Přednášky

rální počítače – sálové, agrodat, podnikové poč. systémy
účast uživatele ve fázi určování požadavků a zavádění systému
zkoušíme postupně
2. Prototypový životní cyklus
prototyp – dočasná verze systému, která vykazuje základní rysy systému, který bude implementován
Vývoj prototypu
specifikace – vybereme si modul, který není pro firmu důležitý a na něm IS vyzkoušíme
zavádění – pokud vyhovuje, tak využijeme poznatky; pokud nevyhovuje, pak modul zahodíme
Vývoj systému
specifikace
zavádění
Řádné vedení projektu – využívání prototypingu (dochází k překrývání fází projektu, posouzení požadavků)
Předřazení datové analýzy (je popsání datových struktur v projektu)
zkoušíme vše najednou
3. Iterativní životní cyklus
Rozložení cyklu na přírůstky (= jednotlivé části modulu, které zkoušíme – dáváme do něj data a zkoušíme jednotlivé fce)
- model celého podniku
Části:
funkční prototyp – požadavky na data a funkce, zapojení zadavatele do přípravy systému
prototyp designu – vymezení objektů a převod do programovacího jazyka, přizpůsobení určité architektuře
implementace – schválení uživatelem
vyhodnocení vlivu na podnik
školení obsluhy
provoz
zkoušíme všechny funkce
Zavádění a údržba IS
Strategie zavádění
souběžná strategie
běží oba IS najednou min. po dobu 1 cyklu (dekády)
u výrobních – 1 výrobní cyklus (závisí na době výroby)
výhody: nedostatky nezpůsobí havárii, pokud padne 1 IS, můžeme používat ten druhý
nevýhody: vyšší N
strategie pilotní
možné zavést prototyp
výhody: odzkoušení na 1 modulu, nižší N (neběží 2 najednou, nepořizujeme 2x data
nevýhody: špatně vybraný modul
strategie postupná
zavádíme 1 modul za druhým
výhody: snadné odstranění chyb (řešíme vždy pouze 1 modul)
nevýhody: dlouhá doba zavádění
strategie nárazová
skončíme s 1 systémem a zavedeme další
výhody: minimalizace N – vždy běží pouze 1 systém (modul)
nevýhody: otázka kvality systému (více nevýhod než výhod)
Referenční instalace
běží u firmy, kde tento IS je již zavedený a potenciální uživatelé se chodí do této firmy dívat jak systém funguje
musíme vyžadovat ukázku všech pro nás důležitých fcí (jestli se systém má) Př. neuměl DPH (firma nebyla plátcem)
Alternativy řešení vývoje
1) Vlastní vývoj
útvar informatiky ve firmě – firma si vše sama provádí, programuje a implementuje
negativa
pozitiva
2) Vývoj
systém je vytvářen a programován pouze pro firmu, ale je vytvářen jinou firmou (na zakázku)
3) Nákup aplikací
firma nakupuje jednotlivé moduly (sklad, účet.)
od jedné nebo od různých firem
4) Nákup od generálního dodavatele
GD = systémový integrátor
my si ho necháme zavádět z vytvořených modulů
integrace a propojení modulů, zajištění vazeb mezi moduly do budoucna
PROBLÉMY PŘI ZAVÁDĚNÍ IS
Komponenty IS
technické prostředky
programové prostředky
organizační prostředky
reálný svět
Členění částí IS dle organizační struktury
systémy pro podporu vrcholového řízení
systémy pro podporu rozhodování
transakční systémy
Strategická mřížka
strategický vliv investic do IS/IT
PODPŮRNÝ – podpůrná role IS (výroba stavebního materiálu)
ZVRATNÝ – významný zvrat v IS/IT (supermarket)
PROVOZNÍ – pro provozní aktivitu (automatizovaná hutní výroba)
STRATEGICKÝ – podniková fce je bez IS nemyslitelná (Eurocard)
strategický význam stávajících systémů
Podmínky zavádění a inovací IS
organizace, která nebude účinně používat IT, pravděpodobně nebude v budoucnosti úspěšná
Specifikace podmínek
splývání dosud oddělených odvětví
I-net, EDI
změna formy prodeje výrobků a služeb (TV, on-line...BZC)
bezhotovostní platby
nové obchodní dohody
změna typu práce
tlak na sjednocení legislativy
Změny vyvolané globalizací
roste význam informací v hospodářské sféře
růst konkurenceschopnosti partnerů (i vlastní)
jednotný koncept řízení globálních firem
tlak na flexibilitu informačních zdrojů
Změny vyvolané měnícím se hospodářským, kulturním a sociálním prostředím
stále existující nesoulad mezi ES a podnikatelskými procesy
tlak na flexibilitu IS/IT firem a institucí, které se musí přizpůsobovat změnám
mobilní služby
podpora strategického řízení
zvýšení reakce na externí události
Kritické faktory úspěšnosti při zavádění IS
kompetentní lidé
projektové řízení
úplné zapojení uživatelů
zajištění kvality vůle uspět, odpovědnost a angažovanost vedení
školení a vzdělávání uživatelů
dostatečný objem investic
správná organizační struktura
Faktory neúspěchu při zavádění IS
nedostatečné zapojení uživatelů
špatná komunikace
nedostatečná podpora vrcholového vedení
malá pozornost věnovaná způsobu chování (jednání), nevhodný návrh systému
špatné testování a implementace
příliš ambiciózní projekt
užití IT k řešení nesprávného problému (samotný IS nezvýší prodej...)
Organizační příprava zavádění IS
IM – ustanovení fce informačního manažera
O1 – specifikace povinností IM na operativní úrovni řízení
O2 – specifikace povinností IM na taktické úrovni řízení
O3 – specifikace povinností IM na strategické úrovni řízení
Etapy
informační manažer
příprava informační strategie firmy (jednotlivé specifikace)
hodnocení přínosů (odhad nákladů a tvorba matice přínosů, příprava řízení přínosů)
výběr alternativ výstavby – využití rozhodovacího stromu, využití systémové integrace
Výběr systému
koho oslovit (internet, odborné časopisy, firemní materiály, osobní jednání)
reference – doma x svět, klíčoví uživatelé, kompromisy
nabídky – neprozradit skutečnou cenu produktu, počet licencí, servis, služby, dodávky HW, rozsah implementace
Výběr produktu a dodavatele
reference
garance pod sankcí
hodnotící systém
smlouva o smlouvě budoucí – cena (fixní, rámcová), servis, funkčnost
Největší efekty
komfort HW, SW
úspora personálu
standardizace, informační podpora
EKONOMIKA IS
Otázky manažerů při zavádění IS
kolik celkově vydáme na IS/IT (záleží na velikosti podniku, na architektuře, na struktuře IS)
jak efektivní jsou naše výdaje (jestli máme všechna dostupná data na správném místě a ve správný čas a ostatní důležité náležitosti)
jak velký nárůst výdajů bychom měli předpokládat (7-10 let – udržujeme systém), určitá doba údržby, nejsou pouze vstupní výdaje, ale i během provozu (tzv. paušální částka), smluva s partnerem
máme uspokojivou návratnost investic
může být IS/ICT použita jako konkurenční zbraň
Náklady na IS/IT
Rozlišení z časového hlediska
jednorázové – investiční, neinvestiční
běžné (provozní) – spojené s provozem (nová tiskárna, tonery...)
analytická evidence – účty si vedeme odděleně v určeném účetním sešitě – rozpoznáme výdaje na IS
Jednorázové
spojené s řešením projektu
nákup a instalace technických prostředků
testování SW a proškolování (při zavádění IS) + manuál
Skryté náklady
neprojeví se v analytice, neprojeví se v nákladech na IS/IT
osobní počítače a jejich SW (např. právnický SW – pořizuje si ho útvar)
školení a služby
vstupy dat a obsluhy terminálů
Přímé ekonomické efekty (můžeme je číselně vyjádřit)
úspora pracovních sil (s kým počítáme ve firmě, s kým ne – koho propustíme, kdo co bude dělat – obsah práce)
úspora materiálových a režijních nákladů (může dojít k úspoře skladových zásob)
zkrácení průběžných dodacích dob (o 6-10 dnů)
zvýšení výroby
zvýšení objemu zisku
Nepřímé ekonomické efekty (nelze je číselně vyjádřit)
zvýšení podpory podnikových cílů
zvýšení konkurenceschopnosti
zvýšení informovanosti (více dat – větší znalost)
Hodnocení projektu
návratnost investic (proto náklady na IS/IT odděleně)
ostatní rizika a přínosy (nárazová strategie, bude systém fungovat nebo ne), ekonomické přínosy (přímé, nepřímé)
hodnota aplikace z hlediska použití IT
Návratnost investic
trvalé úspory – integrovanost informací (ne pouze integrovanost, ale že máme i určité fce, které nám umožňují se systémem pracovat)
jednorázové úspory
jednorázové snížení skladovaných zásob
procentní snížení rozpracované výroby
zpřesnění podkladů pro kalkulace a tvorba výrobních plánů
Ostatní přínosy a rizika
podpora konkurenceschopnosti
podpora řízení podniku
naléhavost řešení podnikových problémů
organizační riziko (musíme řídit vztah poskytovatel – zadavatel)
Náklady na IS/ICT
Druhová struktura
HW
SW
pracovníci
služby
režie
Normy kvality IS/IT
Normy ISO 9xxx (9001)
model zajišťování kvality při projekci/vývoji, výrobě, instalaci a servisu
Ocenění Czech Made
charakteristika firmy dodávající IS, vlastní aplikace IS, image dodávající firmy, vnější integrita produktu, technické a funkční charakteristiky produktu, uživatelský komfort, způsob dodání, instalace IS
Lidský aspekt efektivnosti IS
hledisko:
ekonomické
pohodlí při práci, spokojení z práce
sociální
osobní jistoty práce
možnosti ovlivňování změny
Ukazatele (pro ekonomickou efektivnost)
podíl výdajů IS/IT z celkových příjmů podniku (důležitá analytika)
podíl výdajů IS/IT z celkových výdajů podniku
podíl mezd pracovníků IT z celkových mezd na řídící a administrativní pracovníky
Co dnes žádá zákazník?
návratnost investic
rychlé výsledky (u velkých SW – až rok)
minimalizace risku
partnerské vztahy s dodavatelem
Systémy pro podporu řízení
ERP systémy (Enterprise Resource Planning)
představují základní stavební kameny při budování komplexního podnikového IS
aplikace umožňující řízení a koordinaci všech disponibilních zdrojů
pokrývají všechny oblasti řízení – prodej, sklad, RV, ŽV, operativní řízení...
Funkce:
výrazně ovlivňují řízení podniku (data online)
s. determinovýny vývojem ekonomiky (podniku i globálně)
nejedná se pouze o spol. databázi
s. jsou nástrojem pro zvyšování celkové efektivity podniku
umožňují se otevírat okolí – SCM, CRM, BI – umožňují zákazníkům přístup do systému
CRM (Customer Relationship Management)
jeden ze základních konkurenčních zdrojů
funkční pokrytí kompletních procesů v oblasti péče o zákazníky
vytvoření a zlepšování vztahu se zákazníky
zpřístupnění
důležitá komponenta BI (Business Inteligence)
Důležité stránky
kvalita služeb
motivování a odměňování lidí (pracovníků, zákazníků)
získávání a udržení lidí
proniknutí do podstaty informace o zákazníkovi
budování kvalifikovaného prodeje
Přínosy
optimalizace procesů souvisejících se zákazníky
dodatečné příležitosti růstu
kvalitativní přínosy spojené se zavedením
Využití IS
znalost klíčovým zdrojem pro získání konkurenční výhody
intelektuální kapitál
lidský – znalosti, motivace, kompetence (v medicíně)
interní – datový a znalostní obsah, komunikační model, firemní kultura
externí – zákaznická a dodavatelská síť
Informační systémy 2003/04Edita Šilerová