Přednášky - Pikola

je pak povinen převést nabytá
práva na zastoupeného – např. § 736 a násl.
- smlouva o obstarání věci,
c) zákonné – dle § 26-30 OZ, nevyžaduje se způsobilost
k právním úkonům zastoupeného, (neletilý je
zastoupen rodičem)

d) smluvní – dle § 31–33b OZ, se vyžaduje způsobilost
k právním úkonům zastoupeného

Plná moc může být udělena ústně nebo písemně.
Písemná plná moc je obligatorní (předepsaná-povinná)
a) má-li být učiněn úkon písemně
jde-li o více úkonů
I v případě ukončení plné moci pokud toto není zmocněnci známo, mají jeho úkony právní účinky. To neplatí, pokud ten koho se toto týká, věděl nebo musel vědět o odvolání plné moci.
Překročení oprávnění z plné moci, pokud není dodatečně zmocnitelem schváleno zmocnitele nezavazuje.
Dále může zmocněnec zplnomocnit dalšího zmocněnce:
- je-li k tomu výslovně oprávněn
- je-li zmocněncem právnické osoba
Zánik PM:
provedením úkonu, na který byla omezena
je-li odvolána zmocnitelem
je-li vypovězena zmocněncem
zemře-li zmocněnec
i přesto je zmocněnec povinen učinit vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel neutrpěl újmu na svých právech

OBJEKT (věc, činnost, právo, nehmotné statky, aj)
aktivní chování subjektu: - dát…..dare (v latině)
- konat….facere
pasivní chování subjektu: - strpět…..pati
- zdržet se….ommittere

Věc: 118, odst. l OZ = předmětem občanskoprávních
vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští –
práva a jiné majetkové hodnoty,
JINÉ MAJETKOVÉ HODNOTY:
jsou např. výrobní postup, receptura, know-how,
práva (např.: pohledávka, dluh)
118, odst. 2 OZ = předmětem občanskoprávních
vztahů mohou být též i byty a nebytové prostory,
Pojem věci: věcí jsou toliko hmotné předměty za předpokladu, že
jsou ovladatelné a užitečné,
jsou nutné oba předpoklady – jde o kumulativní podmínky
(patří sem i přírodní síly, energie a další)
část lidského těla není věcí ani tehdy, když jsou od lidského těla odděleny – zvláštní předpis,
zvíře: OZ výslovně neřeší, část komentáře považuje zvíře za zvláštní druh věci, která může být předmětem daru, prodeje,
jde však o živou věc, která je upravena v zákoně na ochranu
zvířat, č. 246/1992 Sb., zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. aj.
Nově připravovaný návrh OZ chápe živé tvory nikoliv jako věc, na zvíře je však třeba přiměřeně použít ustanovení o věcech, neodporuje - li to povaze zvířete jako živého tvora.
Některé věci mohou být vyňaty z občanskoprávního styku – res extra commercium - vojenská výzbroj, jedy, omamné drogy
Hmotné věci a ovladatelné přírodní síly, pokud slouží potřebám lidí – nejsou vyňaty zcela, ale jen zčásti, jako např.: elektřina, plyn, uhlí,
Věc hromadná: pár bot, jídelní servis,
Součást věci:
Je vše, co k ní podle povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc jako celek znehodnotila (§120),
není samostatnou věcí
např. motor ve vztahu k automobilu,
okna, dveře, zábradlí ve vztahu k domu
keře, stromy ve vztahu k pozemkům,
dojde-li k použití osiv, sadby, hnojiv, stávají se tyto součástí pozemku,
stavba není součástí pozemku
tenisové kurty součástí pozemku jsou,
Příslušenství:
…§ 121, odst. 2, = jsou ty věci, které náležejí vlastníku věci hlavní
a jsou jím určeny k tomu, aby byly s hlavní věcí
trvale užívány (jako klíč k zámku, rezervo k autu,
hustilka a nářadí ke kolu je příslušenstvím, když
majitel kola je určí k tomuto kolu, když dodáte Vy
sami hustilku vlastní k tomuto půjčenému kolu,
nejde o příslušenství,
příslušenství může být od věci odděleno, (příslušenství obrazu je
rám, zpětné zrcátko u automobilu) aniž by se věc znehodnotila,
právní věci týkající se věci hlavní se zásadně týkají i jejího
příslušenství, např. nemovitost – příslušenstvím je kůlna,
stodola, oplocení, žumpa,
Zákon důsledně v zákoně v § 118 an. OZ neuvádí všechny kategorie věcí, kterým poskytuje ochranu. Zákonodárce opomněl uvést nemajetkové hodnoty, jako jsou zdraví, rovnost, soukromí, kterým ochranu poskytuje.
Třídění věcí:
movité a nemovité
§ 119, odst. 2 OZ zakotvuje rozdělení věcí
x nemovitosti jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným
základem
b) zastupitelné x nezastupitelné – např. umělecké dílo je věcí
nezastupitelnou, zastupitelná
věc je např. počítač,
c) druhově určené x individuálně určené – míra, váha jsou druhově
určené věci, individuálně určená
věc je např. automobil zn…..,
d) reálně dělitelné x nedělitelné
OBSAH:

práva subjektivní v podobě oprávnění a nároků
dělíme je na:
a) absolutní – erga omnes (vlastnické právo,
dědické právo..)
b) relativní – obligace - závazek
např.: věřitel x dlužník
Součástí každého práva je:
NÁROK – vlastnost subjektivního práva – je
charakterizován vynutitelností
NATURÁLNÍ PRÁVA:
1) práva, která pozbyla svého nároku, nelze je vynutit – příklad
§ 455 OZ – práva z her a sázek mezi občany,
práva z půjček do her a sázek mezi občany, promlčena práva aj.
- u těchto práv nejde o bezdůvodné obohacení,
2) povinnosti spočívající v chování (dát, dělat, strpět, zdržet se)
Předpoklady občanskoprávních vztahů
Obecné
- právní normy
Konkrétní
- právní skutečnosti:
závislé na lidské vůli (jednání)
nezávislé na lidské vůli
ad a) jednání: 1. právní: - IPA = individuální právní akt
x IPA konstitutivní,
x IPA deklaratorní,
x vytvoření věci nebo díla,
x soukromoprávní úkony
. jednostranné,
. dvoustranné,
. výslovné,
. konkludentní,
2. protiprávní
ad b) 1. události: - nutné (smrt, narození, čas)
- nahodilé (úraz, živelná pohroma)
2. protiprávní stavy
PŘÍPRAVA NA ČTVRTOU PŘEDNÁŠKU
ČTVRTÝ SEMINÁŘ
SUBJEKTIVNÍ A OBJEKTIVNÍ SKUTEČNOSTI V OBČANSKÉM
PRÁVU
Právní norma – individuální právní akt (zákon)

Právní skutečnost – objektivně reálné skutečnosti, které na základě právní normy působí právní následky, které spočívají ve změně právního vztahu.
Dělí se na: - subjektivní - právní a protiprávní
- objektivní - nezávislé na lidské vůli
DVĚ SKUPINY PRÁVNÍCH SKUTEČNOSTÍ:
1) závislé na lidské vůli: a) právně relevantní úkony
b) vytvoření - vyrobení věci, díla
c) pravotvorné-konstitutivní rozhodnutí soudu, jiných
orgánů
2) nezávislé na lidské vůli: a) právně relevantní události
Právní skutečností jsou i protiprávní stavy
ÚKON: Aktivní chování subjektu - dát - dare
konat - facere
Pasivní chování subjektu: - strpět - pati
zdržet se - ommittere
PRÁVNI ÚKON: - § 34 OZ: projev vůle, směřující ke vzniku, změně zániku práv a povinností (jiným právním následkům), které právní předpisy s takovými projevy spojují, (dále jen PÚ)
Vůle…….. nepřihlíží se k vnitřní pohnutce
Projev…. konáním – komisivně (dát, konat),
nekonáním – omisivně (strpět, zdržet se)

PÚ může být učiněn a) výslovně (v obchodu si řeknu o věc a její zakoupení)
b) konkludentně – jinak než výslovně (škrtnutí obsahu listiny,
MHD bez průvodčího – štípnu lístek, dám telefonní kartu do
automatu, automat na kávu, občerstvení..)
– projev vůle učiněný konáním
c) mlčky - projev vůle učiněný mlčky – nekonáním - omisivní
= mlčení nemůže znamenat projev vůle, NEPLATÍ zásada,
že kdo mlčí ten souhlasí,
POZOR např|:
klauzule: Neodpovíte-li do určité doby na náš návrh, budeme mít za to, že jej
přijímáte……. jsou bez právního významu,
kdežto|:
klauzule: Neodpovíte-li do určité doby na náš návrh, budeme mít za to, že jej odmítáte…… právně relevantní jsou – jde o časové omezení nabídky - § 43b, odst. 1, písm. a) OZ
DRUHY PRÁVNÍCH ÚKONU:
1) jednostranné x dvoustranné- vícestranné
2) adresované x neadresné (veřejná soutěž)
3) mezi živými x pro případ smrti (závěť, vydědění)
4) úplatné x bezplatné (koupě, darování)
5) pojmenované x nepojmenované (kupní smlouva, § 51 OZ - nepojmenované
smlouvy )
6) volní x reálné (smluvní, předání věci)
7) kauzální x abstraktní (konkrétní případ - kupní smlouvy, směnka)
Náležitosti právních úkonů:
l. náležitost osoby: - způsobilost mít práva a povinnosti a způsobilost k právním
úkonům,
- v § 38 OZ je stanovena absolutní neplatnost pro případ, že
úkon byl učiněn osobou nezpůsobilou k právním úkonům,
2. náležitost vůle: - vůle musí být dána, prosta omylu, vážná, svobodná,
- vůle musí být dána…..jinak nejde o právní úkon
musí být vážná …….jinak jde o absolutní neplatnost
musí být prostá omylu …. § 49a OZ
musí být svobodná ….nesmí zde být fyzické násilí, bezprávná vyhrůžka,
tíseň, jinak jde o absolutní neplatnost
3. náležitost projevu:
a) srozumitelnost
b) určitost
c) ale i forma (např. § 143a..manželé mohou notářským zápisem zúžit, rozšířit
rozsah stanoveného SJM-společného jmění manželů)
- § 143a, odst. 3 - předmanželská smlouva – muž a žena, kteří chtějí uzavřít
manželství, mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit
své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně,
4. náležitost poměru vůle a projevu - musí být shoda mezi vůlí a projevem
5. náležitost předmětu - předmět právního úkonu musí být možný a dovolený
PODMÍNKY v občanském právu:
odkládací – suspenzivní – např. až v případě uhrazení finanční částky z půjčky nastává účinnost již platně uzavřené kupní smlouvy na osobní automobil, - odkládá se tedy její účinnost (okamžik, kdy se touto řídím),
rozvazovací - rezolutní – např. účast v občanském sdružení zaniká splněním podmínky – např. vrácením věci sloužící občanskému sdružení,
Následky vadných právních úkonů:
1) nicotnost: non negotium - chybí zde podstatná složka – OZ neupravuje nicotnost
-např. jde o uzavření manželství v 15 letech
2) neplatnost – negotium nullum – vadný právní úkon
absolutní neplatnost = ex offo – z moci úřední, působí přímo ze zákona – ex
lege a dále ex tunc – od samého počátku,
relativní neplatnost = neplatnost nastává až v okamžiku dovolání se této dle §
40a OZ, např. běžné záležitosti ve věci, týkající se
společného nájmu bytu může vyřizovat každý
samostatně, podstatné záležitosti za souhlasu druhého
nájemce, jinak je právní úkon neplatný-§ 701, nebo
prodej podílu na nemovitosti bez nabídnutí zákonného
předkupního práva dle § 140 OZ – 60 dnů, je taktéž
neplatný v případě se dovolání této neplatnosti –
(POZOR-vždy vše v době před promlčením)
Právní následky neplatnosti právního úkonu jsou:
-§ 452 bezdůvodné obohacení, musí být vydáno tomu, na jehož úkor bylo získáno,
(dále jen BO)
Promlčení u BO
- subjektivní lhůta činí dva roky ode dne, kdy se o tomto poškozený
dozví,
- objektivní lhůta činí tři roky ode dne, kdy došlo k BO
- při úmyslném BO se promlčuje právo na vydání za deset let, ode dne,
kdy k němu došlo,
Promlčení u náhrady škody (dále jen NŠ)
- kdo způsobil neplatnost právního úkonu, je povinen nahradit škodu,
- § 106, promlčení – 2 roky subjektivní lhůta, tři roky objektivní lhůta,
deset let při úmyslně způsobené škodě,
Korupční jednání:
- jinak dle § 106, odst. 3, OZ = škoda vzniklá porušením právní
povinností v důsledku poskytnutí, nabídnutí nebo přislíbení úplatku
jiným než poškozeným, nebo v důsledku přímého nebo nepřímého
vyžadování úplatků od poškozeného právo se promlčí za tři roky ode
dne, kdy se poškozený dozví o této škodě, nejdéle však za deset let,
kdy došlo ke korupčnímu jednání
Nepromlčují se např.:
vlastnická práva, právo na zrušení spoluvlastnictví a provedení vypořádání,
práva z vkladů na vkladních knížkách, běžných účtech, pokud poměr trvá
(§ 100 odst. 3 OZ)
Z důvodu neplatnosti právního úkonu je možné od tohoto odstoupit:
- dle §49 OZ má k odstoupení právo ten, kdo uzavřel smlouvu v tísni za nápadně
nevýhodných podmínek,
ODPOROVATELNOST - § 42a OZ - dlužník se snaží úkony zbavit majetku, aby
znemožnil uspokojení svých věřitelů, lze odporovat veškeré úkony dlužníka jimiž úmyslně vyvádí majetek ze svého vlastnictví a tím zkracuje uspokojení pohledávek svých věřitelů. Odpůrčí žaloba se podává proti osobě, v jejíž prospěch byl právní úkon učiněn. Musí zde být úmysl dlužníka zkrátit své věřitele a známost dlužníkova úmysl druhé straně.
Specifickou úpravou odporovatelnosti je
§ 15, § 16 zák. č. 328/91 Sb. o konkurzu a vyrovnání.
Význam času jako právní skutečnosti – události:
Čas je:
určitý okamžik (den, konec dne),
plynutí času (hovoříme o lhůtě),
dovršení určitého času (dovršení zletilosti, dospělosti pohledávky),
Dělení lhůt:
Lhůty dělíme:
lhůty hmotně právní (působí právní následky v oblasti občanského práva hmotného – např. zánik závazku),
lhůty procesní (mají jen význam procesní), např. lhůta ke splnění dluhu stanovená ve výroku rozsudku nepůsobí splatnost pohledávky, má jen procesní následky (možnost exekuce),
lhůty pořádkové (jejich uplynutí nepůsobí zánik oprávnění či povinností), např. lhůta k vyzvednutí opravené věci dle § 656, odst. 1 OZ,
lhůty zákonné (např. k odvolání stanoví zákon lhůtu 15 dní ode den doručení soudního rozhodnutí)
Pravidla počítání času:
lhůta určená počtem dní začíná dnem, který následuje po dni, ve kterém vznikla skutečnost rozhodující pro proběh lhůty,
lhůta stanovená podle týdnů skončí v ten den posledního týdne lhůty, který se svým označením shoduje se dnem, kdy nastala skutečnost zakládající běh lhůty,
lhůty stanovené podle měsíců a let se skončí v ten den posledního měsíce lhůty, který se se svým číselným označením shoduje se dnem, ve kterém nastala skutečnost,
lhůtou půl měsíce se rozumí vždy 15 dnů,
připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, posouvá se její konec na nejblížší příští pracovní den,
u hmotně právních lhůt platí, že projev vůle musí v poslední den adresátovi dojít,
zletilosti se nabývá začátkem dne dovršení 18-tého roku, tj. v 00:00 hodin tohoto dne,
Právní domněnky a fikce:
Právní domněnky dělíme na:
1. Právní domněnky vyvratitelné (např. domněnka otcovství podle § 51, 52 zákona o
rodině),
2. Právní domněnky nevyvratitelné (důkaz opaku není přípustný, např. § 150 odst. 4
OZ, podle kterého nedošlo-li do 3 let zániku společného jmění manželů k jeho
vypořádání dohodou nebo nebyl-li podán návrh na jeho vypořádání soudu,
platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali tak, že každému
přináleží to co jako vlastník užíval) O nemovitostech platí, že jsou
v podílovém spoluvlastnictví.
Fikce = na rozdíl od domněnky, vycházející z lidských zkušeností je fikce
skutečnost, která neexistuje, nicméně se k ní z praktických důvodů přihlíží
jako by existovala.
Přerušení – stavění běhu lhůty:
Přerušení=nastává např. písemným uznání dluhu –ke lhůtě uplynuté se již nepřihlíží,
počne běžet nová lhůta, (v našem případě – 10ti letá)
Stavění = např. podáním žaloby u soudu, nebo není-li zákonného zástupce u osob,
kde musí být, (pro zákonnou překážku lhůta neběží-po jejím odpadnutí
pak dále pokračuje)
PŘÍPRAVA NA PÁTOU PŘEDNÁŠKU
PÁTÝ SEMINÁŘ (DVANÁCTÝ)
SUBJEKTIVNÍ PRÁVA A POVINNOSTI, OCHRANA SUBJEKTIVNÍCH PRÁV
Subjektivní právo
= míra a způsob možného chování jeho subjektu, které právo dovoluje, zaručuje a
chrání
Dělení subjektivních práv
absolutní (působí erga omnes) – proti všem, např. právo vlastnické, věcná práva, autorské právo, dědické právo, aj.
relativní práva – jsou práva, kde právu určitého subjektu odpovídá povinnost určitého subjektu, např. závazkové právní vztahy, kupní smlouva, smlouva o půjčce, aj.
nárok = vlastnost subjektivního práva, která je charakterizována vynutitelností
státní moci
práva ke statkům nehmotným (např. ochrana osobnosti § 11, práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti)
Výkon práva
= uvádění práva v život subjekty práva (dát, konat, strpět, zdržet se)
výkon práva je omezen § 3 odst. 1 OZ tak, že nikdo bez právního důvodu nesmí zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí vykonávat své právo v rozporu s dobrými mravy,
Subjektivní povinnosti (dále jen SP)
= subjektivnímu právu odpovídající míra a způsob nutného chování subjektu, které
mu objektivní právo ukládá (jde o uloženou míru nutnosti)
Druhy SP:
1. Povinnosti uložené zákonem § 415 OZ – předcházení škodám,
2. Právní povinnost uložená v důsledku aktu aplikace práva – např. zřízení
věcného břemene dle § 142 odst. 3 OZ,
3. Nejtypičtější právní povinnosti vznikají z právních úkonů – ze smluv
4. Právní povinnost může vzniknout i z jiných skutečností (např. § 128 odst.
1, Občan. zák., kde je vlastnické právo omezeno v naléhavém veřejném zájmu
na dobu nezbytnou a za náhradu, nelze-li účelu dosáhnout jinak)
Ochrana subjektivních práv
§ 3 odst. 2 OZ stanoví povinnost FO (fy