Přednášky - Pikola

zickým osobám) i PO (právnickým osobám), státním orgánům a orgánům místní samosprávy dbát o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů,
§ 4 OZ - stanoví, že k ochraně občanskoprávních vztahů je oprávněn soud, není-li v zákoně uveden jiný orgán,
§ 5 OZ – fakultativní pravomoc nesoudního orgánu (orgán státní správy) - -
- jde o ochranu pokojného stavu spočívající v předběžné ochraně především ze strany obecních úřadů. Úprava poměrů pozbude platnosti, jakmile soud vydá v této záležitosti konečné rozhodnutí. Souběžně může probíhat soudní i správní řízení.
§ 6 OZ svépomoc – je přípustná jen tehdy, hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně
krajní nouze § 418 odst. 1 (kdo způsobil škodu, když odvracel přímo hrozící nebezpečí, které sám nevyvolal, není za ní odpovědný, ledaže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak, a nebo jestliže je způsobený následek zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.)
Nutná obrana § 418 odst. 2 (neodpovídá za škodu ten, kdo ji způsobil v nutné obraně proti hrozícímu nebo trvajícímu útoku. O nutnou obranu nejde, byla-li zřejmě nepřiměřena povaze a nebezpečnosti útoku.)
Ochrana soudní:
1. žaloba na vydání věci (reivindikační – dle § 126 odst. 1 OZ)
2. žaloba negatorní (žaloba zápurčí)
3. žaloba určovací (§ 80c OSŘ)
Odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení
Právní odpovědnost
Právní odpovědnost = povinnost strpět za porušení právní povinnosti následky
stanovené právními normami v rámci odpovědnostního
právního vztahu
Porušení právní povinnosti = je objektivní stav, který právo posuzuje odděleně od
otázky deliktní způsobilosti toho, kdo právo porušil.
Následky porušení právní povinnosti mohou být:
původní povinnost trvá, ale je zde možnost vynutit si původní povinnosti,
vznik nové (sekundární) povinnosti,
jiné právní následky,
Druhy právní odpovědnosti:
veřejnoprávní
disciplinární
soukromoprávní
odpovědnost za škodu
odpovědnost za bezdůvodné obohacení
odpovědnost za vady
odpovědnost z prodlení
Odpovědnost za škodu v právu soukromém
Předpoklady odpovědnosti za škodu:
1) subjekt……….škůdce………x ………..poškozený
2) porušení právní povinnosti
3) musí vzniknout škoda jako majetková újma
4) musí zde být příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a
vzniklou škodou
5) zavinění
subjektivní předpoklad, který není nezbytný, nýbrž je pravidelným předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu
ad) 2: okolnosti vylučující protiprávnost jsou (svépomoc, krajní nouze, nutná
obrana, svolení poškozeného)
ad) 3: a) škoda skutečná (damnum emergens)
b) ušlý zisk (lucrum cessans)
ad) 5: a) úmysl přímý – škůdce věděl a chtěl způsobit
b) úmysl nepřímý – škůdce věděl, že může způsobit škodu a pro případ že
nastane byl s tímto srozuměn
c) nedbalost vědomá – škůdce věděl, že škodu může způsobit, nechtěl ji
způsobit a spoléhal, že jí nezpůsobí
d) nedbalost nevědomá – škůdce nechtěl škodu způsobit, nevěděl že ji
může způsobit, ačkoliv ke všem okolnostem a osobním
poměrům vědět měl a mohl
Právní termíny:
Zprostit se = liberace
Vyvinění (exkulpace) = zproštění odpovědnosti prokázáním toho, že jsem škodu
nezavinil
Solidární odpovědnost = za škodu odpovídají škůdci společně a nerozdílně (§ 438
odst. 1 OZ)
Deliktní způsobilost FO vzniká obecně dosažením zletilosti.
Deliktní způsobilost PO vzniká se vznikem její právní subjektivity.
Stát je subjektem odpovědnosti za škodu zejména podle zákona č. 82/1998 Sb.
o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
Regrese = právo plátce dluhu (spoludlužníka) vůči tomu za koho plnil (§ 440 OZ)

Moderační právo = z důvodů hodných zvláštního zřetele může soud škodu snížit
(§ 450 OZ)
Novelou OZ č. zák. 47/2004 Sb. Byl přijat § 444 odst. 3, který zakotvil náhradu škody způsobené při usmrcení – jednorázové odškodnění, kdy manželce, manželovi, každému dítěti, rodiči a osobě blízké žijící ve společné domácnosti s usmrcením náleží jednorázová částka ve výši 240.000,-- Kč. Každému sourozenci zesnulého náleží částka 175.000,- Kč. Každému rodiči při ztrátě „nascitura“ (počaté, ale ještě nenarozené dítě) náleží částka 85.000,- Kč.
Další odpovědnosti:
§ 420a – odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností
§ 421 – odpovědnost za škodu vzniklou v rámci existujícího závazku
§ 422 – odpovědnost za škodu způsobenou těmi, kteří nemohou posoudit
následky svého jednání
§ 423 – odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti
dobrým mravům (pokud se někdo uvede do stavu, v němž není
schopen rozpoznat následky svého jednání a ovládnout je, odpovídá
zcela. Solidárně odpovídají i ti, co jí (osobu) do takového stavu
úmyslně přivedli.
§ 427 – 431 – odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních
prostředků
§ 433 – odpovědnost za škodu způsobenou na vnesených nebo odložených
věcech, např. ubytovací služby, garáže, klenoty – peníze – max. limit
náhrady 5.000,- Kč např. platí u klenotů,

Zákon č. 82/1998 odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,
Subjektem je stát, - územní celky v samostatné působnosti.
Předpoklady:
nezákonné rozhodnutí, nesprávný úřední postup,
vznik škody,
příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody,
právo na náhradu škody nemá např. v trestním právu:
kdo si vazbu odsouzení zavinil sám,
kdo byl zproštěn obžaloby proto, že není trestně odpovědný, obdržel milost, nebo se na tohoto vztahovala amnestie, …,
škoda nesprávným úředním postupem se promlčuje v subjektivní lhůtě 3 roky, v objektivní lhůtě 10 let,
Zákon č. 59/1998 o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku – účinnost od 1. 6. 1998
Právní terminologie:
Škoda = je újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně
vyjádřitelná ve formě peněz,
= škodou je i rozuměna nemateriální škoda (poškození pověsti, morální
strádání, ztížení společenského uplatnění aj.)
- viz Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 41
- viz nález Ústavního soudu 16/2004, vyhlášený pod č. 265/2005 Sb.,
- viz zák. č. 160/2006 Sb., kterým byl novelizován zák.č. 82/1998 Sb.

Způsob úhrady škody
- v penězích
uvedení do předešlého stavu
Při úhradě škody se vychází se z ceny v době poškození .
Škoda na zdraví – hradí se bolestné, ztížení společenského uplatnění, ztráta na
výdělku, náklady spojené s léčením a na výživu pozůstalým
v případě úmrtí. V případě úmrtí se hradí náklady s pohřbem aj.
Zvláštní odpovědnosti (např.)
= škoda způsobená těmi, kteří nemohou posoudit následky
svého jednání (nezletilý, dále jednání v duševní poruše)
= nebo jde o škodu způsobenou provozem dopravních prostředků
= nebo o škodu způsobenou provozem zvlášť nebezpečným,

Bezdůvodné obohacení = jde o závazek toho, kdo se bez právního důvodu obohatil
na úkor jiného vydat to, o co byl takto obohacen
příklady bezdůvodného obohacení:
plnění bez právního důvodu,
z neplatného právního úkonu nebo z nepoctivých zdrojů –
např. obchodování s pašovaným zbožím, plnění za jiného, a jiné

Bezdůvodným obohacením není přijetí plnění promlčeného dluhu, přijetí plnění
ze hry nebo sázky – vrácení peněz do hry nebo sázky půjčených. Bezdůvodné
obohacení se vydává tomu na jehož úkor byl získán, není-li tak, vydá se státu.

PŘÍPRAVA NA ŠESTOU A SEDMOU PŘEDNÁŠKU
ŠESTÝ A SEDMÝ SEMINÁŘ
Obecná část občanského zákoníku – pojmy a definice; souvislosti, vztahy ke zvláštní části obč. z; osobnostní práva podle obecné části
Zvláštní část občANSKÉHO ZÁKONA, věci v právním smyslu, věcná práva, třídění - obecně
1. Obecná část občanského zákona
upravuje základní a obecné otázky celého odvětví práva
teorii občansko právního vztahu a charakteristiku
rozbor prvků občansko- právních vztahů
otázky platnosti a neplatností právních úkonů
2. Zvláštní část
- upravuje konkrétní občansko právní vztahy a instituty OP za využití znalostí
obecné části
Dělení:
a) věcná práva – vztahují se k věcem (vlastnická práva, práva držby, věcná,
břemena, právo zástavní, podzástavní, zadržovací (retenční), předkupní práva),
b) závazková (obligační) práva (obecná a zvláštní část)– systém právních norem
upravující práva a povinnosti subjektů při směně hodnot,
c) dědické právo – upravuje přechod práv a povinností zemřelého (zůstavitele) na
dědice,
d) práva k nehmotným statkům – týkají se práv osobních nebo pocházejí z tvůrčí
duševní činnosti,
OP (občanské právo) je právo psané a kodifikované
pramenem je zákon č. 40/1964 Sb. obč. zákoník v novelizovaných zněních,
představuje soukromé právo – na ochranu soukromých zájmů při respektování osobních práv a svobod,
tvoří základ odvětví soukromého práva a celého právního řádu,
ve vztahu k obchodnímu zákonu působí jako lex generalis (obecní předpis),
OP je souhrn právních norem, které upravují:
majetkové vztahy fyzických a právnických osob,
majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem,
vztahy vyplývající z práva na ochranu osob,
osobní práva,
ochrana osobnosti = občansko právní ochrana osobních – osobnostních práv,
zakotveno v § 11-16 OZ, dále v listině základních práv a svobod v článcích 7, 8, 10, 11, 13, 14 a v jiných právních předpisech,
Všeobecné osobnostní právo = právo na ochranu osobnosti
další prameny:
zákon č. 46/2000 Sb. o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon)
tiskový zákon
zákon č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání
zákon č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů
zákoník práce – § 1 odst. 3 – zákaz přímé i nepřímé diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství, víry, atd.
subjekt osobnostního práva
vždy jen fyzická osoba, které je poskytována ochrana jak za života, tak i po smrti
předmět osobnostního práva
(§ 11 – demonstrativní výčet, § 12 – taxativní výčet)
právo na čest a lidskou důstojnost,
právo na jméno,
právo na tělesnou integritu (nasciturus, život, zdraví, mrtvé tělo),
právo na soukromí (lidské tělo, obydlí, oděv, zápisníky),
podobizna = hmotné zobrazení člověka živého i zemřelého – obrazem, foto, karikaturou
Omezení všeobecných osobnostních práv
oprávněné
na základě svolení FO (fyzické osoby),
v případech stanovených zákonem (licence nebo pro potřeby soudu, ochrany života a zdraví),
v případech výkonu práva nebo plnění povinností (nutná obrana, krajní nouze, svépomoc),
Odpovědnost za porušení osobnostních práv
dle § 13 OZ dělíme prostředky občansko právní ochrany na:
obecné
zvláštní
ad a)
soudní ochrana (petitorní),
ochrana předběžným opatřením
ochrana určovací žalobou
ochrana žalobou na náhradu škody
ochrana ze strany správního orgánu dle § 5 Občanského zákona,
obranná svépomoc dle § 6 Občanského zákona,
ad b)
právo domáhat se toho, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů (zdržovací žaloba),
právo domáhat se odstranění následků (odstraňovací žaloba),
právo domáhat se zadostiučinění (žaloba na satisfakci),
právo domáhat se náhrady nemajetkové újmy v penězích (§ 420 OZ)
Zvláštní část občanského zákona., věci v právním smyslu, věcná práva, třídění - obecně
Věcnými právy jsou práva vlastnická, práva k věci cizí a práva předkupní.
Věc: 118, odst. l, předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští – práva a jiné majetkové hodnoty,
JINÉ MAJETKOVÉ HODNOTY - práva jako např. výrobní postup,
receptura, know-how, práva: např. …..pohledávka, dluh, 118, odst. 2, též i byty a nebytové prostory,
zákonodárce opomněl do výčtu uvést mezi věci i NEMAJETKOVÉ
HODNOTY (např. poškození pověsti, morální strádání),
Věcná práva
= jde o absolutní práva, jejímž předmětem je hmotná věc (výjimkou jsou
pohledávky, obchodní podíl) s tím, že povinnosti odpovídající věcným právům
spočívají především v nekonání, nebo opomenutí – strpění,

Třídění věcných práv:
vlastnické právo (§ 123 an. (a následující), držba - § 129 an.),
věcná práva k věci cizí (iura in re aliena),
1. zástavní právo (§ 152 an.),
2. podzástavní právo (§ 173 an.),
3. právo odpovídající věcným břemenům (§ 151n an.),
4. právo zadržovací (retenční - § 175 an.),
c) ze zákona nebo ze smlouvy (§ 140) – předkupní práva.
pozn. uvedený výčet je taxativní.
ad a) vlastnické právo–je základní lidské právo
(Listina zákl. práv a svobod v čl. 11)
§ 124 OZ = všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana,
platné právo rozumí vlastnictvím jen vlastnictví k hmotným předmětům, k bytům a nebytovým prostorám, nikoliv však k majetkovým právům (pohledávkám),
x v tomto případě jde o věřitelství,
- přírodní léčivé zdroje, minerální vody, nejsou součástí ani příslušenství
pozemku a nejsou ani předmětem  vlastnictví. Výtěžek ze zdroje se stane předmětem vlastnictví tím, jakmile jej oprávněná osoba odejme z tohoto
zdroje. Obdobná koncepce vychází ze zákona č. 254/2001 Sb. o vodách,
duševní vlastnictví = práva k výsledkům tvůrčí lidské činnosti, kde subjektem je pouze FO (fyzická osoba),
průmyslové vlastnictví = práva k nehmotným součástem obchodního jmění (ochranná známka, označení původu, aj.)
x z hlediska OP nejde o právo vlastnické, ale o práva tvořící v moderních společnostech významnější součást kategorie práv označována jako práva k nehmotným statkům
Omezení vlast. práva
omezení ze zákona dle:
§ 126 – zaručuje právní ochranu proti každému kdo neoprávněně zasahuje do vlastnického práva,
§ 415 a § 417 – ustanovení o preventivní ochraně,
§ 127 – sousedská práva = vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného a nebo čím by závažně omezoval výkon jeho práv, např. ohrožení sousedovi stavby nebo pozemku úpravami, obtěžováním, hlukem, prachem, kouřem, plyny, parami, pachy, světlem, stíněním, vibracemi, vnikání zvířat, odstraňování v nevhodné roční době apod.,
§ 128 odst. 1 OZ – vlastník je povinen strpět za určitých zákonem přesně vymezených podmínek, použití jeho věci a to:
v nouzi, naléhavém veřejném zájmu,
nelze-li účelu dosáhnout jinak,
na dobu nezbytně nutnou,
v míře nezbytně nutné,
vždy za náhradu,
Držba = faktický stav nesouladný se stavem právním, ale přesto chráněný
právem v zájmu ochrany posledního pokojného stavu,
držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako se svoji vlastní, nebo kdo vykonává právo pro sebe - §129 odst. 1 OZ

Dělení držby:
oprávněná (např. půjčená věc)
neoprávněná (např. nalezená věc)
Vydržení - § 134 an. OZ
3 roky u movité věci,
10 let u nemovité věci,
za předpokladu splnění podmínky oprávněné držby, přičemž hůta předchůdců za splnění podmínky oprávněné držby se započítává,
Detence
detentor je ten, kdo s věcí nakládá jako s věcí cizí, s vědomím toho, že mu
nepatří
Nabytí vlastnického práva
1. originárně
2. druhotně
- koupí
- vydržením, zpracováním, přírůstkem (mláďátka, plody pozemku, úroky),
- vlastnictví věcí ztracených, opuštěných, skrytých (poklad), nabývá dle § 135
stát, nálezce má právní nárok na nálezné ve výši 10 % z ceny nálezu,
- rozhodnutím soudu (zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví),
- nabytí od nevlastníka – nepravého dědice - § 486,
- výjimečně ze zákona (nabytí vlastnického práva k pozemku v osobním
užívání) - § 872 odst. 1-4 OZ,
- při zásilkovém prodeji přechází vlastnictví na kupujícího převzetím věci,
v samoobsluze jejím uhrazením u pokladny, u poštovní zásilky jejím
převzetím na poště,
Pozn.: při nálezu věci je nutno tuto odevzdat vlastníkovi, potažmo příslušnému
státnímu – správnímu orgánu,
Podílové spoluvlastnictví – upravuje § 136 an.OZ = více vlastníků vlastní jednu
věc
Dělení spoluvlastnictví:
ideální (každý vlastní z každého mm2, cm2, dm2, m2, atd. ideální polovinu)
reálné (každý má přesně vyčleněnou část)
O hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci nadpoloviční většinou hlasováním.
o podstatných záležitostech musí rozhodnout nadpoloviční většinou – menšinový spoluvlastník se může v případě podstatné změny obrátit o změnu na příslušný soud,
při vypořádání podílového spoluvlastnictví platí předkupní právo - § 140 OZ – vyzývaný podílový spoluvlastník má 60 dnů ode dne doručení, včetně
složení navrhované částky za odkup, k tomu, aby nabídku přijal, pokud tak
neučiní, může 61-ní den ode dne doručení nabízející svoji podílovou část
prodat komukoliv. To však jen za cenu, kterou uvedl v nabídce
vyzývanému. Pokud není učiněna nabídka spoluvlastníku, nečiní to úkon –
např. kupní smlouvu neplatným právním úkonem, ale pouze relativně
neplatným, tzn., že se ten, komu nebyla učiněna předkupní nabídka musí
před uběhnutím promlčecí lhůty neplatnosti dle § 40a OZ sám dovolat,
SJM = společné jmění manželů, vyjma dědictví, darů, restitucí. Manželé mohou zúžit SJM notářským zápisem (§ 143a odst. 1 OZ uvádí, že muž a žena mohou uzavřít notářským zápisem předmanželskou smlouvu ohledně majetkových vztahů § 143a odst. 3, § 147). Pro vypořádání SJM platí, že po pravomocném rozvodu po uplynutí 3 let majetek náleží tomu, kdo jej užívá, u nemovitostí se SJM mění na podílové spoluvlastnictví – zákonná domněnka dle § 150 odst. 4, dále se vypořádává SJM dohodou manželů a nebo soudním rozhodnutím,
Společenství vlastníků jednotek
dle § 9 vzniká v domě, kde je nejméně 5 jednotek, z níž 3 jsou ve vlastnictví různých vlastníků
jde o právnickou osobu
neoprávněná stavba = stavba bez oprávnění, stavba na cizím pozemku
černá stavba = stavba postavená bez stavebního povolení
ad b) věcná práva k věci cizí (iura in re aliena)
1. Zástavní právo (§ 152 an. – a následující),
2. Podzástavní právo (§ 173 an.),
3. Právo odpovídající věcným břemenům (§ 151n an.),
4. Právo zadržovací (retenční - § 175 an.),
ad 1) = slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh nebude včas splněn
Předmětem zástavního práva může být:
movitá, nemovitá věc, podnik, pohledávka, cenný papír aj., vztahuje se i na
příslušenství,
vzniká písemnou smlouvou, rozhodnutím soudu o schválení dohody, o vypořádání dědictví aj.,
pokud jde o movité věci, které nebyly odevzdány zástavnímu věřiteli, vyžaduje se k platnosti smlouvy forma notářského zápisu,
zástavní právo k nemovitým věcem – nutný vklad do katastru a písemná předepsaná forma,
zástavní právo k pohledávce je vůči dlužníku zastavené pohledávky účinné doručením písemného oznámení zástavního dlužníka,
§ 161 odst. 1 OZ bona fides = ten kdo přijme v dobré víře movitou věc do zástavy od jiné osoby než vlastníka, zástavní