Přednášky

Funkce nabídky Druhy nabídkových funkcí Individuální nabídka … nabídka jednoho výrobce a týká se jednoho konkrétního produktu
Tržní nabídka … nabídka všech výrobců na trhu a týká se jednoho konkrétního produktu P Q S1 P Q S2 P Q S P1 P2 Q2 Q3+Q4 Q2 Q4 Q3 P3 Tržní nabídka Horizontální součet všech nabídkových křivek.
Nabízející 1 Nabízející 2 Tržní nabídka Funkce nabídky
XS(P, ceny vstupů, úroveň technologie, k)
k ….. ostatní faktory P Q S P2 P1 Q1 Q2 Posuny po křivce a posuny křivky Mění se cena daného statku
– posun po křivce P Q S1 P2 P1 Q1 S2 Mění se ostatní faktory, které mají na nabídku vliv – posun křivky
Př.: růst ceny vstupů (např.cena ropy) Cenová elasticita nabídky Procentní změna nabízeného množství vyvolaná procentní změnou ceny.
Intervalová cenová elasticita (mezi dvěma body) Bodová cenová elasticita Znaménko cenové elasticity nabídky Odvození:
Ceny a množství jsou kladná čísla. Proto o znaménku rozhoduje první člen součinu.
Q P S P1 P2 Q2 Q1 Jestliže je nabídka pozitivně skloněná (tj. rostoucí), je první člen součinu vždy kladné číslo. Proto je v takovém případě i cenová elasticita nabídky kladná.
Druhy nabídek podle cenové elasticity Elastická
Jednotkově elastická
Neelastická
EP> 1 ….nabídka je cenově elastická – tj. jednoprocentní změna ceny vyvolá větší než jednoprocentní změnu nabízeného množství
EP= 1 ….nabídka je jednotkově elast.- jednoprocentní změna ceny vyvolá jednoprocentní změnu nabízeného množství
EP< 1 …nabídka je cenově neelastická– tj. jednoprocentní změna ceny vyvolá menší než jednoprocentní změnu nabízeného množství.
P S Q Krajní verze cenových elasticit Dokonale elastická nabídka:
ESP  
P Q S Dokonale neelastická nabídka:
ESP = 0 Q P S Grafické vyjádření neelastické nabídky Q P S Grafické vyjádření elastické nabídky m P Q S Funkce nabídky Při výpočtech často pracujeme s přímkou
- z důvodu jednoduchosti
Sklon nabídky P S P1 Q Q1 m A P2 Q2 Q3 Přebytek nabízejícího (renta nabízejícího)
Funkce poptávky Individuální poptávka je poptávka jednoho spotřebitele po jednom statku.
Tržní poptávka je poptávka všech spotřebitelů po jednom statku.
Individuální poptávka závisí na těchto faktorech: ceně daného statku
cenách ostatních statků
důchodu spotřebitele
ostatních faktorech (očekávání, efekt módy, …) – jestliže nebude uvedeno jinak, budeme považovat tyto ostatní faktory za konstantní
Individuální funkce poptávky X1(P1, P2, …, Pn, I, t),
X2(P1, P2, …, Pn, I, t),
.
.
Xn(P1, P2, …, Pn, I, t). P X DX A B P1 P2 X1 X2 Posuny po křivce poptávkymění se cena daného statku Posuny křivky ceny ostatních statků
důchod spotřebitele
ostatní faktory (které mají na poptávku vliv) X P DX DIX Roste důchod spotřebitele Statky normální – poptávka se zvýší
↑I → ↑DX Y P DIY DY Roste důchod spotřebitele Statky méněcenné – poptávka se sníží
↑I → ↓DY QA P DA DIA Roste cena statku B – co se děje s poptávkou po statku A? Statky jsou vzájemnými substituty – poptávka se zvýší
↑PB → ↓QB→ ↑DA QA P DIA DA Roste cena statku B – co se děje s poptávkou po statku A? Statky jsou vzájemnými komplementy – poptávka se sníží
↑PB → ↓QB→ ↓ DA Spotřebitel 1 Spotřebitel 2 Tržní poptávka P Q Q Q P P Q2+Q3 Q3 Q2 Q1 Q1 0 P1 P2 Tržní poptávka Tržní poptávka je navíc závislá na počtu spotřebitelů Elasticita Cenová elasticita poptávky
Důchodová elasticita poptávky
Křížová elasticita poptávky
V případě elasticity jde vždy o procentní změny. Cenová elasticita poptávky Procentní změna poptávaného množství vyvolaná procentní změnou ceny daného statku. Intervalová cenová elasticita  tj. mezi body Bodová cenová elasticita Znaménko cenové elasticity poptávky Odvození:
Ceny a množství jsou kladná čísla. Proto o znaménku rozhoduje první člen součinu. P Q DQ A B P1 P2 Q1 Q2 Jestliže je poptávka negativně skloněná (tj. klesající), je první člen součinu vždy záporné číslo. Proto je v takovém případě i cenová elasticita poptávky záporná.
Druhy poptávek podle cenové elasticity Elastická
Jednotkově elastická
Neelastická
Druhy poptávek podle elasticity IEPI> 1 ….poptávka je cenově elastická – tj. jednoprocentní změna ceny vyvolá větší než jednoprocentní změnu poptávaného množství
IEPI= 1 ….poptávka je jednotkově elast.- jednoprocentní změna ceny vyvolá jednoprocentní změnu poptávaného množství IEPI< 1 …poptávka je cenově neelastická– tj. jednoprocentní změna ceny vyvolá menší než jednoprocentní změnu poptávaného množství. P Q D Krajní verze cenových elasticit Dokonale elastická poptávka:
IEDPI  
P Q D Dokonale neelastická poptávka
IEDPI = 0 Sklon a elasticita Sklon je definován jako změna ceny vyvolaná změnou množství.
Cenová elasticita je definována jako procentní změna poptávaného množství vyvolaná jednoprocentní změnou ceny.
Existují křivky, které mají ve všech bodech stejný sklon a v každém bodě jinou elasticitu – např. přímka.
Existují křivky, které mají ve všech bodech stejnou elasticitu a v každém bodě jiný sklon – např. rovnoosá hyperbola. Cenová elasticita a sklon na přímce přímka: P=a-b•Q, a, b>0
sklon:
elasticita: A C B D P Q 5 10 5 10 100 95 95 100 Q P 50 60 30 25 IEDI = 1 Q P D Grafické vyjádření neelastické poptávky Q P D Grafické vyjádření elastické poptávky Ekonomický význam cenové elasticity poptávky Jak se změní výdaje spotřebitele (příjmy firmy), jestliže se mění cena statku.
Poptávka je cenově neelastická:
P Q(výdaje spotřebitele)
Poptávka je cenově elastická:
P Q (výdaje spotřebitele)
Faktory ovlivňující cenovou elasticitu poptávky Dostupnost substitutů
Druh statků (nezbytné * luxusní)
Podíl výdajů na určitý statek na celkovém důchodu
Čas
Důchodová elasticita poptávky Procentní změna poptávaného množství vyvolaná procentní změnou důchodu. Intervalová důchodová elasticita Bodová důchodová elasticita Znaménko důchodové elasticity poptávky Odvození:
Důchod a množství jsou kladná čísla. Proto o znaménku rozhoduje první člen součinu.
Normální statky ……IDA QA
(statek A je normálním statkem)
…elasticita nabývá kladných hodnot
Méněcenné statky …IDB QB
(statek B je méněcenným statkem)
…elasticita nabývá záporných hodnot
Druhy statků podle jejich reakce na důchod Normální statky:
nezbytné … na důchod reagují málo
… důchodová elasticita je menší než jedna
luxusní……. na důchod reagují výrazně
... důchodová elasticita je větší než jedna
Méněcenné
Křížová elasticita poptávky Procentní změna poptávaného množství vyvolaná procentní změnou ceny jiného statku.
Intervalová křížová elasticita - tj. mezi body Bodová křížová elasticita Znaménko křížové elasticity poptávky Odvození:
Ceny a množství jsou kladná čísla. Proto o znaménku rozhoduje první člen součinu.
Substituty …PBQBDA  QA
…elasticita nabývá kladných hodnot
(statky A a B jsou vzájemnými substituty)
změna PB je kladné číslo a změna QA je kladné číslo
Komplementy ..PBQB  DCQC
…elasticita nabývá záporných hodnot
(statky C a B jsou vzájemnými komplementy)
změna PB je kladné číslo a změna QC je záporné číslo
a P Q Funkce poptávky Při výpočtech často pracujeme s přímkou
- z důvodu jednoduchosti
Sklon poptávky
1. Ekonomie a její předmět. Pozitivní a normativní ekonomie. Metody zkoumání a ekonomické zákony.
Ekonomická teorie = teorie, která zkoumá ekonomiku (= národní hospodářství) a její mechanismus na obecné úrovní
Ekonomie = teorie ekonomického rozhodování, tzn. volby alternativ ekonomických subjektů s cílem dosáhnou maximalizace výhody (výnosu) při nejmenší ztrátě (nákladu, oběti)
Dělení ekonomie:
mikroekonomie a makroekonomie
mikroekonomie
zkoumá chování tržních subjektů, jak se rozhodují a jaké jsou jejich interakce na různých trzích, také studuje fungování dílčích trhů
zabývá se volbou v podmínkách vzácnosti
makroekonomie
zkoumá národní hospodářství jako celek
studuje výkonnost ekonomiky, nezaměstnanost, inflaci, státní rozpočet apod.
mikroekonomie a makroekonomie jsou navzájem provázané
pozitivní a normativní ekonomie
pozitivní ekonomie
snaží se analyzovat fakta, objektivně je vyhodnocovat, využívá statistická šetření
popisuje ekonomický život takový, jaký opravdu je
normativní ekonomie
hodnotí ekonomický život a ukazuje, jaký by měl být
jejím cílem je konstruovat předobraz dokonalejšího ekonomického systému
Metody zkoumání ekonomické reality:
teoretické zkoumání
pro zkoumání ekonomické reality je třeba použít abstrakci
proces teoretického zkoumání:
definování proměnných, které se vztahují ke zkoumanému ekonomickému problému
stanovení předpokladů a podmínek, za kterých lze teorii uplatnit
formulace hypotézy
ověření pravdivosti v praxi
ekonomická analýza
předpokládá, že lidé se rozhodují racionálně - sledují výhradně svůj soukromý zájem a cíl
člověk se musí rozhodnout mezi určitými alternativami podle toho, jaký užitek a jakou ztrátu mu přinesou
matematická analýza
využívá se zejména v mikroekonomii
ekonomická realita se však matematickým výpočtům blížit nemusí (je to abstrakce)
modely ekonomické reality
zjednodušení reality - modely ukazuj základní vztahy mezi proměnnými
na základě určitých předpokladů se vytvoří hypotéza a ta se musí ověřit v praxi
Zákon klesajících výnosů:
výnos z výrobního faktoru = podíl množství výstupu a množství vstupu
čím vyšší číslo, tím je výroba efektivnější
přírůstky výroby zajišťované přidáváním pouze jednoho vstupu (ostatní zůstávají konstantní), jsou od určitého počtu přidaných jednotek stále menší a menší
2. Vznik a vývoj ekonomie (hlavní ekonomické směry a jejich teoretická východiska).
Ekonomieoikos - rodina, domácnost, hospodaření
nomos - zákon
Starověk
399 př. n. l. - Xenofon - Oikonomikos (první dochovaný spis o ekonomickém myšlení)
počátky ekonomického myšlení nikoli vědy
Středověk
Scholastici
normativní ekonomie, která přetrvala dodnes - spravedlivá cena úměrná nákladům, odmítání lichvářství
Merkantilisté
Anglie, Francie, hlavní představitel David Hume
vývoz větší než dovoz, princip přesně stanovených cel a kvót
Průmyslová revoluce
2. pol. 18. stol. - vznik ekonomické vědy = soubor uspořádaných poznatků o materiálním životě společnosti
Adam Smith
zakladatel teorie hospodářského liberalismu - směr, který považuje za základ nejlepšího fungování ekonomiky svobodné fungování trhu neregulovaného státními zásahy (pojem tzv. neviditelné ruky trhu) - základní myšlenka - jedinec, který sleduje vlastní zájem prosazuje státní zájmy účinněji než by to děla stát
dílo: 1776 - Bohatství národů (Wealth of Nations) - "bible ekonomie"
zakladatel moderní ekonomie
19. stol.
neoklasická ekonomie - Malthus - Železný zákon mzdy - polemika se Smithem
David Ricardo - pokračovatel Adama Smithe, teorie tří výrobních faktorů
Rozkol klasické ekonomie na dva směry:
marxismus
kapitalismus
20.-30. léta 20. stol.
John Keynes - vychází z hospodářské krize, dokazuje neplatnost Smithovy teorie - jsou nutné zásahy státu (makroekonomie), neviditelná ruka trhu neexistuje
Současnost
moderní ekonomie = teorie o tom, jak lidé vytvářejí ze vzácných ekonomických zdrojů nové statky a služby a jak je rozdělují (alokují) mezi různé skupiny lidí = vzácnostně-alokační teorie
neoklasická ekonomie = Keynes + klasická ekonomie
3. Pravidla ekonomické volby v podmínkách vzácnosti (míra oběti, MMS, hranice výrobních možností.
uspokojování lidských potřeb je nekonečný proces - uspokojení jedné potřeby vyvolává potřeby další (= nenasycenost spotřebitele)
lidé využívají na uspokojení svých potřeb přírodní zdroje
Statek = věc, která je schopna uspokojovat potřeby
Vlastnosti statku:
užitečnost = schopnost uspokojovat lidské potřeby
vzácnost = omezená dostupnost daného statku
Dělení užitečných statků:
volné statky
je jich velice málo (např. vzduch, mořská voda)
vzácné (ekonomické) statky
z hlediska času a prostoru je vzácná většina statků ( musíme je vyrábět
Ekonomická volba:
vyplývá ze vzácnosti statků
abychom získali určitou věc, musíme se většinou vzdát jiné věci
spotřebitel nebo výrobce musí porovnávat přínos, který získá zvolením dané varianty, se ztrátou, kterou utrpí tím, že přichází o ostatní varianty (obětované příležitosti)
Rostoucí míra oběti u výrobce:
HVM = hranice výrobních možností
HVM- danou technologií může firma vyrábět pouze takové kombinace statků q1 a q2, které jsou na křivce HVM
rostoucí míra oběti - výrobce zvyšuje produkci statku q1 na úkor produkce statku q2
- vzroste-li produkce statku q1 o jednotku, klesne produkce q2 pokaždé o větší množství
( firma přináší stále větší oběť na získání přírůstku jiné výhody
mezní míra substituce
MMS = |-(q2 / +(q1| nebo opačně MMS = |-(q1 / +(q2|
Klesající míra oběti u spotřebitele:
klesající ochota k oběti - spotřebitel je ochoten na další jednotku statku q1 obětovat stále méně statku q2
mezní míra substituce
d q2d q1
MMS2/1 =MMS1/2 =
d q1d q2
4. Ekonomická koordinace (organizace ekonomických systémů). Tržní ekonomika a její charakteristika.
Ekonomické systémy:
zvykový systém
přírodní národy - tam, kde neexistuje ani trh ani direktiva (v pralese, daleko od měst)
přirozená dělba práce
některé zvyky přetrvávají dodnes i u nás (např. dědění živnosti na prvorozeného syna)
tržní systém
zakladatel Adam Smith
základem je fungování tržního mechanismu - střetávání se nabídky a poptávky
čistý tržní systém nikdy v realitě neexistoval (nejvíce se mu blížila Anglie na počátku 19. století)
příkazní (direktivní) ekonomika
centrální systém, kde stát vlastní všechny výrobní faktory (půdu, kapitál)
stát vše řídí direktivami shora
zatím se to nikde neosvědčilo
do určité míry jsou ale direktivy nutné
smíšená ekonomika
dnešní vyspělé ekonomiky
snaží se využít pozitivní prvky všech předchozích typů
systém s převahou tržních vztahů a různě silnými direktivami státu
Tržní ekonomika:
skládá se ze dvou skupin subjektů:
domácnosti
firmy
tyto subjekty se setkávají na třech trzích:
trh zboží a služeb
trh výrobních faktorů
finanční trh
svobodná ekonomická volba mezi alternativami
Charakteristiky tržní ekonomiky:
působení zákona nabídky a poptávky
peněžní směna statků
peněžní forma důchodů ekonomických subjektů (firem i domácností)
5. Trh a typy trhů, tržní subjekty. Základní ekonomická otázka (problém, co, jak, pro koho).
Základní ekonomická otázka:
ze snahy co nejefektivněji využít vzácné zdroje byly formulovány tři aspekty základní ekonomické otázky:
co vyrábět
jaké výrobky a služby vyrábět a spotřebovávat, v jakém množství, kvalitě a sortimentu
jak vyrábět
kolik kterých zdrojů využít, jakých kombinací výrobních faktorů, jakou zvolit techniku a organizaci práce, aby byla výroba efektivní
pro koho vyrábět
jak účelně rozdělovat vyrobené produkty a služby mezi členy společnosti
Trh = oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží
Typy trhů:
dělení podle územní působnosti trhů
trh místní - např. krajové speciality (karlovarské oplatky, moravské víno)
trh národní - trh v rámci státního celku
trh světový - mezinárodní obchod
dělení podle počtu zboží na trhu
dílčí trh - prodává a kupuje se na něm jediný druh zboží
agregátní trh - trh veškerého zboží
dělení podle předmětu koupě a prodeje
trh výrobních faktorů (práce, půdy, kapitálu)
trh peněz - velmi těsně souvisí s trhem kapitálu
trh produktů (výrobků a služeb)
Tržní subjekty:
domácnosti
na trh přicházejí za účelem uspokojení potřeb
vystupují jako kupující na trhu produktů a prodávající na trhu výrobních faktorů
firmy
= subjekty vyrábějící za účelem prodeje
vystupují jako prodávající na trhu produktů a kupující na trhu výrobních faktorů
stát (vláda)
vstupuje na trh, aby ho ovlivnil, odstranit jeho negativní dopady na ekonomiku a stimulovat jeho pozitivní vliv
vystupuje na trhu jako kupující i jako prodávající a také prostřednictvím zákonodárství
6. Poptávka a její křivka. Funkce poptávky; celkový výdaj spotřebitele.
Poptávka = ochota spotřebitele poptávat (nakoupit) určité množství statku při dané ceně
individuální poptávka (d - demand) = poptávka jednoho kupujícího nebo poptávka po produktu jednoho výrobce
tržní (dílčí) poptávka (D) = poptávka všech kupujících po určitém statku nebo službě (součet všech individuálních poptávek po daném zboží nebo službě)
agregátní poptávka (AD) = poptávka všech lidí v určitém státě po všech možných statcích
Marshallův zákon klesající poptávky:
spotřebitelé nakupují více statků, pokud cena klesá a méně statků, pokud cena stoupá
Funkce poptávky:
lineární funkce poptávky
vyjádřená ve tvaru P je funkcí Q: P = a - b(Q
D … křivka poptávky
a … maximální cena (při Q = 0)
- b … směrnice přímky -b = tg ( = derivace P podle Q
a/b … maximální množství (při P = 0)
Q = a/b - 1/b ( P - inverzní funkce poptávky
( vyjádření Q
nelineární funkce poptávky
je často ve tvaru hyperboly: Q = a + b ( 1/b

D
Celkový výdaj spotřebitele:
V = P ( Q
elastická poptávka - snížení ceny má za následek zvýšení celkového výdaje spotřebitelů
neelastická poptávka - snížení ceny vyvolá snížení celkového výdaje spotřebitelů
jednotkově elastická poptávka - změna ceny nemá vliv na celkový výdaj spotřebitele
7. Nabídka a její křivka. Funkce nabídky.
Nabídka = ochota prodávajících nabídnout určité množství zboží při dané ceně
individuální nabídka (s - supply) = nabídka jednoho výrobce určitého statku nebo služby
tržní (dílčí) nabídka (S) = nabídka všech výrobců určitého zboží (je součtem všech individuálních nabídek)
agregátní nabídka (AS) = celková nabídka určená objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat
Snaha o maximalizaci zisku:
každá firma mánáklady
příjem
výrobci jsou ochotni nabízet svou produkci za cenu, která jim uhradí náklady
zisk = příjem - náklady
Zákon rostoucí nabídky:
s růstem ceny roste nabízené množství (firma chce prodávat co nejvíce zboží za co největší ceny)
Funkce nabídky:
lineární funkce nabídky má tvar: P = m + n(Q
S … křivka nabídky
m … fixní náklady (nemění se s vyráběným množstvím Q)
n … směrnice přímky n = tg ( = derivace P podle Q
Q = - m/n + 1/n ( P - inverzní funkce nabídky
Celkový příjem výrobce:
R = P ( Q
R … příjem (revenue)
8. Determinanty poptávky a funkce poptávky (posuny "D" křivek).
= faktory ovlivňující poptávané množství daného produktu
Posun po křivce poptávky:
dochází k němu, když se mění cena statku a ostatní determinanty, které na poptávku působí jsou konstantní ( mění se pouze poptávané množství a ne celá poptávka
Posun křivky poptávky:
změna nominálního důchodu
zvýšení nominálního důchodu spotřebitele
při stejných cenách si spotřebitel může dovolit nakoupit větší množství daného statku
celá poptávková křivka se posune vpravo nahoru (parametr a se zvětší)
snížení nominálního důchodu spotřebitele
celá poptávková křivka se posune vlevo dolů (parametr a se zmenší)
( toto platí pro normální statky
inferiorní (méněcenné) zboží - s růstem nominálního důchodu nemusí jeho spotřeba růst, naopak spotřebitel přechází na kvalitnější druhy zboží a spotřeba inferiorních statků klesá
vliv změn cen ostatních statků na poptávku po určitém statku při dané ceně
Druhy statků podle jejich vztahu k jiným statkům:
substituční zboží
daný statek může být ve spotřebě nahrazen jiným statkem (např. hovězí a vepřové maso)
komplementární zboží
statky, které jsou spotřebovávány společně (např. auto a benzín)
indiferentní zboží
změna ceny jednoho statku nemá žádný vliv na poptávku po jiném statku
poptávka se zvyšuje (křivka poptávka se posune doprava), jestliže:
cena substitutů se zvyšuje
cena komplementů se snižuje
poptávka se snižuje (křivka poptávka se posune doleva), jestliže:
cena substitutů se snižuje
cena komplementů se zvyšuje
ostatní vlivy
patří sem: móda, r