Přednášky

- formuluje koncepci permanentního důchodu Y p = dlouhodobý průměrný důchod z hmotného i lidského bohatství
- poptávka po penězích:
Ř je přímo úměrně závislý na Y p (permanentní důchod) a ten se málo mění
Ř je f unkcí výnosu z akcií a obligací a to nepřímo úměrně
Ř závisí přímo úměrně na cenové hladině
Ř závisí na podílu lidského kapitálu na celkovém kapitálu (čím vyšší je podíl, tím je vyšší M D)

Přístup Keynese
= teorie preference likvidity (M D)
- lidé mají 3 motivy p ro držení peněz
Ř transakční
Ř opatrnostní
Ř spekulační
MD = f (Y ; i) jedná se o běžný produkt (ne potenciální)
+ -
L = kY – ih

- předtím – V je konstantní (Fisher)
- nyní – V t se mění (Keynes)

- M D je závislá na produktu Y (proměnná a velmi kolísá – hodně mění M D) a na i
- V t – rychlost obratu peněz je nestabilní
- M D se přelévá do P a do V t

Keynes

LM h = - MD se celá přelévá do V t = past na likviditu



LM MD se přelévá celé do cenové hladiny P




LM MD se přelévá jak do P tak i do V t





- velmi krátké období – cenová hladina P je fixní – jenom do V t

Keynes – krátké období Neoklasisté - dichotomie
AS


AS
AD´
AD AD´ AD

Keynesiánský transmisní mechanismus
- zvýšení reálných peněžních zůstatků M/P snížení úrokové míry i (klíčové) zvýšení A (autonomní výdaje před investicemi) zvýšení AD zvýšení produktu
- snížení úrokové míry i je způsobeno nákupem cenných papírů roste poptávka po cenných papírech roste cena těchto poptávaných cenných papírů klesá výnos z těchto cenných papírů (tedy úroková míra i)

Přístup W. Baumola + J. Tobina
- 50. a 60. léta
- představuje hlavní proud ekonomie
- (Cambridge – kolik hotovosti chtějí ekonomické subjekty držet)

Poptávka po penězích
- vys větlit ochotu lidí držet část svých finančních aktiv v podobě peněz – tj. vysvětlit poptávku po penězích

Předpoklady
- v modelu považujeme peníze za papírovou měnu, nikoliv za zlato, stříbro nebo jiné komodity
- jedno z pojetí peněz je chápat je jako měnový agregát M1 („úzké peníze“)
- měnové agregáty s vyšším číslem obsahují aktiva s nižším stupněm likvidity
- peníze = aktiva, která slouží pravidelně jako prostředek směny, zahrnuje tedy oběživo a šekovatelná depozita, která mají lidé uložena v bance a v některých jiných finančních institucích
- cenné papíry přinášejí úrok a tedy neměly by fungovat jako prostředek směny
- peníze úrok nenesou

Transakční náklady
- držba peněz přináší svým držitelům náklady:
Ř transakční
Ř náklady ušlého úroku
- transakční náklady:
Ř z poplatků (výběr peněz)
Ř způsobené časem – tj. náklady ošoupaných podrážek
Ř další náklady
- jak velké jsou reálné transakční náklady?
( / P) * (1 / T) - udává počet výběrů za určité období

Časová struktura držby peněz
m

P * c * t



0 T 2T 3T čas (t)

- máme celkový objem spotřebních výdajů – y
- průměrná držba peněz = ˝ polovina spot řebních výdajů
m = ˝ P c T nominální vyjádření
m/P = ˝ (c T) reálné vyjádření
- reálná výše ušlých úrokových příjmů za rok:
R m/P = ˝ R c T
- čím menší je úroková míra i, tím více držíme peněz

Transakční náklady /P
Reálné celkové náklady
náklady náklady ušlého úroku
(sklon přímky = R * ˝ * c)

transakční náklady – reálné /P

0 T* T
celkové náklady dosahujeme minima v bodě T*
- čím delší je interval, tím jsou náklady nižší
- náklady ušlého úroku – čím delší je interval – tím jsou náklady vyšší

Vzorec pod odmocninou
2
T* = 2 ( /P) / R c = ------------
R c P

Transakční interval T* je ručen:
a) úrokovou mírou R
v roste-li úroková míra R, je zkracován transakční interval T* a snižována držba reálných peněžních zůstatků (snižování hotovosti)
b) reálným tokem výdajů c na spotřebu
v zvyšuje-li se reálný tok výdajů c na spotřebu – dochází ke zkracování transakčního intervalu T*, ale ke zvyšování reálných peněžních zůstatků
c) reálnými náklady na transakci /P
v zvýšení reálných nákladů na transakci /P vede ke zvětšování transakčního intervalu T*


Dopad zvýšení úrokové míry na transakční interval
reálné
náklady
nové celkové náklady
náklady ušlého úroku pro R´ R
náklady ušlého úroku pro R


transakční náklady ( /P) (1/T)


T*´ T*


Agregátní poptávka po penězích
M/P = f (R, C, /P) reálné vyjádření
- + +
M = P * f (R, C, /P) nominální vyjádření

Rychlost obratu peněz
= poměr transakcí k průměrnému peněžnímu zůstatku, tj. P * c/m, jsou-li transakce určeny spotřebními výdaji
- udává počet, kolikrát se typická peněžní jednotka obrátí za časovou jednotku
- vliv úrokové míry:
Ř zvýšení úrokové míry R snižuje reálnou poptávku po penězích
Ř zvýšení reálných výdajů měřených reálnou spotřebou nebo širší veličinou zvyšuje reálnou poptávku po penězích. V některých případech je zvýšení reálné poptávky menší než zvýšení reálných výdajů, to když se projevují výnosy z rozsahu držby peněz
Ř zvýšení cenové úrovně např. o 10 % zvýší nominální poptávku po penězích také o 10 %, tedy reálná poptávka po penězích se nezmění
Ř zvýšení reálných transakčních nákladů zvýší reálnou poptávku po penězích

P eníze a rozpočtové omezení
- dříve: m t = m t-1
- nyní: m t m t-1

Změna peněžních zůstatků mezi obdobími
- mění-li se m jednoho období – pak roste bohatství (roste spotřeba, klesá množství práce)
- změna m v každém období (permanentní změna) – vede k nulové změně spotřeby

Efekt reálného zůstatku
- vyplývá ze snížení celkové cenové hladiny a jestli se sníží cenová hladina P, cítíme se s 1000 Kč bohatší (jeví se nám to tak) a každé zvýšení bohatství znamená zvýšení spotřeby – v jednom období
- ve více obdobích:
P y t + (1 + R) b t-1 + m t-1 = P c t + b t + m t
v snížení cenové hladiny P – vede ke zvýšení zdrojů – efekt bohatství na jedné straně rovnice – na obou stranách rozpočtového omezení – není efekt bohatství --- ve všech obdobích

Přerozdělovací efekty změny cenové hladin y
- snížení cenové hladiny – věřitelé bohatnou a mohou zvyšovat spotřebu, dlužníci chudnou a snižují spotřebu a zvyšují množství práce
- půjčovatelé získávají z poklesu cenové hladiny, mají více bohatství, a proto zvyšují spotřebu a volný čas
- dlužníci ztrácejí při poklesu cenové hladiny, mají tendenci snižovat spotřebu a volný čas

Trh práce 4. přednáška

Trh práce
- trh je v modelu dokonale konkurenčním i když ve skutečnosti je značně segmentován
- cena práce je dána trhem
- prodej a koupě služeb práce ustavuje tudíž jednotnou mzdovou sazbu; jde o minimální mzdovou sazbu, kterou budeme měřit v korunách za hodinu a budeme ji označovat w
- nabídka práce l s
- poptávka po práce l d
- příjem domácností z prodeje služeb práce je w l s a mzdové náklady firmy můžeme určit jako součin w l d
- produkční funkce na mikroúrovni:
y s = f (l d )
- zisk firmy:
zisk = P y s – w l d = P f (l d ) – w l d
- cílem firmy je maximalizovat zisk, což ovlivňuje poptávku po práci

Určení poptávky po práci
- užitek domácnosti stále závisí na její spotřebě c d přímo úměrně a na práci l s nepřímo úměrně
- maximalizace zisku a poptávka po práci
Ř zvýšení pracovního vstupu l d má dva dopady na zisk
Ř za prvé, dodatečná hodina práce znamená, že produkt y s , který je závislý podle produkční funkce na vstupu práce l d, se zvyšuje o mezní produkt práce MPL
Ř hrubý výnos firmy z prodejů se tedy zvýší o P * MPL
Ř za druhé, mzdový účet se zvýší o nominální mzdovou sazbu w, je-li zaměstnána další jednotka práce
Ř zisk roste s růstem pracovního vstupu jen tehdy, je-li příjem z mezního produktu práce P*MPL vyšší než mzdová sazba w
Ř aby zvýšila zisk, firma zvyšuje (snižuje) zaměstnanost l d až k úrovni, kdy se obě veličiny vyrovnají, tedy do stavu, kdy je příjem z mezního produktu roven nominální mzdové sazbě, tj. P * MPL = w (dělíme cenovou úrovní)
MPL = w/P reálné vyjádření podmínky maximalizace zisku




Křivka poptávky po práci
w/P, l d
MPL
(w/P) 0 A B
(proporcionální zvýšení – paralelní posun
l d ´ = MPL´ produkční funkce)
(w/P) 1 A´ B´
l d = MPL
l d

Vlastnosti poptávky po práci
- posun po křivce l d – snížení (zvýšení) reálné mzdové sazby w/P
- posun křivky l d – změnou mezního produktu práce MPL
- sumací individuálních poptávek po práci ze strany firem lze dospět k funkci agregátní poptávky po práci:
l d = L d = F (W/P, . . . )
-
L d = L d (w/P, . . .)
-
- agregátní funkce nabídky statků:
Y s = Y s (w/P, . . .)
-
Y s = F (L) Y s = F (w/P, . . .) lze jednoznačně zaměnit
- rozsah zaměstnanosti určuje jednoznačně produkt








Vyrovnávání mezních produktů práce mezi oblastmi či odvětvími
MPL A Oblast A = Most MPL B Oblast B = Praha







- - l d + + l d
- trh práce je dokonale konkurenční – měl by vést k vyrovnání mezního produktu
- tam, kde je nízký mezní produkt – odpovídá to i nízkým mzdovým sazbám – lidé odcházejí jinam za vyššími mzdovými sazbami – nakonec v těchto chudších oblastech zůstanou jen ti lépe placení – ale tím, že ti s nižšími mzdovými sazbami jdou např. do Prahy – tak se v Praze snižuje mezní produkt práce
- předpokladem teorie je úplná mobilita trhu práce – a ustaluje se cca průměrná mzdová sazba
- v teorii se předpokládá, že platí ekvalizace mezního produktu práce

Nabídka práce
- čím vyšší je reálná mzdová sazba w/P – tím lidé chtějí více pracovat (zvyšování l)
- čím vyšší je reálná mzdová sazba w/P – tím lidé zvyšují spotřebu c
- předpokládáme, že efekt bohatství nemá dopad na práci
- efekt bohatství a růst spotřeby při dané l d :
Ř paralelní posun produkční funkce, kdy přírůstek produktu y s vede ke zvý šení hrubého příjmu firmy o P y s při neměnném rozsahu poptávky po práci
Ř zvýšení reálné mzdové sazby w/P zlepší situaci domácností, které prodávají pracovní služby
Ř protože příjmy jsou vlastněny domácnostmi, celkový efekt bohatství dopadající na domácnosti je nulový
Ř zvýšení nominální úrokové míry R motivuje domácnosti více spořit snížením běžné spotřební poptávky a zvýšením nabídky práce
Ř efekt bohatství – vede ke zvýšení příjmů firmy; firmy vlastní domácnosti – zvýšení reálné mzdové sazby w/P vede k nákladům – celkový efekt = 0 to, co získám na příjmu, získám na nákladech
Ř funkce agregátní nabídky práce:
L s = L s (w/P, R, . . . )
+ +
Ř funkce agregátní spotřební poptávky:
C d = C d (w/P, R, . . . )
+ - (zvýšení w/P – budeme více nakupovat, zvýšení R - budeme více spořit)
Ř agregátní nabídka práce L s roste, roste-li reálná mzdová sazba w/P a roste-li nominální úroková míra R za jinak stejných okolností, což vyjadřují znaménka plus pod funkcí
Ř empirické údaje potvrzují, že domácnosti reagují růstem nabídky práce l s na růst reálné mzdové sazby w/P - do určité míry

Čištění trhu práce
= utváření rovnováhy
L S = L D
L d (w/P, . . .) = L s (w/P, R, . . . )
- + +
w/P L s - pouze pro makroúroveň


(w/P)*
L d


L* L d, L s
plná
zaměstnanost

- faktory ovlivňujíc&#x