Přednášky

a poptávku po statcích se projeví jako posuny těchto křivek na grafu
určení rovnovážných hodnot v modelu čištění trhu
RYs (R)
R*
y2/x-1 Cd
y1,c1
x/2 y1*=c1* x (x+a)/2
ekonomická analýza modelu
množství produktu domácnosti y závisí na množství práce l přes produkční funkci y = f (l) (mikroúroveň)
Y = f (L) (makroúroveň)
za prvé, vyšší úroková míra stimuluje vyšší přání vyrábět a prodávat více dnes, snižuje však přání kupovat statky. Tyto síly jsou příčinou rostoucího sklonu nabídkové křivky a klesajícího sklonu poptávkové křivky.
vliv cenové úrovně
Keynes – trh statků – množství a cena v modelu
Neoklasicisté – trh statků – množství a úroková míra
Zdá se možná podivné, že cenová úroveň P se neobjevuje v podmínce čištění trhu statků. Intuitivně bychom čekali, že vyšší cena statků odradí poptávku a povzbudí nabídku. Uvažujeme tedy, co se stane, když cena P roste. Produkční funkce f (l) se nezmění. Tedy při daném množství práce l, resp. L je nominální P f(l), resp. P F(l), a bude se zvyšovat při růstu P. Ale reálný důchod (podíl nominálního důchodu a cenové úrovně P) se nemění. Protože reálný důchod z produkce je stejná, je rozumné předpokládat, že spotřební poptávka a nabídka práce se nemění.
Jednorázové snížení cenové úrovně P neovlivní relativní náklady spotřeby nebo volného času v různých obdobích. Změna cenové úrovně P tedy nemá mezičasové substituční efekty. Při dané výši nominálních cenných papírů bo by zvýšení P snížilo reálnou hodnotu cenných papírů bo/P. Tento efekt je nevýhodný pro domácnosti s držbou kladných cenných papírů a naopak výhodný pro domácnosti, které půjčky poskytly. Agregátní efekt je nulový, protože souhrnná držba cenných papírů Bo = 0 a protože zanedbáváme přerozdělovací efekty.
Konečně, zvýšení cenové úrovně P snižuje reálnou hodnotu peněžních zůstatků Mo/P. Reálné bohatství klesá a domácnosti by reagovaly snížením spotřební poptávky a zvýšením nabídky práce. V kapitole 3 jsme tento jev nazvali efektem reálného zůstatku. Víme však, že v situaci všeobecného čištění trhu budou domácnosti motivovány k udržení existující zásoby peněz, tedy M1d/P bude stejné jako Mod/P. V této situaci, nebude žádný čistý efekt na spotřební poptávku a na nabídku práce. To jsou důvody, proč můžeme ignorovat efekt reálného zůstatku, když uvažujeme situaci všeobecného čištění trhů. Proto se cenová úroveň P neobjevuje v rovnici podmínky čištění trhu statků.
změna cenové hladiny P neovlivňuje reálné veličiny
změna cenové hladiny P, ale změna produkční funkce = 0 – mění se nominální důchod = změna potencionálního produktu – reálný se nemění
Čištění trhu peněz
zásoba peněz je dána exogenně
poptávka po penězích
Md = P F (R, Y, . . .)nominální vyjádření
- +
uvedená funkce může být například známá funkce Md = P (k Y – h R), pro kladné koeficienty k a h – dále však budeme používat tzv. Baumol-Tobinovu funkci
nabídka peněz
Keynes ne Md / Md je funkcí ceny
roste-li cena P – rostou vícenásobně reálné i nominální peněžní zůstatky
nabídka peněz M je dána exogenně centrální autoritou
PMMd
P*Čištění trhu peněz
M = MdM,Md
Všeobecné čištění trhů
= shrnutí
Aplikace modelu čištění trhů
nabídkové šoky
= náhlé změny ve výrobních podmínkách
zahrnují vážná selhání, stávky, přírodní katastrofy, epidemie a politické zvraty
termín nabídkový šok vždy znamená negativní dopad na nabídku statků
ale může znamenat také pozitivní vývoj, např. technologické inovace nebo výrazné snížení cen ropy
dočasný posun produkční funkce
dočasný paralelní posun produkční funkce
YF (L)
Y1F (L)´Paralelní posun produkční funkce dolů
Y1´
L
L1=L1´
MPL se nemění
dochází ke snížení produktu Y a množství práce zůstává konstantní, když je to chvilkové
dopady na úrokovou míru a produkt
jedním z dopadů nabídkového šoku je to, že produkt klesá , dochází ke snižování bohatství
efekt bohatství je však slabý
snížení produktu Y = snížení bohatství – dočasně - efekt bohatství je malý, proto Cd klesá jen málo a nabídka klesá v důsledku toho hodně
R
(Ys)´Ys
(R*)´Efekt nabídkového šoku na trh statků
R*
(Cd)´ Cd Cd, Ys
Y1s´ (Y*)´ Y*
posun nabídkové křivky je větší než posun poptávkové křivky
nastává tedy přebytečná poptávka po statcích Cd´, která je větší než nabídka Y1s´při původní úrokové míře R*
R se musí přizpůsobit – zvýšit
Přebytek poptávky na trhu statků znamená, že při aktuální úrokové míře by každý rád snížil úspory nebo si půjčil více, protože zhoršení produkční funkce je dočasné. Místo snížení spotřeby by jedinci rádi doplnili dočasně snížený důchod snížením výše úspor, nebo zvýšením běžných půjček. Lidé plánují splatit své dluhy, popř. navýšit aktiva později až bude příjem vyšší. Víme však, že každý takto jednat nemůže, neboť agregátní úspory musí být nula. Úroková míra se musí přizpůsobit tak, aby žádoucí agregátní úspory odpovídaly ekonomickým možnostem: nulové celkové úspory. Úroková míra se tedy musí měnit tak dlouho, doku se trh statků nevyčistí.
Snížení bohatství posouvá křivku poptávky doleva a zvýšení úrokové míry snižuje poptávané množství po křivce Cd´. Z toho vyplývá, že agregátní poptávka, tedy i produkt, který se rovná poptávanému množství, musí klesnout.
Z hlediska nabídky statků Ys dochází k posunu křivky doleva. Poté vzestup úrokové míry zvýší nabízené množství po křivce Ys´. Toto zvýšení nabízeného množství nahradí původní pokles pouze zčásti, protože nabídka a poptávka jsou si nyní rovny při nové úrokové míře R*´; ukázali jsme, že poptávané množství je nižší.
dopady na práci
pokles bohatství zvyšuje množství vynaložené práce a snižuje volný čas
růst úrokové míry tyto efekty zesiluje
v důsledku toho se tedy agregátní množství práce zvyšuje a agregátní množství volného času snižuje
nabídkový šok vede ke snížení produktu a spotřeby, ale ke zvýšení práce
rozpor s empirickým pozorováním
připomeňme si, že snížení produktu během recesí, tj. období poklesu ekonomiky, jsou pravidelně doprovázena poklesem pracovního inputu měřeného zaměstnaností nebo pracovními hodinami. Pracovní input je tedy silně procyklická proměnná. Náš příklad tomu neodpovídá, protože množství práce se mění opačným směrem než produkt. Správný vztah bychom objevili, kdybychom předpokládali změnu vztahu pro mezní produkt práce, který se při paralelním posunu produkční funkce, jak již víme, neuvažuje.
dopady na cenovou úroveň
PM
Dopad nabídkového šoku na cenovou úroveň
Md´
P*´Md
P*
M, Md
cenová úroveň se zvyšuje, aby byla obnovena rovnost mezi poptávaným množstvím peněz a fixním nabízeným množstvím peněz M
všimněme si, že posuny produkční funkce vedou ke změnám v opačném směru u produktu, který klesá, a u cenové úrovně, která roste, tj. šok snižuje produkt a zvyšuje cenovou úroveň
proporcionální posun produkční funkce
Proporcionální posun produkční funkce a reakce mezního produktu práce
YMPL
F (L) MPL
F (L)´
MPL´
L L
pokles produktivity vede lidi k tomu, aby méně pracovali dnes a zvýšili běžné množství volného času a spotřeby. Protože zhoršení výrobních možností je dočasné, lidé dávají přednost běžnému volnému času a spotřebě před budoucím volným časem a budoucí spotřebou. Tedy (jedná se o:) mezičasový substituční efekt zesiluje redukci současného množství vynaložené práce
běžná spotřební poptávka tedy klesá, ale relativně méně, než klesá běžný důchod, neboť spotřeba je relativně rovnoměrná
odlišné dopady na práci
nyní však lidé chtějí pracovat méně, protože klesá mezní produkt práce MPL
v důsledku toho je menší přírůstek spotřeby, který by kompenzoval další jednotku práce
za takové situace je na makroekonomické úrovni nejisté, jestli množství práce celkově roste, nebo klesá
pokles MPL – pokles nabídky práce Ls
Trvalý posun produkční funkce
trvalý paralelní posun
RDopad trvalého posunu produkční funkce
Ys´Ysna trh statků (paralelní)
R*´= R*
Cd´ Cd
Cd, Ys
Y*´ Y*
jedná se o paralelní posun
změna MPL = 0
nutno srovnat s grafem : efekt nabídkového šoku na trh statků – předtím
trvalé zhoršení produkční funkce snižuje nabídku i poptávku stejnou měrou, úroková míra se nemění
protože produkt klesá a úroková míra se nemění, reálná poptávka po penězích se snižuje
z grafu : dopad nabídkové šoku na cenovou úroveň – můžeme tedy vidět, že cenová úroveň roste
dopady na produkt a cenovou úroveň odpovídají těm, které jsme objevili, když byla změna produkční funkce dočasná
rozdíl mezi dočasnou a stálou změnou
jednou se mění úroková míra R (dočasný) a podruhé se nemění úroková míra R (trvalý)
trvalý proporcionální posun
stále předpovídáme, že trvalé zhoršení produkční funkce nebude mít vliv na úrokovou míru
množství práce opět klesá s produktem, jestliže převažuje efekt změny produktivity práce
změny zásoby peněz
konzervativní ekonomové tvrdí, že se nemá zvyšovat Ms (nabídka peněz), neboť se tím způsobuje inflace XXX neoklasické pojetí
P M M´ Md
P*´Dopad změny zásoby peněz
P*
M, Md
zvýšení Ms – vyvolá zvýšení P
neutralita peněz
jedná se o neutralitu vůči reálnému sektoru
množství peněz mění jen nominální proměnné, ale nemění reálné proměnné
pokud se 2x zvýší Ms – zvýší se i 2x P – zvýší se i 2x nominální hrubý domácí produkt – změna Y, C, m/P (reálné peněžní zůstatky), L (zaměstnanosti)
monetarismus
monetaristé zdůrazňují řízení nabídky peněz jako ústřední požadavek cenové stability
Milton Friedman – říkají, jestli potenciální produkt Y roste o 2 % - stačí aby nabídka peněz Ms rostla též o 2 % a dojde k cenové stabilitě – nenastane žádná inflace, ani deflace
Úvod do inflace8. přednáška
Úvod do inflace
zkoumáme jestli úroková míra mění základní rozhodnutí domácností – jedná se o změny spotřeby (C), práce (L), produktu (Y)
do teď jsme předpokládali, že ceny jsou konstantní (RM = RR) – nyní ceny se mění, předpokládáme, že ekonomické subjekty mají racionální očekávání – a proto dokonale předvídají ceny
Základní pojmy
definice inflace
inflací rozumíme růst všeobecné cenové úrovně, deflace naopak znamená pokles všeobecné cenové úrovně
z rovnice po poptávky po penězích:
M = P F (R, Y, . . . )
- +
snížení produktu Y – vede ke snížení poptávky po reálných peněžních zůstatcích m/P a to vede ke zvýšení cenové hladiny P (- zpravidla nebývá příčinou inflace)
empirické výzkumy z vyspělých ekonomik ukazují, že existuje pozitivní vztah mezi inflací a tempem růstu nabídky peněz, a to přibližně v poměru 1 : 1 – za inflaci jakoby mohla centrální banka
vztah nabídky peněz M s a inflace ( = pokud je zvýšení produktu Y ( zvýšení nabídky peněz M s – pak v tomto případě vzniká inflace a ( ( 0
inflace = rozdíle cenových hladin ve dvou po sobě jdoucích obdobích ve vztahu k původní cenové hladině
(t = (Pt+1 – Pt) / Pt
(t = ( P / Pt
cenová úroveň příštího období:
Pt+1 = (1 + (t) Pt
Pt+1 = Pt + ( (cenová hladina příštího období)
očekávaná inflace
(e
rohlík stojí 1,3, očekáváme ale vzhledem k suchu že může stát až 1,5
neočekávaná inflace
skutečná cena rohlíku však byla 1,4
= skutečná cena – očekávaná cena
= rozdíl mezi očekávanou a skutečnou inflaci
určení reálné úrokové míry
za předpokladu konstantních cen je nominální úroková míra Rt rovna reálné úrokové míře rt
dosud jsme předpokládali, že reálná se rovna nominální úrokové míře – protože jsme předpokládali konstantní cenovou hladinu
(1 + rt) = (1 + Rt) / (1 + (t)
význam reálné úrokové míry
domácnosti se řídí ve svém rozhodování o tom, kolik spotřebovávat, pracovat a šetřit v různých obdobích, podle reálné úrokové míry, nikoli podle nominální
rt + (t + rt(t = Rt
reálná úroková míra + inflace + velmi malý součin, který lze zanedbat = nominální úroková míra
rt = Rt - (t !!!!!!!!
reálná úroková míra = nominální úroková míra - inflace
rozdíl mezi Rt a rt
nominální úroková míra Rt determinuje to, jak korunová hodnota aktiv držených v podobě cenných papírů roste v čase
naopak reálná úroková míra určuje to, jak rychle tato aktiva rostou v reálném vyjádření
Peněžní úrokové míry
očekávaná reálná peněžní úroková míra
peníze nenesou úrok
kladná inflace znamená, že kupní síla peněz se v průběhu času se snižuje, tj. reálná úroková míra peněz je - (t
Inflace a rozpočtové omezení domácností
c2
c2Posun rozpočtových omezení vlivem změny zásoby peněz a inflace
c2´´
c2´inflace je větší než 0
c1´ c1´´ c1 c1
zvýšení zásoby peněz vede k nižší spotřebě
jde o to, který z vlivů převáží
křivky rozpočtových omezení jsou stále rovnoběžné – nemění se sklon vlivem inflace ani zásoby peněz- sklon by se změnil při změně úrokové míry
Model čištění trhů
Začlenění inflace a růstu peněžní zásoby
volíme nejjednodušší možnou cestu začlenění peněžního růstu do modelu: nové peníze se objevují jako transfery vlády k domácnostem
podmínkou je, že transfery jsou nezávislé na důchodu Y
Helikoptérový efekt – Milton Friedman
máme helikoptéru a z té nad určitým územím vyhazujeme peníze a domácnosti je sbírají bez ohledu na to, jaký je jejich důchod Y
zvýšení zásoby peněz jako transfer
dejme tomu, že vt je částka v korunách, kterou domácnost dostává od vlády v průběhu období t (transfer pro jednu domácnost)
vláda financuje souhrn všech transferů Vt tištěním a distribucí peněz
Vt = Mt – Mt-1
Transfery (výdaje vlády) = přír. nabídka peněz
!!!! viz. státní rozpočet – kapitola 10
změna rozpočtového omezení
Pt yt + bt-1 (1 + R) + mt-1 + vt = Pt ct + bt + mt
Příjmy z prodeje statků + příjmy z prodeje cenných papírů + peníze + transferové platby = výdaje . . .
mezičasové substituční efekty
zvýšení reálné úrokové míry r motivuje lidi redukovat běžnou spotřebu a volný čas, aby došlo ke zvýšení budoucí spotřeby a volného času. Vyšší reálná úroková míra r motivuje lidi k tomu, aby dnes více šetřili
změna nominální úrokové míry = změna reálné úrokové míry – stejný efekt na rozhodování o spotřebě a práci – efekt změny reálné úrokové míry je silnější
Úrokové míry a poptávka po penězích
poptávka po penězích zahrnuje směnu mezi transakčními náklady a ušlým úrokem
ušlý úrok závisí na rozdílu mezi úrokovou mírou z cenných papírů a z peněz
(Mt/Pt)d = F (Yt, Rt, . . . )
+ -
reálná poptávka po penězích
R = ušlý úrok
neoklasické pojetí peněz je spojeno prakticky pouze s transakčním motivem a vliv úrokové míry je v poptávce po penězích zanedbatelný XXX Keynes –3 motivy držby peněz (transakční, opatrnostní, spekulativní)
Podmínky čištění trhu
reálná úroková míra ovlivňuje c, y, l
nominální úroková míra ovlivňuje Md (
Ys (rt, . . . ) = Cd (rt, . . .)
+ -
reálná úroková míra r a produkt Y jsou určovány nezávisle na výši peněz pokud zanedbám transakční náklady (
reálná úroková míra a produkt jsou určeny nezávisle na vývoji peněz v čase za předpokladu, že transakční náklady hotovostních transakcí jsou dosti malé, takže se dají zanedbat
tměny množství peněz budou ovlivňovat vývoj cenové úrovně a nominální úrokové míry, nebudou ovlivňovat reálné proměnné v modelu (viz. Kvantitativní teorie peněz)
neutralita versus superneutralita
jestliže reálné veličiny jsou invariantní vůči chování peněz, ekonomové říkají, že peníze jsou superneutrální
pojem superneutralita peněz znamená rozšíření jiné koncepce – neutrality peněz
neutralita peněz znamená, že jednorázové změny množství peněz ovlivňují nominální proměnné, nikoli však reálné
superneutralita rozšiřuje tuto myšlenku od jednorázových změn zásoby peněz na arbitrární výkyvy vývojového trendu zásoby peněz
víme z dřívějška, že peníze jsou v modelu neutrální
otázkou je, zda jsou superneutrální
pokud nejsou nalezneme některé dopady peněz a inflace na reálné proměnné
reálné veličiny – zaměstnannostL, produkt Y – nezávislé na chování vůči penězům:
neutrální (jedna změna)
superneutrální (série změn)
nové předpoklady
Mt = (1 + () Mt-1, kde ( (ný) je míra peněžního růstu
( = ( M / M (změna nabídky peněz M mezi dvěma obdobími)
kvantitativní rovnice peněz
z kvantitativní rovnice peněz, tj. M V = P YR, plyne, že předpokládáme-li konstantní rychlost obratu V, pak doporučení monetaristů pro řízení centrální banky ohledně růstu nabídky peněz M má odpovídat růstu reálného produktu Y. – pokud budě změn M rovna změně Y*, pak nebude inflace
Mt / Pt = F (Y, Rt, . . . )
+ -
M V = P Y dán
změna M = změna Pkvantitativní teorie peněz
( = (
jednorázové zvýšení množství peněz, jak jsme již viděli, úměrně zvýšilo cenovou úroveň
v tom případě je míra inflace ( konstantní a je rovna míře peněžního růstu (
shrnutí:
ceny rostou stejným tempem jako peněžní zásoba ( = (
agregátní peněžní zůstatky Mt / Pt jsou konstantní Mt / Pt = konst.
nominální úroková míra R je konstantní R = r + (
agregátní poptávka po reálných zůstatcích je konstantní F (Y, R, . . .)
běžná cenová úroveň P1 vyrovnává množství reálných peněžních zůstatků a výši reálné poptávky po penězích P1 se mění
Změna míry peněžního růstu Mt
Mt , Pt PtDopad zvýšení míry peněžního růstu na vývoj
cenové úrovně v čase
růst penězskok – Pt vykročí na další schod (tedy i nominální mzdová sazba
- sklon je dán (w roste skokem
růst cen
- sklon je dán mírou (t
T
změna ( a její důsledky
k předchozímu obrázku
jednorázová změna ( ( ( a R se mění podle ( - cenová hladina P se mění skokem
růst cenové hladiny = pokles reálných peněžních zůstatků = pokles poptávky po penězích Md
zvýšení nominální úrokové míry
popis detailů v knize
skok cenové úrovně
mzdové sazby
P roste skokem – nominální mzdová sazba tedy poroste skokem v čase T
( ( = ( ( = ( w ( = wt+1 – wt) (= ceny faktorů)
Dynamika inflace
tj. teorie skoku – realita – přizpůsobení není skokem, ale v realitě je postupné
Postupné přizpůsobování poptávky po penězích
= vyjadřuje realitu
pomalé přizpůsobení poptávky po penězích účinně rozptyluje skok cenové úrovně na celý přechodný interval
jestliže dochází ke zrychlení peněžního růstu v čase T, míra inflace reaguje způsobem, který ukazuje křivka na grafu:
(tDopad vyššího tempa peněžního růstu na inflaci včetně
( snížení ( - k úrovni (´postupného přizpůsobování
jestliže inflace poptávky po penězích
přestřelila ( ( (
po určité době se ( přiblíží k (
(´
( (peníze rostou tímto tempem)
Tt
Přechod od jedné míry inflace k jiné
desinflace
proces snižování inflace
deflace
snížení trvale míry peněžního růstu
Reálné efekty inflace
Některé dopady neanticipované inflace
přerozdělování bohatství – dlužníci a věřitelé jsou na tom různě
dlužníci tedy získávají, věřitelé ztrácejí
problémy na trhu s cennými papírů
- snížení investic – snížení ekonomického růstu (všeobecně se tvrdí, že je to již od 15 % inflace
Efekty anticipované inflace na výši reálných peněžních zůstatků a transakčních nákladů
je-li hyperinflace – pak zvýšení transakčních nákladů – vede ke snížení zájmu o práci Ls – a lidé hledají uplatnění pro své peníze – utrácejí
Příjem z tvorby peněz
je-li inflace, je to výsledkem toho, že vláda tiskne peníze – je tu příjem vlády z tvorby peněz = inflační daň
reálná hodnota peněz je nižší čím je inflace ( větší
Investice a reálné hospodářské cykly8. přednáška
Investice a reálné hospodářské cykly
dostudovat sami – se Šrédlem to nemělo význam a Kadeřábková byla ve Španělsku
Nezaměstnanost9. přednáška
Nezaměstnanost
neoklasicisté předpokládají flexibilní ceny, tedy i mzdové nominální sazby jsou flexibilní – tzn. že existuje jenom dobrovolná nezaměstnanost
oproti tomu Keynes předpokládal fixní ceny – z čehož vyplývalo, že existuje dobrovolná i nedobrovolná nezaměstnanost
nyní tedy předpokládáme, že trh práce funguje dokonale
nezaměstnanost je způsoben