Přednášky

ickou identifikační technologii dovolující rychle sesbírat data s vysokou přesností a bez chyb.
Výhody čárových kódů:
přesnost
rychlost
flexibilita
SYSTÉMY UPC
UPC-Universal Product Code
UCC-Uniform Code Council-označení servisní organizace
Kód UPC je provázen 12 čísly-pozicemi:
Pozice
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Číslo
Z1
O1
O2
O3
O4
O5
V1
V2
V3
V4
V5
K
Z1-charakteristika zboží
O1-O5-číslo výrobní organizace
V1-V5-číslo výrobku(zboží)
K-kontrolní číslice
!Nevýhoda:
-tento kód nemá žádné označení pro zboží z jiné země
SYSTÉM EAN
EAN-Ueropean Article Numbering
EANA-European Article Numbering Assoiation
IANA EAN-Internacional Article Numbering Association(organizace se přejmenovala, protože to chtěl používat celý svět)
jednotný systém označování zboží, který umožňuje jeho přesnou a jednoznačnou identifikaci
identifikace jednotlivých druhů zboží podle země, výrobce a podle číselného označení výrobku tohoto výrobce(u nás začala se to začalo praktikovat v roce 1983)
Pro ČR je kód EAN 13 standardizován v následující podobě:
Pozice
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
Číslo
8
5
9
O1
O2
O3
O4
V1
V2
V3
V4
V5
K
P1-P3 je tzv.prefix-identifikuje národní organizaci-zemi
O-je číslo výrobní organizace zapojené do systému EAN
V-slouží k označení výrobku(zboží)
K-kontrolní číslice
Kód EAN 8-zboží je v ČR standardizován v podobě:
Pozice
8
7
6
5
4
3
2
1
Číslo
8
5
9
V1
V2
V3
V4
K
8, 5, 9-prefix, identifikuje národní organizaci
V-identifikuje výrobek
K-kontrolní číslice
Vývoj
Amerika se připojila k Evropě(92)-přešla na evropské číslování. Dnes je tu jenom jedna společnost GS1. To platí od roku 2004.
DalŠí čárové kódy
CODABAR-knihovny, kterní banky a letecká doprava
CODE 11-mikroelektronika
CODE 39-automobilový průmysl, zdravotnická služba, vojsko
ITF-přepravní obaly
ISBN-knižní publikaceISSN-noviny apod.
Snímače kódu
Podle mobility
pevně instalované
ruční
Podle druhu snímání
dotykové
bezdotykové
Čtecí proces se skládá z kroků:
-snímání
-dekódování
-komunikace
INFRASTRUKTURA VNITŘNÍHO OBCHODU
Osídlení a jeho struktura
sídla
urbanizace
osídlení ČR-charakteristika
kategorizace sídel
Technická a technologická infrastruktura vnitřního obchodu
subsystémy vnitřního obchodu
-velkoobchod
-maloobchod
-pohostinství a veřejné stravování
-cestovní ruch
OSÍDLENÍ je soustava(síť)sídel a komunikací propojujících jednotlivá sídla a ostatní složky osídlení realizovaná v území lidskou činností.
SÍDLA jsou základními prvky osídlení
-prostorově oddělené jednotky navzájem propojené celou řadou významných vazeb ekonomického, legislativního, administrativně správního, sociologického, ekologického aj.původu a charakteru.
VÝVOJ OSÍDLENÍ je ovlivňován dvěma základními tendencemi:
-dynamický faktor urbanizace je charakterizován především vývojem počtu obyvatelstva, změnami ve vývoji výrobních sil
-statický faktor pak především již vytvořenými a fungujícími fyzickými fondy, infrastrukturní základnou osídlení.
URBANIZAE je proces přejímání a rozvíjení městského způsobu života v prostoru celého osídlení, charakteristickým znakem urbanizace je koncentrování obyvatelstva do měst a jejich zázemí.
Základní charakteristika českého osídlení
Čechy, severozápadní Morava a Slezsko mají velký počet sídel, zejména hustou síť měst a městeček a rozptýlené venkovské osídlení
sídlení je poměrně rovnoměrné, zejména v rozmístění velkých a středních měst
obecně hustá část sídel přispívá ke stírání rozdílů ve způsob života na venkově a ve městě
velikostní struktura sídelní soustavy dokumentuje určitý růst koncentrace, ovlivněný přirozenou migrací obyvatelstva do měst
Kategorizace sídel
Nestředisková sídla plní převážně funkci zemědělské výroby:
málo kvalitní stavební fond sídel, málo hodnotné urbanistické podmínky, trvalý pokles obyvatelstva,
mají své opodstatnění jako místa bydlení, zemědělské výroby, rekreace
Středisková sídla místního významu:
plnohodnotná sídla venkovského typu, ale jsou mezi nimi i některá nejmenší města,
představují základní síť plnohodnotně vybavených sídel především základními zařízeními občanské vybavenosti,
představují krystalizační jádra urbanizace venkovského prostou, rozvoj střediskových obcí musí přispívat k výraznému zlepšení životních podmínek obyvatel celého spádového obvodu
Středisková sídla vyššího řádu(obvodová, oblastní):
jsou města s výraznými a nejvýraznějšími centry osídlení
Technická a technologická infrastruktura vnitřního obchodu
shrnuje základní informace o prostorovém, provozně dispozičním, provozně technologickém a technickém uspořádání a vybavení subsystému vnitřního obchodu.
1. obchodní objekty:
a-monofunkční hlavní obchodní objekty
b-polyfunkční hlavní obchodní objekty
c-objekty doplňkových služeb¨
d-objekty pomocných služeb
2. stroje a obchodní vybavení
a-prodejní zařízení
b-skladovací zařízení
c-dopravní prostředky
d-přepravní prostředky
e-zařízení pro úpravu zboží
3. obchodní technologie subsystémů
4. obchodní síť subsystémů
Subsystémy vnitřního obchodu
VELKOOBCHOD
MALOOBCHOD
POHOSTINSTVÍ A VEŘEJNÉ STRAVOVÁNÍ
CESTOVNÍ RUCH
Velkoobchod se člení na:
-dodávkový(obslužný)
-agenturní(traťový)
-samoobslužný-CASH and CARRY
-regálový(komisionářský)
-prodejní sklady(demigrosisté)
Vlivy působící na výběr vhodné lokality pro výstavbu VO skladu:
územní centralizace do skladových areálů
územní centralizace do průmyslových zón měst
provozní(kapacitní)koncentrace stavební a sortimentní
organizační(firemní)koncentrace
možnosti budoucího rozvoje(existence rezervních ploch)
intenzita spotřebitelské poptávky v místech spotřeby
geografické, urbanistické, komunikační a přírodní podmínky
Příklady klasifikace VO skladů:
podle funkce v zásobovacím systému
-provozní sklad, poloprovozní sklad, odlehčovací sklad, CASH and CARRY sklady
-provozní sklad reexpediční, tranzitní, konsignační, zásobovací, veřejné a nájemní
podle stavebně technického řešení skladu
-celouzavřené velkoobchodní sklady:
kryté sklady (přístřešky)
-otevřené sklady (složišt)
podle stupně mechanizace vnitroskladové technologie
-nemechanizované
-mechanizované
-vysoce mechanizované
-automatizované
Maloobchod
infrastruktura subsystému MO zahrnuje smíšené plnosortimentní, širokosortimentní a specializované obchodně provozní jednotky
maloobchodní provozní jednotky jsou vymezeny:
-územně
-stavebně
technicky
-právně a organizačně
-provozně-technologicky
MO provozní jednotky se uplatňují jako veřejně prospěšná účelová zařízení ve všech velikostních
akční rádius prodejny
působení prodejny v určitém území ve vzájemné interakci s ostatními prodejnami a s ostatními typy občanského vybavení
není přesně vymezen, je různý pro různé prodejny, pro různé sortimenty zboží, pro různou obratovou velikost, počty pracovníků, v prostoru i čase
zájmová oblast prodejny
navazuje na akční rádius prodejny a je to prostor vzhledem ke vzdálenosti, horší dostupnosti a zvýšené konkurenceschopnosti méně atraktivní
Koncepční a metodické zásady výstavby a modernizace MO sítě
vícestupňovitost MO sítě je podmíněna sídelní strukturou
-nestředisková sídla
-střediska osídlení místního významu
-střediska osídlení obvodního významu
MO síť je strukturována do
-základní obchodní vybavenosti
-čtvrťové obchodní vybavenosti
-obvodové obchodní vybavenosti
-centrální obchodní vybavenosti
komplexnost MO sítě
-obecně platí, že vyšší stupeň maloobchodní vybavenosti uspokojuje komplexně poptávku nižších stupňů
typová struktura maloobchodní vybavenosti je podmíněna:
-stupněm obchodní vybavenosti
-objemem a strukturou koupěschopné poptávky
-intenzitou a strukturou vnějšího nákupního spádu
-historickým vývojem rozsahu a struktury maloobchodní vybavenosti
Metodický postup analýzy a prognózy MOC sítě se člení na 4 etapy:
vstupní údaje a informace o území a jeho specifických znacích
analýza současného stvu MOS s využitím vstupních dat
prognóza potřeb kapacit celkem i v sortimentní struktuře(vychází z prognózy spotřeby)
návrh věcné, prostorové a časové realizace závěru analýzy a prognózy, což představuje konkrétní kapacitní, sortimentní, lokalizační,… program optimalizace vývoje maloobchodní sítě v daném sídle nebo územním průřezu
Nákupní spád(gravitace koupěschopné poptávky)
představuje tu část celkových výdajů obyvatel realizovanou v jiném místě než v místě svého trvalého bydliště
místo trvalého bydliště se přitom pro jednoduchost považuje za místo vzniku peněžních příjmů a výdajů obyvatel
vnější kladný nákupní spád-realizované výdaje obyvatel z jiných sídel (zpravidla venkovského typu) v daném (městském) sídle
vnější záporný nákupní spád-realizované výdaje obyvatel daného sídla (zpravidla venkovského typu) v jiných (zpravidla městských) sídlech
saldo vnějšího nákupního spádu představující rozdíl vnějšího kladného a záporného nákupního spádu v daném sídle
vnitřní kladný nebo záporný nákupní spád-představuje územní přesuny výdajů obyvatel na jednotlivých stupních maloobchodní vybavenosti v rámci sídelního útvaru (zpravidla z okrajových částí městského sídla do centra města
Typy provozních jednotek MO
Úzce specializované prodejny
foto-kino, kancelářské potřeby, boutique, značková výpočetní technika
Specializované prodejny
prodejny se sortimentem elektro, oděvy, cukrárny
Odborné velkoprodejny nepotravinářského zboží
Ikea, Baumax, Obi
Superreta
Supermarket (velkoprodejna potravin)
prodejní plocha: min. 400 m2, max. 2 500 m2
Hypermarkety
prodejní plocha: od cca 2 500 m2 (3 - 15 tis. m2)
Obchodní domy univerzální - plnosortimentní
Obchodní domy specializované
dům sportu, dům módy, dům potravin
Prodejny smíšeného zboží
Prodejny smíšeného zboží
Ambulantní prodejny
pojízdné prodejny, stánky
-ambulantní prodejny v oblastech s malým osídlením
-ambulantní prodej pro příležitostný prodej (trhy, poutě, slavnosti, sportovní akce,... apod.)
Diskontní prodejny (hard-discount)
hlavní rysy
nemají stabilní sortiment
používají samoobslužnou formu prodeje
objekty prodejen jsou řešeny stavebně a technicky jednotně
vybavení je jednoduché (skladové regály, palety)
prodejny jsou zřizovány na levných pozemcích
Zásilkový obchod
Pohostinství a veřejné stravování
Infrastruktura subsystému spo1ečného stravování zahrnuje jednostřediskové a vícestřediskové provozovny restauračního, stravování, závodního školního, a ostatních forem uzavřeného společného stravování(restaurace, kavárny, vinárny, bufety občerstvení, jídelny apod.)
Principy technologie společného stravování
PRACOVNÍ PROCES ve společném stravování zahrnuje:
-výrobní proces přípravy pokrmů a nápojů
-odbytový proces prodeje pokrmů, nápojů a navazujících služeb
-poskytování společensko zábavních služeb
-poskytování ubytovacích služeb v kombinaci s poskytovanými službami stravovacími a společensko zábavními
Výrobní proces ve společném stravování
je zčásti výrobním procesem
pracovníci vyrábí z potravinářských surovin a polotovarů hotové výrobky-pokrmy a nápoje tzn. nové užitné hodnoty
nejvyšší podíl výrobní činnosti vykazují uzavřené formy společného stravování (závodní, školní, ústavní stravování)
Technologického zpracování výrobku je ve společném stravování výroba členěna na fáze:
úpravu surovin (hrubé opracování): zbavení nečistot, nepoužitelných částí a příměsí, krájení, krouhání a kostkování zeleniny, příprava masa, mletí surovin,…. apod.
výrobu polotovarů: mechanická a tepelná úprava masných, rybích, moučných, těstárenských, ovocných a zeleninových polovýrobků, výroba příkrmových příloh - knedlíků, brambor, rýže, těstovin, salátů
dokončování výrobků a jejich kompletace: dochucování, porcování, příprava k expedici
krátkodobé uskladňování a expedici výrobků konzumentům v odbytových střediscích
Ubytovací služby
moderní cestovní ruch je spojen s velkou mobilitou obyvatelstva
úkolem ubytovacích služeb je umožnit ubytování mimo trvalé bydliště účastníka cestovního ruchu vč. uspokojení jeho dalších potřeb
Členění ubytovacích služeb
podle charakteru:
pevná ubytovací zařízení (hotely, motely, penziony, ubytovny, chatové osady, kempy..
pohyblivá (mobilní) ubytovací zařízení (lůžkové a lehátkové vozy, rotely,….)
podle časového využití:
celoroční ubytovací zařízení (provoz je celoroční bez ohledu na sezónu)
dvousezónní ubytovací zařízení (provoz je rozdělen na letní a zimní sezónu)
jednosezónní ubytovací zařízeni (provoz zařízení je omezen pouze na hlavní sezónu letní nebo zimní;
podle provozovatele:
ubytovací zařízení volného cestovního ruchu (hotely, motely, ubytovny, koleje,..)
ubytovací zařízení vázaného cestovního ruchu (zotavovny, lázeňské léčebny, tábory,..)
Infrastruktura cestovního ruchu
zahrnuje všechny pracovní prostředky, které se používají při tvorbě a realizaci služeb pro cestovní ruch
umožňuje respektovat funkce cestovního ruchu z hlediska mezinárodního, celostátního, regionálního i místního
přizpůsobuje svou strukturu spotřebitelské poptávce po službách cestovního ruchu;
vytváří speciální nabídku jako impuls pro vznik poptávky;
vytváří specifické požadavky na rozvoj infrastruktury pro jiné obory (stravování, ubytování, služby, …), které také produkují a realizují služby pro cestovní ruch
Proto do infrastruktury cestovního ruchu se řadí (patří) mimo vlastních zařízení:
materiálně technická infrastruktura pohostinství, maloobchodu, služeb, dopravy, …..
Cestovní kanceláře a cestovní agentury
Zákon č. 455/1991 Sb. (ŽZ, příl. 2. a 3.)
Zařízení, která zabezpečují:
pro účastníky cestovního ruchu soubor hlavních i vedlejších služeb poskytovaných nebo nakupovaných od jiných podnikatelských subjektů
Předmětem činnosti cestovní kanceláře je nákup, zprostředkování, kompletizace, organizování a zabezpečeni služeb souvisejících s účastí klienta na cestovním ruchu (např. do podoby pobytového zájezdu).
Cestovní kancelář a cestovní agentura:
zprostředkovává služby, které jsou výsledkem činnosti jiných zařízení, ale
jsou nutné pro komplexní realizaci služeb cestovního ruchu (dopravní, ubytovací a stravovací služby ad.),
poskytuje vlastní služby, které jsou výsledkem její činnosti (průvodcovské a informační služby)
popř. prodává vybraný sortiment zboží (turistické mapy, turistickou literaturu, upomínkové předměty apod.)
Klasifikace cestovních kanceláří – řada kritérií:
předmět činnosti a postavení v distribučním procesu
územní hledisko: vysílající a přijímající
segmentace trhu (CK pro „business travel“ a pro volný čas)
podle velikosti (malé – do 5 zaměstnanců, střední – 5 až 50, velké – více než 50 zaměstnanců)
a další
základní cestovní kanceláře
-(např. Čedok, Fischer) poskytují vedle hlavních služeb i některé specifické služby cestovního ruchu (např. kongresová turistika);
specializované cestovní kanceláře
-(např. BALNEA) mohou být zaměřeny např. specifický program (lázeňství) nebo na hlavní služby (doprava)
Další členění:
z územního hlediska se rozlišují cestovní kanceláře vysílající (působící v místě bydliště účastníka cestovního ruchu) a přijímající (působící v místě pobytu účastníka cestovního ruchu)
z hlediska času se rozlišují cestovní kanceláře celoroční a sezónní (letní nebo zimní sezóna)
Reprezentace a afilace zahraničních cestovních kanceláří:
-reprezentace má pouze charakter náborové a informační kanceláře;
-afilace je zřízena na základě právního řádu země, ve které afilace působí a vyvíjí svou činnost a má postavení tour operátora
LOGISTIKA V OBCHODĚ, OBCHODNÍ TECHNOLGIE
1. Obchodní logistika
2. Předpoklady rozvoje obchodní logistiky
3. Logistické cesty zboží (distribuční cesty)
4. Pojetí logistiky jako vědy
5. Obchodní technologie
historie logistiky
vznik logistiky, obor činnosti
Vymezení pojmu
obchodní logistika je vědní a pragmatická disciplína
zabývající se plánováním, řízením a realizací toku zboží a toku informací tak,
aby správná komodita zboží, ve správný čas
byla na správném místě s minimálními (optimálními)