Prednasky - pokračování

st čistého export na reálný měnový kurs
Křivka IS pro otevřenou ekonomiku:
při zvýšení reálného kurs dojde k posunu křivky doprava o ED Equation.DSMT4
Platební bilance:
Definice: Platební bilance je systematický zápis veškerých ekonomických transakcí během daného časového období mezi rezidenty a nerezidenty sledované země
Veškeré ekonomické transakce se rozumí:
reálné ekonomické transakce – např. přesun zboží, služeb
finanční ekonomické transakce
dělá se dle metodiky mezinárodního měnového fondu
Rezident:
není to úplně stejný jako obyvatel dané země
je na to přesně metodika
je to taková osoba, jejíž hlavní centrum zájmu je v dané zemi, tzn. podílí se na spotřebě zboží a služeb, nebo na výrobě nebo na jiných ekonomických transakcí v dané zemi (nesmí to být na dočasném základě)
Struktury platební bilance:
horizontální:
1) běžný účet
a) export a import statků – tj. obchodní bilance
b) export a import služeb – tj. bilance služeb (doprava a pojištění, výdaje turistů, poplatky za filmová práva, patenty atd.)
c) běžné transfery – např. převody pracovních příjmů migrantů (rezident dané země a posílá domů peníze), příspěvky mezinárodním organizacím
2) kapitálový účet – např. odpuštění dluhu
3) finanční účet:
a) přímé zahraniční investice – FDI – investice, kde musí vznikat podíl na řízení společnosti, v ČR stačí aby to bylo 10% základního jmění společnosti, pak je to přímá zahraniční investice
b) portfoliové investice – ty, které nedosahují 10%
c) ostatní investice – např. bankovní úvěry
4) rezervy – aktiva zejm. u centrální banky – např.: zlato, SDR jednotky (zvláštní práva čerpání), rezervní pozicí u mezinárodního měnového fondu, různé zahraniční měny
5) chyby a opomenutí – zajištění, že platební bilance bude jako celek vyrovnaná – vzniká z důvodů metodických rozdílů
vertikální:
něco jako podvojné účetnictví, tzn. každá položka se jedno zachytí jako kreditní (+), jednou jako debetní (-)
součet všech kreditních položek se v souhrnu musí rovna součtu debetních položek
Rozlišení kreditní a debetní:
vše, co vytváří devizovou nabídku bude kreditní položka
vše, co vytváří devizovou poptávku, je debetní položka
Kreditní:
export statků a služeb
import kapitálu, import transferu
Debetní:
import statků a služeb
export kapitálu, export transferu
Rezervy:
růst rezerv má záporné znaménko (!!)
pokles rezerv má kladné znaménko (!!)
to zajišťuje, že nakonec platební bilance vyjde nula
4.5.2005
Křivka platební bilance:
předpokládáme, že je PB složena pouze z BÚ a FÚ – ostatní jsou rovny nule
BÚ ( NX: , export je autonomní (nezávisí na velikosti produktu), závisí na preferencích spotřebitele; import – část je indukovaná
Finanční účet:
hlavním faktorem, který jej ovlivňuje je úroková míra, tj. výnos finančních aktiv
investoři se rozhodují na základě výnosu (pokud jsou stejné podmínky)
Dokonalá kapitálová mobilita:
investoři mohou nakupovat nebo prodávat finanční aktiva bez jakýchkoliv omezení s nízkým náklady
předpoklady:
neexistuje politické riziko
měly by mít podobné daňové zatížení
stabilní měnový kurs
domácí úroková míra se rovná zahraniční
Dokonalá kapitálová imobilita:
kapitál se nemůže vůbec mezi zeměmi pohybovat
Odvození křivky platební bilance:
Křivka platební bilance vyjadřuje veškeré kombinace produktu a úrokové míry, při které je platební bilance v rovnováze
Sklon platební bilance:
je dán stupněm kapitálové mobility
pokud je dokonalá KM – pak je BP horizontální, , domácí bude stále na světové míře
pokud je dokonalá kapitálová imobilita – je BV vertikální, úroková míra by vůbec neovlivnila pohyby kapitálu, je to pouze přes export
čím větší je KM, tím plošší je křivka BP
Bod A:
relativně vysoká úroková míra, finanční účet je v přebytu
relativně nízký produkt, ani běžný účet nebude tak v deficitu
nalevo od křivky BP je přebytek BP
Bod B:
napravo je deficit BP
Mundell-Flemingův model (IS-LM-BP model)
analyzuje účinky fiskální a monetární politiky v otevřené ekonomice
vychází z modelu IS-LM ( má stejné předpoklady
Předpoklady:
K. model
fixní cenová hladina
ekonomika je pod potenciálním produktem (nevyužité výrobní zdroje)
IS-LM je doplněn o BP
platí pro malé otevřené ekonomiky ( země sama o sobě neovlivní výši (světové) produkce a zároveň neovlivní světovou úrokovou míru ( domácí úroková míra by se za jinak stejný podmínek rovnala světové ( model, který předpokládá dokonalou kapitálovou mobilitu
Fiskální politika v systému fixního měnového kurzu, DKM:
tj. kurs, který se snaží CB udržet
fiskální expanze – IS doprava – přes trh peněz vzroste domácí úroková míra ( příliv kapitálu ( příchod €, zvýšená poptávka po domácí měně, tlak na zhodnocení domácí měny ( CB snaží držet kurs ( zásah ( skoupí přebytečnou zahraniční měnu a pouští do oběhu domácí měnu ( posun křivky LM doprava tak dlouho, doku se úrokové míry nevyrovnají ( produkt se zvýšil, můžeme říci že fiskální politika je v této situaci účinná
Fiskální politika v systému flexibilního měnového kurzu, DKM:
fiskální expanze, křivka IS se posune nahoru, domácí úroková míra je vyšší než světová ( příliv kapitálu (teď nastává rozdíl) – CB neudržuje fixní měnový kurz ( příliv kapitálu povede k zhodnocení domácí měny ( čistý export se zhoršuje (ten je obsažen v křivce IS) ( posun IS zpět do původní úrovně – nastal tzv. mezinárodní vytěsňovací efekt – za této situace by fiskální politika byla zcela neúčinná (v tom směru, že nám neovlivní produkt)
Monetární politika v systému fixního měnového kurzu, DKM:
monetární expanze (CB zvyšuje množství peněz v oběhu) – posun křivky LM doprava – domácí úroková míra pod světovou, investoři odcházejí, všichni se zbavují domácí měny ( znehodnocení ( CB udržuje fixní měnový kurs – zasáhne – začne skupovat přebytečné koruny a ze svých rezerv pouští zahraniční měnu ( snižuje peněžní zásobu ( křivka LM se vrací zpátky ( v tomto případě je monetární politika zcela neúčinná a navíc CB ztrácí kontrolu na peněžní zásobou
Monetární politika v systému flexibilního měnového kurzu, DKM:
dojde k monetární expanzi, křivka LM se posouvá dolů, domácí úroková míra je nižší než světová, odliv kapitálu z domácí ekonomiky ( CB nijak nezasáhne, dochází k znehodnocení kurzu domácí měny ( ovlivnění čistého exportu (import klesá, export se zvyšuje) – zlepšení NX ( křivka IS doprava, až se vrátí na úrokovou světovou míru, produkt vzroste na
v tomto případě je monetární politika účinná (( CB může kontrolovat peněžní zásobu)
Nezaměstnanost
Rozdělení populace:
ekonomicky aktivní (obyvatelstvo):
nezaměstnané:
nezaměstnaný je ekonomicky aktivní (starší nějakého věku, zpravidla 15-ti let), není zaměstnaný ani sebezaměstnaný, aktivně hledá práci a je schopen do určité doby nastoupit do práce
zaměstnané:
rozdíl mezi ekonomicky aktivními a nezaměstnanými
ať už jsou skutečně přítomni v práci nebo dočasně nepřítomný (např. nemocenská)
ekonomicky neaktivní:
ze subjektivních či objektivních důvodů
objektivní – děti, důchodci, studenti)
subjektivních – nemají potřebu pracovat
Míra nezaměstnanosti:
značíme ; , kde EAO je ekonomicky aktivní obyvatelstvo
EU se snaží sjednotit míru nezaměstnanosti – mezinárodně srovnatelná míra nezaměstnanosti
Typy nezaměstnanosti:
frikční nezaměstnanost:
je vždy v ekonomice
je to jestliže někdo dá výpověď a hledá lépe placené místo
po skončení školy hledáme práci
je třeba čas na nalezení správného místa – volná pracovní místa jsou
strukturální nezaměstnanost:
vzniká z důvodů např.: profesní nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou po práci
nebo z hlediska místní nerovnováhy – nízká mobilita, dopravní obslužnost
např.: propuštění horníci, nikdo je nechce
je hlavní příčinou regionálních rozdílů
sezónní nezaměstnanost:
vzniká z důvodů sezón – typicky stavebnictví, zemědělství
cyklická nezaměstnanost:
vzniká z důvodů cyklického výkyvu ekonomiky – tj. např. recese
důležité – oproti výše uvedeným typům v této ekonomice nejsou v souhrnu volná pracovní místa
Přirozená míra nezaměstnanosti:
monetaristický pojem – odpovídá pojmu „plná zaměstnanost“ od Keynesiánců
vždycky v ekonomice nějaká nezaměstnanost existovat bude – tj. frikční, část strukturální
taková zaměstnanost, která odpovídá potencionálnímu produktu (tj. při plném využití všech zdrojů)
tj. dlouhodobě udržitelná nezaměstnanost – není to nějaké stabilní číslo – v každé zemi a čase se mění (je jiná), existuje celá řada faktorů, které to ovlivňují:
demografické faktory
koeficient náhrady – když se porovná příjem nezaměstnaný/zaměstnaný, jestliže tento koeficient je vysoký, tak přirozená míra bude vysoká
Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost:
frikční – dobrovolná; částečný podíl strukturální taky
Dobrovolná nezaměstnanost znamená, že ti kteří chtějí pracovat při dané mzdě, tak práci najdou.
Nedobrovolná znamená, že při dané mzdě chce pracovat více lidí než je nabídka práce
Nedobrovolná nezaměstnanost – říkají Keynesiánci:
ERGEFORMAT
v krátkém období jsou fixní nominální mzdy, klesne cenová hladina na P1, reálná mzda vzroste při stejné nominální mzdě,poptávka po práci při mzdě bude L1, nabídka práce bude L2
při dané mzdě lidé chtějí pracovat, ale místo neseženou
Dobrovolná nezaměstnanost – klasikové:
ekonomika pracuje na potenciální produktu, AD klesne na - produkt se nemění, klesne cenová hladina ( na trhu práce nejsou žádné fixní nominální mzdy, původně quation.DSMT4 , jakmile je náznak nerovnováhy, tak automaticky dojde k poklesu nominální mzdy na a to v takové výši, že reálná mzda zůstane stejná ( nedobrovolná nezaměstnanost není
11.5.2005
Dopady nezaměstnanosti
Rozlišujeme ekonomické a ostatní (sociální, psychologické…)
Ekonomické dopady:
celospolečenské, celonárodní
ekonomické důsledky pomocí tzv. Okrův zákon
Okrův zákon:
náklady nezaměstnanosti jako odchylku skutečného produktu od potenciálního
, - skutečný, - potenciální, - přirozená míra nezaměstnanosti, dlouhodobě udržitelná, - skutečná míra nezaměstnanosti; 0,02 – koeficient, který nám říká, že pokud nám míra nezaměstnanosti převýší přirozenou míru nezaměstnanosti o 1%, klesne skutečný produkt o 2% pod potenciální, empirický koeficient, vždy se to musí považovat ke skutečnému produktu, je to zákon v „uvozovkách“
Boj s nezaměstnaností (snižování):
Pasivní politika – vyplácení soc. dávek atd.
Aktivní politika:
cyklická nezaměstnanost – vzniká z důvodu cyklického výkyvu ekonomiky, vláda by měla nějakým opatřením zvýšit produkt, mohla by použít expanzivní fiskální i monetární politiku; absolventská místa…
u frikční nezaměstnanosti – zprůhlednění trhu práce, zlepšení informovanosti, nejen vyplácet dávky ( zkrátit dobu, kdy je nezaměstnaný nezaměstnaným; rekvalifikace
Inflace
Inflace – růst všeobecné cenové hladiny
Deflace – pokles všeobecné cenové hladiny
Dezinflace – snížení tempa (míry) inflace
Míra inflace:
meziměsíční (údaj z dubna do března