Přednášky

předmět
Psychologie osobnosti a komunikace (přednáška)
kantor
Docentka Zdeňka Pechačová č. dveří 130 1. patro
kontakt
konzultační hodiny
Po 9,30-11,15
Út 15,00-16,00
podmínky zápočtu
75% účast
test ke konci semestru
semestrální práce, obhajoba, prezentace, diskuse
zkouška
Ústní - 2 otázky (komunikace, psychologie osobnosti)
Poznámky
Skripta – Studijní text z psychologie (kapitoly7,9,10,11 – nebudeme dělat)
Ve skriptech chybí: rétorika Aristoteles
Neverbální komunikace
Obchodní jednání
Komunikace pro ekonomy
PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI A KOMUNIKACE
Psyché – duše, logos – věda
Psychologie osobnosti – dynamický celek zahrnující biologii, sociologii, filosofii,…..
Psychologie – Teoretická – základní a speciální
Aplikovaná
Obecná psychologie – psychologie osobnosti
Sociální psychologie – komunikace
Komunikace – Veřejný projev
Obchodní jednání
Vyjednávání
Metody poznávání osobnosti
3 skupiny metod:
- výzkumné
- ovlivňovací
- diagnostické (psycholog zjišťuje normu a poté odchylku
dělení metod:
subjektivní – výpověď jedince
životopis, anamnéza, rozhovor, dotazníky
objektivní - inteligenční testy, pozorování, posuzovací stupnice, rozbor výtvorů činností
projektivní – při interpretaci nejasné situace (popsat obrázek – odrazí se tak postoje a názory)
ROZHOVOR
Základní metoda
Podle cíle:
- Diagnostický – zjišťujeme něco, co nevíme
- Verifikační – ověřujeme informace
- Psychoterapeutický – názory, vlastnosti (práce odborníka)
Podle stupně volnosti:
Volný/spontánní
Řízený (plánovaný) – extrém – výslech
Částečně řízený
Fáze rozhovoru:
Příprava – co chceme zjistit, klidná místnost
Úvod
Vlastní rozhovor
Závěr – poděkujeme, odpovíme u přijímacího pohovoru
Interpretace rozhovoru:
POZOROVÁNÍ
Sledujeme výraz, verbální a neverbální komunikce
Podle zaměřenosti:
- organizační/nezaměřené
- Zaměřené – zaměřeni na určitou část chování
Podle délky:
- krátkodobé – sledujeme krátké úseky
- Dlouhodobé
Podle situace:
- přirozené
- Experimentální
Podle počtu sledovaných:
- Skupiny
- Jednotlivce
Pozorovací stupnice
- Číselné
- Slovně vyjádřené
Chyba centrální tendence – nepoužívají extrémní hodnocení
ŽIVOTOPIS
- Strukturovaný
- Formou vyprávění
Anamnéza (zjišťuje se životní historie)
Psycholog hledá původ, podnět současného stavu
Subjektivní – na základně výpovědi dotazované osoby
Objektivní – vypovídají i ostatní (kolegové, přátelé,…)
ROZBOR VÝKONU
Musíme usuzovat z kontinuální činnosti ( z více činností či děl)
Komunikace
- Téma sociální psychologie
- Společenský proces
V mezilidském styku platí:
Není možné nekomunikovat, vždy něco sdělujeme
Není možné nemetakomunikovat, nesdělujeme si holá fakta (není důležité jen to, co říkáme, ale také ja a v jaké situaci to říkáme)
Není možné nijak se netvářit – to jak se chováme prozrazuje náš postoj k tomu, co říkáme
Složky komunikace
- Verbální
- neverbální
VERBÁLNÍ
Řeč
Systém slovních signálů, které jsou přenášeny vzduchem a přijímány sluchem
Charakter řeči hodnotíme 5 hledisky:
- Slovo má dva významy (slovníkový a emocionální)
- Obsahuje různou míru abstrakce
- Přímočarosti
Řídí se určitými pravidly
Její významy je lépe hledat v lidech než ve slovech
Příčiny nedorozumění (chyby verbální komunikace)
- Nesrozumitelná řeč (používání neurčitých zájmen)
- Používání cizích slov, která nejsou vysvětlena
- Používání přílišných detailů
- Nesoulad verbální a neverbální složky (př. Směju se, když vykládám něco smutného)
- Bílý šum – zkreslení zprávy přes více informačních uzlů
- Monolog místo dialogu (nerespektování zpětné vazby)
Co s chybami
- Redundance – nadbytečnost (opakujeme, dokud nám neporozumí)
- Respektování kontextu
- Zajištění pozornosti (v místnosti přiměřená teplota, ticho,…)
- Zajištění zpětné vazby (pokud nerozumím, zeptám se)
- Shoda verbální a neverbální složky
- Snížit počet informačních uzlů
- Jednodušší věty
Hlas (paralingvistické aspekty řeči)
Síla – ovlivněna proudem vzduchu
Výška – souvisí s uměním modulovat hlas
Barva – pro každého jedinečná, mění se podle nálady, změny způsobené chorobou
Artikulace – použití vnějších mluvidel
Dikce
Intonace
Přestávky v řeči
Hlas se nemá přepínat, nepít příliš studené či horké,…
Vady hlasového projevu
- Huhňavost, koktavost, šišlání (pomoc logopedů do školního věku)
- Polikání koncovek
- Pomocná slova (vlastně, prostě, třeba,…)
- Monotónnost
3letí dítě vyprodukuje za den (15 - 20 000 slov)
dospělý muž – 10-15 000
dospělá žena - 26 000
Naslouchání
- vnímání a naslouchání je proces přijímání, uspořádání, zpracování přicházejících podnětů
- neschopnost naslouchat druhým – hlavní bariéra komunikace
- běžný posluchač zachytí 50% sdělení jiné osoby
- s délkou rozhovoru pozornost klesá na 25%
proces naslouchání má 5 fází:
příjem signálů
dešifrování signálů – pochopit nejen vyjádřené myšlenky, ale i emocionální tón
uložení do paměti
vyhodnocení – rozlišujeme co jsou fakta a co názory, identifikujeme předsudky a osobní zájmy
reakce – měly by být vstřícné a měly by dávat najevo, že mluvčímu nasloucháme )zpětná vazby – slova a gesta upozorňující, že věnujeme pozornost př: aha, hm,..
NEVERBÁLNÍ
Způsob sdělení, při kterém se pohybujete, mluvíte, objevujete.
Mimika
- Týká se konfigurace obličejových svalů
3 obličejové zóny:
obočí a čelo – strach
oči a okolní partie – smutek
ústa a okolní partie – štěstí
Pohledy
- Řeči očí, navazujeme tak kontakt
Zorničky (panenky)
Rozšířené – pozitivní zpráva – přátelství, pohoda, relaxace, požití alkoholu, sexuální přitažlivost
Zúžené – stres, únava, nenávist, nedostatek zájmu, kocovina,…
Proxemika
Taritoriální imperativ – člověk si vymezuje svůj prostor (př. Sezení u stolu v rodině)
Intimní zóna 0-40/50cm
Osobní zóna do 125cm
Společenská zóna 130cm – do 4m (v restauraci, obchodě, o seminářích)
Veřejná zóna 6m (veřejná shromáždění)
Bublina osobního prostoru – individuální
Postoje
- Jsou dány postavením páteře
Příklady jednoznačných signálů
Vzpřímený – neskrývá své myšlenky, má rád svou práci, otevřený
Předkloněný – dominantní
Zakloněný – obranný,
Příklady dvouznačných signálů
Lomené držení těla – horní část trupu dopředu – nejistota, plachost
Lomené držení těla - tanec, číšník, přátelství
Pozice nahrbená záda – výška dodává sebevědomí nebo naopak mají problémy vyrovnat se s náhlým růstem a změnami v pubertě
Pozice naparujícího se jedince – lidé menšího vzrůstu, snaží se být vyšší a ve vyšších pozicích
Doteky (haptika)
- Rukama – hmat
Vyjadřují pozitivní emoce – podporu, ocenění, sexuální zájem a náklonnost
Hravost ve smyslu náklonnosti nebo také agresivity
Dotyk může usměrnit chování, postoje nebo pocity druhého
Rituální dotyky se týkají pozdravů a loučení (podání rukou, objetí, položení ruky kolem ramen druhého)
Funkční dotyky - za účelem určitého úkonu (např. pomoc při nástupu do autobusu)
Doteky se liší u příslušníků rozdílných kultur – 2 skupiny
1) Latinská Amerika, oblast Středozemního moře, blízký východ, východní Evropa
2) Severní Evropa, Dálný východ
podání ruky
dominantní – hřbetem ruky na horu
submisivní – dlaní na horu
leklá ryba – nechuť, ostýchavost, slabší osobnosti, nejistota (lidé, kteří své prsty používají jako pracovní nástroj – muzikanti, chirurgové
stisk bolestivým způsobem – energičtí, bodří lidé
Gesta
Měla by být přirozená naší povaze
Zvyšují pozornost posluchačů (neměla by však přitahovat více pozornosti než mluvené slovo)
Pravidla gestikulace:
Byla přirozená
Nebyla křečovitá
Měla svůj význam a navazovala na mluvené slovo
Byla sladěna s pohyby ostatního těla
Gesta nad ramena – státníci, vůdci (připoutávají pozornost, neposlouchá se tak mluvené slovo)
Neuvědomovaná gesta – ve společnosti si někdo začne čistit uši, nos, poklepává na stůl (netrpělivost)
Ruce a gesta pažemi
Rychlé tření rukou – hurá
Pomalé tření rukou – podlost
Vystrčený palec – dominantní lidé, manažeři, soudci
Ruce jsou sepjaty
negativní postoj, frustrace (ruce opřené lokty o stůl a sepjaté před obličejem, ruce sepjaté a položené na stole a pozice vstoje se sepnutýma rukama před tělem) – bariéra
Pohyb rukou po obličeji
zakrývání si úst rukou, dotýkání se nosi – signál, že dotyčný nemluvý pravdu, nebo že vy nejste upřímný
ruka podpírá hlavu – nudí se
prsty se dotýkají brady a ukazováček je vztyčen podél tváře – nesouhlas, negativní postoj
Křížení končetin
Klasické křížení paží – projev určité defenzívy
Čím silnější je sevření končetin, tím větší je napětí člověka
Celkový vzhled řečníka
Vnější vzhled – příjemný zjev
Fyzický zjev a upravenost (čistota těla, svěží dech, upravené vlasy)
Oblečení: upravené, čisté, odpovídající typu osobnosti, věku a události
Vystupování a společenské způsoby
Vnitřní kvality osobnosti (schopnost, charakter, síla osobnosti-charisma, zájmy, hodnoty)
Společenské schopnost- dodržování pravidel, umění navázat kontakt, udržet ho a umět ho ukončit
Pach
Lidský pot – při strachu a fyzické námaze
Mužský/ženský pach
Atraktanty – přitažlivé pachy – feromony, hormony
Pach dechu
Dary
- Neverbální signály
- Dary socializují děti v určitých rolích (holčičky – panenky, kluci – autíčka)
- Dary komunikují, co příjemce je nebo jak by dárce rád viděl příjemce
- Dary jsou sociální a ekonomické objekty výměny
- Dary jsou prostředky k začátku, posílení či ukončení vztahu
Nakupování daru – osobně významná činnosti, která vede k sociálnímu risku i finančními riziku
Kvalita daru
Příležitost – dary (svatební, narozeniny, řezané květiny,…)
Přijímání daru – indiánský tanec( i když se nám dar nelíbí
Extrémně komunikační jedince
Inteligence I (I1 – inteligentní, I2 – hloupý)
Vstřícnost V (V1 – vstřícný, laskavý, V2 – agresivita, nenávist)
Zpětná vazba Z (Z1 – nabízení zpětné vazby, Z2 – žádná zpětná vazba - neposlouchá, křičí, nabádá)
Anděl – I1-V1-Z1
Ovečka – I2-V1-Z1 – dá se velmi snadno zneužít, zmanimulovat
Kmotr – I1-V2-Z1 – není vstřícný, touží po moci, majetku, absence morálky
Balvan – I2-V2-Z2 – lidé, kteří se valí jen jedním směrem
Pistolník – I2-V2-Z1
Asertivní chování
Asertivita = zdravé sebeprosazování – přímé, přiměřené a upřímné vyjádření vlastních názorů, myšlenek, citů a to jak v pozitivní, tak i negativní podobě, bez toho, že bychom porušovali práva jiných lidí nebo svá vlastní
5 prvků:
- schopnost říci ne
- požádat o laskavost (musíme si uvědomit, že ten druhý nemá povinnost nám vyhovět)
- vznést svoje oprávněné požadavky
- vyjádření kladných a záporných emocí
- umět začít, udržovat a ukončit konverzaci
trénink asertivity pro ostýchavé a pasivní lidi formou úkolů (uspět v normálním životě) a hraní rolí
Porovnání asertivního, agresivního a pasivního jednání
Pasivní
sdělení: máš pravdu, nezáleží na tom, co si myslím, ani na tom, co cítím
cíl: vyhnout se konflitu
prostředky:
hlas – váhavý, slabý
oči – odvrácené, pohled stranou
tělo – schlíplé, pokrčené, nadměrné přikyvování
výsledky: ztráta sebeúcty, lítost nebo hněv od druhých
Agresivní
Sdělení: Já mám pravdu. Na vašich pocitech nezáleží. Jestli nemyslíte to co já, myslíte špatně
Cíl: dosáhnout toho, co chci, vyhrát
Prostředky:
Hlas – povýšený, hlasitý, sarkastická intonace
Oči – upřené, chladné zírání
Tělo – tuhé, pevné, nakloněný postoj vpřed, zaťatá pěst, ukazování prstem
Výsledky: ve druhých vyvolává nepřátelství, někdy může získat na úkor druhých
Asertivní
Sdělení: takot vidím sitaci, toto si myslím, toto cítím a co si myslíš ty?
Cíl: komunikace a vzájemný respekt
Prostředky:
Hlas – pevný, vřelý, modulovaný, tempo rovnoměrné
Oči – pohled přímý, otevřený, upřímný
Tělo – vyvážené, uvolněné, ruce volně po stranách, uvolněná gesta
Výsledky: oprávněná sebedůvěra, vytváří dobré vztahy mezi lidmi
3 základní stavy ega (Eric Berne)
rodič – dominantní, ochraňuje, pečuje, kárá, trestá – agresivní
dospělý – myslí, zařizuje, pracuje – asertivní
dítě – sponntání, raduje se , pláče, prožívá – pasivní
asertivní chování jako ochrana proti manipulaci
Typy manipulátorů
diktátor - šéf, otec (řekl jsem a bude to tak), ohání se citáty
chudáček – rád by něco vykonal, nemá síly
zdůrazňuje své slabosti
nepříjemné úkoly „neslyší“
pohodlný
počtář – rychle si spočítá, co je pro něj nejvýhodnější
taktika cukru a biče
„slabá paměť“
pamatuje si hříchy jiných lidí a pak je vytáhne
břečťan – parazituje na jiných
předstírají závislost na silnějších jedincích
hypochondři
drsňák – všechny ukřičí, velmi agresivní, jistý, drzý
lidé mu ustoupí (je jim trapně se s nimi bavit)
obětavec – nejhodnější, nejlaskavější
prohlašuje, že nic za to, co udělal pro někoho nechce
poslední spravedlivý – neustálá kontrola, kritika, paralyzuje citlivé lidi
táta, máma – chrání své vyvolené před vlivy života,
nezeptá se, zda o jejich péči stojíme,
nepřipustí, že by se mýlil
mafián – bude tě chránit, ale za to mě budeš poslouchat
kdo nejde se mnou, je proti mně
asertivní dovednosti (technika)
přeskakující gramodeska
opakované předkládání požadavků, nemáme se nechat zatáhnout do diskuse, tfváme na tom, nač máme nárok
Př: reklamace, vnucování pojištění
otevřené dveře
užíváme argumenty druhého
souhlasíme s každou pravdou, pravděpodobností i s obecnými pravdami ve výrocích partnera
kritik očekává, že se budete bránit proti jeho kritice, ale my odpovídáme (máš pravdu, asi to tak bude,…)
negativní dotazování
a co se ti na mě ještě nelíbí, a co mám ještě dělat?
negativní asertivita
učí přijímat chyby a omyly tak, že jednoznačně souhlasíte s kritikou negativních rysů
přizná pravdu
sebeotevření
poskytnutí informaci o sobě (co cítím, co mám rád,…)
volné informace
přijatelný kompromis
obě strany sleví
základní asertivita – označuje jednoduché vyjadřování názorů a myšlenek a citů
odmítnutí požadavku
odolávání nátlaku – promiň nechci dál pokračovat v tomto rozhovoru
empatická asertivita – obsahuje vnímavost a citlivost vůči jiným lidem, posouzení situace, ve které se nacházejí
stoupající asertivita – zpočátku projevujeme minimum asertivity bez jakékoli agrese, pakliže příjemce ignoruje naše stanoviska a agresivně porušuje naše osobní práva, stupňujeme asertivitu bez sklouznutí do agresivity
konfrontativní asertivita – žádáme o doplňující informace k vyřešení problému
Asertivní práva
Máme právo posuzovat své chování, myšlenky, city a být za ně i za jejich důsledky odpovědní
Máme právo nenabízet žádné výmluvy ospravedlňující naše chování
Máme právo posoudit, zda a nakolik jsme zodpovědní za řešení problémů druhých lidí
Máme právo změnit svůj názor
Máme právo udělat chybu a být za ní odpovědní
Máme právo říci“Já nevím.“
Máme právo být nezávislí na „dobré vůli“ ostatních
Máme právo dělat nelogická rozhodnutí
Máme právo říci: „Já ti nerozumím.“
Máme právo říci? „Je mi to jedno.“
Máme právo se sami rozhodnou, zda budeme jednat asertivně nebo ne
Veřejný projev
Rétorika – 1.věda ve filosofii
Rhesis – řečník, který hovořil mistrovsky
Senzorický – z pozice posluchačů
Motorická – z pozice řečníka
Rétorika = věda, naučit pozorováním ostatních
Př:
Řekové Římané
DemosthenesCicero
Sokrates Tacitus
Platon M.F. Quintilianus – učitel rétoriky
Aristoteles – dílo: rétorika
J.A. Komenský
Požadavky na rétora
ethos – mravní zásady, věrohodnost (ne rozpor mezi slovy a činy)
pathos – zapůsobit na city lidí, ne pouhý popisovač
logos – rozum, moudrost, logicky se nést problémem
5 kroků klasické rétoriky
invence – vynalézavost
organizace – podstatné / nepodstatné
styl – analýza posluchačů, charakter textu
zapamatování – svůj projev nečíst, jen poznámky
přednes – úvod – stať – závěr
řečnické nástroje
- metafora
- řečnické otázky
- ironie
- získávání posluchačů pochvalou jejich pozornosti (jak všichni víte, na základě vašich zkušeností,…)
- jasnozřivost – ovládání hlasu
4 části mistrovského kázání
hojnost – bohatství slov, řečník by měl znát etymologii slova
světlost – srozumitelnost závěr: shrnutí podstatného
líbeznost – pěkný obsah řeči, příjemný hlas a gesta, metafory, použití nečekaných výrazů, umění obrátit řeč jinam
mocnost – aby slovo pohnulo posluchače k určitému jednání, řečník by měl věřit tomu, co říká
Prvky veřejného projevu
Lidé (řečník a posluchači)
Analýza posluchačů – věk, složení, pohlaví, vzdělání, kvalifikace
Řečník – přijde, pozdraví, osloví, představí
Sdělení (verbální, neverbální komunikace, pomůcky, členění textu na úvod, stať a závěr)
Ostatní (místo, čas, podmínky, příležitosti)
Nepřetahovat vymezený čas, zajistit optimální teplotu v místnosti, zajistit funkčnost technického zařízení a pomůcek
Sebevědomí řečníka
Tréma – stažené cévy, tělo se nedostatečně okysličuje – pít více tekutin, zhluboka dýchat
Unavený řečník- přeříkává se, chybí mu slova ve větě,..
Vytvoř 5 synonym:
Výborný – znamenitý, výtečný, skvělý, vynikající, velmi dobrý
Praktický – reálný, účelný, použitelný, vhodný, uskutečnitelný
Moderní – pokrokový, módní, soudobý, dnešní, novodobý
Pěkný – hezký, krásný, vzhledný, pohledný, půvabný
Systematický – uspořádaný, soustavný
Elementární – základní, výchozí, prvotní
Tristní – ubohý, smutný
Gradace – stupňování, zesilování
Optimální – nejlepší, nejvhodnější, nejpříznivější
Tvořivost
J.L. Adams, J.P. Guilford
= kreativita – schopnost tvořit něco nového, původního, originálního
kreativita – je velmi těžko měřitelná
všichni lidé jsou tvořiví
interpretaci – velmi složitá
Měřitelné tvůrčí schopnosti
plynulost (fluence) - projevuje se v pohotovosti vybavit si slova a pojmy. Plynulost slovní, asociační, myšlenková, výrazová
pružnost (flexibilita) – projevuje se v pohotovosti spontánního a adaptivního užívání osvojených informací
původnost (originalita) – schopnost vidět skutečnost, věci a problémy nekonvenčně, mimořádně, nově
propracování (elaborace) – umožňuje vytváření nových struktur na základě znalosti a dovedností (př. Konkretizace plánu)
citlivost (senzivita) – ve vztahu k problémům je schopnost spontánně si všimnou neobvyklých věcí, postihnou jádro problému
redefinice (nová interpretace) – je schopnost vidět problém jinak než dosud
fantazie – odpoutání od přízemní reality
produkce fantazijních útvarů je zvláštní forma seberealizace, osvobozovat se od vymezených podmínek vnějšího světa
- člověk utíká před neřešitelnou situací do vlastního imaginárního svět (dojde ke ztrátě kontaktu se skutečností – schizofrenie, patologičtí snílci)
- fantazie může být nositelem změn života lidské společnosti, umožňuje tvořit umělé a z přírody neodvoditelné výtvory
intuice – nápad, osvícení přichází jako jeden z průniků nevědomých myšlenkových procesů do vědomí
2 typy intuitivního myšlení
- intuitivní řešení neznámého problému na základě nevědomého přeskupení informací a dat, které může být vyvolané náhodným podnětem
- nalezení správného řešení na základě shrnutí dřívějších zkušeností
empatie- vcítění se
Tvořivá osobnost je charakterizována:
vyšší inteligencí
nezávislostí
otevřeností pro novou zkušenost
otevřeností pro vnitřní život
intuitivitou
cílem pro analogii )podobnost, metafory)
neuspokojeností s řešením
duchovní odvahou
tvořivost – motivace – hnací motor – lidská tendence – aktualizace sebe sama
tvořiví lidé – většinou introverti, odstup od ostatních
Proces tvořivého myšlení:
příprava – nalezen a formulován problém
inkubace – hledání řešení, rozvíjení aktivity
iluminace – osvícení, oslnění, nápad, AHA-efekt, objevení řešení problému
verifikace – ověřování v praxi
Bariéry tvořivosti
SOZIALIZACE
Člověk se přizpůsobuje ve škole, v rodině, ve