Přednášky

Hájková
konzultační hodiny: ST 15 – 16:30
KPr – Aritma přízemí (KJ)
ZK: přednášky + cvičení, pouze písemná (a, b, c, d)
skripta: Základy právních nauk (2003 a novější)
1. přednáška
Historie práva
lidé vstupují do různých vztahů a tyto vztahy jsou regulované
existuje řada norem, jedněmi z nich jsou i právní normy
právní norma
závazné pravidlo chování jehož plnění je vynutitelné státní mocí
má 2 základní znaky:
zvláštní státem uznávaná forma
Sbírka zákonů (zn. Sb., např. 1/93 Sb.) ( vše co v ní vyjde, je právní norma
vynutitelnost státní mocí
za porušení následuje sankce, ale „kde není žalobce, není soudce“
právo (to, co je ve Sbírce zákonů) je tzv. minimem morálky
důležité právní památky
nejstarší dochovaná právní památka – Chamurabiho zákoník
nejvýznamnější právní památka – Zákon 12 desek (Zákon 12 tabulí)
císař Justinián sepsal pravidla chování ( 3 velké zákoníky = Justiniánovy kodexy
územní expanze germánských kmenů ( bylo zvykem na dobytém území vytvořit vlastní právo, ale pak přišli na to, že nejfunkčnější je to římské právo ( dochází k recepci (převzetí) římského práva
k přejímání římského práva nedošlo na území dnešní Velké Británie
( britské právo X recepce římského práva
v současné době existují celosvětově 2 právní systémy:
kontinentální (evropské)
základem kontinentálního práva je tzv. právo psané – závazná pravidla chování jsou napsána
existuje nějaký nejvyšší zákonodárný orgán, který schvaluje zákony
základním principem je princip legality (= zákonnost)
angloamerický
uplatňován ve Velké Británii, USA a bývalých britských koloniích (Austrálie,...)
zákony tvoří soudci svým denním rozhodováním ( rozhodnutí (= precedens) se stávají normou a jsou závazná pro všechny podobné případy, které nastanou
nejvyšší zákonodárný orgán posuzuje a popř. může zrušit precedens
právo
2 pohledy na právo nazýváme dualismus práva
dualismus
subjektivní právo
oprávnění jednotlivce, které pro něj z právní normy vyplývá
objektivní právo
souhrn právních norem (to, co platí)
dualismus
hmotné právo
upravuje vztahy po stránce věcné
upravuje veškeré majetkové vztahy
procesní právo
upravuje postup, jak se domoci svého práva, jak získat to, co mi patří
dualismus
soukromé právo
rovné postavení subjektů – smluvní princip
co není zákonem zakázáno, je povoleno
např. rodinné, majetkové, pracovní právo
veřejné právo
nadřazenost jednoho ze subjektů – je to vždy stát nebo nějaký státní orgán
princip legality (zákonnosti) – co není zákonem dovoleno, je zakázáno
zákonem je přesně určeno, jak se má subjekt chovat, co může
nelze se od toho smluvně odchýlit (příklad s minimální mzdou)
např. pokuta, u soudu atd.
pojmy
oprávnění
subjektivní právo
nějak se chovat
nějaké chování od jiných požadovat
uplatňovat nějaký nárok
př. rektor – statutární orgán univerzity
( oprávněn zastupovat univerzitu navenek
( oprávněn požadovat určité chování od děkanů, učitelů, studentů,...
( oprávněn uplatňovat nárok např. na náhradu škody
mít na něco právo
obecně zaručené tam, kde ještě nebyly splněny konkrétní podmínky
př. právo na práci (dáno Listinou základních práv a svobod)
máme obecně zaručené právo na práci ( měli bychom mít možnost ho realizovat
právní nárok
konkrétní vymahatelné právo na nějaké chování, jednání
př. právní nárok na mzdu, dovolenou
2. přednáška
PRÁVNÍ NORMY
právní norma
závazné pravidlo chování, jehož plnění je vynutitelné státní mocí
státem uznávaná forma pro právní normu je Sbírka zákonů
rozeznáváme právní normy:
přikazující
zakazující
opravňující
odkazující
3 části právní normy:
podmínky ( hypotéza
o co se jedná ( dispozice
co se nám stane, když je porušíme ( sankce
3 funkce 3. části právní normy:
preventivní
předem vím, co mi hrozí, tak to neporuším
na někoho působí, na někoho ne
nahrazovací
způsobím-li nějakou škodu, mám povinnost ji nahradit:
( uvedením do původního stavu
( v penězích
represivní
pokuta, odnětí svobody,...
pozn. kumulativní trest – v témže řízení může být uloženo více trestů (např. vězení + pokuta + zákaz činnosti)
celosvětově rozeznáváme 4 tzv. prameny práva
právní normy
právní obyčeje, zvyklosti
předcházely psaným právním normám ale dnes také není vše upraveno právními normami
nemusí se jimi řídit, ale mělo by
soudní precedenty (= rozhodnutí soudců v anglo-americkém právním systému)
Sbírka soudních rozhodnutí – jsou tam publikována rozhodnutí našich soudců v důležitých principielních sporech ( slouží ostatním soudcům jako tzv. výkladová pomůcka (není to závazné)
normativní smlouvy
( pro ČR platí pouze prameny č. 1 a 4
právní normy působí na území celého státu, ale existují i tzv. vnitřní předpisy (vnitřní pravidla chování) např. pro určitou firmu ( nesmí být v rozporu s tím obecným a platí jen v podmínkách toho konkrétního zaměstnavatele
3 hlediska výkladu právních norem
laický
kdokoliv z obyčejných lidí si právní normu přečte a určitým způsobem chápe její obsah
odborný
provádí ho právníci
profesionální
provádí ho pouze soudci svými pravomocnými rozhodnutími
novelizace
změna stávajícího zákona zákonem pozdějším
je to proces
3 způsoby jak dochází k novelizaci:
zrušení
z původního zákona, který je novelizován (měněn) jsou určité paragrafy (ustanovení) dány pryč
když bude např. zrušen paragraf 7, tak se tam to číslo 7 nechá a bude tam zmínka, že byl zrušen (nepřečíslovávají se paragrafy!)
přidání
do původního zákona jsou určité paragrafy přidány
nový paragraf se přidá za obsahově nejbližší paragraf ( dostane číslo toho paragrafu, ke kterému ho přidáváme + písmenko (a, b, c, ...)
přeformulování
některý paragraf je přeformulován
( v praxi je to většinou kombinace všech
pokud dojde ke spustě novelizací ( vyhlášení nového znění
novela
ten zákon pozdější, kterým měníme zákon stávající
je výsledkem novelizace
2 základní časové pojmy
platnost
možnost se s právním předpisem seznámit
v okamžiku kdy právní norma vyjde ve Sbírce zákonů (je uvedena na 1. straně)
účinnost
povinnost podle právní normy postupovat
uvedena v každé právní normě v posledním paragrafu (Vyhláška nabývá účinnosti dne...)
nemůže předejít platnost, maximálně se mohou shodovat
působnost
4 typy:
věcná = okruh vztahů, které jsou právní normou regulovány
osobní = okruh subjektů, na které se právní norma vztahuje
místní = územní obvod, na kterém právní norma působí
časová = platnost, účinnost
přechodná působnost – např. smlouva se posuzuje podle podmínek, za kterých byla uzavřena, i když už jsou ty zákony zrušeny (př. Hospodářský zákoník)
3. přednáška
struktura závazných pravidel chování:
ústava
ústavní zákony schvaluje je parlament
zákonná opatření
nařízení vlády
vyhlášky ministerstev nebo ostatních ústředních orgánů státní správy
( platí pro celou ČR
vyhlášky krajů a obcí
( platné a účinné na území příslušného kraje, obce
pozn.: to, co je dole, nesmí odporovat tomu nad tím
PRÁVNÍ VZTAH
jakýkoliv společenský vztah upravený právní normou
předpoklady:
obecné = existence právní normy
právní skutečnosti konkrétní
právní úkon
vytvoření věci nebo díla
je to zároveň prvotní okamžik vzniku vlastnického práva
individuální právní akt
jakékoliv rozhodnutí státního orgánu
( jsou závislé na lidské vůli
živelné pohromy
biologické procesy (narození, smrt)
( jsou nezávislé na lidské vůli
právní úkon
projev vůle, který směřuje ke vzniku, změně nebo zániku nějakého právního stavu (něco je ( projevím vůli ( je to jinak)
aby byl projev vůle právní, tak musí být učiněn:
svobodně
vážně
z hlediska formulace určitě
srozumitelně
dvojí základní členění právních úkonů:
podle počtu subjektů, které výkon činí
jednostranné – závěť, výpověď
dvoustranné – koupím si dům
vícestranné – více než 2 státy uzavřou smlouvu, 5 společníků založí s.r.o.
podle formy
ústní
písemné
gestem (konkludentně) – hlasování na schůzi (musí být předem stanovena pravidla typu Kdo je pro ať zvedne ruku.), označení si jízdenky
prvky právního vztahu
subjekt – mezi kým se to odehrává
objekt (předmět) – o co tam jde
obsah – to, co z toho vyplývá
subjekt
rozeznáváme:
fyzické osoby (FO)
každý jednotlivec (občan), který fyzicky existuje
mají 2 způsobilosti:
způsobilost být subjektem práva
vzniká narozením, zaniká smrtí
nelze ji omezit ani odejmout
( aktivní
způsobilost k právním úkonům
vlastním jménem jednat, brát na sebe povinnosti,...
většinou vzniká dovršením 18 let věku
trestní oblast – 15 let
právo rodinné – manželství od 18 let, výjimečně od 16 let
( pasivní
právnické osoby (PO)
viz 5. přednáška o občanském právu
objekt
věci, osobnostní právo, duševní vlastnictví, služby, autorská práva,...
obsah
obsahem jsou práva a povinnosti ( spočívají v tom:
někomu něco dát
něco konat
( aktivní rovina
nějakého chování se zdržet – např. nemůžu stavět na svém pozemku dům, když tam vedou elektrické dráty
něco strpět – když přes můj pozemek povede veřejná cesta, bude tam jediný zdroj vody
( pasivní rovina
LHŮTY A DOBY V PRÁVU
doby
zákonem vymezený pasivní časový úsek
od – do
po uplynutí je konec
lhůty
aktivní
dělení lhůt:
lhůty práva hmotného
je s nimi spojen vznik nebo zánik nějakého nároku
patří sem:
promlčení (oslabení vymahatelnosti)
3-letá i kratší, výjimečně 10-letá lhůta
v právních předpisech: právo by mělo být uplatněno v té a té lhůtě
př. půjčím peníze a dotyčný mi je má do určitého dne vrátit (pozn: sepsat půjčku na papír – kolik, do kdy, podpisy!!!) ( od toho dne běží 3-letá promlčecí lhůta k obrácení se na soud s tím papírem
tato lhůta může marně prominout, ale i po ní se na soud lze obrátit a ten rozhodne podle chování stran – buď přizná nárok na vrácení peněz nebo když ten dotyčný vznese namítne promlčení, tak nárok nepřizná
když se blíží konec lhůty a my chceme tomu dotyčnému ještě počkat a neobracet se na soud ( dáme mu uznat dluh s dnešním datem ( původní lhůta se zastaví a začne běžet nová 10-letá
prekluze
v lat. prekluze = zánik
v právních předpisech: právo musí být uplatněno v té a té lhůtě
zánik práva, pokud nebylo uplatněno ve lhůtě zákonem vymezené
15-denní – právo na náhradu škody na věcech odložených např. v restauraci (musí být odložené na místě k tomu určeném – věšák) ( pozor!: formulka Za odložené věci neručíme je právně neúčinná, pokud tam ten věšák je!!!
15-denní lhůta se vztahuje i na věci vnesené do ubytovacího zařízení
lhůty práva procesního
jsou stanoveny k provedení nějakého úkonu
patří sem:
lhůty zákonné
vyplývají přímo ze zákona
jejich nedodržení znamená zánik nároku
lhůty určení
ty po dohodě lze měnit
porušení lhůty nic neznamená, lze je posunout (lze je navrátit)
např. termín předložení křestního listu soudu
4. přednáška
ÚSTAVNÍ PRÁVO
základem právního pořádku je ústavní pořádek
ústava = základní zákon státu
historie
po rozpadu Rakouska-Uherska vznikla samostatná Československá lidová republika ( problém co s právní úpravou ( ty právní normy, které vyhovovaly byly převzaty + práce na nové právní úpravě
1920 1. ústava
z právního pohledu velice kvalitní dokument – podíleli se na něm např. prezident Masaryk, Beneš,...
1948 2. ústava
když dojede ke změně společensko-politického situace, tak brzo dojde i ke změně v právním řádu
z právního pohledu dokument velice nekvalitní
1960 3. ústava
přestože nedošlo k žádným společensko-politickým změnám
„neprůstřelný“ dokument
s různými novelizacemi, které reagovaly na změny, platila až do roku 1992
současná ústava
1. ledna 1993 došlo k zrušení federace a vzniku samostatné České a Slovenské republiky ( 2 samostatné subjekty ( nové ústavy
za základ se vzala ústava z roku 1920 a obsah se přizpůsobil novým podmínkám (např. tržní hospodářství,...)
schválena 16.12.1992 a účinná od 1.1.1993
ústava ČR 1/93
právně závazný dokument
obsah není členěn do paragrafů, ale do článků
obsah:
preambule
8 částí = 8 hlav
Základní ustanovení
vyjmenovány symboly státu
Ústavní zákon – státní symboly vyobrazeny v barvách, hyna v notové osnově
Moc zákonodárná
Moc výkonná
Moc soudní
Nejvyšší kontrolní úřad
Česká národní banka
Územní samospráva
Přechodná a závěrečná ustanovení
moc zákonodárná
orgán, který dává pravidla chování ( tato moc je v ČR svěřena Parlamentu
Parlament
2 komory:
Poslanecká sněmovna
volena na 4 roky
má 200 členů
Senát
81 senátorů volených na 6 let
je to „pojistka demokracie“ ( každé 2 roky se obměňuje 1/3 senátorů (27 lidí)
pojmy
aktivní volební právo
právo volit
získává se dovršením 18 let
pasivní volební právo
právo být volen
není jednotná věková hranice:
18 let – místní zastupitelstvo
21 let – Poslanecká sněmovna
40 let – Senát, prezident, soudce ústavního soudu
poměrné zastoupení
poslanecké mandáty (křesla) se rozdělují podle počtu hlasů odevzdaných voliči pro jednotlivé kandidátní listiny
volíme politické uskupení + možnost preferenčních hlasů
( do Poslanecké sněmovny
většinový systém
v daném volebním obvodu je zvolen ten kandidát (jednotlivec), který získá nejvíce hlasů
( do Senátu
volby jsou u nás:
přímé – každý musí odevzdat svůj hlas přímo, ne zprostředkovaně
rovné – 1 občan – 1 hlas bez ohledu na postavení, každý hlas má stejnou váhu
svobodné – můžeme ale nemusíme volit, je to právo a ne povinnost
tajné – za plentou
článek 27 – poslanecké a senátorské imunity
5 částí:
poslance ani senátory nelze stíhat za to jak hlasují
nelze je stíhat za projevy, které učiní v prostorách Poslanecké sněmovny nebo Senátu
poslance ani senátory nelze postihnout za přestupky podléhají protože jen disciplinární pravomoci komory, jejímž jsou členem
nelze je trestně stíhat bez souhlasu komory, jejíž sou členem ( pokud komora souhlas nedá, je trestní stíhání navždy vyloučeno
poslance ani senátory nelze zadržet i kdyby byl přistižen při páchání trestného činu bez souhlasu komory jejíž je členem
poslanec i senátor mají právo odepřít svědectví o souvislostech o kterých se dozvěděli z výkonu své funkce
( každý člověk má právo odepřít svědectví, pokud může sobě nebo blízké
osobě způsobit trestní stíhání
kdyby prezident nepřijal demisi ( povinnost rozpustit Poslaneckou sněmovnu ( mimořádné volby ( není to hned
žádný stát nemůže být bez nejvyššího zákonodárného orgánu ( pokud bude rozpuštěna Poslanecká sněmovna, tak zákonodárná iniciativa přechází na Senát (jen zákony připomínkuje)
v roce 1920 zákonodárná iniciativa přecházela na prezidenta ( Benešovy dekrety
Poslanecká sněmovna i Senát v zájmu zkvalitnění zákonodárného procesu přijali do svého vnitřního pořádku pravidlo trojího čtení
než se o nějakém zákonu rozhoduje, tak musí být třikrát projednáván
1 čtení neznamená 1 den
přestávky mezi čteními (zpravidla 14 dní)
pokud není např. státní rozpočet schválen do konce roku, tak stát pak funguje podle tzv. rozpočtového provizoria = průšvih ( snaha do konce roku schválit jakýkoliv rozpočet + právo vyhlásit stav legislativní nouze – možnost slučování čtení (1.+2., 2.+3. ne