Přednášky - Vašák

aptéry na kukuřici po polovině září
8% vlhkost, 45% oleje Hořčice bílá(Sinapis alba) Hořčice bílá – plnotučná
Hořčice sareptská žlutosemenná - ruská, anglická
Hořčice sareptská tmavosemenná - loupaná = francouzská
- drcená + mletá bílá = kremžská
Hlavní strnisková (vymrzající) meziplodina
Osivo i semeno = export cca 90% produkce Lokality = dešťový stín podkrušnohoří až po Prahu
50-80 semen/m2, 3-5 kg/ha, 25 cm řádky, hloubka 2 cm,
termín brzy (max -6 °C) 30.3.-10.(20).4
Dávka 60-70 kg N/ha (2/3 před setím, 1/3 ve výšce 20 cm)
herbicid postemergentní = Galera
pilatka, mšice – vždy likvidovat!
nedesikovat, sklizeň zač.IX
ihned! sušit (mykotoxiny) Luskoviny Luskoviny řadíme do čeledi bobovité (Fabaceae) – syn. vikvovité (Viciaceae), motýlokvěté (Papilionaceae).
Rod: Hrách (Pisum)
Hrách setý polní-jedlý (P. sativum var. sativum)
Hrách setý rolní – krmný, peluška (P. sativum var. speciosum)
Hrách setý dřeňový-zahradní (P. sativum var. medullare)
Hrách setý cukrový-zahradní (P. sativum var. saccharatum)
Rod: Fazol (Phaseolus)
Fazol obecný (P. vulgaris)
Fazol ohnivý – šarlatový (P. coccineus)
Fazol měsíční – lima boby (P. lunatus)
agronomicky: polní a zahradní, tyčkový a keříčkový
Drobnosemenné – asijské (rod. Vigna či P.mungo)
Rod: Vikev (Vicia)
Vikev setá, jarní (V. sativa)
- ozimé: Vikev panonská (V. pannonica)
Vikev huňatá – písečná (V. villosa)
Bob obecný (V. faba, syn. Faba vulgaris) - holubí, polní a zahradní Rozdělení luskovin Rod: Čočka (Lens)
Čočka jedlá (L. culinaris)
drobno a velkosemenná, hnědá a červená
Rod: Lupina (Lupinus)
Lupina bílá (L. albus)
Lupina modrá (L. angustifolius)
Lupina žlutá (L. luteus)
vytrvalá: L.polyphyllus a zahradní L.hybridus, na olej L.mutabilis ap.
Rod: Hrachor (Lathyrus)
Hrachor setý (L. sativus)
Hrachor vonný (l.odoratus)
řada lučních
Rod: Sója (Glycine)
Sója luštinatá (Glycine soja)
Rod: Cizrna (Cicer)
Cizrna beraní (C. arietinum)
Rod: Podzemnice (Arachis)
Podzemnice olejná (A. hypogea)
74,6 81,5 62,0   Czech Republic (tis. tun) 7,9 8,8 7, 7  Europe 4,0 3,8 4,2  South America 2,0 2,0 2, 4  Oceania 9,4 8,7 7,0  North & Central America 28,8 28, 3 26,1  Asia 9,5 9,6 9,7  Africa 61,7 61,2 57,1 World 2005 2004 2003 Year Luskoviny produkce
(mil tun) Produkce svět http://faostat.fao.org/faostat/ 91,386,621 977,496 4,587,042 10,423,215 11,210,818 1,086,006 4,000,357 6,581,878 2,597,476 26,778,102 2005 91,439,565 928,971 4,612,199 10,737,459 11,127,866 785,532 3,957,077 6,395,562 2,574,842 26,677,352 2004 83,6 1,0 4,4 10,9 9,5 0,8 3,6 6,2 2,7 25,5 2003 Plocha (mil ha) 2,29 1,19 0,71 0,35 0,81 1,01 1,00 1,75 1,73 0,70 2005 2,23 1,39 0,71 0,35 0,77 1,36 0,96 1,91 1,72 0,68 2004 2,26 1,24 0,69 0,36 0,74 1,76 0,86 1,63 1,66 0,72 2003 Výnos (t.ha-1) 209,531,558 204,429,429 189,494,932   Sója 1,164,561 1,293,239 1,223,993  Vikve 3,277,995 3,307,417 3,064,349 Pigeon pea 3,689,386 3,835,399 3,947,034 Cow pea (Vigna) 9,172,530 8,625,894 7,113,073  Cizrna 1,107,018 1,069,224 1,330,587  Lupina 4,031,837 3,799,390 3,130,731  Čočka 11,565,006 12,249,983 10,102,085  Hrách 4,498,126 4,434,072 4,435,9684  Bob 18,991,954 18,368,480 18,572,155 Beans (fazole, mungo) 2005 2004 2003 Produkce (mil t) Luskoviny svět  Produkce svět http://faostat.fao.org/faostat/ Některé luskoviny Cajanus cajan – pigeon pea Vigna unguiculata - cowpea Vigna angularis – Adzuki bean Vigna radiata – mungo bean Phaseolus vulgaris – common bean Lablab purpureus – hyacint bean 2005 26 220 2,84 74 550 Produkce ČR http://www.mze.cz/attachments/LUSKOVINY12_04.pdf Podíl plodin (plochy osiva) Podíl plodin (plochy osiva) in total Pisum sativum Faba vulgaris Pisum sativum speciosum Lupinus Vicia source
CISTA Certifikované plochy luskovin CZ CZ CZ CZ CZ Portion of varieties on production Bilance výroby a užití luštěnin v ČR Spotřeba luštěnin ČR Pěstování hrachu může být zaměřeno na produkci: suchých semen nezralých semen ke konzervování zelených lusků celých rostlin k pícním účelům Rozhodující význam má pěstování hrachu na suchá semena (potravina, krmiva, osivo). Pěstitelské a odbytové možnosti hrachu Hrách je plodina s menší výnosovou stabilitou, spojenou s nesouladem růstu a vývoje se značnou závislostí výnosů na počasí. Rizikovost pěstování narůstá v důsledku nevhodných pěstebních podmínek a při nedostatcích v agrotechnice. Pěstitelské a odbytové možnosti hrachu Rentabilní výnos (náklady ....., cena.....Kč/t, dotace cca 4100 Kč/ha) při výnosu nad......t.ha-1. Výnosový potenciál hrachu dosahuje 4 - 6 t.ha-1 Důležitý je agronomický význam hrachu v osevních sledech = OK rentabilita následných plodin, zejména obilnin V ČR je využití hrachu ke krmným účelům malé (nízké ceny importované soji a šrotů). Pěstitelské a odbytové možnosti hrachu Kritéria výběru odrůdy V oblastech pěstitelsky příznivých pro hrách (vyrovnaný průběh zrání, bez srážek v době sklizně) DEJ potravinářské odrůdy (OK bobtnavost, doba vaření, stejnoměrnost vaření).
Lépe volit odrůdu s odolností proti chorobám, zelenosemennou
Pro krmné užití důležitý obsah NL a aktivita trypsin inhibitoru.
Cena potrav. hrachu je cca Vlastnosti odrůd Pěstování hrachu setého Nejvhodnější podmínky jsou v řepařské a obilnářské výrobní oblasti.
Půdy - středně těžké - hlinitopísčité - písčitohlinité a hlinité,
s neutrální až slabě kyselou půdní reakcí (pH 6 -7). Hrách nesnáší sucho (kukuřičná oblast)
a nedostatečně provzdušněné půdy! Požadavky hrachu na prostředí V osevních sledech je hrách vítanou plodinou pro svoji vysokou předplodinovou hodnotu, narůstající s jeho výnosem. Běžně se zařazuje mezi dvě obilniny. Výhodné je pěstování hrachu po okopaninách hnojenými statkovými hnojivy. Na stejném pozemku lze hrách pěstovat nejdříve za 4 roky, raději až za 6 let. Zařazení hrachu do osevního postupu Ukazatel Optimální Nevhodné Výrobní typ ŘVT, BVT,
KVT
(nevýsušné polohy) horský Průměrná roční teplota 7 - 9 °C mimo uvedené rozmezí Roční srážky 500 - 700 mm mimo rozmezí Půdní podmínky půdy hlinité,
hlinitopísčité,
písčitohlinité půdy písčité, málo vododržné, jílovité zamokřené, zasolené, skeletovité, pozemky silně svažité Požadavky hrachu na podmínky prostředí Ukazatel Optimální Nevhodné Hloubka ornice nad 250 mm pod 150 mm pH 6 - 7 pod 5,5 Obsah humusu nad 2 % Obsah P 1) malý střední až dobrý střední až dobrý Obsah K 1) malý malá zaplevelenost Zaplevelení pozemku výskyt víceletých plevelů (svlačec rolní, podběl obecný, pcháč oset, pýr plazivý aj. Požadavky hrachu na podmínky prostředí Všechny naše odrůdy jsou
intermediárního typu - středního vzrůstu
k pěstování na suchá semena - - ne na zelenou píci
Semena vhodná ke konzumním i krmným účelům. Při výběru odrůdy se řídíme předpokládaným způsobem využití semen (význam má barva - žlutosemenné a zelenosemenné a velikost HTS v průměru od 200 do 320g) a požadavky odrůd na půdní a klimatické podmínky. Výběr odrůdy, osivo, jeho kvalita a příprava Převažují nové typy odrůd, tzv. semileafless formy -- hrachy úponkové (afila typ). Pouze kvalitní osivo je zárukou založení dobrého porostu .
Nejúčinnějším speciálním způsobem moření je tzv. inkrustace osiva . Výběr odrůdy, osivo, jeho kvalita a příprava Růstové typy hrachu pěstované v ČR Bakterizace (očkování osiva) přináší efekt pouze při setí hrachu na pozemek, kde nebyl doposud pěstován (aplikace suchého přípravku /Rhizobin/ přímo na semena, např. ve výsevní skříni secího stroje). Přípravek se nesmí zásadně aplikovat na přímém slunci, protože ztrácí účinnost! Bakterizace mokrou cestou je založena na využití speciálních přípravků, které jsou účinnější, ale též dražší. Výběr odrůdy, osivo, jeho kvalita a příprava živiny nejlépe ze staré půdní síly
N získá pomocí hlízkových bakterií ze vzduchu
naprosto nevhodné přímé hnojení hnojem
ALE aplikace k předplodině vítána Startovací dávka N,
0 - 30 kg N/ha při předseťové přípravě (jen po obilí, na chudé půdě, nejsou li hlízky))
obvykle se nedává) Výživa a hnojení P a K hnojiva před orbou, případně při předseťové přípravě půdy,
cca 55 - 92 kg P2O5 (např. 300 - 500 kg superfosfátu)
cca 84 - 114 kg K2O (např. 150 - 300 kg 50% draselné soli). Základem je příznivé pH půdy (optimum 6 -7).
Při pH půdy nižším než 6,2 dát 2 - 4 t/ha vápence
(nejlépe vápenec dolomitický s Mg). Pozor na nedostatek hořčíku, bóru a molybdenu Výživa a hnojení Základní zpracování půdy se neliší od ostatních jařin. Orba do hloubky
250 - 300 mm. Jarní příprava zahrnuje dokonalé urovnání povrchu, smykování a vláčení, příp. použití secí kombinace. Založení porostu Dobrým urovnáním pozemku se připraví podmínky
pro kvalitní sklizeň a pro omezení sklizňových ztrát. Kypření
do hloubky setí
60 - 80 mm. Intermediární odrůdy vyséváme jen v čisté kultuře, tj. bez podpůrných plodin. Meziřádky = 100 - 250 mm
vhodnější jsou užší řádky. Hloubka setí = 60 - 80 mm Setí - obilní secí stroje,
- secí kombinace umožňující setí bez předchozí předseťové přípravy. Založení porostu Optimální hustota porostu: u intermediárních odrůd 80 - 85 rostlin na 1 m2 v sušších oblastech
75 - 80 rostlin v oblastech vlhčích
úponkovité typy + 10% (100) rostlin 1 m2. Hustota porostu 200 - 320 g 60 - 80 m-2 3 - 5 3 - 5 Dynamika tvorby výnosových prvků hrachu Výsevek: 0,9 - 1,0 milion klíčivých semen na 1 ha
u odrůd úponkových až 1,1 milionu. Včasnost výsevu je předpokladem výnosové stability hrachu! Setí po zasetí zavláčení a urovnání pozemku válením, nejlépe rýhovanými válci. Nejmenším rizikem herbicidy preemergentní (Stomp, Sencor,Afalon, Dual gold)
Postemergentní (Escort, Basagran) při výšce rostlin 50 až 150 mm. Ošetřování za vegetace Pěstování resistentních odrůd a výsev zdravého osiva
Dodržení agrotechnických požadavků plodiny
Moření osiva
Omezení přenašečů viróz
Fungicidy (Alert-po odkvětu) Přímá chemická ochrana se obvykle neprovádí pro neuspokojivou účinnost Virózy, kořenové hniloby, antraknózy Ochrana proti chorobám Listopas čárkovaný – žír na listech po vzejití (K. Zeon, Nurelle)
Kyjatka hrachová – sání a přenost viróz Pirimor, Sumithion, Nurelle, Decis)
Třásněnka hrachová – sání v květu (Nurelle)
Obaleči – žír na semenech (Nurelle, Vaztak)
Zrnokaz hrachový – žír na semenech –muškovitost (není registrace) Ochrana při překročení prahů škodlivosti
!Dodržení časového odstupu min. 4 roky! Ochrana proti škůdcům Sklizeň hrachu Kritériem vlhkost semen! Vhodnou dobou sklizně ovlivňujeme sklizňové ztráty, barevnou vyrovnanost semen (zelenosemenné hrachy se sklízejí dříve než hrachy žlutosemenné). Obvykle přímá kombajnová sklizeň.
Snížení otáček mláticího bubnu Sklízet při poklesu vlhkosti semen na 21 -16% (nejmenší poškozování semen). U přezrálých porostů prudký růst sklizňových ztrát (i nad 30%) a poškození semen. Sklizeň hrachu Sklizeň hrachu Nevyrovnaně zrající porosty hrachu je možné ke sklizni připravit desikací (2,5 - 4 l/ha Reglone). Žlutosemenné hrachy se ošetřují desikantem při poklesu průměrné vlhkosti semen na 30 - 35%, zelenosemenné odrůdy lze desikovat již od vlhkosti 40%. Porosty jsou v této době žlutohnědé, pouze vrchol je žlutozelený, chlopně lusků jsou zaschlé, osemení jde těžce oddělit od děloh a semeno ztrácí voskový.
Termín desikace by se měl určovat vždy podle vlhkosti semen. Hrách se sklízí nejdříve za 6 dnů po aplikaci desikantu Reglone. Sklizeň hrachu Vyrovnané dozrávání nezaplevelených porostů hrachu je možné regulovat přípravkem Harvade 25F (2až2,5 l/ha), aplikovaným při vlhkosti 40 - 50 % (třetina rostlin je žlutých a semena začínají hořknout). Přípravek zároveň působí na omezení pukavosti lusků, méně poškozených semen, zpravidla i vyšší klíčivost semen Na sklizeň musí bezprostředně navazovat základní posklizňové ošetření semen tj. odstranění nežádoucích příměsí a nečistot a úprava vlhkosti na 15 - 17 %. Rizikovost sušení hrachu na teplovzdušných sušárnách je značná zejména u osiva. Ekonomicky i biologicky nejvhodnější technologií je aktivní větrání vrstvy semen studeným vzduchem nebo předehřátým vzduchem na roštové sušárně.
(Relativní vlhkost vzduchu 60 - 65 %.) Posklizňové ošetření hrachu Pukání semen při nedodržení teplotních režimů ovlivňuje i výslednou kvalitu konzumní hrachů. Ekonomicky i biologicky nejvhodnější technologií je aktivní větrání vrstvy semen studeným vzduchem nebo předehřátým vzduchem na roštové sušárně. Obecně hrách vysoušíme vháněním vzduchu o relativní vlhkosti 60 - 65 %. Posklizňové ošetření hrachu
Širokořádkové plodiny
Hluboká příprava půdy (26-32 cm)
Kultivace za vegetace
Hnojené hnojem Okopaniny Bulevnaté
Hlíznaté
Plodové Bulevnaté
cukrovka, krmná řepa, čekanka, mrkev, tuřín,
vodnice, kapusta
Hlíznaté
brambor, topinambur, (batát, maniok, jam, taro)
Plodové
tykev, melouny Okopaniny Okopaniny Agrární vzestup XIX a XX století
= rozvoj živočišné výroby
= agrární průmysl venkova z okopanin
- cukrovary, lihovary, škrobárny 1,3 36 66 2005 117 505 134 1938 Jiné Brambory Cukrovka
Rok (tis.ha) intenzifikace obilovin
vzestup kukuřice a změna výkrmu
dovozy sóji a nástup olejnin (bílk. šrotů)
světový obchod a výkonnější plodiny
- škrob z manioku (tapioka) ap.
- cukr: před 30-ti lety 75 % z cukrovky
nyní 25 % (+ - zbytek Třtina a Zea)
gigantická dovozní cla a omezení na cukr a škrob
kvóty na cukr a škrob
Budoucnost: brambory = zelenina
cukr z cukrovky = specialita a rarita
Nyní boj o trh brambor v EU
Přesto nejziskovější v RV ČR EU (svobodný trh?) 1796 pokus o cukr z bílé slezské řepy (6,5 % cukru)
Napoleon, cla na třtinu = výroba cukru z řepy (1810, i ČR)
1831 cukrovary v ČR
Šlechtění v XIX století (20 % cukru)
Též
listnatá = špenátová zelenina mangold (cvikla)
bulevnaté: červená salátová (boršč)
krmné řepy a barevné polocukrovky Cukrovka (Beta vulgaris var. sacharata) Svět 5-12 Kč/kg, EU 15-30 Kč/kg
Třtina = Brasilie, Kuba, Karibik, JAR, tropy
Kukuřice = USA, Evropa ap. = tekutý cukr
Kvóty, pád počtu cukrovarů, „sladké“ lobby
ČSR 1925 149 cukrovarů, 2006: 15
1925 ČSR 15 % světové produkce cukru (osivo)
Biolíh versus med, limonády, čokolády Rafinovaný cukr/politika 1 2 3 2 2 1 Eastern Sugar HROCHUV TÝNEC 1 2 NĚMČICE NAD HANOU 3 KOJETÍN Moravskoslezské cukrovary 1 HRUŠOVANY NAD JEVIŠOVKOU 2 OPAVA-VÁVROVICE 1 TTD DOBROVICE 1 2 ČESKÉ MEZIŘÍČÍ 1 3 4 Nezávislé cukrovary 3 VRDY - Manolis PROSENICE 4 1 VRBÁTKY 2 LITOVEL 2 Cukrovary v ČR Průměrný jmenovitý
výkon cukrovarů 3 868 t/den Víceklíčkové osivo
3-5 rostlin v chomáči, jednocení ap., práce 300-500 h/ha
60. - 80. léta, nástup jednoklíčků, dojednocení,120-260 h/ha
od 1990 OK jednoklíčky, 25 - 35 h/ha
herbicidy, mechanizace sklizně, chrást drcen
meziskládky a silniční transport Práce úrodné půdy, ŘVT (Haná, Polabí)
speciální mechanizace na sklizeň
max. 25 % v osevním postupu, svahy do 3°
40 tun/ha hnoje na podzim
podmítka na 8 - 12 cm
zaorání hnoje + P, K hnojiv do 18 - 20 cm
hluboká orba 24 - 30 cm do konce října
nyní sláma + hnůj (kejda), P, K do 20 cm
pak hluboká orba do X Pěstování Jaro kypřit na 3-4 cm
půda min. 5°C, cca do 15.4. výsev 2,5-3 cm
mořené, obalené osivo
45 cm řádky, 18-21 cm od sebe (106-124 tis.ha-1)
OK = 85-100 tis.bulev/ha, 5 % mezer (nad 40 cm)
N před-při setí 60 kg/ha, v květnu do 60 kg N/ha
Bór (Mg) v červnu
(plečkování) plevele=3x Betanal post. (pozdní=Burex)
maločlenec, dřepčíci, mšice, háďátko
choroby = virová žloutenka, skvrnatička, rizomanie
stimulace Atonikem od konce IX do 15.11.
OK min. 16 % cukru, mrazíky do –5°C
II F: 1. Ořezání a rozmetání drtě z chrástu
2. Vyorání a naložení bulev
I F: Ořezání, rozmetání, vyorání, naložení do zásobníku
Meziskládka u pole, transport
Skladování (Benomyl + Ca mléko): 1 den= -0,19% cukru Sklizeň Sklízeče cukrovky 1 až 6 řádkové sklízeče
se zásobníkem nebo bez Čistící nakladač bulev Cukr versus Melasa (popel, dusík)
Kvóta cukru ČR 455 tis.t
Super cena 1470 Kč/t OK bulev
Nyní snad 937 Kč/t a pokles na 727 Kč/t
Výnosy 50-60 t/ha bulev = cca 36-56 tis.Kč/ha
Náklady cca 39-45 tis.Kč/ha Ekonomika 1492 Amerika, brambory (S.andigenum) XVI století
1629 u nás (okrasné-i 1789),
užitek (S.tuberosum) od XIX století
Tím likvidace hladomorů a kurdějí
bambola = hlíza
z 15 mil.ha cca 9 mil. v Evropě + ex SSSR Brambor hlíznatý (Solanum tuberosum)
konzumní (velmi rané až pozdní)
zušlechtěné výrobky (pomfr., chips, loupárny, sterilace, kaše)
škrobárenské/průmyslové (nad 15% škrobu)
krmné (odpad)
sadbové
Varné typy A (salátové) – C (kaše), i D (škrobárny) Užitkové směry 4-5 let po sobě (hádě, rakovina)
propustná spodina, bez kamene, pH 5,5-6,5,
lehčí půdy/rané v nížinách/sadba vysočiny
hnůj (40t/ha), hluboká příprava půdy
separace půdy - odkamenění
tvorba záhonů 180 cm šíře na 2 hrůbky (90 cm od sebe)
kameny mezi záhony, velké na kraj pole Pěstování Třídění sadby 30-55 (60) mm
Nakličování/narašování/nic a moření
Kypření (odkamenění) v den výsadby na 15-20 cm hloubku
Teplota půdy 4°C (naklíčená) až 10°C (neprobuzená sadba)
Cca 1.4.-5.5. (velmi rané sklizeň do 30.6.)
Spon 50-105 cm hrůbky (75 či 90 cm) x 18-33 cm
Hloubka cca 3 cm + zahrnutí 6-7 cm země
40 tis./ha (pozdní průmyslové) až 66 tis. (velmi rané a sadba) Jaro Jaro Výsadba brambor Převláčet po zaplevelení před vzejitím
Pak buď herbicidy
nebo do 10 dnů proorat (tzv. naslepo)
a další 1-2 proorávky za vegetace
U obou směrů nahrnutí před poupaty (zapojením) Vláčení Proorávka (tzv. na slepo) Mandelinka a mšice (virózy)
Plíseň bramborová
Kořenomorka, strupovitost
mokré a suché skládkové hniloby kombajny, rozdružovače
10-14 dnů větrat, vydýchat, osušit při 15-18°C
schlazovat a skladovat při 4-6°C (konzum)
(sadba) 2-4°C
7-10°C (chips)
před vyskladněním ohřát na 10°C Sklizeň Kolísavé farm. ceny 2-8 Kč/kg (velmi rané i 15 Kč)
EU15 vyšší výnosy a nižší ceny
Dovozy (Sicilie, Polsko, Holandsko ap.)
Náklady 54-88 tis.Kč/ha
Hrubé tržby 62–133 tis,Kč/ha Ekonomika
Co pěstovat? Co dělat?Základní tržní informace Prof. Ing. Jan Vašák, CSc.
FAPPZ ČZU v Praze
7. prosince 2006 Co pěstovat – nepěstovat
Využít kombinace vhodných přírodních podmínek, výhod velkovýroby a specifik (tradice, zdravé prostředí, vysoké výnosy.......) Plodiny a výroby pro uplatnění ČR v EU (Len přadný) Skleníkové hospodářství Plodiny s kvótami Většina zelinářství Semenářství a sadba brambor Školkařství Mák (hořčice) Okrasné zahradnictví Řepka (slunečnice) Sadařství (většina) a vinařství Chmel a pivo Luskoviny, sója Ječmen a slad Obiloviny, kukuřice Vhodné Nevhodné a problematické Potřebné změny v zemědělství Dobrá (šance i pro mák, hořčici, semenářství, slad) Nevyhovuje. Nárůst j. ječmene, specialit (mák, hořčice, semenářství), udržet olejniny, snížit pšenici Struktura plodin Růst min. o 30-40% Růst min. o 25% Intenzita výroby – výnosy, vstupy totéž Malý objem ŽV Struktura výroby totéž Energetické odvětví Potřebný trend struktury výroby Nevlastní půdu, není nová generace Bezorebné systémy + sláma ČR totéž Obecné vady totéž Agronomické vady SR Ukazatel Hlavní exportní orientace ČR/SR - prognóza Co dělat? Vyrábět energii z odpadů Neprodávat krmiva bez živočišné výroby Bez ŽV produkovat osiva, sadbu, mák, hořčici, ječmen j., řepku Získat zpracování a prodeje Spojit se s maloobchodem, vrátit se na trh, prodávat kvalitu Prognóza Agrární oblast bude trvale zisková a zvýší zaměstnanost. EU zemědělství v porovnání se světem snižuje podíl na trhu.
Musí se rozšířit. Zemědělství potřebuje peníze. Cesta zvýšení subvencí je neprůchodná. Dojde k růstu farmářských i spotřebitelských cen. Děkuji za pozornost