Přednášky - Pavelka

Makroekonomie - Přednášky (Pavelka)
Makroekonomie - zkoumá ekonomiku jako celek, zkoumá agregované údaje - hrubý domácí produkt, míra nezaměstnanosti, míra inflace, platební bilance
Mikroekonomie - zabývá se dílčími subjekty na trhu
makroekonomie a mikroekonomie jsou provázány (některé údaje definuje makroekonomie a mikroekonomie je bere jako dané)
Základní makroekonomické subjekty:
domácnosti
vlastníci výrobních faktorů (práce, půda, kapitál), které pronajímají (= poskytují služby výrobních faktorů podniků)
za to dostávaní odměnu:mzda (práce)
renta (půda)základní důchod
úrok popř. dividendy (kapitál)
transferové platby - ty dostávají od státu navíc (např. podpora v nezaměstnanosti)
využití příjmů:
část zaplatí na daních
zbytek = disponibilní důchod, využívá se na:spotřebu
úspory
firmy
pronajímají si výrobní faktory od domácností a přeměňují je na produkty (statky nebo služby)
produkty prodávají:mezi sebou (tzv. meziprodukty)
ostatním subjektům
za prodanou produkci mají příjem a navíc dostávají dotace od státu
celkový příjem:
část jde na náklady výrobních faktorů (mzdy, renty, úroky)
část na ostatní náklady (suroviny, energie)
část se zaplatí na daních
zbytek = úspory firemodpisy
zadržené zisky
Dělení podniků podle národního účetnictví:
finanční instituce - banky, spořitelny, pojišťovny
nefinanční instituce - výrobní podniky
stát - např. školství, zdravotnictví
samostatně hospodařící řemeslníci a rolníci
neziskové instituce - nadace, církve, politické strany atd.
vláda
soustava veřejných rozpočtů:
státní rozpočet
rozpočet obcí a měst
rozpočet okresů
rozpočet krajů
rozpočty mimorozpočtových fondů (fond bydlení, dopravy, národního majetku …)
rozpočty zdravotních pojišťoven
rozpočty ostatních institucí - např. konsolidační agentura
Státní rozpočet
Příjmy: daně, cla, příjmy z prodeje státního majetku, splátky dříve poskytnutých úvěrů, úroky z dříve poskytnutých úvěrů atd.
Výdaje: celkové vládní výdaje se člení na dvě skupiny
vládní nákupy statků a služeb (běžné nebo investiční)
vládní transfery - stát za ně neobdrží žádnou protihodnotu (např. podpora v nezaměstnanosti, důchody)
saldo rozpočtu = příjmy - výdaje
přebytek - příjmy jsou vyšší než výdaje
deficit - příjmy jsou nižší než výdaje
vyrovnaný rozpočet - příjmy jsou stejné jako výdaje
zahraničí
vztah domácí ekonomiky se zahraničím je vyjádřen tzv. platební bilancí
běžný účet - sleduje se obchodní bilance (rozdíl mezi exportem a importem)
kapitálový účet
finanční účet
čistý export = export - import
Zásahy státu do ekonomiky:
fiskální politika (= rozpočtová)
ovlivňování ekonomiky prostřednictvím rozpočtu (výdajové nebo příjmové stránky)
fiskální restrikce - zvýšení daní nebo snížení vládních výdajů
fiskální expanze - snížení daní nebo zvýšení vládních výdajů
monetární politika
ovlivňování ekonomiky prostřednictvím množství peněz a ceny peněz v ekonomice
množství - centrální banka ho ovlivňuje nákupem či prodejem státních cenný papírů
cena - je vyjádřena úrokovou mírou
diskontní sazba
lombardní sazbazákladní úrokové sazby
repo sazba
monetární restrikce - snížení množství peněz v ekonomice nebo zvýšení úrokových sazeb
monetární expanze - zvýšení množství peněz v ekonomice nebo snížení úrokových sazeb
měnová politika
ovlivňování měnového kurzu
fixní měnový kurz - pevně stanovený kurz, intervence centrální banky
flexibilní měnový kurz - měnový kurz je stanoven na základě nabídky a poptávky
čistě flexibilní kurz - centrální banka vůbec nezasahuje
existují různé kombinace
obchodní politika
ovlivnění importu a exportu
cla, kvóty, veterinární a hygienické normy
důchodová politika
např. stanovení maximálních cen, maximálního růstu mezd
moc se nepoužívá
Podle zásahů státu do ekonomiky se rozlišují dva proudy:
liberální proud - stát by neměl do ekonomiky vstupovat
funguje dobře na základě tržních vztahů
vychází z klasické školy ekonomie - Adam Smith (1776, Bohatství národů)
zavedl pojem "neviditelná ruka trhu" - každý jednotlivec sleduje svůj vlastní zájem a tím přispívá celé společnosti
intervencionistický proud - ekonomika nefunguje dobře a je potřeba státních zásahů
vznikla ve 30. letech 20. století - velká hospodářská krize
J. M. Keynes (1936, Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz)
doporučoval snížení nezaměstnanosti státními zásahy
UKAZATELÉ VÝKONNOSTI EKONOMIKY
Hrubý domácí produkt:
= souhrn veškerých finálních statků a služeb vyprodukovaných v ekonomice za dané časové období; je to tržní hodnota těchto statků a služeb
finální statek = statek, který je ručen pro konečnou spotřebu, investice nebo pro export (nevrací se do výroby)
pomocí přidaných hodnot se vyhneme několikanásobnému započítávání meziproduktů
veškeré = statisticky zachytitelné
nezapočítává se tam nelegální činnost
v dané ekonomice = na daném území bez ohledu na to, kdo je vlastník výrobních faktorů
rezident = obyvatel státu
nerezident = cizinec
za dané časové období = nejčastěji rok, popř. čtvrtletí
tržní hodnota = finální statky jsou vyjádřeny v tržních cenách (ceny, které platí kupující)
liší se od cen výrobců tzv. nepřímými daněmi
problém: určit cenu u statků, které se na trhu neobchodují, cenu musí odhadnout statistici (např. imputované nájemné - když podnikáme ve vlastní nemovitosti, neplatíme si nájem)
Metody zjišťování HDP:
výdajová metoda
sečtou se veškeré výdaje v ekonomice:HDP = C + I + G + X - M
výdaje domácností na spotřebu C
výdaje na statky krátkodobé spotřeby (potraviny, oblečení), dlouhodobé spotřeby (auto, televize), výdaje na služby (doprava)
tvoří přes 50 % hrubého domácího produktu
investice I
pouze fyzické (reálné) investice, nikoli finanční investice (nákup cenných papírů)
reálné investice = zvyšování zásoby kapitálu v ekonomice (celkové fyzické množství kapitálu v ekonomice)
investice do fixního kapitálu - stroje, nové podniky; opotřebovávají se
- investice domácností do bydlení
změna stavu zásob - zásoby finálních statků určených k prodeji nebo zásoby materiálu pro další použití (kladná změna ( záporná změna ( nulová změna)
vládní výdaje na nákup statků a služeb G
nepřipočítávají se transfery
čistý export NX
export snížený o import (NX = X - M)
produktová metoda
HDP = souhrn přidaných hodnot na všech stupních výroby
přidaná hodnota = rozdíl mezi cenou výrobku a předchozího meziproduktu
výsledek by měl být stejný jako ten zjištěný výdajovou metodou
důchodová metoda
přidaná hodnota je zdrojem důchodů
HDP jako součet veškerých důchodů
přidaná hodnota v sobě zahrnuje mzdu, nájem, úrok z úvěru, zisk
HDP = mzdy a platy včetně ostatních nákladů na práci (sociální a zdravotní pojištění) + renty + čisté úroky + zisky podniků + znehodnocení kapitálu (= odpisy, amortizace) + nepřímé daně
Čistý domácí produkt:
rozdíl mezi čistým a hrubým domácím produktem
část investic jde na obnovu kapitálu, protože se znehodnocuje
hrubé investice - veškeré investice
čisté investice = hrubé investice - znehodnocení kapitálu
tzv. obnovovací (restituční) investice
ČDP = HDP - znehodnocení kapitálu
rozdíl mezi reálným a nominálním domácím produktem
nominální produkt - je vyjádřen v tržních cenách daného roku
reálný produkt - tržní ceny jsou přepočítávány na stálé ceny
stálé ceny - v ČR z roku 1995 (tržní ceny se přepočtou na ceny z r. 1995)
( změna cenové hladiny
deflátor HDP = nominální / reálný produkt
( p1 ( q1p1 … cena běžného roku
defHDP = q1 … množství v daném roce
( p0 ( q1p0 … stálá cena
Hrubý národní produkt:
produkci rozlišujeme:podle místa produkce - HDP
podle vlastnictví výrobních faktorů - HNP
pro hrubý národní produkt je rozhodující vlastnictví výrobních faktorů
= souhrn přidaných hodnot vyprodukovaných rezidenty daného státu bez ohledu na místo
statisticky se HNP zjistí jako:
HDP - důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví nerezidentů, které získali na území daného státu + důchody z výrobních faktorů ve vlastnictví, které získali v zahraničí
( HNP = HDP - saldo zahraničních důchodů
dnes se sleduje spíše HDP než HNP
Čistý národní produkt: ČNP = HNP - znenodnocení kapitálu
Národní důchod:
sečtou se veškeré důchody z výrobních faktorů, je zohledněno saldo zahraničních důchodů; = důchod z běžné produkce
nezahrnujeme znehodnocení kapitálu, jedná se tedy o čistý národní důchod
je vyjádřen v cenách výrobních faktorů (ne v tržních cenách)
ND = mzdy a platy (včetně sociálního a zdravotního pojištění) + čisté úroky získané domácnostmi a vládou + renty včetně imputovaných důchodů + zisky ostatních podniků
Osobní důchod:
od národního důchodu odečteme položky, které domácnost nedostává a přičteme příjmy z jiných zdrojů než z běžné produkce
OD = ND - nerozdělené zisky - daně podniků - příspěvky na sociální a zdravotní pojištění + transferové platby + úroky od vlády
Disponibilní důchod:
přímo použitý na spotřebu nebo úspory
DD = OD - osobní daně
ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÁ INDENTITA
= investice se vždy rovnají úsporám (skutečné investice a skutečné úspory)
skutečné investice - zahrnují i změnu stavu zásob (např. hromadění zásob při poklesu prodeje)
Dvousektorová ekonomika:
jedinými subjekty jsou domácnosti a firmy (neexistuje vláda ani zahraničí)
nebereme v úvahu znehodnocení kapitálu ani nepřímé daně
( platí tedy: produkt = důchod
Y = C + IY … důchod (= produkt)
Y = C + SC … spotřeba domácností
I ( SI … investice
S … úspory (spoří pouze domácnosti)
Třísektorová ekonomika:
subjekty v ekonomice jsou: domácnosti, firmy, vláda
Y = C + I + G
C = Ca + c ( (1-t) ( Y t … důchodová sazba daně
výdaje na spotřebu domácností jsou sníženy od daně odvedené vládě
Čtyřsektorová ekonomika:
existuje vláda a zahraničí
Y = C + I + G + X - M
saldo rozpočtu … úspory vlády
celkové příjmy (daně) - celkové výdaje (vládní nákupy + transfery)
I + NX = S + (T - G - TR)( investice a úspory se opět rovnají
I … hrubé soukromé investice
NX … zahraniční investice (obchodní bilance)
I + NX … celkové národní investice
S … úspory domácností a firem
T - G - TR … úspory vlády (saldo rozpočtu)
Výdajový model (model 45°)
slouží k určení rovnovážné produkce
jedná se o keynesiánský model, je to model krátkého období
rovnovážnou produkci stanovujeme na základě agregátních výdajů
skutečné výdaje - ex post
plánované výdaje - ex ante
skutečné výdaje se rovnají plánovaným výdajům (pouze investice se mohou odlišovat skutečné od plánovaných - rozdíl jsou neplánované investice = změna stavu zásob)
kladné - firmy vyrobí více než domácnosti plánují koupit, dochází k hromadění zásob
záporné - firmy vyrobí méně než domácnosti plánují koupit, dochází k poklesu zásob
rovnovážná úroveň produkce: skutečný produkt = plánované výdaje
(neexistují neplánované výdaje)
Předpoklady modelu 45°:
cenová hladina je fixní
krátké období - keynesiánský model
o všech proměnných mluvíme jako o reálných (reálné = nominální)
neexistuje žádná bariéra na straně nabídky
firmy jsou schopny uspokojit jakoukoli poptávku:
výrobou
pomocí zásob
v ekonomice jsou nevyužité výrobní faktory
existuje dostatečná nabídka práce - firmy mohou poptávat za nominální danou mzdu jakékoli množství práce ( je dána i reálná mzda
existují nevyužité kapitálové výrobní faktory - ekonomika pracuje pod potenciálním produktem (existuje tzv. mezera produktu)
potenciální produkt - produkt, kterého by bylo dosaženo při maximálním využití všech zdrojů
je dána úroková míra
může se měnit pouze prostřednictvím monetární politiky
Model 45° v dvousektorové ekonomice:
Spotřeba
= spotřební výdaje domácností na:
statky krátkodobé spotřeby (např. potraviny)
statky dlouhodobé spotřeby (např. automobil)
služby (např. vzdělání)
tvoří více jak 50 % hrubého domácího produktu
Keynesiánská funkce spotřeby:
spotřeba závisí na běžném disponibilním důchodě
předpokládáme, že má lineární podobu
spotřeba má dvě části:
autonomní spotřeba
nezávisí na velikosti důchodu (existuje i při nulovém důchodu - čerpání úspor, úvěrů)
závisí na exogenních (vnějších) proměnných:
počet obyvatelstva - čím vyšší počet, tím vyšší spotřeba
bohatství - při růstu bohatství roste spotřeba (např. růst cen akcií)
optimistické očekávání budoucnosti
sociální systém
výnosy z úspor - při velké zdanění se bude méně spořit a vzroste autonomní spotřeba
změna úrokové míry
indukovaná spotřeba
závisí na velikosti disponibilního důchodu (s růstem disponibilního důchodu roste spotřeba)
Spotřební funkce C = Ca + c ( Y
C … spotřebaCa … autonomní spotřeba
Y … důchod (disponibilní)c … mezní sklon ke spotřebě (= MPC)
spotřební funkce vyjadřuje vztah úrovně spotřeby k úrovni disponibilního důchodu
- body na přímce 45° jsou body, kdy spotřeba přesně odpovídá důchodu (nic se nespoří)
- body nalevo od E1: C > Y (spotřeba je větší než důchod)
- body napravo od E1: Y > C (důchod je větší než spotřeba - začíná se spořit)
mezní sklon ke spotřebě = vyjadřuje, jak se změní spotřeba, jestliže se důchod změní o jednotku( C
c = MPC = … je z intervalu (nejčastěji 0,8-0,9)
( Y
průměrný sklon ke spotřebě = vyjadřuje, kolik spotřeby připadá na jednu jednotku důchodu
C Ca
APC =APC = + c
Y Y
APC je větší než MPC za předpokladu, že autonomní spotřeba je kladná
s růstem důchodu průměrný sklon ke spotřebě klesá a blíží se k meznímu = základní psychologický zákon (spotřeba s růstem důchodu absolutně roste, ale její podíl na důchodu klesá)
Shrnutí keynesiánské funkce:
spotřeba roste s růstem běžného důchodu
spotřeba roste pomaleji než důchod
průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní sklon ke spotřebě, ale s růstem důchodu klesá a blíží se mu
Nové teorie spotřeby:
pro dlouhé období, vyjadřují stálost sklonu ke spotřebě
teorie životního cyklu - Modigliani
lidé chtějí mít po celý život určitou stabilní úroveň spotřeby
mládí - důchod je menší než spotřeba, půjčujeme si
střední věk - důchod je větší než spotřeba, splácíme dluhy a spoříme na stáří
stáří - důchod je nižší spotřeba, žijeme z úspor
teorie permanentního důchodu - Friedman
spotřebu ovlivní pouze změny permanentního (dlouhodobého) důchodu
krátkodobé zvýšení důchodu spotřebu neovlivní
Úspory S = -Sa + s ( Y
S … úsporyY … důchod (disponibilní)
-Sa … autonomní úspory (odpovídají autonomní spotřebě)
s … mezní sklon k úsporám (= MPS)
mezní sklon k úsporám
= vyjadřuje, jak se změní úspory, jestliže se důchod změní o jednotku
( S
s (MPS) =
( Y
- je z intervalu (nejčastěji 0,2)
(Y(C(S
=+(MPC + MPS = 1
(Y(Y(Y
průměrný sklon k úsporám
S Sa
APS =APS = -+ s
Y Y
APS je menší než MPS, s růstem důchodu APS roste a blíží se k MPS
APC + APS = 1
Investice I = Ia - b ( i
investice jsou autonomní = nezávislé na velikosti produktu (závisí na úrokové míře)
autonomní investice:poptávka po investicích:
Faktory ovlivňující investice:
úroková míra i
investice na úvěr při stabilní úrokové míře, výnos investice je také stabilní
očekávaná míra výnosu investic = výnos / cena investice
čím nižší úroková míra, tím větší ziskovost investic
V1 V2 Vn
PV = + + … + NPV = PV - cena investice
1 + i (1 + i)2 (1 + i)n
PV … současná hodnota investicNPV … čistá současná hodnota investic
V1 … výnos v prvním roceNPV > 0 … investice proběhne
NPV < 0 … investice neproběhne
při poklesu úrokové sazby se celá křivka I posune nahoru
očekávání budoucího vývoje
očekává-li se růst ( posunutí investic nahoru
daňové zatížení
zvýšení daňového zatížení ( omezení investic
Rovnovážná produkce v dvousektorové ekonomice
AE … plánované výdaje
Y1 … rovnovážný produkt
nedochází k neplánované změně zásob
v bodě E1 investice se rovnají úsporám
body nalevo od E1 (např. bod A) - plánované výdaje jsou vyšší než je skutečně vytvořený produkt - dochází k neplánovanému čerpání zásob ( firmy zvýší úroveň produkce ( dostáváme se do E1
body napravo od E1 (např. bod B) - skutečný produkt je vyšší než jsou plánované výdaje - dochází k neplánovanému hromadění zásob ( firmy musí omezit produkci ( přibližují se k bodu E1
Y = C + IY = Ca + c ( Y + I
1
Y = ( (Ca + I)
1 - cautonomní výdaje A
jednoduchý multiplikátor dvousektorové ekonomiky - (
Multiplikátor
princip multiplikátoru:
- dochází ke zvýšení investic
E1 … původní rovnovážný produkt
E2 … nerovnováha - pokles zásob (
( zvýšení produkce do bodu E3
E4 … část na spotřebu zvýší plánované výdaje ( další pokles zásob, zvýšení produkce do E5
- tak to jde dál, až se dostaneme do nového bodu rovnováhy E6
(Y = (A + c((A + c2((A + … + cn((A
přírůstky se stále zmenšují:
(Y(Y 1 - cn
= 1 + c + c2 + … + cn= cn … blíží se k nule, vyškrtneme
(A(A 1 - cho a dostaneme multiplikátor
Model 45° v třísektorové ekonomice:
domácnosti + firmy + vláda
vláda - ovlivňuje rovnovážnou produkci dvěma způsoby:
vládní nákupy statků a služeb G - součást plánovaných autonomních výdajů
daně, transfery - ovlivňují disponibilní důchod a tím výdaje na spotřebu a úspory
AE = C + I + G AE … autonomní výdaje (produkt)
C = Ca + c ( YDC … spotřeba závisí na disponibilním důchodě
disponibilní důchod - zohledňuje zdanění a transfery YD = Y - T + TR
Daně T = TA + t ( Y
část důchodu je odvedena státu ve formě daní
TA … autonomní daně (nezávisí na velikosti důchodu) - majetkové daně
t … důchodová sazba daně (je konstantní)
Průměrná míra zdanění: T / Y
proporcionální zdanění - TA = 0
s růstem důchodu roste zdanění proporcionálně
regresivní zdanění - TA > 0
s růstem důchodu průměrná míra zdanění klesá
progresivní zdanění - TA < 0
s růstem důchodu průměrná míra zdanění roste
disponibilní důchod:YD = Y - T + TRYD = Y - TA - t(Y + TR
AE = Ca + c ( (Y - TA - t(Y + TR) + I + G
Rovnovážná produkce v třísektorové ekonomice
1autonomní výdaje:
Y = ( AA = Ca + c(TR - c(TA + I + G
1 - c (1 - t)
jednoduchý multiplikátor třísektorové ekonomiky
multiplikátor třísektorové ekonomiky je menší než u dvousektorové ekonomiky, protože zdanění snižuje vyvolané zvýšení spotřeby způsobené změnami důchodu
křivka je AE je plošší než v dvousektorové ekonomice
c = 1 - s ( jiný zápis multiplikátoru: 1
mezní míra úniku
s ( (1 - t) + t
automatický stabilizátor
= každý ekonomický mechanismus, který redukuje rozsah změny výstupu, ke kterému dochází v důsledku změny autonomní poptávky; tlumí výkyvy ekonomiky
např. progresivní míra zdanění, podpora v nezaměstnanosti
Dopady změny vládních nákupů na rovnovážný produkt:
např. zvýšení vládních nákupů
(AE = (G + c ( (1 - t) ( Y
1
(Y = ( (G
c ( (1 - t)
výdajový multiplikátor vládních nákupů - (G
Dopady změny transferových plateb na rovnovážný produkt:
např. zvýšení transferů
(AE = c((TR + c ( (1 - t) ( Y
c
(Y = ( (TR
1 - c(1 - t)
výdajový multiplikátor
transferových plateb - (TR
(G > (TR
Změna autonomních daní:
např. zvýšení autonomních daní - nesníží plánované autonomní výdaje o plnou částku zdanění, ale pouze o část (působí opačně - zvýšení daní vede k poklesu produkce)
ovlivní disponibilní důchod (nejen spotřebu, ale i úspory)
(AE = - c((TA + c ( (1 - t) ( Y
- c
(Y = ( (TA
1 - c(1 - t)
výdajový multiplikátorautonomních daní - (TA
(G > (TA
Změna důchodové sazby daně:
např. pokles důchodové sazby daně
(AE = c(Y1((t + c((1 - t') ( (Y
- c(Y1
(Y = ( (t
1 - c(1 - t)
Y1 … původní důchod
t' … nová důchodová sazba daně
- křivka je strmější
dopad změny důchodové sazby daně má dvě části:
změna výdajů při původní úrovni důchodu + změna disponibilního důchodu změnou důchodové sazby daně c(Y1((t
zvýšení plánovaných výdajů vlivem zvýšení důchodu c((1 - t') ( (Y
Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu
předpokládáme: t = 0
(G = (TA… zvýšení vládních nákupů kompenzuje zvýšení daní
1
(Y =( (G
1 - c 1 - c
(Y =( (G
- c1 - c
(Y = ( (TA
1 - c (Y = (G
( multiplikátor vyrovnaného rozpočtu je roven 0
Model 45° ve čtyřsektorové ekonomice:
čtyřsektorová ekonomika = otevře