Přednášky

ut určitým institucím – školám,…) paragraf 20
=DZ II. Z toho se počítá sazba daňového základu z příjmu 24%
DZII. * DS/100= Daň - ta se objevuje jako daňová položka při zúčtování se SR
Daňové přiznání : T: 31.3 ( 30. 6. při ADT)
Daň je splatná k datu podání daň přiznání

Účtování k 1. 1.
- typické otevíráním účetních knih podvojným zápisem
PasivaPÚRAktiva
2a 1.
PS P A PS
Výsledek hospod.

2b Zisk
Navýšení vlastního kapitálu – v P nový zdroj v hospodářské období, které je uzavřeno – zjištění výsledku hospodaření je zpracováno v 1. čtvrtletí nového období
1. převzetí počátečního stavu na jednotlivé účty aktiv pomocí počátečního účtu rozvaž.
2a převzetí P. S. na jednotlivé účty pasiv
2b převzetí zisku na samostatný účet výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení
v samostatné položce
Rozdělení zisku:
- zisk je převzatý při otevírání účtů – probíhá schvalovacím řízením
Zák. rezerv.fondVýsl. hos. v říz.
1.
Ostatní fondy
2.
Zúčtování se členy (dividendy)
srážka – 15 100
výplata – 85 3.
1. přidělen podíl zákonnému rezervnímu fondu stanovený zákonem pro a. s. a s. r. o.
2. přidělen podíl ostatním fondům podle rozhodnutí valné hromady (záleží na stanovách společnosti – např. sociální fondy – příspěvky na závodní stravování)
3. zúčtování nároků na podíly na výsledků hospodaření (v a. s. dividendy) – představuje zúčtovaný závazek (nárok) – účet má pasivní charakter
- výplata dividend je provedena po srážkové dani (15) podle zákona o dani z příjmů (jednou zdaněné příjmy u zdroje se již nezdaňují podruhé u příjemce dividend)
- případný zbytek zisku, který nebyl rozdělen, zůstává jako nerozdělený zisk v samostatné položce vlastního kapitálu (nebo ze zbytku lez vytvořit rezervní fondy)
Zák. rez. f.Výsl. hos v říz.PÚR
100 350 P A
ztráta = chybějící A, které
opustily reprodukč.proces
Ostat.f
100
Zúčt. se členy
100
NVH z min. let
50
Ztráty:
- jak se ztráta dostane do A – chybějící aktiva, vynaložili jsme je ve formě N a nedostali jsme produkci, saldo A, které chybí, může být jako snížení A proti počátečnímu stavu
KÚRZ / Z
A PNV
N > V = ztráta k 31. 12.
ztráta
- účetní výkazy se sestavují tak, že výsledek hospodaření má řádek jen v Pasivech (položka + = + zisk, - ztráta)
PPÚR A
P A PS
Výsl. hos. v říz.
ztráta
- převzetí výsledku hospodaření (ztráty) na samostatný účet výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení

Úhrada ztráty:
VH v říz.Zákon. RF
ztráta1.
Pohledávky za společníky
2.
ZK
3.
1. úhrada ztáry z rezervního fondu – když valná hromada schválí úhradu ztráty z rezervního fondu – negativní signál pro podnikatele
2. k úhradě ztráty dojde tím, že se společníci složí na její úhradu (na vrub pohledávek za společníky) – když není ochota platit, tak musí být ztráta uhrazena na vrub ZK
3. úhrada ztráty snížením hodnoty ZK (snižují se poměrnou částí členské vklady společníků)
=> účet zisků a ztrát po zúčtování daní – poskytuje saldo čistého zisku po zdanění
Obecné zásady pro účtování N a V:
1. Nákladové položky MD a Výnosové položky D = výsledkové účty – nemají P. S. – začíná
se od nuly
2. Účtujeme oddělenými obraty brutto metodou (brutto položky – nesmíme je kompenzovat!)
- to lze pouze ve 3. případech – viz. dříve – pohledávky a závazky – náklady či výnosy a
daňové přeplatky a nedoplatky
3. N a V se zachycují časově rozlišené v souladu s hospodářským obdobím, kterého se týkají
bez ohledu na to, kdy byl uskutečněn výdaj nebo příjem (rozvahové operace)
- časové rozlišení je povinné!!
= acruální princip – časové rozlišení – uvádění N a V do souladu s obdobím, kterého se
týkají
Náklady příštích období:
= výdaje běžného období
- vznikají jako výdaj běžného období, který se týká více období jako N – př. platba nájemného ve výši 100 na 2 roky předem – platby 1. 1. (dvouleté období je v poměru 50 : 50 z celkové částky)
BÚ 2006 N na služby 2006
100 1a 50
N příštích obd. N na služby 07
b 50 50
- přechodné A – není v majetku, ale ještě není v N – dostane s příslušným podílem v r 2007
1a podíl připadající do N na rok 06
1b podíl připadající do N na rok 07
Výdaje příštích období:
- týká se i N běžného období
- Platba nájemného za 2 roky zpětně
Výdaje příštích obd.1.N na služ. 06
50 50
BÚa N na služby 07
50
2b
Účet výdaje příštích obd. má charakter zúčtovacích vztahů
- mezi roky 2006 a 2007 = přechodné pasivum (platba ještě nenastala – z BÚ 2007 proběhne platba ve výši 100, která zatíží podíly r. 2007 a uhrazuje závazek z loňska)
1. podle nájemní smlouvy podíl N na nájemné připadající na r. 2006 (aniž byl uskutečněn výdej – platba) přechodné pasivum vyjadřuje zúčtovací závazek k úhradě v příštím roce
2. platba zahrnuje úhradu nájemného za 2 roky zpětně
a) podíl připadající na rok 2006 (v tomto roce zúčtovací náklad představuje výdaje příštích
obd.
b) podíl z platby nájemného připadající na rok 2007
Výnosy příštích období:
- představují příjmy běžného období, které jsou výnosem i v příštích období
Inkaso nájemného na 2 roky předem
Výnosy za sl.06 BÚ 2006
50 1a 100
V za sl 06 V příštích obd.
b
2 50
V příštích obd. – přechodná pasiva – vyjadřují závazek pro budoucí období zúčtovací
operace do výnosů
1. příjem nájemného na 2 roky předem
a) podíl připadající do výnosů v běžném období
b) podíl k zúčtování do výnosů v příštím období (přechodné pasivum vyjadřující závazek k zúčtování do výnosů)
2. zúčtování příslušného podílu zinkasovaných příjmů připadajícího do výnosu v 2. období
Příjmy příštích období:
- představují vnosy příštích období, které budou přijaty v příštím období
Nájemné inkasované za 2 roky zpětně
Výnosy za sl 06Příjmy příš. obd.
501 50 50
V za sl 07BÚ 07
2.
50 100
1. podle nájemní smlouvy: podíl nájemného připadající do výnosů v běžném období (příjem příštích období má charakter pohledávky, kteá bude uhrazena v příštích obdobích)
2. příjem nájemného za 2 roky zpětně
a) podíl zahrnutý do výnosů v roce 06
b) podíl zahrnutý do výnosů v roce 07
Pokračování v obecných zásadách pro účtování N a V:
4. zásada věcné souvislosti nákladů a výnosů
- platí, že zúčtování N vyvolávají v příslušné sféře činnosti odpovídající výnosy např. prodej CP v exter. fin. N
- zásada příčinné souvislosti nákladů a výnosů
- neplatí absolutně – např. N na pojistné nemají ve výnosech položku pojistné plnění, ktrá stojí proti zúčtovacím položkám manka a škod
- ve fin.N je nerovnost – neplatí absolutně
5. zásada opatrnosti při vyčíslování výsledku hospodaření (zisk)
- říká, že se účetní jednotka nemá vůči svému okolí jevit bohatší než je ve skutečnosti (výnosy nesmí nadhodnocovat a N nesmí podhodnocovat , aby vyčíslený zisk nebyl nafouknutý)
- podle výsledných operací to platí i pro položky aktiv a pasiv
- pří této zásadě se uplatňuje princip neparity (nerovnost) v přístupu k účtování o N a V
- N se zachycují už v okamžiku, kdy je nepochybné, že vzniknou třeba i v budoucnu
- o V se účtuje až tehdy, když jsou skutečně dosaženy
- má přednost před acruálním principem

Zásada opatrnosti
při vyčíslování výsledku hospodaření (zisku)
účetní jednotka se nemá vůči svému okolí jevit bohatší než je ve skutečnosti (nesmí nadhodnocovat výnosy a aktiva + podhodnocovat náklady a pasiva)
při této zásadě se uplatňuje princip neparity v přístupu účtování o nákladech a výnosech:
náklady se zachycují už v okamžiku, kdy je nepochybné, že vzniknou třeba i v budoucnu
o výnosech se účtuje až tehdy, když jsou skutečně dosaženy
Rezervy
nástroj uplatňování zásady opatrnosti
lze je tvořit na výdaje, které lze očekávat v budoucnu a o nichž lze předpokládat, že nepochybně vzniknou
dočasný zdroj financování – cizí kapitál
podléhají inventarizaci: zkoumá se opodstatněnost vytvořené rezervy a přiměřenost výše
Druhy rezerv:
na rekultivace pozemků
na pěstební činnost v lesích
na odbahnění rybníků
Rezervy Tvorba a zúčtování rezerv
30 1. 30
25 3. 25
5 4. 5
Dodavatelé Náklady
25 2. 25
1. tvorba rezerv na očekávané výdaje v budoucnu (každoročně částkou 10 v průběhu 3 let)
2. faktura dodavatele za provedené práce, na které byla v minulosti tvořena rezerva
3. čerpání rezervy ve výši skutečně vynaložených nákladů
4. rozpuštění (zrušení) nevyčerpané rezervy, která původně převyšovala skutečně vynaložené náklady
neproúčtování operace č. 4 představuje zkreslení daňového základu (daňový únik)
Třídění účtů
umožní charakterizovat stejnorodé skupiny účtů z hlediska jejich postavení v účetních systému a z hlediska jejich využití
Hlediska třídění účtů:
dle podrobnosti zápisů
dle účetně-technických hledisek
dle vztahu v rozvaze
dle ekonomické podstaty sledovaných jevů
Dle podrobnosti zápisů
vztah syntetických a analytických účtů
Schéma syntetických a analytických účtů
( MDSÚ = ( MDAÚ
platí:
počáteční zůstatky, obraty a konečné zůstatky syntetických účtů musí být beze zbytku rozepsány do všech stupňů podrobnosti na příslušné analytické účty
suma počáteční zůstatků obratů a konečných zůstatků všech analytických účtů musí být rovna příslušným počátečním zůstatkům obratům a konečným zůstatkům všech syntetických účtů
Syntetické účty
souhrnné účty
závazné (obligatorní) s poměrnou volností
Analytické účty
podrobné účty
volitelné (fakultativní)
nejčastější analytické účty:
účty dlouhodobého majetku
účty zásob (skladové účetnictví)
účty zúčtovacích vztahů (saldokonto)
účty nákladů a výnosů (střediskové účetnictví, kalkulační účetnictví)
Hlediska třídění analytických účtů
podle místa uložení majetku
podle odpovědných osob
podle druhů
podle daňových hledisek
Kontrolní soupiska analytických účtů
 
Účet
Počáteční zůstatky
Obraty
Součty
Konečné zůstatky
MD
D
MD
D
MD
D
MD
D
112/11
Superfosfát
15
 
 
 
 
 
 
 
112/12
Draselná sůl
15
 
 
 
 
 
 
 
112/1
Hnojiva
30
 
 
 
 
 
 
 
112/2
Osiva
25
 
 
 
 
 
 
 
112
Materiál
55
 
 
 
 
 
 
 
Dle účetně-technických hledisek
účty běžné (A, P, N, V)
účty opravné:
účty oprávek
účty opravných položek
účty oceňovacích odchylek
Účty oprávek
zachycují trvalé snížení hodnoty majetku
jsou odrazem kumulativní odpisů zejména dlouhodobého majetku
Opravné položky
zachycují dočasné snížení ceny majetku
pominou-li okolnosti jsou opravné položky zrušeny
podléhají inventarizaci a přezkoumává se jejich opodstatněnost a přiměřenost výše
je korekce pořizovací ceny majetku v rozvaze
nelze tvořit na zvýšení ceny majetku
Majetek Běžný účet
100 30 2. 30
Opravné položky Tvorba a zúčtování OP
20 1. 20
6 3. 6
1. vytvoření opravné položky k majetku v případě dočasného snížení jeho ceny (např. u pohledávek po lhůtě splatnosti více jak 6 měsíců)
2. částečná úhrada pohledávky přijatá od odběratele na bankovní účet
3. snížení opravné položky o poměrnou část odpovídající přijaté platbě
Oceňovací odchylky
= fakturovaná částka – skladová částka
Dodavatelé Materiál Spotřeba materiálu
6 faktura 5 spotřeba ve sk. ceně
Oceňovací odchylky
1
koncem období:
podíl oceňovací odchylky připadající na spotřebované množství materiálu

I. Dlouhodobý majetek
Dlouhodobý finanční majetek
1) majetkové CP (akcie) v době držení delší než 1 rok
nároky: právo hlasovací na valné hromadě
právo pobírat dividendy
právo podílet se na likvidačním zůstatku
2) dluhové (dlužné ) CP - obligace
účetní jednotka je emituje s cílem získat finanční prostředky
zajišťují : nárok na navrácení hodnoty CP, jehož splatnost je větší než 1 rok
nárok na výplatu výnosových úroků
3) termínované vklady na účtech v bankách na dobu větší než 1 rok
účetní jednotka se zříká manipulovat s nimi po stanovenou dobu
úročí
x
opakem jsou vklady BU = vklady „na viděnou“ – můžeme si kdykoli vzít
- nejsou úročeny
4) půjčky podnikům ve skupině
5) pronájem podniků nebo jeho částí
= soubor mov. i nemov. věcí , který se pronajímají jako celek
II. Oběžný majetek
= hospodářské prostředky, které se účastní procesu krátkodobě a spotřebovávají se
1) zásoby:
materiál = nakupované zásoby ke spotřebě
nedokončená výroba = zásoby vlastní ve stádiu rozpracování
výrobky = k vlastní produkci, ke spotřebě či k prodeji
zvířata, která jsou oběž. maj. = mladá chovná
ve výkrmu
kožešinová zv.Pracovní
užitková a plemenná hejna drůběžepředměty
základní stáda = pracovní prostředky
zboží = nakupované zásoby, za účelem prodeje bez jakékoliv úpravy
2) pohledávky:
nehmotné povahy
= nárok, práv. vztah vůči vnějšímu okolí, který je podložen právnickými doklady (hospodářská smlouva, obecně platný předpis)
3) krátkodobý finanční majetek
a) majetkové CP, akcie v držení kratší než 1 rok
nezajímá nás hlasování na valné hromadě, ale zajímá nás spekulativní zisk z prodeje
b) dluhové CP, doba kratší než 1 rok
emitent je vydává proto, aby dočasně získal pen. prostř.
4) Peněžní prostředky
mají specifickou užitnou hodnotu
na bankovních účtech
v hotovosti
III. přechodná aktiva
= zúčtovací vztah mezi 2 a více hospod. obdobími, které má charakterist. pohledávky
1) Náklady příštích období
= uskutečněný výdaj v běžném období, který bude zahrnut jako náklad v příštím hospod. období
něco mezi výdajem a nákladem
pohledávka mezi běžným obd. , kdy se to stalo a příšt. obd., kdy náklad bude zaúčtován
2) Příjmy příštích období
= zúčtované výnosy v běžném (resp. příšt. obd.) na které bude inkasován příjem v příštích období
narůstající pohledávka vůči budoucnosti
PASIVA
= zdroje financování hosp. prostř.
I. Vlastní kapitál
= trvalé zdroje financování, na které podnik nikomu nedluží
a) základní kapitál
= peněž. i nepen. vklady společníků do společnosti
b) podnikové fondy
kapitálové fondy = zdroje nabyté vně podniku ( dary, které nejsou vkladem do základního kapitálu)
fondy tvořené ze zisku = účelově určená hodnota z vytvoř. zisku, kterou společnost zajišťuje
- např. rezervní fond – slouží k úhradě ztráty
- a. s. + s.r.o. = povinně
nedělitelný fond – družstva a to bez ohledu na jejich typ povinně
- charakter: zajišťovací fond k úhradě závazků při zániku družstva, nesmí být použit v době trvání družstva
statutární fondy – tz. „dividendový fond“ ,který zaj. realizaci dividendové politiky
c) výsledek hospodaření
= zdroj financování vytvoř. podnikem v běžném období (zvyš. nebo navyš. hodnoty vlastního kapitálu)
ztráta: = úbytek vlastních zdrojů financování v běžném období
II. Cizí zdroje financování
závazky
= právní vztah vůči vněj. okolí, který má charakter. právně podložené povinnosti
právní podklad – hospodářská smlouva, obecně platný předpis zákonů na základě kterého vzniká povinnost (daň. zákony)
úvěry vůči bankám
= cizí zdroje fin., který slouží k překlenutí nedostatku vlastních pen. prostř.
spojeno s úrokem
rezervy na budoucí výdaje
= účetní jednotka nepochybně předpokládá, že nastanou
např. rezerva na rekultivace pozemků po ukončení povrchové těžby surovin
III. Přechodná pasiva
a) výnosy příštích období
vyplývají ze skutečně inkasovaných příjmů v běžném období, které mají být zúčtovány do výnosů příšt. obd.
b) výdaje příštích období
předst. zúčtované náklady v jednotlivých období, které budou uhrazeny v příštím období
(úhrada nájemného za 2 roky zpětně)
Aktiva představují přehled o podnikat. použitelnosti majetku
Pasiva představují přehled o zdrojích nabytí (financování) hospod. prostř.
oba přehledy (Aktiva, Pasiva) zachycují tutéž věc z různých pohledů
při použití stejného ocenění majetk. složek a zdrojů financování se musí úhrn Aktiv a Pasiv ROVNAT
Vliv hospodářských operací na rozvahové položky
Příklad
DHM ...............800
BU ................ 200
VK ..................1000
sestav počáteční rozvahu
Aktiva Rozvaha 1 Pasiva
DHM 800VK100
BU200
10001000
V běžném období nastala hospod. operace (1) a obsahem bylo:
Nákup materiálu, Fa dodavatele činí 400 (Fa nebyla uhrazena)
Sestav rozvahu
Aktiva Změny Rozvaha 1 Změny Pasiva
DHM 800 VK 1000
Materiál (0 + 400)400 Závazky (0+ 400)400
BU200
14001400
(2) Částečná úhrada fa dodav. z BU ve výši 150,-
Aktiva Změny Rozvaha 1 Změny Pasiva
DHM 800 VK 1000
Materiál 400 Závazky (400-150)250
BU(200-150)50
12501250
(3) úhrada zbývající části fa z bankovního úvěru ve výši 250,-
Aktiva Změny Rozvaha 1 Změny Pasiva
DHM 800 VK 1000
Materiál 400 Závazky (250-250)0
BU50 úvěr(0+250) 250
12501250
(4) výběr pen. prostř. z BU do pokladny 20,-
Aktiva Změny Rozvaha 1 Změny Pasiva
DHM 800 VK 1000
Materiál 400 Závazky 0
BU(50-20)30 úvěr 250
Pokladna (0+20)20
12501250
Závěr:
operace 1 – 4 neovlivňují velikost vlastního kapitálu, jde o tzv. nepůsobivé operace
operace 1- 4 ovlivňují sumu AKTIV a sumu PASIV , avšak nenarušují jejich rovnost
(1)
++
(2)
--
(3)
+, -
(4)
+
-
Účet „X“
Má dátiDal
na vrubve prospěchdebet (DB)Credit (CR)
úč. zatěžujemeúč. uznáváme
účet = záznamový prostředek pro zachycení stavu a změny stavu jedné rozvah. položky (aktivní, pasivní) nebo její části
2.přednáška Teorie účetnictví 9.10.2006

Vztah účtů k rozvaze
◄ R poč ►
A1
P1
A2
P2
R. poč = rozvaha počáteční
MD ◄ A1 P1 ► Dal
P. S.
+
-
P. S.
-
+
P. S. = počáteční stav
R. kon.
A1´
P1´
A2´
P2´
Konečné stavy aktiv K.S.A = (P.S. + obrat MD) – obrat D
Konečné stavy pasiv K. S. P = (P. S. + obrat D) – obrat MD
R kon. = rozvaha konečná
Zachycování hospodářských operací na soustavě rozvahových účtů
počáteční rozvaha vykazuje dlouhodobý majetek ve výši 800, stav na BÚ 200, vlastní kapitál 1000, suma aktiv se rovná sumě pasiv:
R poč
DHM 800
VK 1000
Bú 200
Σ A 1000
Σ P 1000
otevření účtů:
AktivaPasiva
+DHM--VK+
PS 800
PS 1 000
+BÚ-
PS 200

klíčová slova
Faktura dodavatele za nakoupený materiál ve výši 400 (dodavatelé = pasiva, materiál = aktiv