Přednášky - Pavelka

ná ekonomika
domácí ekonomika je spojena se zahraničím:
obchodem se statky a službami
finančními toky - jsou několikanásobně větší než obchody
v tomto modelu nebereme finanční toky v úvahu
zajímá nás pouze pohyb zboží a služeb = čistý export NX
NX = X - MX … exportM … import
Export
je autonomní (nezávisí na velikosti produktu)
závisí na jiných proměnných:
zahraniční důchod
růstu zahraničního důchodu - roste zahraniční poptávka ( náš export roste
pokles zahraničního důchodu - náš export klesá
nominální měnový kurz
znehodnocení domácí měny (měnový kurz roste) - naše zboží je na zahraničním trhu levnější ( export roste
zhodnocení domácí měny (revalvace) - naše zboží je na zahraničním trhu dražší ( export klesá
poměr domácí cenové hladiny ku zahraniční
PD roste ( export klesá (zboží je relativně dražší)
PF klesá ( export roste (zboží je relativně levnější)
ostatní faktory
administrativní překážky - cla, kvóty, subvence
spotřebitelské preference
ImportM = Ma + m(Y
Ma … autonomní import - nezávisí na velikosti domácího důchodu
m(Y … indukovaný import - část důchodu věnujeme na nákup zahraničního zboží
m … mezní sklon k importu
( M
m = … je z intervalu
( Y
další faktory ovlivňující import:
nominální měnový kurz
znehodnocení ( pokles importu (je relativně dražší)
zhodnocení domácí měny vede k růstu importu
poměr domácích a zahraničních cen
ostatní
cla, kvóty, preference spotřebitelů
Čistý export NX = X - Ma - m(Y
Určení rovnovážné produkce ve čtyřsektorové ekonomice
AE = Ca + c((Y - t(Y - TA + TR) + I + G + X - m(Y AE = Y
1
Y =( A 1 - c((1-t) + m
výdajový multiplikátor
čtyřsektorové ekonomiky
autonomní výdaje:
A = Ca + I + G + c(TR - c(TA + X - Ma
největší úniky z ekonomiky
křivka AE je plošší kvůli m
Multiplikátor čistého exportu
m
(NX = (X - (Ma - ( ( (Ca + I + G + c(TR - c(TA + X - Ma)
1- c((1-t) + m
MODEL ISLM
křivka IS - vyjadřuje rovnováhu na trhu statků a služeb
křivka LM - vyjadřuje rovnováhu na trhu peněz
Předpoklady modelu ISLM:
fixní cenová hladina
ekonomika se nachází pod potenciálním produktem
nevyužité výrobní kapacity a kapitál, dostatečná nabídka práce
nabídku peněz určuje centrální banka
= exogenní nabídka peněz
uvažujeme třísektorovou ekonomiku
bez zahraničí (bez čistého exportu)
Křivka IS
vyjadřuje rovnováhu na trhu statků a služeb
Y = ( ( A
1
Y = ( (Ca + c(TR - c(TA + I + G)
1 - c (1 - t)
Investice I = Ia - b(i
investice jsou nezávislé na velikosti důchodu a závislé na úrokové míře
Ia … autonomní investice
i … úroková mírab … citlivost investic na změnu úrokové míry
( I
b = b > 0… vyjadřuje sklon poptávky po penězích
( i
velké b - křivka je plochá (při malé změně i nastane velká změna investic)
malé b - křivka je strmá - malá citlivost investic na změnu úrokové míry
b = 0 - křivka je vertikální - investice zcela necitlivé na změnu úrokové míry
Změna autonomních investic:
optimistické očekávání budoucnosti - celá křivka se posune doprava
pesimistické očekávání budoucnosti - celá křivka se posune doleva
Autonomní spotřeba Ca
část spotřeby také závisí na úrokové míře (statky dlouhodobé spotřeby kupované na úvěr)
Ca = Ca - b(i
ostatní složky nejsou závislé na úrokové míře
Y = ( ( (A - b(i) b = bi + bCa
rovnice křivky IS
( A
b =
( i
Odvození křivky IS:
Rovnice křivky IS:
Y = ( ( (A - b(i)
Křivka IS:
vyjadřuje veškeré kombinace úrokové míry a úrovní důchodu, při kterých je trh statků a služeb v rovnováze (tzn. plánované výdaje se rovnají skutečnému produktu)
Y = ( ( (A - b(i)
1
Y = ( (Ca + I + G + c(TR - c(TA - b(i )
1 - c (1 - t)
1 b(i
Y = ( (Ca + I + G + c(TR - c(TA) -
1 - c (1 - t) 1 - c (1 - t)
poloha sklon
sklon křivky IS
křivka IS má vždy negativní sklon (s poklesem úrokové sazby roste důchod)
sklon závisí na dvou faktorech:
velikost multiplikátoru
citlivost výdajů na úrokovou míru
sklon je větší, čím větší je mezní míra úniku a čím menší je citlivost na změnu investic b ( je strmější, čím menší je multiplikátor (obrácená hodnota mezní míry úniku)
b(i(Y- b
Y = - =
1 - c (1 - t)(i 1 - c (1 - t)
mezní míra úniku
(i 1 - c (1 - t)
= -
(Yb
Závislost sklonu křivky IS na multiplikátoru:
Odvození IS křivek pro různá b:

čím vyšší je b, tím plošší je křivka IS
čím menší je b, tím strmější je křivka IS
b = 0, křivka IS je vertikální
poloha křivky IS
posuny křivky o velikost ((A
posun doprava - při zvýšení Ca, I, G, c(TR a při snížení c(TA
posun doleva - při poklesu Ca, I, G, c(TR a při růstu c(TA
body mimo křivku IS
( trh statků a služeb je v nerovnováze
body nalevo (pod křivkou) - plánované výdaje jsou vyšší než skutečný produkt
dochází k neplánovanému čerpání zásob
body napravo (nad křivkou) - plánované výdaje jsou nižší než skutečný produkt
dochází k neplánovanému růstu zásob
Peníze
= cokoliv, co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny
barterová směna - před existencí peněz (byla jimi nahrazena)
směna statku za statek nebo statku za službu
určité problémy - musel se najít člověk, který byl ochoten vyměnit daný statek
komoditní peníze
první forma peněz
např. dobytek, plátno, víno
nevýhoda - jsou málo dělitelné
začaly se používat drahé kovy, hlavně zlato a stříbro (snadno dělitelné)
papírové peníze
vydávané bankou, byly plně kryty zlatem (šlo je vyměnit za zlato)
vydávaly je různé banky (ne centrálně)
postupně se upouštělo od plného krytí zlatem
státovky
nebyly kryté ničím, vydával je panovník pro určitý účel - platily z donucení
depozitní peníze = bankovní peníze
vklady, dnes nejčastější - tvoří největší část peněz
Funkce peněz:
všeobecně přijímaný prostředek směny
zúčtovací jednotka - v penězích se určuje cena statků a služeb
uchovatel hodnoty - nízká míra inflace - jsou málo rizikové oproti akciím
tuto funkci má pouze část peněz
Peněžní agregáty:
pomocí nich vyjadřujeme zásobu peněz v ekonomice (= nabídku peněz v ekonomice)
peněžní zásoba = množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku
peněžní agregáty - značí se velkým písmenem M a číslicí (čím vyšší číslice, tím roste výnosnost, ale klesá likvidita)
agregát s vyšším číslem obsahuje ten nižší + něco navíc
M0 … hotovostní oběživo - peníze u nebankovních subjektů
M1 … hotovostní oběživo + vklady na požádání + cestovní šeky
vklady na požádání (např. sporožiro)
cestovní šeky už nejsou tak časté
M2 … M1 + termínované vklady + vklady v zahraničních měnách
klesá likvidita - dlouhá doba než se dostaneme k penězům
L … likvidní aktiva (= M2 + cenné papíry)
nejširší peněžní agregát
v České republice se jako zásoba peněz uvažuje M2
Bankovní systém
Bilance bank - říká, jaká je struktura majetku banky a jaké jsou zdroje jeho krytí
struktura majetku = aktiva
zdroje krytí = pasiva
Komerční banky
Aktiva
pokladní hotovost
rezervy (vklady) u centrální bankypovinné (minimální) vklady - dány ze zákona
dobrovolné vklady
úvěry fyzických a právnických osob i jiných bank
cenné papíry
hmotný a nehmotný majetek
ostatní
Pasiva
depozita - vklady
základní jmění
rezervy na krytí ztrát
ostatní (nerozdělený zisk, …)
Centrální banka
Aktiva
cenné papíry (především vládní CP - pokladniční poukázky, státní dluhopisy)
úvěry komerčním bankám
úvěry jiným centrálním bankám
devizové rezervy (ve směnitelných měnách nebo v jednotkách zvláštního práva čerpání SDR, rezervní pozice u měnového fondu)
zlaté rezervy
ostatní
Pasiva
hotovostní oběživo (mince, bankovky)
vklady (rezervy) komerčních bank
vklady státu (vlády, státní správy, …)
vklady ze zahraničí
kapitál (obdoba základního jmění u komerčních bank)
vlastní emitované cenné papíry
ostatní
Funkce centrální banky:
může být jedna centrální banka nebo centrální banku tvoří více bank (např. FED v USA)
emisní funkce
vydávání bankovek, mincí, pamětních mincí
vyměňuje poškozené bankovky
provádění měnové politiky
ovlivňování množství a ceny peněz v ekonomice
banka bank
přijímá vklady od komerčních bank
poskytuje úvěry komerčním bankám
zápůjčitel poslední instance (když už bance nechce nikdo jiný půjčit)
provádí zúčtování mezi bankami
banka státu
provádí operace pro vládu, pro centrální i místní orgány
spravuje státní dluh (platí úroky, obnovuje dluh atd.)
může poskytnout úvěr vládě, ale ne přímo - přes státní cenné papíry
přímé úvěrování vlády centrální bankou je zakázáno
spravování devizových rezerv země
dohlíží nad měnovým kurzem
dohled a regulace bankovního systému
pravidla pro chování bank apod.
Nabídka peněz:
= peněžní zásoba = množství peněz v daném okamžiku v dané ekonomice
je dána exogenně - rozhodnutím centrální banky
zjednodušený model (změna nabídky = změna depozit)
centrální banka může přímo ovlivňovat rezervy peněz a pomocí jednoduchého depozitního multiplikátoru změnu depozit
zvýšení rezerv
centrální banka nakoupí cenné papíry od nějakého nebankovního subjektu, který má účet u komerční banky
centrální banka nakoupí cenné papíry přímo od komerční banky
centrální banka poskytne úvěr komerčním bankám
snížení rezerv
centrální banka prodá cenné papíry nebankovnímu subjektu
centrální banka prodá cenné papíry komerčním bankám
komerční banka splatí svůj úvěr u centrální banky

Předpoklady modelu:
neexistuje hotovost - veškeré transakce probíhají bezhotovostně
existují pouze běžné vklady - ne termínované
komerční banka drží pouze povinné rezervy 10 % - žádné dobrovolné
poskytnutý úvěr je použit přímo na nákup statků a služeb - po zaplacení jsou peníze uloženy na účet prodávajícího u komerční banky
Př.: centrální banka nakoupí cenné papíry o nebankovního subjektu
cenné papíry nebankovního subjektu: 100 mil.
centrální banka je chce nakoupit (přepíše je do svých aktiv)
centrální banka dá nebankovnímu subjektu šek on ho uloží do své komerční banky (KB1) na běžný účet (BÚ)
KB1 předloží centrální bance šek a ona jí připíše rezervy (R)
KB1 si nechá rezervy 10 % a poskytne úvěr 90 mil., který si vezme jiný nebankovní subjekt, který zaplatí jinému subjektu a ten si to uloží do své komerční banky (KB2)
centrální banka převede rezervy do KB2 a ta si nechá 10 % a zbytek poskytne jako úvěr
atd. atd. atd.
( multiplikovaná expanze peněz
(BV = (BV1 + (1 - PMR) ( (BV1 + (1 - PMR)2 ( (BV1 + … + (1 - PMR)n ( (BV1
(BV … změna depozit (běžných vkladů) - lze místo toho dát změnu rezerv ((BV1 = (R)
PMR … povinná míra rezerv
1
(BV = ( R(BV1)
PMR
jednoduchý depozitní multiplikátor
viz příklad:(BV = 1000KB 1
(R = 100R 100 1000 BÚ(BV = (100 = 1000
Ú = 900Ú 900 0,1
Trh peněz - nabídka peněz:
MS … nabídka peněz
M … množství peněz
i …úroková míra (= cena peněz)
Poptávka po penězích
existují dvě základní skupiny teorií poptávky po penězích
keynesiánské teorie
původní Keynesova teorie poptávky po penězích
moderní keynesiánské teorie poptávky po penězích
Baumolův-Tobinův model transakční poptávky po penězích
Tobinův model spekulativní poptávky po penězích
neoklasické teorie
tradiční
Cambridgeská verze
Fisherova verze
moderní - Friedmanova verze
Keynesiánské teorie
Původní Keynesova teorie poptávky po penězích
peníze jsou jednou z forem bohatství (vedle toho jsou ještě obligace)
peníze mají nulovou výnosnost (nepřináší žádný úrok)
peníze jsou likvidní a relativně bezrizikové
lidé drží peníze místo obligací, protože preferují likviditu ( teorie preference likvidity
tři motivy preference likvidity (= druhy poptávek po penězích):
transakční motiv (transakční poptávka po penězích)
lidé drží peníze z důvodu provádění transakcí
vychází z časového nesouladu mezi příjmy a výdaji (výplata jednou za měsíc, ale výdaje jsou po celou dobu)
část peněz na transakce závisí na výši důchodu
opatrnostní motiv
lidé drží peníze z důvodu neočekávaných výdajů
část peněz taktéž závisí na velikosti důvodu
spekulační motiv (spekulační poptávka po penězích)
zavedl ji Keynes, v dřívějších modelech nebyla
bohatství:
peníze - jsou bezrizikové, ale mají nulovou výnosnost
obligace - vysoká výnosnost, ale je tu riziko - kolísání cen cenných papírů (roste úroková míra ( klesá cena cenných papírů a naopak)
tzv. normální úroková míra - každý ekonomický subjekt si představuje, jaká by měla být úroková míra
skutečná úroková míra je vyšší než normální - ekonomické subjekty očekávají její pokles a vzestup ceny cenných papírů, kdo má peníze a ne cenné papíry, utrpí kapitálovou ztrátu ( při vysoké úrokové míře je spekulační poptávka po penězích nízká
skutečná úroková míra je nižší než normální - ekonomické subjekty očekávají její růst a pokles ceny cenných papírů, kdo má cenné papíry, utrpí kapitálovou ztrátu ( při nízké úrokové míře je spekulační poptávka po penězích vysoká
Trh peněz - Keynesiánská poptávka po penězích:
rovnice poptávky po penězích: MD = k(Y - h(i
- křivka poptávky po penězích je klesající
k(Y … transakční a opatrnostní poptávka
h(i … spekulační poptávka
k … citlivost poptávky po penězích vzhledem k důchodu
h … citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře
Baumolův-Tobinův model
zabývá se transakční poptávkou po penězích, tvrdí, že je také závislá na úrokové míře
Y … důchod domácností, dostávají ho na začátku nějakého období
- část důchodu Y/n si ponechají v hotovosti a zbytek dají do cenných papírů
- když vyčerpají Y/n, jdou do banky, vymění cenné papíry v ceně Y/n
to se opakuje, dokud nemají nulu
n … počet výběrů (kolikrát jdou do banky)
b … náklady na výměnu cenných papírů za peníze (je to konstantní hodnota)
= "náklady ošoupaných podrážek" - ztráta času
n(b … celkové náklady
Y/n + 0 Y
(průměrná držba peněz = transakční poptávka
22(n
Y
i ( … náklady na držení peněz (přicházíme o úrokovou míru)
2(n
Y
TC = n ( b + i (… celkové náklady
2(n
minimalizace nákladů: zderivujeme podle n a položíme rovno nule
i(Y i(Y
b -= 0(n = n … kolikrát má jít člověk do banky, aby
2(n2 2(bminimalizoval náklady
výše transakční poptávky po penězích: Y/2(n
Yb(Y
MDtrans = ( MDtrans =
2 (( iY/2b2(i
( i transakční poptávka po penězích závisí na úrokové míře
Tobinův model
model spekulativní poptávky po penězích
vychází z mikroekonomie, používá indiferenční analýzu
lidé mohou držet peníze i obligace dohromady
Neoklasické modely
vychází z kvantitativní teorie peněz
Fisherova verze
Irvin Fisher - kvantitativní rovnice peněz: M ( V = P ( T
M … množství peněz (= poptávka po penězích)
V…transakční rychlost obratu peněz (jak rychle se obrátí peníze v dané ekonomice)
P … cenová hladina
T … transakce (veškeré transakce v dané ekonomice)
V je stabilní, nemění se - je dáno technologií platebního styku
T je dáno reálnými možnostmi ekonomiky, je relativně stabilní
( zvýšení nabídky peněz se projeví jen ve zvýšení cenové hladiny (M = (P
Cambridgeská verze
MD = k(P(Y(M = (P
k … cambridgeský koeficient (1/k = V; důchodová rychlost obratu peněz)
P … cenová hladina
Y … produkt (je relativně stabilní)
Y* … potenciální produkt
Friedmanova teorie poptávky po penězích
= moderní neoklasická teorie
reagovala na Keynese
lidé mohou bohatství držet v pěti formách:
peníze
obligace
akcie
lidský kapitál
nelidský kapitál (jiný než lidský kapitál)
portfoliový přístup, vychází z kvantitativní teorie peněz
poptávka po penězích je málo citlivá na úrokovou míru (zdůrazňuje transakční a opatrnostní poptávku)
Křivka poptávky po penězích:
poptávka po reálných peněžních zůstatcích
L = k(Y - h(i
při růstu důchodu se křivka posouvá doprava o k((Y, při poklesu důchodu doleva
někdy se do rovnice přidává další proměnná x, která zahrnuje všechny ostatní exogenní proměnné, které mají vliv na poptávku po penězích:
L = k(Y - h(i + x
Nabídka peněz
je exogenní - nezávislá na úrokové míře, daná centrální bankou
zvýšení nabídky peněz
nakoupení státních cenných papírů nebo snížení povinné míry rezerv, křivka se posune doprava
snížení nabídky peněz
prodej vládních cenných papírů nebo zvýšení povinné míry rezerv posune celou křivku doleva
Spojení nabídky a poptávky po penězích:
i0 … rovnovážná úroková míra
Formy bohatství
lidé mohou držet bohatstvíhmotné (např. auto)
finanční aktiva
Finanční aktiva:
peníze
ostatní finanční aktiva (OFA)
L … agregátní poptávka po penězích (po reálných peněžních zůstatcích) = sečtená poptávka všech jednotlivců
DOFA … poptávka po ostatních finančních aktivech
L + DOFA
M/P … nabídka reálných peněžních zůstatků
P … fixní cenová hladina
SOFA … nabídka ostatních finančních aktiv
M/P + SOFA
Rovnováha (vyčerpání celého bohatství):
L + DOFA = M/P + SOFA
(L - M/P) + (DOFA - SOFA) = 0
rovnováha na trhu peněz ( rovnováha na trhu ostatních finančních aktiv
pokud je na jednom trhu nerovnováha, na tom druhém musí být opačná nerovnováha
L > M/P ( DOFA < SOFA
L < M/P ( DOFA > SOFA
Křivka LM:
určuje rovnováhu na trhu peněz a tím i rovnováhu na trhu ostatních finančních aktiv
Odvození křivky LM:
Y0 < Y1
zvýšení Y při i0 vede k nerovnováze (zvýší se transakční poptávka)
musí se zvýšit úroková míra i, která sníží spekulační část poptávky po penězích
i vzroste o tolik, aby snížila spekulační poptávku o úroveň, o kolik se zvýšila transakční
křivka LM vyjadřuje veškeré kombinace úrokové míry a úrovně produktu, při který je trh peněz a zároveň trh ostatních finančních aktiv v rovnováze
M/P = L ( M/P = k(Y - h(i… rovnováha na trhu peněz
Rovnice křivky LM:
1 M
i = ( k(Y -
h P
sklon křivky LM
k M/P (i k
i = ( Y - (= … sklon křivky LM
h h(Y h
sklon závisí na dvou faktorech:
velikost k - citlivost poptávky po penězích vzhledem k důchodu
citlivost h - citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře
sklon je větší čím větší je k a čím menší je h (vyšší citlivost poptávky po penězích vzhledem k důchodu, nižší citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře)
Závislost sklonu křivky LM na velikosti parametru k:
k … při růstu produktu roste transakční poptávka o k((Y
při větším k vzroste více transakční poptávka a tím i úroková míra

Závislost sklonu křivky LM na velikosti parametru h:
h … k a (Y je konstantní
nízké h - strmější křivka LM
vysoké h - plošší křivka LM
dva extrémní případy:
klasický - neexistuje žádná spekulační poptávka
nulová citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře h = 0
M/P
M/P = k(Y - h(i Y =
k
křivka LM je vertikální
existuje pouze jediná úroveň produktu, při které je trh peněz v rovnováze
past na likviditu - vysoké h blížící se k nekonečnu h ( (
při nízké úrokové míře (popř. nulové), lidé jsou ochotni držet jakékoli množství peněz (očekávají, že úroková míra poroste) - nikdo nechce držet cenné papíry)
pro Y0 a Y1 (při nízkých úrokových měrách i0 a i1) je křivka téměř horizontální
Y0 - Y1 - plochá část křivky LM - odpovídá pasti na likviditu
Y2 - Y3 - strmá část křivky LM - vyšší úrokové míry
poloha křivky LM
určují jí dva faktory:
změna nabídky peněz
změna poptávky po penězích
Změna polohy křivky LM vyvolaná změnou nabídky peněz:
zvýšení nabídky peněz - při dané úrokové míře je MS > MD, lidé použijí přebytek peněz na nákup obligací ( roste cena obligací ( klesá úroková sazba ( zvyšuje se spekulační poptávka po penězích ( celá křivka LM se posune dolů
pokles nabídky peněz - při dané úrokové míře je MS < MD, lidé prodávají obligace ( poklesne cena obligací ( růst úrokové míry ( sníží se spekulační poptávka po penězích ( křivka LM se posune nahoru
Změna polohy křivky LM vyvolaná změnou poptávky po penězích:
úroveň důchodu a úroková míra jsou konstantní
mění se proměnná x v poptávce po penězích
očekávání budoucího nepříznivého vývoje - zvyšuje se riziko držby obligací (očekávají se bankroty firem) ( lidé omezují držbu obligací a zvyšuje se poptávka po penězích (při jakémkoli důchodu a úrokové míře) ( kvůli vyrovnání rovnováhy