Přednášky

ZÁKLADY OBCHODNÍCH NAUK
1. OBCHOD
-jako výsledek(konečná fáze) tržně peněžních vztahů mezi výrobci a spotřebiteli
-jako vztah mezi existujícími statky a existujícími potřebami
-jako specifická ekonomická činnost, prostřednictvím, které se uskutečňuje směna zboží(služeb)formou koupě a prodeje(poptávka x nabídka)
-jako vztah mezi tržními subjekty(domácnosti, podniky, rozpočtové a příspěvkové organizace, stát) a objekty(to je to co tržní subjekt nabízí-poptává, tedy služby, statky, zboží apod.)
TRH
Samuelson, R. – uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity. Některé trhy existují na určitém místě, zatímco jiné trhy fungují pomocí telefonů nebo jsou organizovány počítači.
Šik, O. – oblast oběhu zboží, kde se uskutečňuje přeměna zboží za peníze, přeměna peněz za zboží, dále zboží za zboží a peníze za peníze.
Ekonomické pojetí-prostor, v jehož rámci konvergují síly poptávky a nabídky, aby stanovily jednotlivou cenu.
Trh-představují lidé, kteří prodávají a nakupují určité zboží v rámci své činnosti.
ČLENĚNÍ TRHU:
podle předmětů
trh spotřebního zboží
trh investičního zboží(pozemky a porosty na pozemcích, nemovitostí)
trh služeb
z časového hlediska
trh minulý
trh současný
územně
trh domácí(vnitřní obchod)
trh zahraniční
OBCHOD................činnost, při které dochází ke směně zboží za zboží, zboží za peníze či naopak nebo peníze za peníze.
X
TRH..........................místo, kde dochází ke směně.
2. POTŘEBA, KLASIFIKACE POTŘEB:
Maslowova hierarchie potřeb a hodnot:
Ernest Engel, Německo
potřebynezbytné(uspokojení je nutností lidského života)
zbytné(uspokojují se tehdy, jsou-li uspokojeny potřeby nezbytné)
luxusní(přepychové)
Transformace potřeba na poptávku POTŘEBYI.
ZBOŽÍII.
ZBOŽÍIII.
Skutečná poptávka POPTÁVKAIV.
Proces rozhodování se o nákupu:
etapa: poznání problému, ze kterého vyplyne potřeba a podněty jak danou potřebu uspokojit
etapa: shromažďování informací o způsobu uspokojení potřeb
etapa: vznik dostupných alternativ
etapa: výběr té nejvhodnější alternativy
etapa: realizace rozhodnutí-nákup
3. SYSTÉMY A PODSYSTÉMY VNITŘENÍHO OBCHODU
VYMEZENÍ VNITŘNÍHO OBCHODU
Z věcného hlediska je systém vnitřního obchodu vymezen předmětem činnosti tj. nákupem a prodejem v rozhodující míře spotřebního zboží a s ním spojenými službami.
Z prostorového hlediska je vymezena podle hranic státu.
Z časového hlediska je systém vnitřního obchodu vymezen celoročně při respektování sezónních vlivů působících na poptávku a nabídku.
Z legislativního hlediska je obchodní operací každá změna vlastníka hmotného i nehmotného statku a hmotného i nehmotného užitného efektu provedená na základě kupní smlouvy písemné nebo ústní a jejich konkrétních věcných modifikací.
Subsystémy vnitřního obchodu:
MALOOBCHOD(MO)-nakupuje zboží u jiných subjektů, VO, výrobci, dýleři a přetváří ho pro prodej konečnému spotřebiteli
VELKOOBCHOD(VO)-plní určité funkce ve vztahu vnitřního obchodu(funkce překlenovací, spojovací), bere zboží od výrobců a přetváří ho, aby si ho mohli odebrat MO, pohostinství, cestovní ruch či konečný spotřebitel
POHOSTINSTVÍ(služby stravovací-finální produkt, polotovary apod. a ubytovací)-uspokojuje konečného zákazníka
CESTOVNÍ RUCH-prodává služby konečnému spotřebiteli
4. VÝZNAM OBCHODU
3 dodavatelé(prodávající) a 3 odběratelé(kupující)-máme 9 cest na základě směny zboží a služeb, když tam vstoupí zprostředkovatel, změní se cesta právě na tolik kolik je zprostředkovatelů, tedy obchod-máme 6cest.
Při vzájemných vazbách-15 cest.
Počet cest-vzoreček:
MP=N(N-1)
2
MP......maximální počet vazeb
N.........počet partnerů
5. EKONOMICKÁ REFORMA A OBCHOD
Cíl-přechod od centrálně plánované k tržní ekonomice
Základní krok-změna vlastnických vztahů
Význam pro obchod-restrukturalizace obchodní sítě
6. VÝVOJOVÉ TRENDY VE VNITŘNÍM OBCHODĚ
Tržní dominance
Diverzifikace obchodních firem-rozšíření podnikání na další činnost podniku(více MO)
Internacionalizace obchodních firem-vytváření řetězců a hypermárketů s vlastní výrobou...
Mezinárodní rozvojové strategie:
Multinacionální-firma, která vstoupí na naše území se zcela přizpůsobí požadavkům konečného spotřebitele
Globální-opak
Transnacionální-něco mezi těma dvěmi
CHARAKTERISTIKA TRŽNÍHO MECHANISMU, PROSTŘEDÍ A SUBJEKTŮ, FORMY OBCHODNÍCH SUBJEKTŮ
Tržní subjekty:
domácnosti
podniky
stát
rozpočtové a příspěvkové organizace(např.veřejno-právní)
Objekty trhu:
zboží(peníze, služby, statky)
práce
kapitálvýrobní faktory
půda
(informace-musí být správně zpracovány)
Vazby mezi tržními subjekty
Podniky-domácnosti: nejdříve si zjistit co budou domácnosti potřebovat, pak nakoupit výrobní faktory, předtansformovat to do určitého druhu výrobku, dát na trh, zboží se spotřebuje a zase se to opakuje
Vazby vzájemné-ta prijoritní-vazba klasického marketingu(dřív, než bude podnik vyrábět, bude chtít vědět kde zkoumat co domácnosti chtějí), která fungovala v určité podobě i před tržní ekonomikou, v době centrálně řízené. Ta druhá-Poptávka po výrobních faktorech a výrobní zboží.
Stát-domácnosti- stát poptává odvod daně(aby mohli státu nabídnou třeba odvod daně z koupě nemovitosti, tak poptávají domácnosti po státu zákony-informace, ale i stát poptává informace po domácnostech-jestli budou schopné daně zaplatit a na základě toho jim pak nabízejí dané zákony), práci, půdu apod.
Podniky-stát-stát nabízí dotace, státní zakázky-peníze.. Podniky nabízí státu výrobky, daně..
Trh výrobních faktorů:
Poptávkanabídka

nabídkapoptávka
-podniky nabízejí a domácnosti poptávají a naopak(např.v podobě spotřeby nebo informace)
Formy obchodních subjektů
Podnikání obecně se rozumí: soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlástním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.
Obchodním podnikáním nebo podnikáním v obchodě..............
Podnikatelem podle obchodního zákoníku je:
osoba zapsána v obchodním rejstříku
osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění
osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, např.činnost fyzických osob znalců a tlumočníků(zákon č.36/1967sb.o znalcích a tlumočnících v platném znění), provozování dráhy a drážní dopravy(paragraf 60 odst.3.zákona č.266/1994sb.o dráhách), výzkum, výroba a distribuce léčiv(zákon č.79/1997sb.o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů), činnost autorizovaných obalových společností(zákon č.477/2001sb.zákon o obalech) a další
fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu
Formy obchodních firem
Podnik jednotlivce je obvyklý pro malou firmu
Obchodní společnost je právnickou osobou založenou za účelem podnikání pod společným názvem a má právní způsobilost-je to soukromá osoba v podobě společnosti(veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské sdružení-jsou právně samostatně zapracovány do právní normy, nejsou v obchodním zákoníku-řídí se vlastními právními normami, jsou nové po vstupu do EU)
Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání
Státní podnik podle zákona č.77/1997 sb.o státním podniku, který upravuje postavení a právní poměry státního podniku(např. Lesy české republiky-zřizuje je příslušné ministerstvo)
Formy sdružování-tzv.nepodnikové
Konsorcium-dočasné sdružení firem nebo osob k provedení jednoho nebo více podnikatelských záměrů, nemá právní způsobilost(dostavba letiště v Praze-mělo to na starosti více firem..)
Kartel-dohoda podniků o dodržování určitých podmínek pro provozování vlastní podnikatelské činnosti, podniky zůstávají právně samostatné
Holding-mateřská společnost ovládá tzv.dceřinné společnosti nadpolovičním(kontrolním)balíkem akcií
Koncern-organizačně provázanější forma holdingu(angl.Syndicate)
Trust-forma koncentrace, je spjata se ztrátou právní samostatnosti jednotlivých spojených podniků obvykle fúzí, splynutím nebo sloučením
OBCHODNÍ KOOPERACE
Sdružování menších firem-získat obdobné výhody jako vysoce integrované firmy
VERTIKÁLNÍ KOOPERACE-od výrobce ke konečnému spotřebiteli, sdružení sledující logistický pohyb zboží, formy:
dobrovolné řetězce
nákupní centrály(kontory, aliance)
nákupní družstva a nákupní svaz
franchisingový řetězec
HORIZONTÁLNÍ KOOPERACE-spolupráce obchodních firem ve stejné úrovni logistického pohybu zboží v určitém prostoru-prodejním místě:
nákupní centra
Státní podnik
Státní podnik nemá vlastní majetek, má právo hospodařit s majetkem státu.
Zakladatel státního podniku:
-je stát. Jeho jménem funkci zakladatele vykonává ministerstvo, do jehož působnosti spadá předmět podniku. Zakladatel má řadu práv a povinností, např.:
-jmenuje aodvolává ředitele
-schvaluje jednací řád dozorčí rady
-vydává statu podniku
-kontroluje, zda potřeby státu, které podnik zabezpečuje, jsou zajišťovány účelně a hospodárně
-a další-podrobněji paragraf 15zákona o státním podniku
Podnik může být založen pouze na základě předchozího souhlasu vlády. Vnitření organizace a řízení podniku je ve výhradní působnosti podniku.
Podniky podle zákona o státním podniku jsou zakládány k uspokojování zájmů:
-významných celospolečenských
-strategických
Podnik neručí za závazky státu a stát neručí za závazky podniku, není-li zákonem stanoveno jinak.
Vznik podniku-podnik vzniká dnem zápisu do obchodní rejstříku, návrh podává zakladatel.
1. Obchodní operace
Vymezení pojmu:
-na sebe navazující nákupní, přepravní, skladovací, prodejní a další ekonomické aktivity a s nimi spojené právní úkony spjaté s fungováním obchodu(směny)
Základní znaky obchodních operací:
smluvní určitelnost a určitost-každá obchodní operace je určeno, vymezena nějakou obchodní smlouvou
vymezení smluvních stran
určení předmětu smlouvy
vznik pohledávky a závazku
místo obchodní a platební bilance
Obchodní operace jako jednota 3 stránek
ekonomické
právní(rozhodující a zastřešující)
organizačně technické
Svými důsledky obchodní operace mají vliv na:
předvýrobní sféru
výrobní strategii a taktiku podnikatelských subjektů
povýrobní etapu
2. Obchodní závazkové vztahy
(vazby)-vymezení pojmu:
Obchodní zákoník, část třetí
Paragraf 261 a další, paragraf 263!!!!
vztahy mezi podnikateli, které se týkají jejich podnikatelské činnosti
dále vztahy mezi státe(státní organizací) a podnikateli při jejich odnikatelské činnosti
další závazkové vztahy, např.:
mezi zakladateli obchodních společností, společníkem a obchodní společností
mezi společníky navzájem
mezi zakladateli družstva a členem, členem a družstvem, členy navzájem
závazkové vztahy z burzovních obchodů, z bankovní záruky
závazkové vztahy z obchodních smluv a další-viz par.261 obchd.z.č.513/91 Sb.
3. Obchodní smlouvy:
-jako právní základ realizace obchodních závazkových vztahů
části OS
Úvodní ustanovení
Smluvní podmínky
I.
II.
III.
IV.
.........
Závěrečné ustanovení
formy OS
ústní(telefonická)-poté se stvrdí podpisem
písemná(faxem, elektronická, ...)
jako závazná nabídka a její přijetí kupujícím, např.jako proforma faktura
jako objednávka a její potvrzení prodávajícím
KUPNÍ SMLOUVA
-obch.zák.par. 409-470(kupní a směnná smlouva, obč.zák.par.588-627)
prodávající-kupující-zboží(v odb.literatuře-kontrakt)
Obsahuje:
vymezení kupní smlouvy
povinnosti kupujícího
nabytí vlastnického práva
povinnosti prodávajícího
nebezpečí škody na zboží
uchování zboží
zvláštní ustanovení o náhradě škody!!!nelze vynechat par.444, 458, 459!!!
LICENČNÍ SMLOUVA PŘEDMĚTŮM PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ
-obch.zák.par. 508-515
Poskytovatel-nabyvatel-předmět průmyslového vlastnictví(např. ochranná známka, technologie firmy apod.)
Licenční smlouvou opravňuje poskytovatel nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném místě k výkonu práv z průmyslového vlastnictví a nabyvatel se zavazuje k poskytování úplaty či jiné majetkové hodnoty.
Licenční smlouva k PPV
-vyžaduje písemnou formu!
-licenční smlouva neznamená licenční vlastnictví, ale pouze svolení k užití předmětu
OBCHODNÍ SORTIMENT, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE ZBOŽÍ
Vymezení základních pojmů
Zboží.........produkt(výrobek i služba), který prochází trhem(směnou).
Výrobky vznikají výrobou, sběrem a pěstováním, lovem a chovem(zemědělství, lesnictví, myslivost, rybolov), dobýváním energetických a ostatních surovin, výstavbou, úpravami apod.
Služby-ekonomická činnost, jejímž výsledkem jsou hmotné a nehmotné užitné efekty.
KLASIFIKACE.......hierarchicky uspořádané třídění určitých ekonomických jevů či procesů.
SORTIMENT...............utříděný seznam zboží podle určitého klasifikačního hlediska.
SORTIMENT
-šířka sortimentu-určitý počet zastoupených tříd spotřebního zboží
-hloubka sortimentu-četnost zastoupení jednotlivých druhů, položek a podpoložek spotřebního zboží.
SPECIALIZACE sortimentu-proces omezování šířky sortimentu(počet zastoupených tříd a skupin)ve prospěch hloubky sortimentu určité maloobchodní provozovny.
DESPECIALIZACE(UNIVERZALIZACE)-opačný proces(spíše v malých městech-nízká koupěschopnost)
TYPIZACE prodejen-vymezení podstatných znaků prodejen
Klasifikace sortimentu zboží a služeb
Základní klasifikační systémy:
Odvětvová klasifikace ekonomických činností
Standardní klasifikace produkce
Celní sazebník
Klasifikace individuální spotřeby podle účelu
Odvětvová klasifikace ekonomických činností
Je vypracována pro kategorizaci údajů, které souvisí s organizační jednotkou-ekonomickým subjektem.
Předmětem jsou všechny pracovní činnosti vykonávané ekonomickými subjekty.
Používá se ve státní statistice a při sestavování národních účtu.
Zavedena do statistické praxe v roce 94.
Klasifikace je univerzální-umožňuje zařazení státní správy, místní správy i velkých hospodářských a společenských organizací i drobných podnikatelů.
Výrobní jednotky jsou na prvním místě klasifikovány podle hlavního druhu ekonomické činnosti.
Pro třídění činností je využita kombinace alfabetického a číselného kódu.
a-alfabetický kód je dvoustupňový
A sekce
A subsekce
b-číselný kód je čtyřstupňový(je tam pět čísel-na prvním stupni jsou čísla dvě)
1stupeň oddílXX(1, 2)
2stupeň skupinaX(3)
3stupeň třídaX(4)
4stupeň podtřídaX(5)
Standardní klasifikace produkce
Předmětem klasifikace jsou hmotné výrobky(zboží).
Klasifikace zahrnuje zboží jak tuzemské, tak dovážené ze zahraničí.
SKP je určena zejména pro statistické účely.
Byla zavedena do statistické praxe v roce 94.
Každý výrobek může být uveden jen na jednom místě klasifikace bez ohledu na to, kolika organizacemi nebo na kolika místech je vyráběn.
Celní sazebník
Nejucelenější seznam sortimentu zboží.
Podrobná klasifikace obchodního sortimentu.
Dnem vstupu do EU převzala Česká republika celní sazebník Evropské unie(změny celních sazeb).
Klasifikace individuální spotřeby podle účelu
Předmětem je zatřídění všech druhů individuální spotřeby(zboží, služeb apod.)podle účelu.
Vypracována na podkladě mezinárodního standardu COICOP-Classification of Individual Consumption by Purpose.
Zavedena do statistické praxe v roce 97.
Výdaje na individuální spotřebu = vydávány ve prospěch jednotlivce nebo domácnosti.
Používána k identifikaci výdajů domácnostmi, neziskovými institucemi a vládními institucemi.
Využívá se pro přehledy rozpočtu domácností, indexy spotřebitelských cen a mezinárodní srovnání HDP.
Víceúčelové zboží je zařazeno podle převažujícího účelu užití.
Klasifikace spotřebního zboží ve vnitřním obchodě
-skripta kapitola 6.2. strana 119
Klasifikace podle častosti nákupu
Klasifikace podle sortimentní šířky a hloubky
Klasifikace používaná v anglofonních zemích
IDENTIFIKACE
Klasifikace-zatřídění zboží podle určitého kritéria
X
Identifikace-jednoznačné rozlišení zboží jednoho od druhého podle určitých identifikačních znaků.
Čárový kód-slouží pro automat