Přednášky

1. přednáška - Žídková (KZE – 2. patro č. 228a)
Skripta: Ekonomika podniků - Žídková
1. Zkoumání procesů, které se uskutečňují uvnitř podniků
(transformují se zdroje (inputy) na výrobky a služby (outputy))
( zkoumání a vysvětlování působení zdrojů, jejich přeměny ve výkony (výrobky a služby)
- zjišťování velikosti procesů výroby a služeb, jejich výsledků a jejich předávání spotřebitelům v daném období
- sledování vývoje a efektivnosti těchto procesů
2. Zkoumání vztahů podniků k jejich okolí při získávání zdrojů a při realizaci výsledků podnikových
činností
( zkoumání především přímého okolí podniku, které je tvořeno zákazníky, dodavateli a odběrateli, konkurenty,
dlužníky a věřiteli
Definice podniku
- podnik je základní článek ekonomiky, jehož hlavní funkcí je produkovat statky nebo služby určené k prodeji na
trhu
- podnik je seskupení výrobních činitelů (přírodních zdrojů, práce a kapitálu) vytvořené pro určitý hospodářský,
zpravidla výdělečný účel
- podnik je základní organizační jednotka společenského systému, která je určena soustavou prvků – tj. lidmi,
výrobními prostředky – a jejich vzájemnými vazbami, v nichž se realizují výrobně-ekonomické cíle podniku
ADMINISTRATIVNÍ NÁLEŽITOSTI VZNIKU A ROZVOJE PODNIKU
Ekonomicko-právní předpoklady vzniku a dalšího rozvoje podniků
1. vymezit předmět činnosti
2. vybrat vhodnou formu podnikání a v tom:- způsob a rozsah ručení za závazky společnosti
- oprávnění k řízení
- počet zakladatelů
- nároky na počáteční kapitál
- administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se
založením a provozováním podniku
- účast na zisku (ztrátě)
- finanční možnosti
- daňové zatížení
- zveřejňovací povinnost
3. zajistit potřebný kapitál
4. zvážit rizika podnikání a přijmout opatření k jejich eliminaci
Klasifikace podniků
Sektor nefinančních podniků (též nefinanční podniky)
- zahrnuje podniky PO a FO zapsané v OR, jejichž hlavní funkcí je produkce zboží a nefinančních tržních služeb
- soukromých podniků rozhoduje o jejich zařazení jejich velikost určená počtem zaměstnanců – minimálně 20
v zemědělství, minimálně 10 ve službách, minimálně 100 v průmyslu, pokud drobní podnikatelé nesplňují toto
kritérium, jsou zařazení do sektoru domácností
Sektor peněžních institucí (též finanční)
- zahrnuje jednotky s funkcí shromažďovat, přeměňovat a rozdělovat finanční prostředky, jsou to státní i
soukromé společnosti a družstva i neziskové organizace
Sektor veřejné správy (též vládní)
- zahrnuje jednotky s funkcí poskytování netržních služeb anebo rozdělování důchodu a národního jmění, hlavní
zdroje činnosti pocházejí z povinných přímých a nepřímých plateb
Sektor soukromých neziskových institucí
- zahrnuje jednotky s právní subjektivitou zaměřené na poskytování netržních služeb určených výhradně
domácnostem nebo tržních služeb na neziskovém základě, hlavním zdrojem ejich činnosti jsou dobrovolné
příspěvky především od domácností
Sektor domácností
- sdružuje jednotky jejichž hlavní funkcí je spotřeba, případně produkce organizovaná v soukromém podniku,
zahrnuje klasické domácnosti jakožto spotřebitele a drobné podnikatele jakožto výrobce (podnikají podle
živnostenského zákona, a nejsou zapsaní v OR)
Pro statistické národohospodářské účely byl v ČR vytvořen systém OKEČ (odvětvová klasifikace ekonomických činností)
- umožňuje zpracovávat údaje o vstupech a výstupech ekonomických jednotek, o tvorbě kapitálu a různých
finančních transakcích
- jsou vytvořeny skupiny podniků, které vykonávají podobné činnosti, jejichž výsledkem jsou podobné výrobky
a služby, každá skupina se charakterem vykonávaných činností a získaných výsledků odlišuje od jiných skupin
- pro zařazení podniků se používá kód složený z písmen a číslic, alfanumerický je dvoumístní (první místo =
kategorie, druhé = subkategorie), numerický je čtyřmístný, určuje oddíl, pododdíl, skupinu a podskupinu
činnosti
- využívá se především pro statistické účely při sestavování národních účtů, zahraničního obchodu, i pro různé
jiné ekonomické analytické účely
Příklad kódu:
zemědělství a myslivost, lesní hospodářství
01 – zemědělství, myslivost, související činnosti
01 21 – chov skotu,
atd.
02 – lesnictví, těžba dřeva a přidružené činnosti
atd.
rybolov, chov ryb
dobývání nerostných surovin
zpracovatelský průmysl, atd.
Klasifikace CZ COFOG
Počet registrovaných ekonomických subjektů v ČR celkem k 31.12.

1999
2000
2002
2004
ČR celkem
1963319
2050770
100
2223745
2352601
Soukromí podnikatelé dle ŽZ
Z toho: zapsaní v OR
1425743
13705
1427291
15826
69,6%
1607151
21331
1674595
18644
71,2%
SHR
Z toho zapsaní v OR
102408
65
101626
60
4,9
101053
99669
112020
4,2
Obchodní společnosti
z toho:
akciové společnosti
188058
13009
204075
14092
9,9
0,7
220461
15260
244537
16403
10,4
Družstva
10236
11007
0,54
12085
13334
0,69
Státní podniky
1214
1117
0,054
995
803
0,034
Pramen: Statistická ročenka ČSÚ, 2000, 2001, 2002, 2005 a vlastní výpočet
Klasifikace CZ-COFOG se vztahuje na sektor vládních institucí, který v podstatě představuje všechny institucionální jednotky (subjekty), zabývající se převážně přerozdělením národního důchodu a bohatství, a dále neziskové instituce kontrolované a financované vládou.
Tyto institucionální jednotky jsou netržními výrobci a jejich produkce je určena na individuální i kolektivní spotřebu.
Sektor vládních institucí v klasifikaci CZ-COFOG představují tyto orgány: organizační složky státu, mimorozpočtové fondy, soudy, územní samostatné celky a fondy sociální ochrany. Dále jsou sem zahrnuty instituce v případech, kdy více než polovina jejich provozních nákladů je hrazena prostřednictvím příspěvků, dotací apod. z prostředků veřejných rozpočtů, např. příspěvkové organizace (některé nemocnice, základní školy nebo střední školy apod.) a neziskové instituce (např. veřejné vysoké školy).
Rovněž jsou zde zahrnuty vládní instituce závislé na zakládajících orgánech a pracující pro sektor veřejné správy. Jedná se o příspěvkové a rozpočtové organizace, které v malém měřítku prodávají svoji produkci veřejnosti a převážně jsou financované z veřejných rozpočtů. Mezi uvedené instituce však nelze zahrnovat např. obchodní společnosti a další ekonomické subjekty, které prodávají veřejnosti většinu svého objemu produkce a jejichž příjmy, výdaje a kapitálové transakce lze samostatně identifikovat.
NOVÉ SPRÁVNÍ OBVODY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR Od 1. ledna 2003 byla velká část kompetencí 73 okresních úřadů přenesena na 205 obcí s rozšířenou působností. V souvislosti s reformou územní veřejné správy byla k 31. 12. 2002 ukončena činnost okresních úřadů a jejich působnosti byly přeneseny převážně na orgány územních samospráv (kraje a obce s rozšířenou působností) a v některých případech na jiné orgány státní správy v území. Obce s rozšířenou působností představují nový typ obcí s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti.
Registrované ekonomické subjekty v národním hospodářství ČR.
k 31. 12.
1995
1999
2000
2001
2002
index 2002/1999
Počet ekonomických subjektů celkem
1321096
1 963 319
2 050 770
2 121 562
2 223 745
1,13
v tom:
 
 
 
 
 
 
právnické osoby
196434
343 357
370 601
389 480
406 295
1,18
podíl z celkového počtu v %
 
17,5
18,1
18,4
18,3
 
fyzické osoby
 
1 619 962
1 680 169
1 732 082
1 817 450
1,12
z toho podle právních forem:
soukromí podnikatelé podnikající dle živnostenského zákona
1000375
1 425 743
1 471 291
1 523 051
1 607 151
1,13
podíl z celkového počtu v %
 
72,6
71,7
71,8
72,3
 
samostatně hospodařící rolníci
92776
102 408
101 626
101 394
101 053
0,99
podíl z celkového počtu v %
 
5,2
5,0
4,8
4,5
 
obchodní společnosti
112514
188 058
204 075
214 637
220 461
1,17
podíl z celkového počtu v %
 
9,6
10,0
10,1
9,9
 
z toho akciové společnosti
7564
13 009
14 092
14 845
15 260
1,17
podíl z celkového počtu v %
 
0,7
0,7
0,7
0,7
 
družstva
6172
10 236
11 007
11 536
12 085
1,18
podíl z celkového počtu v %
 
0,5
0,5
0,5
0,5
 
státní podniky
2270
1 214
1 117
1 054
995
0,82
podíl z celkového počtu v %
 
0,06
0,05
0,05
0,04
0,72
CÍL PODNIKU V TRADIČNÍM A MODERNÍM POJETÍ
Ekonomický cíl podniku v tradičním pojetí:- dosahování zisku
- maximalizace zisku
Modifikované cíle:
- přežití – velmi intenzivní konkurence nebo velká změna potřeb
- maximalizace běžného zisku – možnost rychle měnit předmět činnosti
- maximalizace tržeb – získávat vyšší podíl na trhu co nejvyšším využitím kapacit
Ekonomický cíl podniku v moderním pojetí:- maximalizace tržní hodnoty podniku
- maximalizace hodnoty pro vlastníky
MVA – Market Value Added = tržní přidaná hodnota
- přírůstek tržní hodnoty firmy
- je to rozdíl mezi tím, co investoři do podniku vložili a tím co by mohli získat, kdyby podnik prodali
- (u akciové společnosti je to rozdíl mezi částkou, kterou by akcionáři získali prodejem svých akcií a hodnotou
obchodního kapitálu, který do společnosti vložili)
EVA – Economic Value Added
- ekonomická přidaná hodnota
- rozdíl mezi čistým ziskem podniku a jeho náklady na dlouhodobě investovaný kapitál
EVA = (výnosy – náklady) * (1-d) – (dlouhodobý kapitál * náklady na dlouhodobý kapitál)
(náklady na dlouhodobý kapitál mohou být vyjádřeny různé, podle toho, jakými zdroji byl podnik financován – jako výnosnost vlastního kapitálu, úrokové sazby, průměrné náklady na vlastní a cizí kapitál WACC atd.)
MAJETEK A KAPITÁL PODNIKU
Majetkově-finanční stabilita podniku se posuzuje v několika na sebe navazujících úlohách:
1) hodnotí se majetková struktura – tzn. zjištění jednotlivých druhů majetku a jejich peněžní hodnoty –
velikosti, zjištění celkové hodnoty majetku v podniku, vyjádření podílu jednotlivých druhů na celkovém
majetku a vzájemného poměru mezi jednotlivými složkami majetku
2) hodnotí se kapitálová struktura – tzn. zjištění hodnoty jednotlivých použitých druhů kapitálu a celkového
kapitálu, vyjádření podílu jednotlivých druhů na celkovém kapitálu a vzájemný vztah mezi jednotlivými
složkami kapitálu
3) hodnotí se vzájemný vztah mezi složkami majetku a složkami kapitálu
4) hodnotí se využití majetku a kapitálu při plnění cílů podniku
Při plnění úloh 1 a 2 se používá horizontální a vertikální analýza.
Zjištěný stav se porovnává
- s předchozím obdobím
- s úrovní dosahovanou v jiných podnicích stejného nebo jiného zaměření
- s uznávanými standardy
- s žádoucím stavem
!! Majetek evidovaný v rozvaze a neevidovaný v rozvaze !!
Struktura majetku tvoří jednotlivé druhy majetku potřebné pro realizaci výrobního programu
www.center.cz/šablony/účetnictvíafinance
Rozvaha v platném znění.
Obsah jednotlivých položek viz skripta na cvičení a vyhláška č.500/2000Sb. pro podnikatele účtující v podvojném účetnictví.
Č. 505 pro organizační složky státu
Č. 502 pro pojišťovny
Č. 501 pro banky a jiné finanční instituce
Znaky odlišující jednotlivé druhy majetku:
Původ – mechanické, biologické, finanční prostředky
Funkčnost – stroje, budovy, dopravní prostředky, materiál, peněžní hotovost apod.
Místo působení ve sféře oběhu – majetek může působit ve fázi výroby, směny, rozdělování
Doba upotřebitelnosti – dlouhodobý majetek (např. budova, stroj) a krátkodobý majetek (pohonné hmoty, peněžní hotovost, materiál, náhradní díly pod.)
Způsob předávání hodnoty na produkci – rozlišuje se:
a) postupné předávání hodnoty majetku na produkci
b) jednorázové předávání hodnoty na produkci
Likvidnost – schopnost přeměny na peníze a rychlost přeměny
Velikost majetku podniku a jeho struktura jsou ovlivněny:
a) předmětem činnosti, tzn. technickou náročností výroby, která ovlivňuje podíl stálého a oběžného majetku a
jeho druhovou skladbu
b) rozsahem podnikových výkonů (viz. tab)
c) stupněm využití majetku
d) cenou majetku
Základní ukazatele hodnotící stupeň využití majetku
Rychlost obratu
rychlost obratu = tržby : aktiva celkem
výnosy : aktiva celkem
rychlost obr. zásob = tržby : zásoby
rychlost obr. pohledávek= tržby : pohledávky
Doba obratu
doba obratu aktiv= aktiva : (tržby : 365)
doba obratu zásob= zásoby : ( tržby : 365)
doba obratu pohled.= pohledávky : (tržby : 365)
2. přednáška
Pasiva celkem = vlastní kapitál + cizí kapitál + časové rozlišení
Vlastní kapitál v rozvaze (A)
A.I. Základní kapitál
A.II.Kapitálové fondy (v tom emisní ážio a ostatní kapitálové fondy)
A.III.Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku
A.IV.Výsledek hospodaření minulých let (nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta)
A.V.Výsledek hospodaření běžného účetního období
- čím větší objem položek III-V, tím je podnik úspěšnější ve své činnosti
- jde o kapitál dlouhodobý, nemá časově určeno, jak dlouho bude v podniku působit
Cizí kapitál (B) a časové rozlišení (C)