Přednášky

eklama, očekávání cenových změn, počet kupujících, preference spotřebitelů, demografické změny apod.
poptávka se zvýší, jestliže:
výrobek se stane módním
počet kupujících se zvýší
preference spotřebitelů se přesouvají z
jiných statků na daný statek
spotřebitelé v budoucnu očekávají vyšší
cenu statku nebo jeho nedostupnost
poptávka se sníží, jestliže:
počet kupujících se sníží
preference spotřebitelů se přesouvají
na jiné statky
spotřebitelé v budoucnu očekávají
nižší cenu statku
9. Determinanty nabídky a funkce nabídky (posuny "S" křivek)
= faktory ovlivňující nabízené množství daného produktu
Posun po křivce nabídky:
nabízené množství statku se zvyšuje s rostoucí cenou
ostatní determinanty jsou konstantní
Posun křivky nabídky:
ceny výrobních faktorů (práce, kapitál)
= složky nákladů na výrobu
růst cen výrobních faktorů
nabídka se snižuje (křivka nabídky se posune celá doleva)
pokles cen výrobních faktorů
nabídka se zvyšuje (křivka nabídky se posune celá doprava)
úroveň technologie a technický pokrok
dokonalejší technologie vede ke snížení nákladů na výrobu ( nabídka roste (celá křivka nabídky se posune doprava)
očekávání zvýšení ceny
omezení nabídky (křivka nabídky se posune doleva)
ostatní determinanty
např. počet subjektů vyrábějících daný statek, specifické faktory (přírodní vlivy apod.)
nabídka statku se zvýší, jestliže:
se zvýší počet výrobců
budou dobré klimatické podmínky pro pěstování zemědělských plodin)
nabídka statku se sníží, jestliže:
se sníží počet výrobců
se zvýší riziko podnikání
nastanou špatné klimatické podmínky (sucho, chladno)
10. Tržní rovnováha a mechanismus jejího utváření. Tržní cena.
Rovnováha na trhu jednoho statku = situace, kdy nabízené množství QS se rovná poptávanému množství QD a zároveň cena nabídky PS se rovná ceně poptávky PD
E … bod tržní rovnováhy
PE … rovnovážná cena PS = PD
QE … rovnovážné množství QS = QD
Výpočet rovnovážné ceny a rovnovážného množství u lineárních funkcí nabídky a poptávky:
PD= a - b(QPS = m + n(Q
a(n + b(ma - m
PE = QE =
b + nb + n
tržní cena = cena, za kterou se skutečně obchoduje
ve skutečnosti se nabídka a poptávka stále mění a rovnováha se dlouho neudrží
Mechanismus utváření tržní rovnováhy:
přebytek zboží QS > QD
tržní cena je větší než rovnovážná cena ( nabízené množství > poptávané množství
dochází ke konkurenci na straně nabízejících ( snížení ceny ( zvýšení poptávky
rostoucí poptávka a klesající nabídky zpětně zastaví pokles tržní ceny a trh směřuje k bodu rovnováhy
nedostatek zboží QS < QD
tržní cena je nižší než rovnovážná cena ( poptávané množství > nabízené množství
konkurence na straně kupujících ( jsou ochotni zaplatit větší cenu ( zvýšení nabídky
cena roste až na rovnovážnou úroveň
11. Renta (přebytek) spotřebitelů a výrobců.
tržní cena je stanovena rovnováhou na trhu a nemůže ji ovlivnit ani kupující ani prodávající (dokonalá konkurence)
Renta spotřebitele:
každý spotřebitel je ochoten dát za statek jinou částku peněz (pro každého má daný výrobek jiný užitek)
když je spotřebitel ochoten dát za dané množství statku více peněz, než je tržní cena, uskutečňuje rentu (přebytek) spotřebitele
(a - PE) ( QE
RD =
2
Renta výrobce:
když je výrobce ochoten nabízet dané množství statku za menší cenu, než je tržní cena, realizuje rentu (přebytek) spotřebitele
(PE - m) ( QE
RS =
2
13. Vliv změn poptávky a nabídky na tržní rovnováhu. Teorém pavučiny.
komparativní stabilita - původní rovnovážný bod se posune do nového z důvodu změn determinant působících na poptávku a nabídku (změní se parametr a nebo m nebo oba najednou a tím se změní i rovnovážná cena a množství)
Změny poptávky:
pokles poptávky - vede k poklesu rovnovážné ceny a rovnovážného množství
růst poptávky - vede k růstu rovnovážné ceny a rovnovážného množství
pokles poptávkyrůst poptávky
změna poptávky při absolutně pružné nabídce - mění se pouze rovnovážné množství
změna poptávky při absolutně nepružné nabídce - změní se pouze rovnovážná cena
Změny nabídky:
pokles nabídky - vede k růstu rovnovážné ceny a poklesu rovnovážného množství
růst nabídky - vede k poklesu rovnovážné ceny a růstu rovnovážného množství
pokles nabídkyrůst nabídky
změna nabídky při absolutně pružné poptávce - mění se pouze rovnovážné množství
změna nabídky při absolutně nepružné poptávce - mění se pouze rovnovážná cena
Současná změna nabídky a poptávky:
musíme znát konkrétní velikost posunů obou křivek, abychom mohli zjistit, jak se změní rovnovážné množství a cena
současný růst nabídky a poptávky
vždy vzroste rovnovážné množství, cena může vzrůst, klesnout nebo zůstat konstantní
změna ceny závisí na elasticitě (sklonu) poptávky a nabídky
růst poptávky a pokles nabídky
zvýšení rovnovážné ceny, změna množství může být různá
růst nabídky a pokles poptávky
snížení rovnovážné ceny
Teorém pavučin:
= dynamický pohled na utváření tržní rovnováhy
ve skutečnosti reakce tržních subjektů na změněnou situaci na trhu trvají určitý čas
většinou trvá déle přizpůsobit změně nabídku než poptávku (poptávka se přizpůsobuje jako první)
konvergující pavučina (trh s tlumenými oscilacemi)
křivka nabídky má větší skon než křivky poptávky (n > b)
v tomto případě se na trhu obnovuje rovnováha
divergující pavučina (trh s explozivními oscilacemi)
křivka poptávky má větší sklon než křivka nabídky (b > n)
v tomto případě se trh vzdaluje od bodu rovnováhy (prohlubuje se nerovnováha na trhu)
stabilní pavučina (stabilní oscilace)
sklon křivky poptávky je stejný jako sklon křivky nabídky (b = n)
nerovnováha na trhu se ani neprohlubuje ani neodstraňuje
14. Cenová elasticita (pružnost) poptávky. Bodová a intervalová elasticita.
Elasticita (pružnost) poptávky = číselné vyjádření reakce spotřebitelů při rozhodování o nákupu na změnu ceny, důchodů a změnu ceny jiného zboží
cenová elasticita poptávky - vyjadřuje, jak budou spotřebitelé reagovat na změnu ceny zboží (o kolik procent se změní poptávané množství, změnila-li se cena o 1 procento)
% změna množství Q (Q / Q
ED = =
% změna ceny P (P / P
ED ( (- ( ; 0 > … cenová elasticita poptávky je záporné číslo, protože křivka poptávky má klesající charakter
Intervalová cenová pružnost poptávky:
= elasticita mezi body
Q1 … poptávané množství před změnouP1 … cena před změnou
Q2 … poptávané množství po změněP2 … cena po změně
(Q = Q2 - Q1(P = P2 - P1
(QPQ2 - Q1 P1 + P2
ED = ( = (
(PQ P2 - P1 Q1 + Q2
|ED| > 1 … elastická poptávka (jednoprocentní růst ceny vyvolá více než jednoprocentní pokles poptávaného množství)
|ED| < 1 … neelastická poptávka (jednoprocentní růst ceny vyvolá méně než jednoprocentní pokles poptávaného množství)
|ED| = 1 … jednotkově elastická poptávka (jednoprocentní růst ceny vyvolá jednoprocentní pokles poptávaného množství)
|ED| ( ( … dokonale elastická poptávka (jednoprocentní změna ceny vyvolá nekonečně velkou změnu v poptávaném množství)
|ED| = 0 … dokonale neelastická poptávka (změnou ceny se poptávané množství nemění)
Bodová pružnost poptávky:
= elasticita v bodě
(QP1P(P
ED = (neboED = ( , kde s =
(PQsQ(Q
Determinanty cenové elasticity poptávky:
dostupnost blízkých substitutů
zboží s dobrými substituty - vetší pružnost poptávky (např. mandarinky-pomeranče)
zboží bez blízkých substitutů - nízká elasticita poptávky (např. vejce)
nezbytnost statků
nezbytné statky - spíše nepružná poptávka (např. základní potraviny)
luxusní statky - vysoká elasticita poptávky (např. automobily)
podíl výdajů na určitý statek v rozpočtu
čím je vyšší, tím vyšší je elasticita poptávky po tomto statku
časový horizont
krátké období - nízká elasticita poptávky
dlouhé období - poptávka se stává pružnější
15. Důchodová a křížová elasticita (pružnost) poptávky.
Důchodová elasticita poptávky:
= závislost změny poptávaného množství na změně důchodu spotřebitele
% změna množství Q (Q / Q(QY
EY = = = (
% změna důchodu Y (Y / Y(YQ
EY ( < 0 ; ( ) … růst důchodu vyvolá růst poptávaného množství (podíl procentních změn je kladný) - platí pro normální statky
(Q / Q > (Y / Y ( EY > 1 … důchodově elastická poptávka (změna důchodu o 1 % vyvolá změnu spotřeby statku o více než 1 %) - luxusní statky
(Q / Q < (Y / Y ( EY < 1 … důchodově neelastická poptávka (změna důchodu o 1 % vyvolá změnu poptávky po statku nižší než 1 %) - nezbytné statky (základní potraviny)
(Q / Q = (Y / Y ( EY = 1 …jednotková důchodová pružnost poptávky
EY ( (- ( ; 0 > … růst důchodu vyvolá pokles poptávaného množství - inferiorní (méněcenné) zboží
Křížová cenová elasticita:
vyjadřuje, jak poptávané množství jednoho zboží QA reagovalo na změnu ceny jiného zboží PB
% změna QA (QA PB
EA,B = = (
% změna PB (PB QA
EA,B ( (- ( ; ( ) … křížová cenová elasticita může být kladné i záporné číslo
vypovídá o tom, do jaké míry jsou statky navzájem nahraditelné
EA,B > 0 … substituční zboží (růst ceny substitučního statku B vyvolá růst poptávky po statku A, který se stává relativně levnějším)
EA,B < 0 … komplementární zboží (růst ceny komplementárního zboží B je provázen snížením množství statku A, ale i statku B)
16. Cenová elasticita (pružnost) nabídky a faktory na ni působící.
Cenová elasticita nabídky:
vyjadřuje, o kolik procent se změní nabízené množství, změní-li se cena o 1 %
% změna nabízeného množství Q (Q / Q
ES = =
% změna ceny P (P / P
ES > 0 … cenová elasticita nabídky je kladné číslo (od cenové elasticity poptávky se liší jenom znaménkem)
Q2 - Q1 P1 + P2
ED = (
P2 - P1 Q1 + Q2
Q1 … nabízené množství před změnouP1 … cena před změnou
Q2 … nabízené množství po změněP2 … cena po změně

ES > 1 … elastická nabídka
ES < 1 … neelastická nabídka
ES = 1 … jednotkově elastická nabídka
ES ( ( … dokonale elastická nabídka
ES = 0 … dokonale neelastická nabídka
Faktory působící na cenovou elasticitu nabídky:
náklady a možnost skladování
malá elasticita nabídky je u zboží s krátkou dobou trvanlivosti (nákladnější a obtížnější skladování) a také rostou-li s růstem produkce náklady rychle
technologie výrobního procesu
je-li možné stejnou technologií vyrábět substituční zboží, nabídka je pružnější
délka období
s délkou časového období se zvyšuje pružnost nabídky
17. Užitečnost statku v kardinalistické teorii; funkce celkového a mezního užitku a odvození funkce individuální poptávky spotřebitele.
Užitečnost statků:
objektivní hledisko
subjektivní hledisko - individuální charakteristika spotřebitele, zahrnuje jeho přání
Kardinalistická teorie užitku
užitek je fyzikální veličinou, která se dá přímo (kardinálně) měřit v peněžních jednotkách
funkce TU a MU se nazývají Mengerovské škály podle Karla Mengera
Celkový užitek (TU):
vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení ze všech jednotek statku, které spotřebitel užívá
Příklad:
Q
0
1
2
3
4
5
TU
0
6
10
12
13
13
MU
6
4
2
1
0
Mezní užitek:
vyjadřuje, o kolik se změní celkový užitek při spotřebě další jednotky statku
MU = (TU)' … derivace funkce celkového užitku
nebo
MU = TUi+1 - TUi … rozdíl sousedních hodnot TU
Zákon klesajícího mezního užitku (= 1. Gossenův zákon) - platí u většiny statků
v důsledku spotřeby statků dochází k nasycení potřeby spotřebitele ( jeho zájem o další jednotku je stále menší
spotřeba některých statků se však tímto zákonem neřídí (např. alkohol, drogy)
Odvození funkce individuální poptávky spotřebitele:
mezní užitek lze vyjádřit pomocí ceny: MU = P
individuální křivka poptávky spotřebitele kopíruje křivku mezního užitku
18. Axiomy volby spotřebního koše v ordinalistické teorii.
Indiferenční křivka:
= tzv. křivka lhostejnosti - z hlediska celkového užitku je spotřebiteli lhostejné jakou kombinaci na dané křivce využije
( všechny volby (např. A, B) na jedné indiferenční křivke jsou rovnocené (mají pro spotřebitele stejný užitek)
Axiomy (teoretická východiska) ordinalistické teorie:
axiom úplnosti srovnání
pořadí preferencí je úplné, umožňuje-li spotřebiteli seřadit všechny možné kombinace statků a porovnat je (existují volby lepší a horší)
axiom tranzitivnosti preferencí
jestliže spotřebitel preferuje kombinaci A před B a kombinaci B před C, pak platí, že dává přednosti A před C
axiom nenasycenosti (více je lépe než méně)
za jinak stejných okolností preferuje spotřebitel větší množství statku před množstvím menším (výjimka - např. při přejedení)
axiom konvexity
všechny indiferenční křivky jsou pro běžné statky klesající (mají zleva doprava dolů skloněný - konvexní - tvar)
při rostoucím množství statku klesá mezní užitek z něho vyplývající ( MMS je záporná
axiom kontinuity
na indiferenční mapě je nekonečně mnoho indiferenčních křivek, neexistuje místo, kde by žádná nebyla ( indiferenční mapa je spojitá
konvexita kontinuita
19. Indiferenční křivky při dané funkci celkového užitku spotřebního koše, vztahy mezi mezními mírami substituce a mezními užitky (model dvou statků).
Indiferenčí křivka = množina bodů vyjadřujících kombinace dvou statků, které mají pro spotřebitele stejný celkový užitek
body A,B,C,D,E … různé kombinace se stejným užitkem
- substituce statku q2 statkem q1
- na další jednotku statku q1 jsme ochotni obětovat stále méně statku q2
mezní míra substituce - vyjadřuje sklon křivky
( q2( q1
MMS2/1 =MMS1/2 =
( q1( q2
mezní užitek
vypočítá se jako parciální derivace funkce celkového užitku
ve dvoustatkovém modelu platí:
MMS2/1 = dq2/dq1 = - MU1/ MU2
MMS1/2 = dq1/dq2 = - MU2/ MU1
změna ve spotřebě obou statků vyvolá posun po indiferenční křivce
Indiferenčí křivky při dané funkci celkového užitku spotřebního koše:
obecnou rovnici indiferenční křivky odvodíme z funkce celkového užitku tak, že vyjádříme q1 nebo q2
funkce celkového užitku: U = q1( ( q2(
obecné funkce indiferenční křivky:
( U ( U
q1 = q2 =
q2( q1(
funkce celkového užitku: U = aq1 + bq2 + q1(q2
obecné funkce indiferenční křivky:
U - b(q2U - a(q1
q1 = q2 =
a + q2 b + q1
funkce celkového užitku: U = aq1 - bq2 + q1(q2
obecné funkce indiferenční křivky:
U + b(q2U - a(q1
q1 = q2 =
a + q2 - b + q1
20. Funkce celkového užitku spotřebního koše a mapa indiferenčních křivek. Základní modely substituce statků v podmínkách různých preferencí.
Mapa indiferenčních křivek = souhrn všech indiferencích křivek
na každé indiferenční křivce, je zakreslena kombinace dvou statků
čím je indiferční křivka vzdálenější (bližší) počátku, tím větší (menší) hladinu celkového užitku vyjadřuje
Modely volby spotřebního koše (příklady spotřebitelských preferencí):
model s omezenou substitucí statků
= indiferentní (nezávislé) statky - např. šaty a potraviny (ani jeden z těchto statků nemůžeme úplně nahradit tím druhým)
- křivky neprotínají osy
funkce celkového užitku:
U = q1( ( q2(… Cobb-Douglasova funkce
(, ( >0, ( + ( = 1
U ( (0; ()
q1, q2 > 0

model s neomezenou substitucí statků
= přímé substituty - jeden ze statků můžeme úplně nahradit druhým (např. pomeranče a mandarinky)
- křivky protínají osy
funkce celkového užitku:
U = aq1 + bq2 + q1(q2
U ( (0; ()
q1, q2 > 0
model s omezenou substitucí nezbytného a neomezenou substitucí zbytného statku
= nepřímé substituty - např. chleba (nezbytný statek) a videokazety (zbytný statek)
funkce celkového užitku:
U = aq1 - bq2 + q1(q2
U ( (0; ()
q1, q2 > 0

model dokonalé substituce
= dokonalé substituty - rozdíl mezi statky je pouze kvantitativní (např. balíček kávy po 200 g a dva balíčky kávy po 100 g)
funkce celkového užitku:
U = aq1 + bq2
U ( (0; ()
q1, q2 > 0
dokonalé komplementy
komplementy - statky, které se spotřebovávají najednou (např. auto + benzín)
dokonalé komplementy - spotřebovávají se v určitých pevných poměrech (např. čína + náplň)
nežádoucí statkystatky lhostejné
= statky se záporným užitkem

q1 … běžný statek
q1 … běžný statekq2 … lhostejný statek
q2 … nežádoucí statek
statky s měnícím se charakterem užitečnosti
- existují statky, jejichž užitečnost se mění s množstvím spotřebovávaného statku (např. káva je od určitého šálku škodlivá)
- od určitého bodu se mění sklon křivky (= charakter užitečnosti)
21. Rozpočtové omezení spotřebitele (rozpočtová linie); změny rozpočtových možností a jejich vliv na rovnováhu spotřebitele.
Y … důchod = počet peněžních jednotek, za které si může spotřebitel nakoupit statky
P1 … cena prvního statkuq1 … množství prvního statku
P2 … cena druhého statkuq2 … množství druhého statku
Y = P1( q1 + P2( q2
Rozpočtová přímka (= budget line, BL):
grafické vyjádření rozpočtového omezení spotřebitele

P2
MMS1/2 = -
P1
P1
MMS2/1 = -
P2
P1
tg ( = -
P2
spotřebitel nemusí vyčerpat celý důchod na nákup těchto dvou statku, v tom případě vznikne úspora a platí: P1( q1 + P2( q2 ( Y
Změny rozpočtového omezení spotřebitele:
změna důchodu spotřebitele
zvýšení důchodu spotřebitele - rozpočtová přímka se rovnoběžně posune směrem nahoru
snížení důchodu spotřebitele - rozpočtová přímka se rovnoběžně posune směrem dolů
změna ceny statku
změní se sklon rozpočtové přímky
(a) zvýšení důchodu (b) zvýšení ceny P1
22. Maximalizace celkového užitku spotřebního koše a vlastnosti bodu rovnováhy spotřebitele.
Rovnováha spotřebitele:
pouze jedna z indiferenčních křivek se dotýká rozpočtové linie v určitém bodě jako tečna
E … equilibrium (= bod rovnováhy, optimum spotřebitele)
- optimální úroveň pro spotřebitele z hlediska cen i příjmů
Druhý Gossenův zákon:
v bodě optima spotřebitele platí, že MMS na indiferenční křivce se rovná MMS na rozpočtové linii
( proměny mezních užitků v optimální kombinaci rovné MMS se rovnají cenovým relacím
MU2 P2
- MMS2/1 = =
MU1 P1
Maximalizace užitku spotřebního koše:
hledáme takovou kombinaci q1 a q2, která má maximální užitek U
současně musí platit druhý Gossenův zákon a vztah Y = P1( q1 + P2( q2
maximalizace užitku při neomezené substituci obou statků
funkce celkového užitku: U = a(q1 + b(q2 + q1(q2
MU1 (U/(q1a + q2 P1
= ==
MU2 (U/(q2b + q1 P2
řešením této rovnice společně s rovnicí rozpočtové přímky dostaneme optimální množství q1 a q2, kterým spotřebitel maximalizuje užitek spotřebního koše
Y + a(P2 - b(P2 Y - a(P2 + b(P2
q1 = q2 =
2(P1 2(P2
maximalizace užitku při omezené substituci statků
funkce celkového užitku: U = q1c ( q2d
MU1 (U/(q1c(q2 P1
= = =
MU2 (U/(q2d(q1 P2
optimální q1, q2:
c Y dY
q1 =( q2 = (
c + d P1 c + dP2
23. Důchodový a substituční efekt změny tržní ceny statků ve volbě spotřebního koše (statistický rozklad).
Důchodový efekt = změna poptávaného množství v důsledku změny reálného důchodu (tzv. kupní síly)
Substituční efekt = změna poptávaného množství v důsledku substituce statku relativně dražšího statkem relativně levnějším (odklon od jednoho statku k druhému)

Metoda statistického rozkladu:
jsou dány funkce poptávky po statcích q1 a q2 následujícího tvaru:
q1 = a1 ( Y/P1 + b1 ( P2/P1 + C1
q2 = a2 ( Y/P2 + b2 ( P1/P2 + C2
Y … příjem na nákup daných statků
C … parametr
a1 ( Y/P1 + b1 … zachycuje vliv změny P1 na reálný důchod a tím i q1
b1 ( P2/P1 … zachycuje vliv změny P1 na cenové relace a tím i na q2
původní cena prvního statku … P10
nová cena prvního statku … P11 = P10 + (P1
výchozí stav:
q10 = a1 ( Y/P10 + b1 ( P20/P10 + C1
q20 = a2 ( Y/P20 + b2 ( P10/P20 + C2
stav po změně ceny P1:
q11 = a1 ( Y/P11 + b1 ( P20/P11 + C1
q21 = a2 ( Y/P20 + b2 ( P11/P20 + C2
celkový efekt = důchodový efekt + substituční efekt: (qTE = (qDE + (qSE
(q1 = q11 - q10(q2 = q21 - q20
(q1TE = a1 ( (Y/ P11 - Y/ P10) + b2 ( (P20/P11 - P20/P10) =
= a1 ( Y/ P11 ( (P10 - P11)/P10) + b1 ( P20/ P11 ( (P10 - P11)/P10)
(q1DE(q1SE
(q2TE = b2 ( (P11 - P10)/P10