Přednášky - Pavelka

se musí zvýšit i ( křivka LM se posune nahoru
optimistické očekávání budoucnosti - naopak ( křivka LM se posouvá doprava dolu
body mimo křivku LM
napravo od křivky LM - MD > MS ( lidé prodávají OFA ( klesá jejich cena a roste úroková míra až se to vrátí na křivku LM
nalevo od křivky LM - MS > MD ( lidé nakupují OFA ( roste jejich cena a klesá úroková míra až se to vrátí na křivku LM
Model ISLM
E0 … bod rovnováhy
Y0 … rovnovážný produkt
i0 … rovnovážná úroková míra
IS: Y = ( ( (A - b(i) 1 M
LM:i = ( k(Y -
h P
Y0 = ( ( [A - b ( (1/h((k(Y - M/P))]
Rovnovážný produkt:
Y0 = ((A + ( ( M/P
v bodě E0 je v rovnováze je trh statků a služeb a zároveň trh peněz a ostatních finančních aktiv
( … multiplikátor fiskální politiky( … multiplikátor monetární politiky
( b
( = ( = ( (
1 + (((b(k)/h h
body mimo rovnováhu
nad LM (body A, B) - nerovnováha na trhu peněz (nabídka je větší než poptávka), pro daný důchod je úroková míra příliš vysoká ( tlak na pokles úrokové míry
pod LM (body D, C) - větší poptávka než nabídka peněz, pro daný důchod je nízká proková míra ( tlak na růst úrokové míry
napravo od IS (body B, C) - skutečná produkce je vyšší než plánované výdaje ( tlak na omezení výroby
nalevo od IS (body A, D) - plánované výdaje převyšují skutečně vytvořený produkt ( tlak na zvyšování výroby
v modelu ISLM se většinou pohybujeme po křivce LM (trh peněz se mění okamžitě)
účinnost fiskální a monetární politiky v ISLM modelu je ovlivněna sklonem křivek
FISKÁLNÍ POLITIKA V MODELU ISLM
= ovlivňování výkonnosti ekonomiky prostřednictvím státního rozpočtu
změna vládních nákupů, transferů, autonomních daní, důchodové sazby daně
vlivem fiskální politiky se v rovnováze změní produkt nebo úroková míra
růst vládních nákupů G(
posun křivky IS doprava o (((G = fiskální expanze
dojde ke zvýšení úrokové míry a dosáhneme zvýšení produktu pouze do Y2 o vzdálenost (((G
při růstu důchodu roste transakční poptávka na trhu peněz, musí vzrůst úroková míra, aby se trh peněz dostal do rovnováhy
zvýšením úrokové míry klesají investice (negativní vliv), proto produkt vzroste pouze o (((G a ne o (((G
vytěsňovací efekt = pokles investic v důsledku zvýšení vládních výdajů
Y0 ( Y2(Y = (((G
(
( = … multiplikátor fiskální politiky
1 + (((b(k)/h
Účinnost fiskální politiky v závislosti na sklonu křivek IS a LM
KŘIVKA IS
strmá křivka IS plochá křivka IS
čím strmější křivka IS, tím je fiskální politika účinnější
( čím menší citlivost investic k úrokové míře, tím menší je vytěsňovací efekt
Extrémní případ
vertikální křivka IS
investice neklesají (jsou necitlivé k úrokové míře)
( fiskální politika je zcela účinná, Y se posune o (((G - žádný vytěsňovací efekt
KŘIVKA LM
plochá křivka LMstrmá křivka LM
účinnost fiskální politiky je vyšší při plošší křivce LM
(G ( růst produktu ( růst transakční poptávky po penězích na trh peněz ( růst úrokové míry ( snížení investic
vysoká citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru, k obnovení rovnováhy na trhu stačí relativně nízká změna úrokové míry (investice jsou vytlačovány málo)
Extrémní případ
vertikální křivka LM - klasický případ
(G ( tlak na růst produktu ( růst transakční poptávky po penězích ( růst úrokové míry
existuje pouze jediná výše produktu, která zabezpečuje rovnováhu na trhu peněz, růst produktu je zcela potlačen ( úplný vytěsňovací efekt
(Y = (((G(Y = (((A
MONETÁRNÍ POLITIKA V MODELU ISLM
= ovlivňování ekonomiky prostřednictvím množství peněz a ceny peněz v ekonomice
provádí jí centrální banka - exogenně
monetární expanze - nákup cenných papírů (růst nabídky peněz)
posun křivky LM doprava
na trhu peněz je přebytek nabídky nad poptávkou ( pokles úrokové míry ( růst spekulační poptávky po penězích ( vyrovnání na trhu peněz
pokles úrokové míry má pozitivní vliv na investice ( roste i produkt
(Y = ( ( ((M/P)
b
( = ( (… multiplikátor monetární
h politiky
Účinnost monetární politiky v závislosti na sklonu křivek IS a LM
KŘIVKA IS
strmá křivka ISplochá křivka IS
monetární politika je účinnější v případě plošší křivky IS
růst nabídky peněz ( pokles úrokové míry, při velké citlivosti na úrokovou míru stačí i nepatrná změna úrokové míry, aby vyvolala velkou změnu v produktu
Extrémní případ
vertikální křivka IS
křivka IS je necitlivá na změnu úrokové míry
zvýšení nabídky peněz vede k poklesu úrokové míry, ale investice na to nebudou reagovat a produkt se nezmění
( monetární politika by byla zcela neúčinná
KŘIVKA LM
plochá křivka LMstrmá křivka LM
zvýšení nabídky peněz ( pokles úrokové míry
při velké citlivosti (plochá křivka) stačí k obnovení rovnováhy na trhu peněz nepatrná změna úrokové míry ( malá změna produktu
u nízké citlivosti (strmá křivka) - je potřeba velké změny úrokové míry pro obnovení rovnováhy na trhu peněz ( velká změna produktu
Extrémní případy
vertikální křivka LM horizontální křivka LM
vertikální křivka LM
zcela necitlivá na úrokovou míru
b ( b ((h ((b 1
( = ( ( (limh(0 =
h 1 + (((b(k)/h k h + ((b(k ((b(k k
1 M
(Y = ( (( monetární politika je zcela účinná
k P
horizontální křivka LM = past na likviditu
citlivost se blíží nekonečnu
nedochází k poklesu úrokové míry ( produkt se nezmění
monetární politika je zcela neúčinná
Fiskalismus vs. monetarismus
Keynesiánci - poptávka po penězích je citlivá na úrokovou míru (křivka LM je plochá) a investice nejsou citlivé (křivka IS je strmější) ( účinnější je fiskální politika
monetaristé (klasici) - poptávka po penězích je málo citlivá a investice hodně citlivé na úrokovou míru (strmější LM a plošší IS) ( účinnější je monetární politika
předpokladem modelu ISLM byla fixní cenová hladina
nyní opustíme předpoklad fixní cenové hladiny
MODEL ADAS
= model agregátní poptávka a agregátní nabídky
Předpoklady modelu (křivky AD):
vychází z modelu ISLM
ekonomika pracuje pod potenciálním produktem
nevyužité výrobní kapacity, dostatečná zásoba kapitálu, aby umožnila výrobu množství, které je poptáváno, dostatečná nabídka práce
uzavřená ekonomika
neexistuje zahraničí
centrální banka kontroluje nabídku peněz
exogenní teorie nabídky peněz
Křivka AD
= agregátní poptávka
křivka AD vyjadřuje veškeré kombinace ceny a produktu, při kterých je současně rovnováha na trhu peněz, na trhu statku a služeb i na trhu ostatních finančních aktiv
Odvození křivky AD:
Rovnice křivky IS:
1 M
i = ( k(Y -
h P
M … nominální zásoba peněz (je stabilní)
P0 … výchozí cenová hladina
M/P0 … reálné peněžní zůstatky
P0 < P1 … reálné peněžní zůstatky klesají
Rovnice křivky AD:
Y = ((A + ( ( M/P
M
(P = ( (
Y - ((A
sklon křivky AD
vyjadřuje citlivost agregátních výdajů na změnu cenové hladiny
nízká citlivost - křivka AD je strmá
vysoká citlivost - křivka AD je plochá
křivka AD je vždy klesající
při poklesu cenové hladiny rostou reálné peněžní zůstatky a tím rostou agregátní výdaje ( růst rovnovážného produktu
sklon křivky AD závisí na sklonu křivek IS a LM: čím plošší je křivka IS (vysoké b, vysoký multiplikátor) a čím strmější křivka LM (při daném k, menší h), tím je křivka AD plošší
Extrémní případy sklonu křivky AD
past na likviditu
platí pro nízkou úrokovou míru
tzv. Keynesův efekt - pokud poklesne cenová hladina, rostou reálné peněžní zůstatky ( přebytek zůstatků nad poptávkou po nich, klesá úroková míra ( rostou investice ( růst agregátních výdajů ( růst produktu
poptávka po penězích je velmi citlivá na úrokovou míru (blíží se nekonečnu) = při dané úrokové míre jsou lidé ochotni držet jakékoli množství peněz ( nedochází k poklesu úrokové míry a Keynesův efekt je přerušen (produkt se nezmění)
křivka AD je vertikální
Y* … potenciální produkt
mezera produktu = rozdíl mezi rovnovážným a potenciálním produktem
( Keynesiánci z toho vyvozovali, že v ekonomice neexistuje samoregulující mechanismus, který by udržoval úroveň potenciálního produktu
klasický extrémní případ
A.C.Pigou - tvrdil, že i v případě pasti na likviditu může ekonomika dosáhnout potenciálního produktu pomocí tzv. efektu reálných peněžních zůstatků (= Pigouův efekt)
křivka AD nemůže být nikdy vertikální
Pigouův efekt - lidé drží nějakou zásobu nominálních peněžních zůstatků, po vydělení cenovou hladinou dostaneme reálné zůstatky, Pigou předpokládá, že lidé chtějí držet stejnou výši reálných peněžních zůstatků
při poklesu cenové hladiny rostou reálné peněžní zůstatky nad úroveň, kterou by lidé chtěli držet, přebytek použijí lidé přímo na nákup statků a služeb
můžeme dosáhnout potenciálního produktu Y*
( samoregulující mechanismus existuje (spíše teoretická možnost)
proti efektu reálných peněžních zůstatků působí některé faktory:
při poklesu cenové hladiny působí efekt očekávání
lidé očekávají, že cenová hladina klesne více, proto výdaje odloží
efekt znovurozdělování
při poklesu cenové hladiny dlužníci by museli vracet hodnotnější peníze ( problém se schopností splácet úvěry ( věřitelé (banky) se také dostanou do problémů ( snížení nabídky peněz ( snižování účinnosti Pigouova efektu
deflační impotence
předpokládáme, že křivka IS je vertikální (citlivost výdajů na úrokovou míru je rovna nule - b = 0) - např. při nepříznivém očekávání budoucnosti
vzrostou reálné peněžní zůstatky a klesne úroková míra, ale investice na to nereagují, Keynesův efekt je přerušen
křivka AD je vertikální - není dosaženo Y*
poloha křivky AD
stejné faktory, které posouvají křivky IS a LM, budou posouvat i křivku AD
KŘIVKA IS
posouvá se doprava při: růstu G, růstu TR, růstu Ca, růstu Ia, poklesu TA
( křivka AD se také posune doprava o (Y = (((G ( … multiplikátor fiskální politiky
KŘIVKA LM
posouvá se doprava při: zvýšení nabídky peněz
( křivka AD se posune doprava o (Y = ( ( ((M/P) ( … multiplikátor monetární politiky
body mimo křivku AD
body napravo od křivky AD (bod A) - AD < AS ( neplánovaný růst zásob ( omezení produkce firem, klesá cenová hladina
body nalevo od křivky (např. bod B) - AD > AS ( neplánované čerpání zásob ( zvyšování výroby a cenové hladiny
Křivka AS
= agregátní nabídka
vyjadřuje celkové množství produkce, které bude nabízeno při daných cenách
různé ekonomické školy mají různé názory na tvar křivky AS (je to způsobeno tím, že jednotlivé školy vycházejí z různých předpokladů týkajících se zejména trhu práce)
Produkční funkce:
vyjadřuje vztah mezi vstupy a výstupy
vstupy = práce, půda, kapitál, popř. meziprodukt
výstupy - zjednodušení - všechny firmy vyrábějí pouze jeden produkt
předpokládáme určitý stav technologie
Y = f (práce, půda, kapitál, meziprodukty, technologie)
Y = f (N, půda, K, M, ()( … kapa
- krátké období - některé faktory jsou fixní, jediný variabilní faktor je práce
klesající výnosy z faktoru (přírůstky jsou stále menší a menší)
sklon - je dán mezním produktem práce: MPN = (Y/(N (MPN je klesající)
při změně kapitálu se celá křivka posune, roste i mezní produkt práce
Trh práce
práci poptávají firmy a nabízejí jí lidé
předpokládáme, že se firmy řídí maximalizací zisku a lidé maximalizací užitku
Poptávka po práci
v krátkém období se mění pouze rozsah práce a tím i rozsah produkce (změna produktu a změna práce je jeden problém)
firma maximalizující zisk zvyšuje výrobu (a tím poptávku po práci) do té doby, dokud se náklady na 1 jednotku práce nerovnají příjmu z jednotky práce (mezní náklady = mezní příjmy)
v dokonalé konkurenci platí: mezní náklady = cena
mezní náklad je dán jako nominální mzda: mezní produkt práce
P = W / MPN ( MPN = W / P = reálná mzda
MPN1 > W/P … firmy zvýší najímání pracovníků
MPN2 < W/P … omezení poptávky po práci
( křivku mezního produktu práce lze ztotožnit s křivkou poptávky po práci pro jednu firmu
horizontálním součtem všech poptávek individuálních získáme agregátní poptávku po práci
ND = f (W / P)
Nabídka práce
celkový užitek závisí na:reálném důchodě
velikosti volného času
tyto faktory působí proti sobě (čím více volného času, tím méně důchodu)
reálný důchod W/P ( N
U1, U2, U3 … indiferenční křivky (kombinace reálného důchodu a volného času, které přinášejí stejný užitek)
BL … rozpočtové omezení spotřebitele
na U křivkách je člověku jedno, jakou kombinaci zvolí
sklon indiferenční křivky - je dán ochotou, s jakou zaměňuje volný čas za práci
sklon přímky BL - je dán reálnou mzdou W/P
optimum - průsečík přímky BL a indiferenční křivky
míra ochoty = míra schopnosti vyměňovat práci a volný čas
čím větší reálná mzda, tím jsme ochotni pracovat více
Individuální nabídka práce:
substituční efekt - čím vyšší mzda, tím více pracuji
důchodový efekt - čím vyšší mzda, tím více chci práci omezovat
když převáží důchodový nad substitučním efektem, křivka nabídky práce je zpětně zakřivená
týká se to pouze individuální nabídky práce
v agregátní nabídce převažuje substituční efekt
horizontálním součtem všech individuálních nabídek práce bychom dostali agregátní nabídku práce
NS = f (W / P)
Y = f (N, K, …)
ND = f (W / P)
NS = f (W / P)
NS = ND
Odvození křivky AS:
Klasická křivka AS
klasikové předpokládají dokonalou flexibilitu mezd a cen
klasikové tvrdí, že Y je na úrovni potenciálního produktu Y*
samoregulující produkt - drží Y na potenciální hladině (klasikové jsou odpůrci státních zásahů)
W … konstanta
P1 < P0
W / P1 > W / P0
to nenastane, W klesne jako cena - při poklesu cenové hladiny dochází automaticky k poklesu nominální mzdy (reálná mzda se nezmění) ( klasická křivka AS je vertikální
produkt je dán množstvím a produktivitou výrobních faktorů
při změně kapitálu by se posunula křivka ND a produkční křivka ( celá křivka AS by se posunula doprava
Účinnost hospodářské politiky v případě klasické křivky AS
Fiskální politika
zvýšení vládních nákupů ( posun křivky AD doprava ( úplné využití zdrojů ( firmy nemohou reagovat na zvýšenou nabídku zvýšením produkce
Y se nemění, úroková míra roste
dochází k úplnému vytěsňovacímu efektu
nabídka je fixně dána, nezměnila se reálná mzda
Monetární politika
zvýšení nabídky peněz ( křivka AD se posune doprava ( cenová hladina roste ( firmy nemohou více vyrábět
nemění se reálné peněžní zůstatky, tím s nemění ani úroková míra
reálné mzdy se také nemění
(M = (P
Extrémní keynesiánský případ
Y je hluboko pod potenciálním produktem
firmy mohou najmout jakékoli množství pracovníků za nominální mzdu (neexistuje omezení nabídky práce)
nejsou využity výrobní kapacity
budou se dodatečně přidávat jednotky práce, mezní produkt klesá, reálná mzda bude fixní
( křivka AS je horizontální
Účinnost hospodářské politiky v extrémním keynesiánském případě křivky AS
Fiskální politika
velikost produktu je dána poptávkovou stranou
zvýšení vládních nákupů ( zvýšení Y, cenová hladina se nezmění, úroková míra se zvýší (dojde k určitému vytěsňovacímu efektu)
změna produktu vlivem fiskální politiky:
(Y = (((G
Monetární politika
růst nabídky peněz ( křivka AD se posune doprava ( růst produktu, cenová hladina je konstantní ( klesá úroková míra
Základní model keynesiánské křivky agregátní nabídky
v krátkém období - mzdy jsou fixní, nabídka a poptávka bude záviset na nominální mzdě
nominální mzda je fixní směrem dolů
žádný samoregulující mechanismus v krátkém období neexistuje
v dlouhém období - dlouhodobé kolektivní smlouvy ( indexace mezd, tím se zvyšuje flexibilita mezd
( předpokladem základní keyensiánské křivky AS je fixní nominální mzda, flexibilní ceny
nabídka je vyšší než poptávka, nedobrovolná nezaměstnanost
sklon křivky AS
křivka agregátní nabídky je pozitivně rostoucí
posun křivky AS
při W1 - křivka AS by se posunula nahoru doleva
při nominální mzdě - křivka AS by se posunula rovnoběžně doprava
body mimo křivku AS
body nalevo - firmy nemaximalizují zisk
firmy by vyráběly méně produktu, nižší nezaměstnanost
budou dosahovat zisku
body napravo - firmy vyrábí moc, přezaměstanost, nižší mezní produkt práce
zvýšil by se zisk, snížila by se výroba
Účinnost hospodářské politiky v základním keynesiánském modelu křivky AS
Fiskální politika
krátké období (SAS)
produkt roste, cenová hladina roste
firmy budou více najímat pracovníků
roste úroková míra, dochází k částečnému
vytěsňovacímu efektu, reálná mzda klesá
dlouhé období
nominální mzdy W nejsou fixní
pokud klesne zaměstnanost, nominální mzda vzroste
růst cenové hladiny ( růst úrokové míry, dojde k úplnému vytěsňovacímu efektu
LAS je totožná s křivkou AS u klasiků
Monetární politika
růst nabídky peněz ( růst produktu ( růst cenové hladiny ( pokles úrokové míry ( pokles reálné mzdy (trh práce není v rovnováze)
zaměstnanci budou požadovat růst nominálních mezd a dostaneme dlouhodobou rovnováhu
produkt se nezměnil ( růst cenové hladiny ( nemění se reálné peněžní zůstatky, nemění se úroková míra a taky se nemění reálná mzda ( rovnováha na trhu práce
krátké období - křivka AS je rostoucí (dochází ke změně produktu)
dlouhé období - produkt se nezmění (změní se pouze cenová hladina)
NEZAMĚSTNANOST
Rozdělení obyvatelstva:
ekonomicky aktivní
zaměstnaní
nezaměstnaní
ekonomicky neaktivní
objektivní důvody (studenti, děti, důchodci)
subjektivní důvody (nemají potřebu pracovat)
nezaměstnanost můžeme vyjadřovat v absolutním počtu nebo jako míru nezaměstnanosti
nezaměstnaní
míra nezaměstnanosti =( 100
ekonomicky aktivní obyvatelstvo
definice nezaměstnaného člověka podle ILO:
nezaměstnaný ( ekonomicky aktivní
nesmí být zaměstnaný nebo sebezaměstnaný
musí aktivně hledat práci
je schopen do práce nastoupit do určité doby (14 dní)
liší se ( ne vždy kteří jsou nezaměstnaní jsou zaregistrováni na úřadu práce
ekonomicky aktivní
míra partipatice = ( 100 (u nás 70 %)
celkové obyvatelstvo
Typy nezaměstnanosti:
frikční nezaměstnanost
zaměstnanec dobrovolně opustí práci a hledá novou (dočasně je nezaměstnaný)
existuje vždy, nelze ji snížit
strukturální nezaměstnanost
z důvodu nesouladu agregátní nabídky práce a agregátní poptávky po práci
z hlediska regionálního a odvětvového
cyklická nezaměstnanost
přebytek nabídky práce nad poptávkou (nedostatek volných míst)
souvisí s cyklickým vývojem ekonomiky
sezónní nezaměstnanost
např. v zemědělství, ve stavebnictví, ve školství
INFLACE
= neustálý růst cenové hladiny (agregátní)
je to změna (není to totéž, co vysoká cenová hladina)
Měření inflace:
cenová hladina(t) - cenová hladina(t-1)
míra inflace =( 100[%]
cenová hladina(t-1)
měřítkem inflace jsou cenové indexy:
cenový deflátor
tzv. Paascheho index
( P1 ( Q1Yn
defHDP = = PP = … podíl nominálního a reálného důchodu
( P0 ( Q1Yr
P >1 … zvýšení cenové hladiny ( dojde k inflaci (P
P < 1 … snížení cenové hladiny ( dojde k deflacimíra inflace =
P = 1 … nulová změna cen ( není inflace P
CPI - index spotřebitelských cen
zaměřuje se na vybraný soubor spotřebního zboží (= spotřební koš - Q0)
tzv. Laspeyresův index
( P1 ( Q0
CPI =
( P0 ( Q0
dezinflace = snížení míry inflace (např. pokles míry inflace z 5% na 3%)
Dělení podle míry inflace:
mírná inflace - jednotky až desítky %
pádivá inflace - stovky %
hyper inflace - tisíce % - kolaps ekonomiky
Dělení z hlediska příčin inflace:
setrvačná (očekávaná) inflace
očekávání lidí se přizpůsobí konkrétní míře inflace (lidé s ní počítají)
poptávková inflace
= inflace tažená poptávkou (poptávkový šok) - nárůst poptávky bez změny nabídky
příčiny inflace jsou na straně agregátní poptávky (nadměrný růst agregátní poptávky)
může to způsobit:
příliš expanzivní fiskální a monetární politika
politika zaměstnanosti (vysoká zaměstnanost)
permanentní státní deficit
růst poptávky se projeví v růstu cen
tím musí vzrůst mzdy (náklady na výrobní faktory) a tím se snižuje agregátní nabídka
(AD ( (P ( (náklady (mzdy) ( (AS
nabídková inflace
= inflace tažená nabídkou (nabídkový