovým zdrojem pro získání konkurenční výhody
intelektuální kapitál
lidský kapitál – znalosti, motivace, kompetence pracovníků
interní kapitál – datový a znalostní obsah, komunikační model, firemní kultura
externí kapitál – zákaznická a dodavatelská síť
Význam informací a dat Data a informace Data - obraz vlastnosti, objektu, vhodně formalizovaný pro přenos, interpretaci, nebo zpracování prostřednictvím lidí nebo automatů
Informace - je význam, který člověk přisuzuje údajům, je součástí komunikačního procesu.
Rozdělení informací Interní – o stavu objektu – výroba, finanční situace, personální otázky
Externí – z vnějšího prostředí – o situaci na trhu, platné legislativě, výrobních technologiích
Důvěryhodnost informací – pravdivost, spolehlivost, dostupnost
Zdroje informací Formální informace – knihy, rozhlas, televize, databáze
Neformální informace – diskuse
Význam informace Obsahová charakteristika – přesnost, význam pro danou aplikaci, formát
Nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti – připoutání zákazníka, rozvoj podniku, centrální sběr a zpracování Využívání správných informací efektivní řešení problémů
uplatnění informací v cyklu řízení
vznik nápadů ekonom. 20% vnější vztahy 45% IT 60% Využití internetu ekonom. a obchod 74 – 80% vnější vztahy a IT 94 – 10% Přístup k internetu IT a ekonom. 72 – 76% Preferovaný typ dokumentů Úsek Využití Výsledky výzkumu v nemediální sféře Efektivní využití informací
Informace je nutno účelně filtrovat, destilovat, analyzovat a dávat do vzájemných vztahů – Competitive Intelligence (CI) Efektivní využití informací Competitor Intelligence
Customer intelligence
Market Intelligence
Partner Intelligence
Technical Intelligence
Business Intelligence Efektivní využití informací Informační zdroje CI
nepublikované zdroje – primární marketingový výzkum
publikované zdroje – tištěné, elektronické
polopublikované zdroje (šedá literatura) – výzkumné zprávy, technické zprávy
Mýty CI CI je špionáž – dodržování etické hranice
SW pro Business Intelligence je zaveden automaticky – skladování a vyhledávání dat
Získávání informací z novin a časopisů
CI je drahá – poměr mezi náklady a výnosy
Malé podniky nepotřebují CI
CI potřebuje spoustu dat – data důležitá Efektivní využití informací důležitá vize
vytvořit zadání pro vyhledávání a zpracování dat
dosažení informační jádro

Informace a informační systémy
Informace a data
Informace jsou hnací silou moderní doby. Abyste uspěli v boji s konkurencí, Vaše informace musí neustále plynout tam, kde jsou pro vaši činnost potřeba a tov jakémkoliv čase. Odborníci slibují, že nové století bude stoletím informační společnosti, všichni získávají a pracují s informacemi. Informace nás obklopují při každé činnosti. Lidé vědí, že informační aktivity přinášejí podnikům často větší zisky než prostá výrobní činnost, že počet lidí, kteří se věnují činnostem spojeným se získáváním a poskytováním informací roste rychleji než v kterékoliv skupině oborů, že vlády rozvinutých zemí věnují na informační služby a informační systémy obrovské finanční prostředky.
Všichni lidé vyžadují pro svá rozhodnutí, která by měla být co nejzodpovědnější, odpovídající realitě, významné a podstatné informace. Každý člověk používá informace. Informace používají lidé k denním rutinním rozhodnutím i v souvislosti s řešením náročných rozhodovacích problémů. Bez informací se neobejdou žádní pracovníci. Informace jsou pro každou činnost velmi důležité. Získávání informací je drahá a časově náročná záležitost. Většina organizací již pochopila, že informace jsou významným podnikovým zdrojem stejně jako materiál, půda, pracovníci a další.
Data, informace, znalosti
Zatím stručně uvedeme, že pojmem informace budeme rozumět poznatky, které uspokojují konkrétní informační potřebu svého příjemce. Nositelem informace mohou být číselná data, text, zvuk, obraz. Pojem informace používáme intuitivně v průběhu celého života. Není bez zajímavosti, že historicky se s tímto pojmem setkáváme již ve středověku (z lat. Informatio = dáti tvar, formovat, tvořit).
Obyčejně se zkráceně hovoří pouze o datech. Potom lze chápat informace jako data, kterým přisuzujeme význam na základě znalostí, kterými disponujeme.
Uživatelé informací účelově shromažďují data, která svými myšlenkovými procesy transformují tak, aby uspokojili svoji informační potřebu, spojenou s řešením určitého problému či s přípravou rozhodnutí. To co bývá označováno jako „informační zdroj“, jsou ve skutečnosti data. Bývají obvykle označována jako databáze či jiné datové zdroje. Sama data mohou mít cenu, ovšem pro své příjemce (manažery, podnikatele) nebudou mít hodnotu, pokud postrádají schopnost z nich extrahovat informace a těch potom vhodně využívat.
Informace jsou zdrojem se specifickými vlastnostmi. Na rozdíl od ostatních zdrojů, u nichž v procesu použití dochází ke spotřebě, jde o zdroj obnovitelný, který se dokonce sám generuje. V informační společnosti jsou informace často i zdrojem mocenským, neboť kdo má potřebné informace v předstihu před ostatními, může tím získat i konkurenční výhodu. Lze tedy také říci, kdo potřebné informace nemá v požadovaném čase a na požadovaném místě ztrácí na svém postavení. V tomto smyslu se často hovoří o kritických informačních potřebách, které vymezují nezbytné potřeby řídícího subjektu pro zajištění jeho úspěšné činnosti. Kdo včas vlastní informační zdroje, ten si tím často zároveň vytváří výhodu přístupu k informacím dalším.
Informace jsou totiž stavebními kameny pro znalosti jejich uživatelů a tím i jednou z klíčových podmínek úspěšné práce.
Slovo informace pochází z latiny, v překladu označuje představu, obrys. Ottův slovník naučný (konec 19. století) vysvětluje „informace“ jako poučení, zprávu. V současné době se obsah pojmu „informace“ rozšířil. Původní význam zpráva, údaj, sdělení zůstává stále nejdůležitější.
Jaká je tedy definice informace? Definic informace existuje celá řada. Dle normy, která vychází z mezinárodní definice - Informace je význam, který člověk přisuzuje datům. Na tomto místě je vhodné ještě definovat pojem data. Data jsou obrazem vlastnosti objektu, vhodně formalizované pro přenos, interpretaci nebo zpracování prostřednictvím lidí nebo automatů.
Podle Vlčka jsou data bezprostředním odrazem ekonomické reality. Tento vztah je znázorňován jako funkce: D = f1(R). Data jsou funkcí ekonomické reality.
Pro zpřehlednění pojmu Informace je vhodné uvést ještě další definice:
Informace redukuje entropii systému. Informací je tedy každý nový poznatek, který má charakter výroku - lze o něm říci jestli je pravdivý nebo nikoliv. (Klasická definice informace).
Informace (information) je význam dat, jak je má chápat člověk. Data jsou fakta, informacemi se stávají tehdy, když jsou v kontextu a nesou význam pochopitelný lidem. Počítače zpracovávají data bez toho, že by rozuměly, co znamenají.
Informace je význam, který člověk přisuzuje údajům, fakta a znalosti získané z dat. Počítač pracuje s daty, která také generuje. Cílem zpracování dat je informace. Informace je výsledným produktem dat. Slova informace a data nejsou synonyma, i když se často zaměňují. (Anglicko- český slovník pro výpočetní techniku).
Informace je tedy výsledkem interpretace dat na základě individuálních schopností, znalostí a hodnot. Znalosti jsou přitom výsledkem aktivního učení se („learning“). Pro manažerskou orientaci k pojmu znalosti a jeho významu lze uvést nejlépe slova P. Druckera „Informace jsou data, obohacená o relevantnost a účelnost, přeměna dat v informace tudíž vyžaduje znalosti“.
Informace je vlastnost odstraňující apriorní neznalost příjemce. (C. Shannon).
Pro přiblížení rozdílu mezi daty a informacemi uvedeme následující příklad: “kdy údaje na burze jsou pro nás pouze daty a kdy se stávají informacemi.” Když v denním tisku přehlédneme stránku s denními údaji o burze, jde pouze o data. Když se rozhodneme na burze obchodovat a budeme sledovat údaje s úmyslem je využít pro své nejlepší rozhodnutí a na základě těchto údajů obchodovat, jde již o velmi cenné informace.
S pojmem informace se také objevují nová sousloví, která mají charakteristický význam:
Informační dálnice – je představována výkonným systémem počítačových, satelitních, kabelových a dalších sítí umožňující přenos různorodých dat na neomezené vzdálenosti
Informační fond – je tvořen souborem odborně zpracovaných informací, které jsou na určitém místě v určitém systému za účelem dalšího využití
Informační pramen – je objekt, z něhož lze čerpat poznatky určené pro komunikaci v prostoru a čase.
Druhy informací

V praxi objevíme různé druhy informací, které lze třídit do protikladných dvojic.
informace potenciální - aktuální
Potenciální informaci máme k dispozici, ale nepoužíváme ji, informace bude teprve vyvolána – např. data na disketě, text v knize.
Aktuální informaci – uživatel vyvolá a přenese do místa, kde bude použita.
informace užitečná – škodlivá
Užitečná informace pomáhá přiblížit se k požadovanému cíli. Přírůstek entropie klesá.
Škodlivá informace znemožňuje dosažení cíle.
Zdroje informací
Z pohledu podniku lze informace rozdělit do dvou skupin podle místa jejich vzniku:
informace vnitřní (interní)
informace vnější (externí)
Interním zdrojem informací pro podnik jsou všechny informace o stavu podniku – to znamená zejména finanční ukazatele - příjmy, výdaje, úvěry, cash flow, stav zásob; personalistika. Jedná se tedy o informace, které vznikají v procesu řízení uvnitř podniku. Získávání těchto informací je relativně snadné. Dostupnost vnitřních informací je závislá na tom, jakým způsobem jsou zpracovávána data
Vnitřní informace jsou získávány