Přednášky - Vašák

odukce typu obilí či plantáže
 GMO, šlechtění, pokrok
 ekonomicky a ekologicky problematický / politicky skvělý směr-bionafta (OK u maziv) Důvody růstu Trendy hlavních tuků a olejů světa (upraveno z Oil World 17.7.1998 a 1.4.2005) 53 142,9 93,5 CELKEM vč. dalších 20 2,4 2,0 Olivový -11 3,1 3,5 Kokosový 30 4,9 3,8 Bavlníkový 5 4,6 4,4 Podzemnicový 17 22,5 19,3 Živočišné tuky 19 10,0 8,4 Slunečnicový Produkce světa (mil. t) Druh oleje a tuku 10,6 15,1 19,8 1994/5 16,6 34,9 34,3 2004/5 57 131 73 Změna (%) Řepkový Palmový Sójový EU 30-60 0,04-0,07* Mák 10-60 0,1* Hořčice (bílá) Plodina/území 4,7 2,0 0,3 EU25 (mil.ha) 2005 270 40 10 ČR (tis.ha) cca 2000-07 Řepka 00 Slunečnice Soja Užitky z hlavních olejnin světa Kč/ha za kg/ha Produkce u hlavního světového výrobce 426* 2231 1940 bílk. šrotů 36960 7230 20490 olej 5790* 11020 5780 bílk. šroty Palma olejná (Indonesie) Sója (USA) Řepka (EU) 3840 629 1290 oleje 42750 CELKEM 18250 26270 1) Výnosy na 1 ha vypočteny jako průměr let 2004,05,06. Ceny, minimální poptávkové v EU včetně dopravy ze zámoří (EU řepka je místní), jsou průměr za říjen 2004 až srpen 2006. Přepočteno z US dolarů při kurzu 1 USD=22,2 Kč.
* jde o palmojádrový tuk s vysokým obsahem kyseliny laurové a stearové Scénář vývoje ekonomiky řepky podle reálných výsledků čtyřletého pokusu a prognózy cen Zisk na 1 ha při farmářské ceně 1 t semen Tržby na 1 ha při farmářské ceně 1 t semen Náklady Kč/ 1 ha (cca) Výnos semen (t/ha) Pěstitelská technologie Průměr ČR Standardní Intenzivní 2,76 3,84 4,24 17000 18500 21000 17618 24511 27064 6383 Kč* 11633 16186 17872 4215 Kč +618 +6011 +6064 6383 Kč* 4215 Kč -5367 -2314 -3128 * Průměr srpnových cen za roky 2003-2006. Problém: Slabá ŽV nespotřebuje obilí
Proto: Bez ŽV neprodávat (levné) jádro
Kde je ŽV a podmínky: Podpořit kukuřici
Dělat: Tržní, potravinářské obilí:
- v SR potr. pšenici a sladovnický ječmen
- v ČR sladovnický ječmen ČR / SR Děkuji za pozornost
Obiloviny Speciální fytotechnika Obiloviny Patří k hlavním světovým plodinám
Jednoduché a mechanizované pěstování
Dobrá reakce na hnojení a ochranu
Dlouhodobě skladovatelné
Snadný transport Druhy obilovin Hustě seté (pšenice, ječmen, žito, triticale, rýže, prosovité obiloviny) 125 mm
Seté do širokých řádků (450-700 mm)
Pseudocereálie – pohanka, amarant = laskavec, merlík Quinoa- nemají obilní lepek (pro celiakii)
Tvoří ozimé i jarní formy (pšenice, žito, ječmen), ostatní jarní Pšenice setá Ječmen dvouřadý Ječmen víceřadý Ječmen víceřadý Žito seté Oves setý Triticale – Žitovec Kukuřice Rýže setá Proso seté Čirok zrnový Čirok cukrový Pohanka jedlá Pohanka jedlá Amarantus - Laskavec 5,5 Ostatní 1,5 Žito 2 Oves 7 Proso 10 Ječmen 20 Kukuřice 22 Rýže 32 Pšenice % (100 % = 703 mil. ha) Plodina Obiloviny - svět 3,6 (Zea 0,7 Ječ 2,2) nyní 0 4,1 7,7 ČR (mil. t) 128 (Zea 46, Ječ 2,2) pod 1 122 251 EU (mil. t) 943 (Zea 668) 405 607 1955 Svět (mil. t) Krmné a jiné Rýže Pšenice Celkem Území/Obilí Produkce světa (2005): Příliš neroste, +- stagnace výnosů
Krmné aj. Rýže Pšenice Celkem Území/Obilí 354 0 108 462 ČR 1938
(kg/osobu) 360 0 397 757 ČR 1989
(kg/osobu) 350 0 398 747 ČR 2005
(kg/osobu) 278 cca do
2 265 546 EU
(kg/osobu) 150 64 96 310 Svět
(kg/osobu) Produkce světa (2005) pokrač. 30,7 5,05 820 2005 25,3 4,94 828 1989 12,6 2,25 484 1938       Pšenice
celkem 60,3 4,75 1612 2005 51 4,69 1670 1989 57 2,1 2217 1938 % z osevní plochy t/ha tis.ha Rok /ukazatel Obiloviny v ČR Hosp. typy pšenice a druhy Triticum aestivum (Pšenice setá čili měkká nebo obecná)
V ČR cca 90 % z pšenic
V EU z 22,7 mil ha činí cca 86 %
Je jarní i ozimá
Max. 14 % vody v zrnu a bez mykotoxinů
Výnosy ČR 5,05 t/ha, EU-25 5,95 t/ha (ale i 8 t/ha) Triticum aestivum: Krmná
Na osivo
Potravinářská (min. 11,5 % bílkovin, 220 sec. 760 g/l)
Energetická – biolíh (min. 58 % škrobu, 730 g/l, max 200 sec. Triticum durum (Pšenice tvrdá) super osinatá (vouska) V ČR max. desítky hektarů
V EU cca 14 % z výměry pšenice
EU-25 výnosy pšenice setá 5,95 t/ha, p. tvrdá 2,24 t/ha
Srovnatelnost (10 – 20 %)
Svět – pšenice celkem 2,81 t/ha
Převážně jarní formy Triticum durum Pro suché a teplé oblasti tj. Itálie, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Francie
Špagety, makarony aj. těstoviny
Pšenice tvrdá (Triticum durum) Triticum spelta (Pšenice špalda) Hlavně ozimá
Vhodná pro ekologické zemědělství
Vysoký podíl lepku (38 – 42 %, tvrdá 38 – 30 %, setá 23 – 28 %)
V ČR max. stovky hektarů
V EU hlavně Německo tisíce hektarů Pšenice špalda (Triticum spelta) Ceny zrna Pšenice potravinářská cca 100 USD/t (1999/00), 165 USD/t (2002/03)
Kukuřice od cca 90 do 115 USD/t
Nyní v EU asi
Potravinářská 125 E
Tvrdá 205 E
Krmná 105 E Ceny zrna Kukuřice 95 EUR
Intervenční cena 101 EUR
Sladovnický ječmen 130 EUR
Ceny mírně rostou dozvuk sklizně 2004
Základní požadavky oz. Pšenice OK úrodné polohy (Polabí, Haná mor. Úvaly)
Co nejlepší předplodina tj. řepka, luskoviny, jeteloviny
Intenzivní produkce
V ČR 93 % ozimá, 7 % jarní Zpracování půdy Lze orebně i kypřením
Setí do nezpracované půdy (7 – 10 dní před setím chemická podmítka + 50 kg N/ha
Základní hnojení kolem (kg/ha) 80 P2O5, 80 K2O, 30 MgO
Obecně 1x za 4 roky 2 t/ha vápence a k okopanině 40 t/ha hnoje
3 – 4 týdny pro slehnutí oranice
Kapilárně aktivní lůžko, hrudka zrnku budka Orba Minimalizace Obecná doporučení pro setí Kolejové řádky
Termín 20.9. (vysočiny) – 15.10. (nížiny)
Výsevek 400 – 550 klíčivých zrn/ha (cca 190 – 270 kg/ha)
Hloubka setí 4 – 5 cm meziřádky 125 mm i méně = OK, či více Kolejové řádky Obecná doporučení pro setí pokr. Vhodné hnojení pod patu 200 kg/ha Amofosu tj. cca 25 kg n a 100 kg P2O5
Za sucha válíme – vhodné rýhované válce
Odrůdy dle požadavku:
Potravinářskou
Krmnou
Energetickou
Hybridní
Porost a jeho skladba Optimum 300 – 350 rostlin/m2
Minimum 100 – 150 rostlin/m2 (pod = zaorat)
450 – 600 klasů/m2, 20 – 25 zrn/klas, HTO 40 – 50 g (výnos nad 5 t/ha)
Odnožuje od 2 – 3 listu, z hloubky asi 3 cm
Z 1 zrna cca 2 klasy (ale i 20 – 60)
Chránit praporcový list a klas, 1 LAI = 1 t zrna Odnožující porost Ošetřování na podzim (jaro): U raných výsevů insekticidy na mšice a křísy (přenos viróz) Talstar, Nurelle, Decis
1 – 2 l/ha Stabilanu (CCC)
Herbicidy na chundelku – Granstar, Kantor, Logran, Aurora, Dicuran
Jaro herbicidy: Aurora, Dicuran, Glean, Granstar, Grodyl, Husar, Kantor, Lintur, Lontrel, Mustang, Monitor, Sekator atd. Jarní hnojení I 20 – 25 kg N/t zrna = cca 100 – 130 kg N/ha
Regenerační dávka (30 – 50 kg N/ha) pevná hnojiva, konec zimy 200 kg/ha LAV, LAD, DASA
Produkční dávka: (50 – 60 kg N/ha) počátek sloupkování SAN, DAM + listové hnojivo s Mg, S, Cu (Campofort, Wuxal, Fertigreen) cca 5 l/ha Jarní hnojení II Kvalitativní dávka (metání) květen vhodné pro potravinářskou pšenici
20 – 25 kg N/ha (SAN, LAD, LAV, Mo) Choroby Moření osiva - Sněti
Stéblolam – OK předplodiny a os. postup (Bavistin, Duett)
T1 – 1.-2.kolénko. Padlí travní (Atlas, Juwel Top, Tango super)
T2 – obj.praporce. Dle výskytu.
T3 – poč. metání – Braničnatka plevová (Amistar, Tango super, Charisma,Juwel)
T4 – poč. květu – Rez pšeničná (Amistar, Flamenco, Juwel Top) – Též fusaria Škůdci Podzim – kovaříci, bzunka ječná, zelenuška žlutopásá,
Podzim a předjaří – hrbáč osenní
Duben až červen – kohoutek černý, bejlomorka obilná a sedlová, mšice a kyjatky, třásněnky,
bodruška obilná (Decis) Zrání a sklizeň I Zralost mléčná, (vosková), žlutá, plná, (vynucená)
Mléčná (50% vody) – obiloviny na GPS a siláž
Žlutá (14-18% vody) – přímá sklizeň (dvoufázová ve voskové) na potravinu a krmivo Zrání a sklizeň II Plná (13-15% vody) – na osivo
Makro a mikropoškození
Desikace – glyphosaty 10 dnů před sklizní (30% vody)
OK Sklizeň proti polehnutí od rosy (10 h. do rosy 23 h.) Varianty pro pěstitelské směry Předčasné výsevy (+ CCC, + insekticidy) kolem 1.-10.9.
- jen cca 250-300 zrn/m2
Hybridní pšenice (F1, gametocid)
- totéž jako předčasné výsevy
- výsevek jen 100-150 zrn/m2
Varianty pro pěstitelské směry Kvalitní potravinářská pš.
- potravinářská odrůda
- nížiny, úrodné půdy
- vikvovité předpl. či řepka
- dávka N nad 120 kg/ha, nutná kvalitativní dávka

ROZVOJ VENKOVA Venkov = hustota nižší než 100 obyvatel na 1 km2.
Venkovských v ČR 4 995, tj. 80 % z celku 6 242 obcí.
Rozloha = 59 391 km2 = 75 % rozlohy státu.
Žije tam ale jen 2,3 mil. obyvatel (23%).
V 80. letech 60 % obyvatel v sídlech s dynamickým vývojem, v 90. jen 31 %
Národní podpory
Dotační tituly MZe ČR
Podpůrný rolnický a garanční fond Horizontální plán rozvoje venkova
Méně příznivé oblasti – LFA
Agroenviromentální opatření
Předčasné ukončení zemědělské činnosti
Lesnictví
Zakládání skupin výrobců Základní přehled dotací pro zemědělce Přímé platby
Zjednodušená platba na plochu, tzv. SAPS
v roce 2005 2110,7 Kč/ha
Národní doplňkové platby, tzv. top-up
len -5029,3; chmel -6387,6; VDJ -2006,65, orná půda – 2314,9 Kč/ha Operační program Rozvoje venkova a multifunkční zemědělství
Vypracování projektu na jednotlivá opatření Současný program pro rozvoj venkova a zemědělství Oblasti LFA Horské oblasti LFA = průměrně nad 600m nebo kombinace se svažitostí nad 7°.
Ostatní LFA = dle výnosnosti půdy ( průměr = 42 bodu), území pod 80 % průměru v kombinaci s dalšími kriterii.
LFA rozděleny pro sazbu vyrovnávacích příspěvků na dvě podoblasti. 100 4 273 100 7 887 ČR celkem 50,1 2 139 58,0 4 575 LFA celkem 7,0 298 7,7 608 Specifická omezení 28,5 1 219 28,0 2 204 Ostatní LFA 14,6 622 22,3 1 763 Horská oblast % tis. ha % tis. ha Zeměd. půda Výměra ČR
LFA Rozloha méně příznivých oblastí v ČR 4 014 2 157 Horská oblast Hb 2004 2003 Typ LFA 3 420 Redefinované oblasti se spec. omezením 770-925 Oblasti se spec. omezením 2 820 925 Ostatní méně příznivé Ob 3 490 1695-2080 Ostatní méně příznivé Oa 4 680 2 389 Horská oblast Ha Sazby vyrovnávacích příspěvkůna travní porosty (Kč/ha) Žito Hlavní obilovina před příchodem agrochemie
Nyní 3-4 % z osevů ČR
OK na suché půdy a písky (Pelhřimovko,zelinářská oblast polabí)
Ozimé (i jarní – nepěstujeme)
hybridní žito + 20 % výnosu
Nejmohutnější a nejpevnější sláma
Náklady – 30 % pšenice
- o 1/3 N ; 0-1 fungicid ; bez regulátorů, výsev 7-10 dní před pšenicí Tritikale - Žitovec Kříženec pšenice x žito
Vyšlechtěno 1896
ozimé – střední a nižší polohy- tendence k vyzimování
středně úrodné půdy
krmná plodina (šlechtění na potravinářství
výnos + 5% vůči pšenici
pěstování viz žito (pšenice) Ozimý ječmen Dvouřadý (některé země slad), častěji šestiřadý
4-5 % orné půdy (8-9% z obilnin) 100-120 tis. ha
ČR krmení, předplodina pro řepku
Vymrzá (hl. dvouřadý)
nejranější žně (nejdříve setá obilnina 10-20.9.)
bez N na podzim Ječmen jarní – Hordeum vulgare dvouřadý sladovnický a krmný
12-14 % orné p. (25% z obilnin) (350-400 tis. ha)
hlavní expa. plodina (slad, zrno)
nejdražší a superperspektivní
výnosy 3-5 t/ha, PŠ 4-6 t/ha
Náklady – 10-15% pšenice
Nižší a střední polohy do 500 m.n.m Slad Produkce j.ječmene – 1 150 tis tun
z toho na slad 500 tis tun
české pivovary 260-280 tis tun
export roste 200 – 280 tis tun
ɺ␬ਂţɊłBŃ ń셅Ü셆äſƀƁ￿Ƃ耀ƿǀ醑‘ǁDŽNj㆜ǍǎǗǿȁࠀȿΈ77￰;7
20.
0-+)'&%#
!
%(䀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀耀ೳ׌ഌצâ␮ਂţ˛łŃń셅셆ſƀƁ￿Ƃ耀ƿǀ醑‘ǁDŽNj㆜ǍǎǗǿȁࠀȿΈ￰䀀뀀뀀뀀뀀耀ഥטശשŊ␯ਂţĚłŃń셅D셆LſƀƁ￿Ƃ耀ƿǀ醑‘ǁDŽNj㆜ǍǎǗǿȁࠀȿΈ￰#$䀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀耀ഝמമׯƒ␰ਂţŢłŃń셅h셆pſƀƁ￿Ƃ耀ƿǀ醑‘ǁDŽNj㆜ǍǎǗǿȁࠀȿΈ￰
58䀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀뀀耀ബװാ؁rł␱ੂłBƁ￿ƿǀ醑‘Nj㆜ǒǓǔǕǿȁࠀȿഒצട׫ӊ␲ਂţҚł\ŃHń셅Ȅ셆ȌſƀƁ￿Ƃ耀ƿǀ醑‘ǁDŽNj㆜ǍǎǗǿȁࠀȿΈ
 Prof. Ing. Jan Vašák, CSc.
Katedra rostlinné výrobyČZU v Praze
14. listopadu 2006  nejrychlejší růst z komodit RV světa (cca 5%/rok) i EU (3%/rok)
 super růst Čína: rok 1996 – 11,7 kg, 2005 – 20,5 kg/osobu/rok
 v EU, ČR, USA - asi 50-52 kg/os/rok, z toho cca 27 kg konsum
 hlavní chuťový faktor lidské stravy (vit. ADEK)
 tuky živočišné (cholesterol) - asi 16% produkce (růst 1,7%)
 tuky rostlinné (bez ch.) - 84% produkce (růst 6,2% ročně) Olejniny Trendy hlavních tuků a olejů světa (upraveno z Oil World 17.7.1998 a 1.4.2005) 53 142,9 93,5 CELKEM vč. dalších 20 2,4 2,0 Olivový -11 3,1 3,5 Kokosový 30 4,9 3,8 Bavlníkový 5 4,6 4,4 Podzemnicový 17 22,5 19,3 Živočišné tuky 19 10,0 8,4 Slunečnicový Produkce světa (mil. t) Druh oleje a tuku 10,6 15,1 19,8 1994/5 16,6 34,9 34,3 2004/5 57 131 73 Změna (%) Řepkový Palmový Sójový  růst živ. úrovně (Čína cca 30 let kol 8% ročně)
 RV tuky = velmi levné (10 až 17 Kč/kg)
 hlavní zdroj bílkovin (sója) do směsí, levné (1kg extr. sojašrotu=5-6 Kč)
 skvělé předplodiny pšenice
 jednoduchá a intenzivní produkce typu obilí či plantáže
 GMO, šlechtění, pokrok
 ekonomicky a ekologicky problematický / politicky skvělý směr-bionafta (OK u maziv)
Důvody růstu EU 30-60 0,04-0,07* Mák 10-60 0,1* Hořčice (bílá) Plodina/území 4,7 2,0 0,3 EU25 (mil.ha) 2005 270 40 10 ČR (tis.ha) cca 2000-07 Řepka 00 Slunečnice Soja  hlavní exportér řepky a extrahovaných šrotů z ní v EU
 hlavní exportér a pěstitel máku na světě
 hlavní exportér a pěstitel hořčice bílé v EU
 nejvyšší výnosy (s Francií) slunečnice v EU ČR v EU a olejniny Sklizňové plochy řepky olejky v ČR a SR Produkce, farmářské ceny a výnosy máku v ČR 33,8 21,3 0,64 2001 24,6 16,9 0,57 2002 27,4 19,5 0,51 2003 28,3 24,8 0,90 2004 27,2 38,1 22,5 29,8 41,8 34,4 Cena (Kč/t) 9,5 0,57 1997 20,5 0,74 1998 28,5 0,63 1999 13,6 0,46 2000 2005 1996 Ukazatel 36,4 0,82 9,7 Produkce (tis.t) 0,68 Výnos (t/ha) * Produkce a výnos 2005 odhad ČSÚ k 15.9.2005. Ceny jsou dle ČSÚ za leden až říjen 2005. V říjnu činila průměrná cena 24,6 Kč/kg Údaje o produkci hořčice1) v ČR ve vybraných letech. Dle FSÚ, ČSÚ a MZe ČR 25,70 0,95 27,1 2005 43,23 1,05 41,3 2004 59,59 0,88 67,5 2003 32,21 0,90 35,8 2002 18,80 0,95 19,7 2001 14,2 0,94 15,0 2000 44,9 1,14 39,4 1999 1,30 1,32 Výnosy (t/ha) 18,2 9,3 Výroba (tis. t) Plocha sklizně (tis. ha) Rok / ukazatel 14,0 1997 7,1 1989 Vesměs jde o hořčici bílou. Výměra hořčice sareptské tmavo i žlutosemenné, které se v ČR pěstují asi od roku 1995 činí nyní asi 1500 ha, a výnosy jsou o 10-20% nižší než u bílé hořčice. Ceny jsou o 10-20% a odbyt je zcela bezproblémový.  tradičně=olej (obsah 42%) má 50% nežádoucí a páchnoucí kyseliny erukové
 od r.1961 vznik „0“ „bezerukové“ řepky
 zbytek (57%) po extrakci obsahuje 34% bílkovin (soja 44%)
- ty znehodnocují CN silice=glukosinoláty
 „bezeruková“ a nízkoglukosinolátová řepka = 00 dvounulka
- v ČR i SR na 100% výměry od 1992/3
 třínulka = 00 + snížení kyseliny linolenové (nežlukne) Řepka / Canola Ekonomika produkce řepky v ČR (vlastní údaje z podkladů ČSÚ, VÚZE, doc.Bervidové, ing.Komberce) Ukazatel + 1 304 12 354 4 922 11 050 2,51 Období
1990-1995 Období
1996-2004 16 690 Vlastní náklady (Kč/ha) 6 286 Farmářská cena v srpnu (Kč/t) 15 966 Tržby (Kč/ha) - 724 Zisk / ztráta (Kč/ha) 2,54 Výnos semen (t/ha) Porovnání výsledků Systému výroby řepky (intenzifikace) v letech 1999 až 2004 Průměr za roky 1999 až 2004 Ukazatel -1 414 17 453 16 039 6 136 2,64 ČR SVŘi 6 136 Farmářská cena (VIII, Kč/t) 25 041 Tržby celkem (Kč/ha) 21 889 Náklady celkem (Kč/ha) 3 152 Zisk / ztráta (Kč/ha) 4,10 Výnos (t/ha)  pro všechny oblasti ČR
 řepka a mák nereagují na úrodnost půd, ale na pěstitelský systém
 kvalita je nižší v nížinách, než na vysočinách
 hlavní zlepšující plodina v ČR, náhrada hnoje
 tržní využití a 100% platby)
hlavní exportní artikl RV v ČR (400 tis.t / rok = cca 2,5 - 3 mld. Kč)  výsev od 5.8.(hory) do 5.9. (nížiny)
 předplodina oz.ječmen, rané pšenice a j. ječmeny
 následná plodina oz.pšenice (j. ječmen)
 čerstvá příprava půdy/využít rosný bod
 minimalizace (těžké půdy či kamení) i orba (OK)
 okamžitě uzavřít oranici (léto/slunce) drobiči ap.  mořené osivo
 liniové odrůdy (Jesper, Californium) a hybridy (Baldur, Spirit, Exagone)
 hloubka 2 cm, řádky 12,5-25 cm, 40-60 semen/m2, 0-30 kg N/ha
 hlavně preemerg. herbicidy na svízel a heřmánkovce (Lasso+Command či Butisany)
 proti přerůstání azoly (Horizon), na slimáčky Vanish, na hraboše Lanirat Podzim – rozhodne o přezimování i řepce  130-210 kg N/ha ve 3-4 dávkách (60-90 kg, 40-60,30- 60,(20-30) kg N/ha
 síra je OK, 1. N=N+S (DASA, LAS), pak kapalná hnojiva (+S,+B)
 výlet hmyzu (end III) = stonkoví krytonosci (Nurelle)
 oteplení, řepka 20 cm vysoká=blýskáček (Talstar)
 v kvetení nálet bejlomorky (Karate=ochrana včel)
 před, nebo i v kvetení postřik fungicidy (Amistar) Jaro – rozhodne o výnosu (10.3. - 1.5. / každý týden vstup) Hlavní škůdci řepky a brukvovitých  regulace zrání / desikace (glyphosaty či Basta)
 lepení šešulí (Spodnam)
 OK kombajny (řepkový vál, aktivní dělič, kombajnér, organizace)
 ihned předčistit a sušit s náhřevem kol 40°C na 8% vody Děkuji za pozornost
OLEJNINY, LUSKOVINY  Prof. Ing. Jan Vašák, CSc.
Katedra rostlinné výrobyČZU v Praze
21. listopadu 2006 Mák setý – spánkodárný (Papaver somniferum) Hypnos (B. spánku) bratr Thanat (B.smrti), matka Nyx (B.noci)
syn Hypna Morfeus – bůh snů
Z Asie se Slovany - ČR kolem roku 500
My z Podněstří či Polesí-po Keltech, Germánech
9 obcí-7 Makovů, Makotřasy ap. (příjmení)
Semeno a alkaloidy Opium (v lihu=Laudanum) – bílý latex s cca 10% morfinu
- opiová zralost
(20 tis.makovic/kg opia – 1 ha 600 tis- až milion)
- či z makoviny
(+- prázdná makovice) 1,2 kg ČR až 40 kg morfinu/ha Tasmánie
Už Egypťané 1500 př.Kr. obchod s Kartágem a nádoby a la makovice
Morfin, tebain, papaverin, narkotin, narcein Od 16 stol. opium jako droga v Malé Asii, Indii
1644 zákaz tabáku v Číně - expanze drogy
1729 Yung Cheng zákaz opia
Britové vývoz z Indie: 1. opiová válka (1839-42)
2. opiová válka 1856-60, vítěz Británie, legalizace drogy, dýmky
Konec od XX stol.
1895 výroba diacetylmorfinu (heroin)
ČR a mák:
semeno - hl.pěstitel i exportér světa
- ohlašovací povinnost celníkům (nad 100 m2)
Hl. nelegál. Afgánistán (cca 80 tis.ha), Myanmar 70 tis.ha
Celkem mák svět 300 tis.ha, legálně cca 140 tis.ha
ČR=SR morfin 16 t z cca 260 t svět
1 kg semene = 25-35 Kč, makoviny (0,3%) = 15 Kč
1 ha = 800 kg semene a 400 kg makoviny
1937 patent na morfin z makoviny (dříve z opia)
1951 jen 16%, 1971 už 40% morfinu z makoviny Výsev máku - co nejdříve na jaře
někdy i koncem září
1 brány, hrudky nevadí
hloubka 0-2 cm (rýha), řádky cca 25 cm
1,5 kg/ha (cca 250 semen/m2)
40-70 rostlin, tj. 80-100 makovic/m2
Mořit mák - krytonosec kořenový a helmintosporium
Herbicidy preemergentní (Aurora WG, Lentipur, Toluron, Command, Callisto),
postemergentní Trophy,Callisto
Dávka N 80 - 110 kg/ha: 1/3 před setím, 2/3 za 3-4 týdny po setí
Insekticid Talstar, Antistres Atonik, List. hnojiva Wuxal
Fungicid Discus
OK Sklizeň s makovinou
Pak skladování, separace, prodej Slunečnice roční (Hellianthus annuus) vlast: Mexiko, Peru
Evropa: 16 stol., na nažky od 19. stol., ČR od 1987
55 druhů (hlíznatá = topinambur)
* na olej, typ tradiční (linolový), „americký/sovětský“ (olejový)
* proužkatá na ptačí zob (dutinka)
* stolní-cukrářská na loupání (dutina)
Téměř jen hybridy (Alexandra PR)
Heliosensitivní - řádky 70 cm směr S/J
Daleko od hnízdišť, vedení a kotlin
Úrodné, hluboké půdy kukuřičné a řepařské
Podzim hluboká příprava (22-26 cm)
P,K podzim
70x20-25 cm (55-75 tis. na 1 ha, OK 55-60=4-6 kg/ha) přesně
hloubka 4-6 cm, termín 10°C (polovina IV) Herbicid preemergentní (Racer+Trophy)
Dávka 60-80 kg N/ha (1/2 před setím, ˝ ve 4 listu)
škůdci=mšice (Pirimor)
2-3x fungicid na Botrytis a Sclerotinia (před a v kvetení)
Desikace 2-3 týdny před sklizní (glyphosaty, Roundup, 1-2 týdny Reglone)
Sklizeň ad