Přednášky

- 87 -





















Obecná ekonomie III.

Božena Kadeřábková



















- doplněno o Karla Šrédla – kurzívou uvedeno

Jednoduchý model volby mezi prací a volným časem 1. přednáška
- home – common – makro II
- zápočet – započteno ke zkoušce

Neoklasická teorie
- obsahuje bezprostřední spojitost mezi mikroekonomií a makroekonomií (u Keynese toto pojetí chybí)
- domácnost je rozhodujícím tržním subjektem a důležitá je tedy její volba, její rozhodnutí určuje úroveň makroekonomických veličin
- jedná se o tzv. teorii Robinsona Crusoa:
o vše vyrobíme a spotřebujeme sami
o domácnost = spotřebitel = výrobce
o volný čas je statkem vzácným
o sledujeme vztah mezi výrobou Y a lidskou prací l
o předpoklady:
§ neexistuje směna (samovýrobci)
§ vstup kapitálu považujeme za daný
§ vztah mezi pr odukcí a spotřebou výrobního faktoru práce vyjadřuje produkční funkce

Jednoduchý model volby
- jde o model volby mezi množstvím volného času a množství vynaložené práce
- v tomto modelu je domácnost zároveň firmou
- záměna volna za práci musí být kompenzována vyšší spotřebou
- množství práce při ostatních fixních faktorech rozhoduje o výši produktu
- volbu provádíme v rámci možností a preferencí, přičemž možnosti jsou dány produkční funkcí
y t = f (l t ) mikroúroveň – tj. pro jednu domácnost
Y t = (i=1, . . n) y it ma kroúroveň – tj. pro všechny domácnosti

- v mikroekonomii jsme se učili, že produkční funkce má především progresivně-degresivní průběh, přičemž firmy volí určité pro mě optimální stádium:
y

TP, AP, MP


l
toto stádium volí makroú roveň – protože to volí ty firmy – proto je na
na makroúrovni produkční funkce degresivně rostoucí
Y = r * l + e
- produkční funkce ukazuje výrobní, a tedy i spotřební možnosti domácností a tím i ekonomiky – tzn. že vše co domácnosti vyrobí, tak také sami spotřebují

Mezní produkt
- je dán jako změna produkce (Y) při změně faktoru (zde práce – l) o jednu jednotku
- je klesající
- je dán sklonem tečny v bodu na produkční funkci, přičemž sklon tečny odráží klesající produktivitu práce
- mezní produkt je množstv í produktu vyrobené dodatečnou (další) jednotkou práce; je klesající a kladný
y
y 2
y = f (l) produkční funkce degresivně rostoucí
y 1


l
l 1 l 2

Pohyb produkční funkce
- změna technologie
- změna technologie mám za následek změnu strmosti produkční funkce – v důsledku toho dojde i ke změně mezního produktu práce
Y MPL
f (l)´ MPL´
MPL 1´
f (l) MPL
MPL 1


l 1 l 2 l l 1 l

tzv. proporcionální posun produkční funkce , který je spojen se změnou technologie –
tedy se změnou r
- stejné množství práce nám vytvoří větší množství produktu za stejnou jednotku času

Určení spotřeby
- v tomto modelu není možná směna
- jedná se o statky krátkodobé – nelze je skladovat
- produkce se rovná spotřebě
y t = c t mikroúroveň
- domácnost je izolována; statky musí spotřebovat v období t; to, co se vyrobí, se zároveň spotřebuje

Velikost užitku
- produkční funkce udává produkční možnosti
- domácnosti maximalizuj í svůj užitek
- užitek závisí pozitivně na velikosti volného času (tj. negativně na velikosti práce) a pozitivně na úrovni spotřeby
- funkce užitku: u t = f (c t , l t )
+ - (úměrnost)
o funkce užitku vyjadřuje preference domácností vzhledem ke spotřebě a práci
o lze ji také vyjádřit pomocí indiferenčních křivek
- produkční funkce udává možnosti výroby a spotřeby v závislosti na vynaložené práci, kterou domácnost má
- volný čas je reziduální veličinou k práci
- indiferenční křivka je dána kombinací práce a spotřeby

c
normální=superiorní u 1 indiferenční křivka práce a spotřeby
statek
c 3
c 0 c 1 c 2
l 0 l 1 l 2 l 3 l statek inferiorní (čím jsem bohatší, tím ho
spotřebováváme méně)
- legenda grafu:
o přírůstek práce o jednu jednotku vyvolá několikanásobný přírůstek spotřeby o více než jednotku práce
o k tomu dochází díky vzácnosti volného času, neboť pokud budeme stále více pracovat, tím se stane volný čas vzácnějším a my tedy budeme chtít tu práci (a zároveň ztrátu volného času) kompenzovat větší spotřebou – protože stále chceme maximalizovat užitek

Funkce užitku
U = aC - zL (funkce: indiferenční křivka)
o parametr a . . . vyjadřuje preferenci ke spotřebě
o parametr b . . . vyjadřuje preferenci k práci

Různé preference práce a spotřeby u jedinců
- vzhledem k tomu, že lidé jsou různí, tak i preference jsou různé
c asketický milovník
volného času asketický workholik

poživačný workholik
bonviván

l

Indiferenční mapa
c u 3 u 2

c 3 u 1
c 2
c 1 l
- u 3 představuje v tomto grafu nejvyšší užitek

Volba množství práce
= indiferenční analýza
- produkční funkce je vlastně tečnou k indiferenční křivce
- v tečném bodě je sklon produkční funkce a sklon indiferenční křivky totožný
c
u 2 u 1
c* E geometrické řešení optima
rozsahu práce

l* l
- bod E = rovnováha domácnosti – v tomto bodě vše co domácnost vyrobí, tak i spotřebuje
- domácno st vynaloží další jednotku práce v případě, bude-li tato jednotka kompenzována odpovídajícím množstvím spotřeby


Důchodový a substituční efekt
- projevují se nám jako reakce na ekonomické změny
- zlepšení pozice domácností se především projevuje nikoliv v důsledku snižování cen, ale díky posunu produkční funkce

Důchodový efekt
- nazýván též jako efekt bohatství
- efekt bohatství je spojen s paralelním posunem produkční funkce
o paralelní posun znamená, že se při něm nemění sklon produkční funkce a nemění se též mezní produkt práce, je způsoben změnou e (které vyjadřuje postavení produkční funkce v grafu)
- čistý důchodový efekt představuje zvýšení spotřeby při stejném rozsahu práce

c
f(l)´
c** E** f(l)
c* E* parale lní posun produkční funkce
(zvýšení spotřeby v krátkém období)
l
- v dlouhém období reagují domácnosti na zvýšení bohatství zvýšení spotřeby i volného času
- v krátkém období se zvyšuje pouze spotřeba


Efekt bohatství na spotřebu
- při zachování rozsahu práce se spotřeba zvyšuje (domácnost tak dosahuje vyššího užitku) – v krátkém období


C,Y u 2
f (l)´
c** E** Efekt bohatství na práci a spotřebu
f (l) - krátké období
c* u 1 E*

l** = l* l



Po sun produkční funkce a efekty na práci a spotřebu – v dlouhém období

y, c u 3 u 2
f (l) III
(c*) III u 1
(c*) II f (l) II

(c*) I f (l) I
(l*) II (l*) I l
(l*) III
- v dlouhém období s e mění rozsah práce
- dochází též ke změně spotřeby
o f (l) I – produkční funkce zhruba před 200 lety; velmi plochá díky pracovním podmínkám a technologickým možnostem té doby; lidé pracovali 20 hodin a pracovali i děti
o f (l) II – produkční funkce zhruba do 50 let minulého století; je již strmější; změna pracovní doby (tedy její zkrácení na 8 hodin) má za následek růst spotřeby
o f (l) III – produkční funkce sestavená dle statistických údajů – současnost; je opět více strmější než předcházející; v důsledku změny rozsahu práce dochází opět k růstu spotřeby; v této funkci je vykazován přírůstek rozsahu práce, ale to je způsobeno tím, že statistiky nesledují skutečně odpracované dny, ale sledují placené dny (svátky, dovolené) – tzn. sleduje, kolik se lidem platí a ne kolik odpracují hodin; v dlouhém období můžeme říci, že rozsah práce stagnuje (vše vede v dlouhém období v poslední době ke stabilizaci počtu pracovníků)
- na těchto dvou grafech je vidět, že neoklasický přístup striktně odlišuje krátké a dlouhé období, ve kterých mohou být efekty značně odlišné (Keynesova teorie je teorií krátkého období)


Substituční efekt
- rozlišujeme dva přístupy k substitučnímu efektu:


a) Barroův přístup

Y u n paralelně posunutá produkční funkce
c** E**
c E´ u 2 otočená původní produkční funkce
c´ u 1
f (l) původní produkční funkce
c* E*


l* l** l
l

- v důsledku změny technologie se změní r a tedy původní produkční funkce změní sklon – otočí se
- otočená produkční funkce vyjadřuje substituční efekt – dostaneme se na hladinu užitku u 2
- poté dojde k paralelnímu posunu otočené produkční funkce, přičemž tento posun vyjadřuje důchodový efekt a dostáváme se na hladinu užitku u n
- změna spotřeby z c* na c´ = substituční efekt (důsledek náhrady mezi spotřebou a volným časem)
- změna spotřeby z c´ na c** = důchodový efekt (efekt bohatství)
- zvýšení množství práce vede k několikanásobnému zvýšení množství práce – vědeckotechnický pokrok




b) Hic ksův přístup

Y u n f (l)´´
c**
c e otočená původní produkční funkce
c´=c*´ z 1 f(l)´
c´ f (l) původní produkční funkce
c*


l* l*´=l** l

- nejprve dojde k otočení původní produkční funkce; poté se tato produkční funkce posune doprava (f(l)´), abychom se drželi na stále stejné indiferenční křivce (stále jsem v tečném bodě na u 1)
- toto pojetí je lepší, protože při vyjádření substitučního efektu jsem stále na stejné hladině užitku

Model mezičasové volby 2. přednáška

Model mezičasové volby
- v první přednášce jsme brali jak rozhodnutí domácnosti ovlivňuje makroekonomické veličiny – zejména produkt přes preference a možnosti; v Crusoově ekonomice máme dokonalou konkurenci, homogenní produkt a platí: Y = C
- cílem dnešní přednášky je zavést trh úvěrů k trhu statků a objasnit dopady úrokové míry na časovou strukturu spotřeby a práce; tedy jak bude úroková míra ovlivňovat spotřebu a práci dnes a v budoucnosti
- existence trhu úvěrů umožňuje domácnostem půjčovat si a také půjčky poskytovat – tzn. že umožňuje, aby spotřeba byla plynulá – zabraňuje tedy fluktuacím spotřeby, které by ji provázely v důsledku fluktuace důchodů (trh úvěrů umožňuje, že spotřeba je nejstabilnější a největší položka národohospodářského produktu)

Trh statků
- trh statků – je dokonale konkurenční a produkt je homogenní
o Y t = f (l t )
- trh úvěrů – nikdo neovlivňuje výši úrokové míry
- do Crusoovy ekonomiky jsou zavedeny peníze (naturální e konomika je převedena na peněžní ekonomiku)
- produkt domácnosti je směňován na trhu za peníze
o agregátní množství peněz v ekonomice je označeno M t
o dobrovolně držené peněžní zůstatky jednotlivých domácností je označeno m t
o agregátní množství peněz v ekonomice je rovno sumě dobrovolných peněžních zůstatků jednotlivých domácností: M t = (i=1,..r) m t
o předpoklad: agregátní množství peněz je konstantní M t = M 0
- cena každého statku je díky homogennosti statku stejná P
- 1/P = hodnota 1 Kč (jdeme od nominálního k reálnému vyjádření)

Předpoklady trhu úvěrů
- dokonale konkurenční trh
- trh dělán z obligace – cenné papíry jsou splatné v průběhu jednoho roku a přináší úrok
- úrok může být brán jako příjem (z držených obligací), nebo jako výdej (z vydaných obligací)

Úspory
- množs tví obligací držené jednou domácností je označeno jako b t
- obligace držené domácnostmi mohou mít hodnotu: kladnou, nulovou nebo zápornou (můžu být věřitel, ale i zároveň dlužník)
- rozdíl obligací b t – b t-1 může tedy růst nebo klesat, tento rozdíl se nazývá jako úspory domácností
- agregátní suma obligací v celé ekonomice je označena jako B t = 0 (tzn. půjčujeme si jenom tolik, kolik ekonomika nabízí – půjčky = výpůjčky)
- domácnosti drží obligace a dobrovolné peněžní zůstatky (+) m t 0
- m t + b t = finanční aktiva d omácnosti
- změna finančních aktiv: (m t + b t ) – (m t-1 + b t-1 )
- v agregátním vyjádření: agregátní úspory se rovnají nule:
§ B t = B t-1 = 0 a M t = M t-1 (množství je konstantní)

- v první přednášce jsme brali produkční funkci, kter&