Přednášky

ční verze kvantitativní teorie peněz
cenová úroveň je závislá na nabídce peněz (množství peněz v ekonomice determinuje cenovou úroveň
( ( MS ( ( ( P – způsobí inflaci
Fisher:
peníze jsou především prostředkem směny
uvědomoval si, že je tam prodleva mezi změnou nabídky peněz a změnou cenové hladiny – ale v teorii předpokládal, že je to okamžité – monetární proměnné v ekonomice jsou odděleny od reálných – nulová změna produktu (Y) i zaměstnanosti (N) a reálné mzdové sazby (w/P) a dalších reálných veličin – základem je dichotomie reálného a monetárního sektoru ekonomiky
řešil otázku – kolik peněz je třeba v oběhu na uskutečnění transakcí
Přístup Cambridge
řešil otázku – kolik hotovosti (peněžních zůstatků) chtějí ekonomické subjekty držet
velikost peněžních zůstatků závisí na velikosti bohatství
maximálně můžeme držet všechno bohatství v penězích
je základem moderní teorie peněz – otázka poptávky po penězích MD, která je určena vztahem:k x P x Y*= MD
k . . . cambridžský koeficient
formálně jistá shoda s Fisherem:V = 1/k
otázka: jak se změna MS (nabídky peněz) projeví ve změně P (cenové hladiny) ( existuje tzv. Cambridžský transmisní (převodový) mechanismus
předpoklady:
jedná se o neoklasické předpoklady
agregátní nabídka (AS) je vertikální a na úrovni potenciálního produktu
AS = Y*
existuje a platí kvantitativní teorie peněz (mohla by platit dichotomie)
úroková míra je výsledkem trhu kapitálu – a vyčišťuje trh úvěrů
PxY*k x P x Y*
Y*
N* N MD

(plná zaměstnanost - vyrovnává
potenciální produkt)
w/Pw
NS w/P
ND
N*NP
Y* . . . nominální potenciální produkt
N . . . zaměstnanost (množství práce)
w/P . . . reálná mzdová sazba
w . . . nominální mzdová sazba
MPL určuje poptávku po práci
Transmisní mechanismus
( MoS ( M1S ( MS ( MD, ale ekonomické subjekty chtějí držet stabilní podíl svého bohatství v penězích - nadbytečné bohatství, které nechtějí držet v penězích, vrhají do oběhu – dochází ke zvyšování nákupů – a tedy i ke zvyšování poptávky po statcích – což vede ke zvyšování produkce (v krátkém období jsou ceny fixní – poptávka se musí přelévat do produktu; v krátkém období růst cen ne ( cenová hladina je fixní)
jak roste nabídka peněz – zůstatky peněžních zůstatků jsou stejné – ekonomické subjekty musí prostředky vynakládat – dochází ke změně portfolia bohatství – držba peněz je stále stejná:
změna výdajů na spotřebu (zvýšení) a změna produktu (zvýšení)
změna obligací
Přístup Friedmana
peníze jsou aktivem – což je jedna z mnoha forem bohatství
ekonomické subjekty drží bohatství (značíme WN) v 5 formách:
peníze
obligace
akcie
fyzické statky
lidský potenciál
MD (poptávka po penězích) je stabilní – díky Yp ( je-li MD stabilní, pak by vláda neměla měnit MS (nabídku peněz – množství peněz v ekonomice), protože tím rozkmitává trh peněz (změna MS ze strany vlády by měla odpovídat změně ekonomiky – tedy změně potenciálního produktu ( dlouhodobý růst potenciálního produktu – USA 2 – 3 % - nebyla inflace)
ekonomické subjekty vytváří portfolio tak, aby maximalizovali užitek
formuluje koncepci permanentního důchodu Yp = dlouhodobý průměrný důchod z hmotného i lidského bohatství
poptávka po penězích:
je přímo úměrně závislý na Yp (permanentní důchod) a ten se málo mění
je funkcí výnosu z akcií a obligací a to nepřímo úměrně
závisí přímo úměrně na cenové hladině
závisí na podílu lidského kapitálu na celkovém kapitálu (čím vyšší je podíl, tím je vyšší MD)
Přístup Keynese
= teorie preference likvidity (MD)
lidé mají 3 motivy pro držení peněz
transakční
opatrnostní
spekulační
MD = f (Y ; i)jedná se o běžný produkt (ne potenciální)
+ -
L = kY – ih
předtím – V je konstantní (Fisher)
nyní – Vt se mění (Keynes)
MD je závislá na produktu Y (proměnná a velmi kolísá – hodně mění MD) a na i
Vt – rychlost obratu peněz je nestabilní
MD se přelévá do P a do Vt
Keynes
LMh = ( - MD se celá přelévá do Vt = past na likviditu
LMMD se přelévá celé do cenové hladiny P
LMMD se přelévá jak do P tak i do Vt







velmi krátké období – cenová hladina P je fixní – jenom do Vt

Keynes – krátké obdobíNeoklasisté - dichotomie
AS


AS
AD´
ADAD´AD




Keynesiánský transmisní mechanismus
zvýšení reálných peněžních zůstatků M/P ( snížení úrokové míry i (klíčové) ( zvýšení ((A (autonomní výdaje před investicemi) ( zvýšení AD ( zvýšení produktu
snížení úrokové míry i je způsobeno nákupem cenných papírů ( roste poptávka po cenných papírech ( roste cena těchto poptávaných cenných papírů ( klesá výnos z těchto cenných papírů (tedy úroková míra i)
Přístup W. Baumola + J. Tobina
50. a 60. léta
představuje hlavní proud ekonomie
(Cambridge – kolik hotovosti chtějí ekonomické subjekty držet)
Poptávka po penězích
vysvětlit ochotu lidí držet část svých finančních aktiv v podobě peněz – tj. vysvětlit poptávku po penězích
Předpoklady
v modelu považujeme peníze za papírovou měnu, nikoliv za zlato, stříbro nebo jiné komodity
jedno z pojetí peněz je chápat je jako měnový agregát M1 („úzké peníze“)
měnové agregáty s vyšším číslem obsahují aktiva s nižším stupněm likvidity
peníze = aktiva, která slouží pravidelně jako prostředek směny, zahrnuje tedy oběživo a šekovatelná depozita, která mají lidé uložena v bance a v některých jiných finančních institucích
cenné papíry přinášejí úrok a tedy neměly by fungovat jako prostředek směny
peníze úrok nenesou
Transakční náklady
držba peněz přináší svým držitelům náklady:
transakční
náklady ušlého úroku
transakční náklady:
z poplatků (výběr peněz)
způsobené časem – tj. náklady ošoupaných podrážek
další náklady
jak velké jsou reálné transakční náklady?
(( / P) * (1 / T)- udává počet výběrů za určité období
Časová struktura držby peněz
m
P * c * t
0 T 2T 3T čas (t)
máme celkový objem spotřebních výdajů – y
průměrná držba peněz = ˝ polovina spotřebních výdajů
m = ˝ P c Tnominální vyjádření
m/P = ˝ (c T)reálné vyjádření
reálná výše ušlých úrokových příjmů za rok:
R m/P = ˝ R c T
čím menší je úroková míra i, tím více držíme peněz
Transakční náklady (/P
Reálné celkové náklady
náklady náklady ušlého úroku
(sklon přímky = R * ˝ * c)
transakční náklady – reálné (/P
0 T*T
celkové náklady dosahujeme minima v bodě T*
čím delší je interval, tím jsou náklady nižší
náklady ušlého úroku – čím delší je interval – tím jsou náklady vyšší
Vzorec pod odmocninou
2(
T* = 2 ((/P) / R c = ------------
R c P
Transakční interval T* je ručen:
úrokovou mírou R
roste-li úroková míra R, je zkracován transakční interval T* a snižována držba reálných peněžních zůstatků (snižování hotovosti)
reálným tokem výdajů c na spotřebu
zvyšuje-li se reálný tok výdajů c na spotřebu – dochází ke zkracování transakčního intervalu T*, ale ke zvyšování reálných peněžních zůstatků
reálnými náklady na transakci (/P
zvýšení reálných nákladů na transakci (/P vede ke zvětšování transakčního intervalu T*
Dopad zvýšení úrokové míry na transakční interval
reálné
náklady
nové celkové náklady
náklady ušlého úroku pro R´( R
náklady ušlého úroku pro R
transakční náklady ((/P) (1/T)
T*´ T*
Agregátní poptávka po penězích
M/P = f (R, C, (/P)reálné vyjádření
- + +
M = P * f (R, C, (/P)nominální vyjádření
Rychlost obratu peněz
= poměr transakcí k průměrnému peněžnímu zůstatku, tj. P * c/m, jsou-li transakce určeny spotřebními výdaji
udává počet, kolikrát se typická peněžní jednotka obrátí za časovou jednotku
vliv úrokové míry:
zvýšení úrokové míry R snižuje reálnou poptávku po penězích
zvýšení reálných výdajů měřených reálnou spotřebou nebo širší veličinou zvyšuje reálnou poptávku po penězích. V některých případech je zvýšení reálné poptávky menší než zvýšení reálných výdajů, to když se projevují výnosy z rozsahu držby peněz
zvýšení cenové úrovně např. o 10 % zvýší nominální poptávku po penězích také o 10 %, tedy reálná poptávka po penězích se nezmění
zvýšení reálných transakčních nákladů zvýší reálnou poptávku po penězích
Peníze a rozpočtové omezení
dříve: mt = mt-1
nyní: mt ( mt-1
Změna peněžních zůstatků mezi obdobími
mění-li se (m jednoho období – pak roste bohatství (roste spotřeba, klesá množství práce)
změna (m v každém období (permanentní změna) – vede k nulové změně spotřeby
Efekt reálného zůstatku
vyplývá ze snížení celkové cenové hladiny a jestli se sníží cenová hladina P, cítíme se s 1000 Kč bohatší (jeví se nám to tak) a každé zvýšení bohatství znamená zvýšení spotřeby – v jednom období
ve více obdobích:
P yt + (1 + R) bt-1 + mt-1 = P ct + bt + mt
snížení cenové hladiny P – vede ke zvýšení zdrojů – efekt bohatství na jedné straně rovnice – na obou stranách rozpočtového omezení – není efekt bohatství --- ve všech obdobích
Přerozdělovací efekty změny cenové hladiny
snížení cenové hladiny – věřitelé bohatnou a mohou zvyšovat spotřebu, dlužníci chudnou a snižují spotřebu a zvyšují množství práce
půjčovatelé získávají z poklesu cenové hladiny, mají více bohatství, a proto zvyšují spotřebu a volný čas
dlužníci ztrácejí při poklesu cenové hladiny, mají tendenci snižovat spotřebu a volný čas
Trh práce4. přednáška
Trh práce
trh je v modelu dokonale konkurenčním i když ve skutečnosti je značně segmentován
cena práce je dána trhem
prodej a koupě služeb práce ustavuje tudíž jednotnou mzdovou sazbu; jde o minimální mzdovou sazbu, kterou budeme měřit v korunách za hodinu a budeme ji označovat w
nabídka práce ls
poptávka po práce ld
příjem domácností z prodeje služeb práce je w ls a mzdové náklady firmy můžeme určit jako součin w ld
produkční funkce na mikroúrovni:
ys = f (ld)
zisk firmy:
zisk = P ys – w ld = P f (ld) – w ld
cílem firmy je maximalizovat zisk, což ovlivňuje poptávku po práci
Určení poptávky po práci
užitek domácnosti stále závisí na její spotřebě cd přímo úměrně a na práci ls nepřímo úměrně
maximalizace zisku a poptávka po práci
zvýšení pracovního vstupu ld má dva dopady na zisk
za prvé, dodatečná hodina práce znamená, že produkt ys, který je závislý podle produkční funkce na vstupu práce ld, se zvyšuje o mezní produkt práce MPL
hrubý výnos firmy z prodejů se tedy zvýší o P * MPL
za druhé, mzdový účet se zvýší o nominální mzdovou sazbu w, je-li zaměstnána další jednotka práce
zisk roste s růstem pracovního vstupu jen tehdy, je-li příjem z mezního produktu práce P*MPL vyšší než mzdová sazba w
aby zvýšila zisk, firma zvyšuje (snižuje) zaměstnanost ld až k úrovni, kdy se obě veličiny vyrovnají, tedy do stavu, kdy je příjem z mezního produktu roven nominální mzdové sazbě, tj. P * MPL = w (dělíme cenovou úrovní)
MPL = w/Preálné vyjádření podmínky maximalizace zisku
Křivka poptávky po práci
w/P, ld
MPL
(w/P)0A B
(proporcionální zvýšení – paralelní posun
ld´ = MPL´produkční funkce)
(w/P)1 A´B´
ld = MPL
ld
Vlastnosti poptávky po práci
posun po křivce ld – snížení (zvýšení) reálné mzdové sazby w/P
posun křivky ld – změnou mezního produktu práce MPL
sumací individuálních poptávek po práci ze strany firem lze dospět k funkci agregátní poptávky po práci:
( ld = Ld = F (W/P, . . . )
-
Ld = Ld (w/P, . . .)
-
agregátní funkce nabídky statků:
Ys = Ys (w/P, . . .)
-
Ys = F (L) ( Ys = F (w/P, . . .)lze jednoznačně zaměnit
rozsah zaměstnanosti určuje jednoznačně produkt
Vyrovnávání mezních produktů práce mezi oblastmi či odvětvími
MPLAOblast A = MostMPLBOblast B = Praha
- -ld + +ld
trh práce je dokonale konkurenční – měl by vést k vyrovnání mezního produktu
tam, kde je nízký mezní produkt – odpovídá to i nízkým mzdovým sazbám – lidé odcházejí jinam za vyššími mzdovými sazbami – nakonec v těchto chudších oblastech zůstanou jen ti lépe placení – ale tím, že ti s nižšími mzdovými sazbami jdou např. do Prahy – tak se v Praze snižuje mezní produkt práce
předpokladem teorie je úplná mobilita trhu práce – a ustaluje se cca průměrná mzdová sazba
v teorii se předpokládá, že platí ekvalizace mezního produktu práce
Nabídka práce
čím vyšší je reálná mzdová sazba w/P – tím lidé chtějí více pracovat (zvyšování l)
čím vyšší je reálná mzdová sazba w/P – tím lidé zvyšují spotřebu c
předpokládáme, že efekt bohatství nemá dopad na práci
efekt bohatství a růst spotřeby při dané ld:
paralelní posun produkční funkce, kdy přírůstek produktu (ys vede ke zvýšení hrubého příjmu firmy o P (ys při neměnném rozsahu poptávky po práci
zvýšení reálné mzdové sazby w/P zlepší situaci domácností, které prodávají pracovní služby
protože příjmy jsou vlastněny domácnostmi, celkový efekt bohatství dopadající na domácnosti je nulový
zvýšení nominální úrokové míry R motivuje domácnosti více spořit snížením běžné spotřební poptávky a zvýšením nabídky práce
efekt bohatství – vede ke zvýšení příjmů firmy; firmy vlastní domácnosti – zvýšení reálné mzdové sazby w/P vede k nákladům – celkový efekt = 0 ( to, co získám na příjmu, získám na nákladech
funkce agregátní nabídky práce:
Ls = Ls (w/P, R, . . . )
+ +
funkce agregátní spotřební poptávky:
Cd = Cd (w/P, R, . . . )
+ -(zvýšení w/P – budeme více nakupovat, zvýšení R - budeme více spořit)
agregátní nabídka práce Ls roste, roste-li reálná mzdová sazba w/P a roste-li nominální úroková míra R za jinak stejných okolností, což vyjadřují znaménka plus pod funkcí
empirické údaje potvrzují, že domácnosti reagují růstem nabídky práce ls na růst reálné mzdové sazby w/P - do určité míry
Čištění trhu práce
= utváření rovnováhy
LS = LD
Ld (w/P, . . .)= Ls (w/P, R, . . . )
- + +
w/PLs- pouze pro makroúroveň
(w/P)*
Ld
L*Ld, Ls
plná
zaměstnanost
faktory ovlivňující stav rovnováhy - (w/P)* a L*:
nominální úroková míra R, veličiny v produkční funkci a očekávané změny reálné mzdové sazby w/P
vliv úrokové míry
podmínka čištění trhu statků: Ys = Cd
Cd (w/P, R, . . .) = Ys (w/P, . . . )
+ - -
růst úrokové míry = zvýšení Ls + snížení w/P + zvýšení L
Ls
Vliv úrokové míry na nabídku práce
(w/P)* Ls´
(w/P)**
Ld
L* L**
R nahrazuje w/P:
Cd (R, . . . ) = Ys (R, . . .)
- +
zvýšení úrokové míry R vede ke zvýšení agregátní nabídky statků Ys
zvýšení úrokové míry vede ke snížení reálné mzdové sazby w/P a ke snížení spotřeby C
w/P
Ys
w/P*Vliv růstu úrokové míry na spotřebu
w/P**Cd
Cd´
Cd*´ 2x Cd*Ys,Cd
dvojí efekt na snížení spotřeby – v důsledku růstu úrokové míry R:
samotný růst R vyvolá snížení spotřeby
růst R vyvolá snížení w/P a to vyvolá snížení C
zlepšení produkční funkce
předpokládáme trvalý proporcionální posun produkční funkce nahoru
úroveň agregátního produktu a mezní produkt práce se zvyšují při daném množství agregátní vynakládané práce
w/P Ls´
Ls
(w/P)*)´
Dopady zlepšení produkční funkce na
(w/P)* Ld´na trhu práce
Ld
L*Ld, Ls
? nejisté?
dlouhodobý trvalý posun produkční funkce vede ke zvýšení Ld a snížení Ls – celková změna L je tedy velmi nejistá
zvýšení efektu bohatství – snížení Ls – zvýšení MPL – zvýšení Ld, w/P roste
efekt bohatství by znamenal méně práce, ale zlepšení produktivity (MPL) znamená více práce
důsledky na trh statků – zvýšení efektu bohatství – vede k růstu Cd – a to vede k w/P
Kvantitativní teorie peněz
obecně ( MS = ( P
( MS = ( W pro nás mělo by platiti ekviproporcionálně ( !!! w/P se nemění – dichotomie (peníze jsou neutrální)
Odvození funkce individuální nabídky a poptávky po práci
C
U3
Optimální množství práce a spotřeby při daných
Y´´=f(L)preferencích (charakteru indiferenčních
U2 U1křivek)
Y´=f(L)
Y=f(L)
l*** l** u l
l*
Funkce individuální nabídky práce
w/P
ls
ul
Převažující substituční efekt na trhu práce
w/P
ls
(w/P)´
w1/P ld´
w2/P ld
l0 l1 u l
- zvýšení w/P – zvýšení l === substituujeme do hraničního bodu (w/P)´
Převažující důchodový efekt na trhu práce
w
ls
w5/P ld´
w4/P ld
(w/P)´
l1 l0 u l
zvýšení w/P – snížení l – tj. za hraničním bodem (w/P)´ === převažuje důchodový efekt
Jednoduchý model čištění trhu7. přednáška
Jednoduchý model čištění trhu
v první kapitole platilo Yt = Ct (makroúroveň) a zároveň platí yt = ct (mikroúroveň)
ve druhé kapitole jsme přidali: Bt = 0
Y = C na makroúrovni, ale ne mikroúroveni to může a nemusí platit
půjčky = výpůjčky
ve třetí kapitole
zásoba peněz se v čase nemění
Mt = M0
v páté kapitole
LS = LD
=========== 4 podmínky agregátní konzistence = 4 trhy
Podmínky agregátní konzistence
klasické řešení je takové, že úroková míra R a cena statků P a mzdová sazba w svým způsobem zajišťují (tím, že jsou flexibilní):
souhrn nabízených statků se rovná souhrnu poptávaných statků Ys = Yd
souhrn požadovaných držeb cenných papírů je roven nule Bt = 0
souhrn poptávaného množství peněz se rovná nabízenému množství peněz Md = M
souhrn poptávané práce se rovná souhrnu nabízené práce Ld = Ls
úloha cen
ceny jsou různé a flexibilní a v našem modelu se přizpůsobují tak dlouho, až je každý trh vyčištěn ( nabídka = poptávce
každá domácnost považuje úrokovou míru R a cenovou úroveň P a mzdovou sazbu w za dané
souhrn voleb domácností určuje úrokovou míru R a cenovou úroveň P a mzdovou sazbu w tak, aby vyhovovaly podmínkám čištění trhů
soukromé trhy fungují efektivně při alokaci zdrojů
jestliže k čištění trhů dochází, je nemožné zlepšit zisk kohokoli z účastníků směny
rozpočtové omezení domácnosti
ys1 + bo (1 + R)/P + mo/P = cd1 + bd1/P + md1/P(reálné vyjádření)
rozpočtové omezení na agregátní úrovni
Ys1 + Bo (1 + R)/P + Mo/P = Cd1 + Bd1/P + Md1/P
Bo = 0
(Cd1 – Ys1) + (Bd1/P) + (Md1/P – Mo/P) = 0
podmínky lze formulovat následovně:
Cd1 = Ys1 – celková poptávka po statcích se rovná celkové nabídce
Bd1 = 0 – každá koruna, kterou chce někdo půjčit, odpovídá koruně, kterou někdo jiný chce vypůjčit
Md1 = Mo – lidé dobrovolně drží množství peněz Mo
Ls = Ld – celková nabídka práce se rovná celkové poptávce po práci
Walrasův zákon trhů
Utvoření rovnováhy klasickým způsobem je dosaženo prostřednictvím flexibilní cenové hladiny, úrokové míry a mzdové sazby
Jestliže dvě ze tří podmínek platí, třetí musí platit také. Stačí tedy platnost pouze dvou ze tří podmínek agregátní konzistence
Čištění trhu statků
proměnné, které ovlivňují agregátní poptávku a nabídku po statcích:
úroková míra R
zvýší-li se úroková míra R dochází ke:
snížení poptávky po statcích Cd
a zároveň zvýšení celkové nabídky statků Ys
efekty bohatství
zvýší-li se bohatství WN dochází ke:
zvýšení poptávky po statcích Cd
v krátkém období nemá toto zvýšení WN vliv na množství práce
v dlouhém období však dochází k snížení nabídky práce LS
substituční efekty
SE = zvýšení mezního produktu práce MPL – tzn. že dochází k:
zvýšení nabídky statků Ys
zvýšení množství práce Ls
zvýšení poptávky po statcích Cd
nabídka statků = poptávce po statcích
Ys (R, . . .) = Cd (R, . . .)
++ efekt bohatství, substituční efekt
změna úrokové míry R vyvolá posun křivky Ys a C
ostatní faktory – substituční a důchodový efekt - vyvolají posun křivky
přerozdělovací efekty
pro účely agregátní analýzy můžeme přerozdělovací efekty zanedbat (na makroúrovni)
změna úrokové míry a posun po křivkách
úroková míra má kladný efekt na agregátní nabídku Ys a záporný efekt na agregátní poptávku Cd
mění-li se úroková míra R, reakce nabídky a poptávky se projeví jako posuny po křivkách
R
Ys
R*Čištění trhu statků
Cd Cd,Ys
Y*
Potenciální produkt – neoklasický model – rovnováha
změny ostatních determinant
jedná se o ty . . . tedy o substituční efekt a efekt bohatství
jestliže se některý z nich změní, dojde-li např. k posunu produkční funkce, dopady na nabídku