Přednášky

900
Depozita jsou součástí nabídky peněz, neboli peněžních agregátů – CB nakoupila za 100, ale ovlivnila nabídku peněz za 1000 ( multiplikovaná expanze, může to jít i naopak – CB prodá cenné papíry nebankovnímu subjektu
30.3.2005
Měnová báze MB
, tj. rezervy + oběživo
CB ji přímo ovlivňuje
peněžní zásoba jsou depozita + oběživo, tj. pomocí dojde pomocí multiplikátoru k ovlivnění
Když CB nakoupí vládní cenné papíry v hotovosti, předpoklad: peníze zůstávají v hotovosti ( tj. změna měnové báze, u peněžní zásoby přesně nárůst o množství peněz (je to 1:1)
zjednodušení: multiplikátor ovlivňuje pouze depozita
Nabídka peněz:
průnik s MS ( rovnováha na trhu peněz:
Model IS-LM
30.léta 20.století
Předpoklady:
stále máme fixní cenovou hladinu
jsou zde nevyužité výrobní kapacity (kapitál, či dostatečná nabídka práce)
centrální banka kontroluje nabídku peněz ( exogenní teorie peněz (CB se sama rozhodne, zda nakoupí či prodá a tím ovlivní peněžní zásobu)
prozatím předpokládáme třísektorovou ekonomiku ()
Křivka IS – vyjadřuje rovnováhu na trhu statků a služeb
Křivka LM – vyjadřuje rovnováhu na trhu peněz
Nakonec to nějak spojíme.
Křivka IS:
vyjadřuje rovnováhu na trhu statků a služeb
Odvození: .
Investice:
nezávislé na výši důchodů, závislé např. na úrokové míře. Viz předchozí přednášky – obrázek – klesající poptávka v závislosti na úrokové míře
- investice nezávisející na úrokové míře
- citlivost investic vzhledem k úrokové míře
vždy
sklon křivky
pokud bude citlivost nízká, b malé – křivka strmější
b vysoké – křivka bude plošší
Spotřeba:
dlouhodobá spotřeba, závislost na úrokové míře:
Vidíme, že investice i spotřeba je součást , takže můžeme napsat:
Graf – odvození křivky IS
Definice:
Křivka IS vyjadřuje veškeré kombinace úrokové míry a úrovně produktu při kterých je trh statků a služeb v rovnováze, neboli při kterých se plánované výdaje rovnají skutečně vytvořenému produktu.
Křivka IS má záporný sklon, tím, že klesá IS, jsou větší autonomní výdaje a já můžu vytvořit více produktu.
Sklon:
- první část mě nezajímá – zajímá mě vše od mínusu
( ( sklon křivky IS
( mezní míra úniku (ve formě úspor, daní)
čím větší je mezní míra úniku a čím menší je b, tím má křivka větší sklon (je strmější)
je obrácená míra multiplikátoru ( čím větší je multiplikátor, tím menší sklon má křivka (je plošší)
Křivka se otáčí kolem bodu na vertikální ose
Čím menší , tím strmější křivka IS:
když se bude měnit , pak se křivka bude otáčet kolem bodu na horizontální ose, když poroste, bude se otáčet doprava, klesat ( doleva
Poloha křivky IS:

roste TR, C apod. doprava, jinak doleva
Body mimo křivku IS:
V bodech nalevo od křivky IS – plánované výdaje jsou vyšší než skutečně vytvořený produkt: , dochází k neplánovanému čerpání zásob
V bodech napravo je tomu naopak, , dochází k hromadění zásob
Křivka LM:
Vyjadřuje rovnováhu na trhu peněz.
Pokud ekonomické subjekty drží bohatství – pak ho drží pomocí finančních nebo reálných aktiv (reálné nás nezajímá). Finanční aktiva – předpoklad, že finanční bohatství je ve formě peněz nebo ve formě ostatních finančních aktiva (např. obligace, dluhopisy…).
Pokud vezmeme poptávku po penězích (poptávka po reálných peněžních zůstatcích) , kde je poptávka po ostatních finančních aktivech.
Finanční nabídka: - reálná peněžní zásoba, - nabídka ostatních finančních aktiv (
Pokud máme rovnováhu: (poptávka = nabídce finančních aktiv), můžeme to rozdělit na trh peněz a trh finančních aktiv, pak:
. Pokud je v rovnováze trh peněz, pak musí být v rovnováze i trh finančních aktiv. Když bude na trhu peněz nerovnováha (větší poptávka než nabídka), tak na trhu ostatních finančních aktiv to musí být naopak; a naopak.
Jestliže se mění reálný produkt, pak se křivka posouvá o
Někdy se do modelu dá ještě faktor X, který zohledňuje všechny ostatní exogenní faktory, který ovlivňuje poptávku – např. důvěra/nedůvěra v držbu obligací
CB zvyšuje (snižuje) nabídku ( doprava (doleva):
zvyšovaní – nákup cenných papírů, pokles cenových rezerv
snižování nabídky peněz – prodej vládních cenných papírů CB, zvýšení povinných minimálních rezerv
Dohromady MS a L
Křivka LM znázorňuje veškeré kombinace úrokové míry a produktu, při kterých je trh peněz v rovnováze.
Jestliže máme v rovnováze trh peněz, pak máme v rovnováze i trh ostatních finančních aktiv.
Vysvětlení, proč došlu k růstu úrokové míry: Díky vzrůstu , vzrostla transakční a opatrnostní poptávka po penězích ( lidé chtějí více peněz, než drží ( začnou prodávat obligace pro prodej peněz, tím, jak je začnou prodávat, tak cena obligací začíná klesat ( roste výnosnost, neboli úroková míra ( při růstu úrokové míry klesá spekulativní poptávka po penězích ( po křivce se posouváme zpátky nahoru
Křivka LM vyjadřuje rovnováhu na trhu peněz, můžeme psát: , pak . Vytkneme , píšeme: ( rovnice křivky LM
sklon křivky LM:
, pro sklon nás zajímá , tj. ( sklon
čím větší je citlivost poptávky po penězích vzhledem k produktu, čím menší je citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře, tím strmější bude křivka LM
Vliv :
Extrémní případy sklonu:
1) Klasický extrémní příklad sklonu:
Citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru je nula.
z výše uvedeného vyplývá, že existuje jediná úroveň produktu, která je konzistentní rovnováhou na trhu peněz
2) Klasický extrémní příklad sklonu ( tzv. Past na likviditu:
Citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře blíží k nekonečnu
Neboli můžeme říci, že lidé budou ochotni držet jakékoliv množství peněz při dané úrokové míře
Je to situace, kdy je velmi nízká úroková míra, případně nulová
Nikdo nechce držet obligace.
Za toto byl Keynes kritizován z důvodů, že nikde na světě nebyla nulová či velmi nízká úrokové míra. Ale např. krize v Japonsku na konci 20.století, kdy japonská CB pumpovala do ekonomiky velké množství peněz, ale investice ani nic podobného se nezvýšily
6.4.2005
Posuny křivky LM:
Vlivy – vycházejí ze strany poptávky po penězích, nebo ze strany nabídky peněz
Změny způsobené vlivem poptávky po penězích:
máme na mysli změny, které nejsou způsobeny změnou produktu, ani změnou úrokové míry ( tj. máme na mysli všechny ostatní změny – změny v preferenci likvidity – přidaný důchod, přidaná likvidita
Pokud očekáváme negativní očekávání budoucnost, negativní hospodářských vývoj, riziko bankrotů firem, firmy jsou vlastníci cenných papíru ( bankrot – dané papíry ztrácejí na hodnotě ( lidé chtějí držet jakékoliv množství peněz, aniž by se měnil důchod ( lidé dávají přednost držbě peněz při jakékoliv důchodu ( poptávka po penězích se zvýší ( červená ( lidé začnou prodávat cenné papíry – roste úroková míra, posouváme se po křivce poptávky do nové rovnováhy, klesá spekulační poptávka po penězích ( LM roste nahoru
Pozn.: Pozor na srovnání odvození křivky LM (tam se mění produkt) a na výše uvedený graf (produkt je stále stejný!)
Změny způsobené vlivem nabídky peněz:
CB zvýší množství peněz v oběhu (např. nakoupí vládní cenné papíry, sníží povinnou míru rezerv) ( MS jde doprava ( ( lidé chtějí držet méně peněz, než ve skutečnosti drží ( za přebytek nakoupí cenné papíry ( cena cenných papírů roste, úrokové míra klase, dostáváme do s do nového bodu ( zvýšení peněžní zásoby povede k posunu křivky LM doprava
Změny způsobené snížením množství peněz:
CB buď prodá vládní cenné papíry, nebo zvýší povinné minimální rezervy, MS jde doleva, lidé prodávají cenné papíry, klesá jejich cena, úroková míra roste, snižuje se poptávka po penězích ( křivka LM posun nahoru
Body mimo křivku LM
body mimo křivku LM znamenají, že trh není v rovnováze
body napravo – máme poptávku po penězích větší než nabídku peněz, lidé prodávají ostatní finanční aktiva – cenné papíry, klesá jejich cena a roste úroková míra
body nalevo – rovnováha opačná, větší nabídka než poptávka, lidé nakupují ostatní finanční papíry – aktiva; roste jejich cena, klesá úroková míra a opět se dostáváme na křivku LM
Spojení do modelu IS-LM
v bodě jsou v rovnováze všechny tři trhy: trh statků a služeb (), trh peněz (), trh ostatních finančních aktiv ()
; ( ( ( rovnovážný produkt, kde:
- multiplikátor fiskální politiky
- multiplikátor monetární ekonomiky
Výpočet úrokové míry – dosazení rovnovážného produktu do výpočtu .
Přizpůsobení nerovnováhy v modelu IS-LM:
Nad křivko LM – v bodech A a B je větší nabídka peněz než poptávka peněz ( úroková míra pro daný důchod je příliš vysoká, tlak na pokles úrokové míry, pokles – dostáváme se na křivku LM.
V bodech pod křivkou LM – tj. body C a D ( větší poptávka než nabídka peněz – růst úrokové míry, zpět na křivku LM
V bodech napravo od křivky IS – body B a C ( skutečný produkt je vyšší než plánované výdaje, firmám se hromadí zásoby, omezí produkci, díky tomu se posouváme na křivku IS
V bodech nalevo od křivky IS – body A a D ( plánované výdaje vyšší než skutečně vytvořený produkt, firmám neplánovaně klesají zásoby, firmy zvyšují výrobu a posouváme se zpět na křivku IS
Pozn.: Rychlost přizpůsobení ke rychlejší na trhu peněz, a teprve pak se dostáváme na rovnováhu trhu statků a služeb.
Vlivy ovlivňující rovnováhu IS-LM:
Analýza dopady hospodářské politiky na rovnováhu IS-LM – fiskální a monetární politika
Fiskální politika v modelu IS-LM:
Fiskální politika ovlivňuje křivku IS
můžeme zde mít změnu vládních nákupů (), změna transferů (), změna autonomních daní (), změna důchodové sazby daně ()
Zatím se věnujeme pouze změnám (ostatní doma, vyzkouší se to u ZK)
Bereme fiskální expanzi – se zvýší.
Zvýšení G:
posun doprava, na trhu peněz roste transakční a opatrnostní poptávka po penězích, na trhu peněz nerovnováha, musí vzrůst úroková míra, jakmile roste úroková míra z  na ( dojde k poklesu investic
Vytěsňovací efekt – zvýšení vládních nákupů vytlačí (vytěsní) soukromé investice -
Z toho vyplývá - multiplikátor fiskální politiky, určuje, o kolik se změní produkt
Vytěsnění – účinnost závisí na sklonech IS a LM
Závislost vytěsňovacího efektu na IS:
posun o
při strmé IS je vytěsňovací efekt nízký, neboli fiskální politika je účinnější ve srovnání s plochou křivkou IS
u ploché IS je vysoká citlivost na změnu úrokové míry – nepatrné změna povede k velikému vytěsnění investic
Extrémní případ:
křivka IS zcela necitlivá, došlo sice k růstu na úrokové míry, investice ale na to nereagují, žádný vytěsňovací efekt, naplno o multiplikátor, plná účinnost fiskální politiky
Závislost vytěsňovacího efektu v závislosti na sklonu křivky LM:
zvýšíme G o stejnou výši v obou případech ( pořád se dělá vytěsňovací efekt vlivem expanzivní politiky
nižší vytěsňovací efekt je na ploché LM (rozdíl je menší než na strmé), tj. je zde větší účinnost fiskální politiky
plochá křivka – poptávka po penězích je velmi citlivá na úrokovou míru – při zvýšení roste transakční i opatrnostní křivka po penězích ( stačí nepatrná změna úrokové míry a dojde k vyrovnání na trhu peněz; pokud je málo citlivá – je třeba velká změna
menší změna úrokové míry vytlačí méně soukromých investic
Etrémní případ:
poptávka po penězích je zcela necitlivá na úrokovou míru – klasický případ (je pouze transakční a opatrností poptávka po penězích ( není zde spekulační) – pokud zvýším křivku IS ( produkt neroste vůbec, jediným dopadem je růst úrokové míry, zde je vytěsňovací efekt úplný, fiskální politika by zde byla zcela neúčinná
Monetární politika:
ovlivňování množství peněz v ekonomice
Monetární expanze – zvýšení peněžní zásoby nám posune křivku LM doprava, horizontální vzdálenost , produkt se posune na , , kde je multiplikátor monetární politiky
Pokles peněžní zásoby – posun doleva, produkt klesá
Účinnost monetární politiky závisí na sklonu IS a LM:
Účinnost monetární politiky v závislosti na sklonu křivky IS:
zvýšíme peněžní zásobu – o
křivka IS je strmější, nízká citlivost na úrokovou míru, je účinnost monetární politiky nižší, při plošší IS je účinnost monetární politiky vyšší
Extrémní případ:
Křivka IS vertikální, investice vůbec nereagují na úrokovou míru, monetární politika zcela neúčinná, produkt neroste
13.4.2005
Účinnost monetární politiky vlivem sklonu křivky LM:
V obou případech se křivka LM posune o . Monetární politika je účinnější při nízké citlivosti poptávky po penězích na úrokovou míru.
Křivka LM vertikální:
Křivka po penězích je rovna nula, monetární politika je maximálně účinná
posun o , produkt , změna produktu
Past na likviditu:
LM horizontální, neklesne úroková míra, CB dodá další peníze, lidé je začnou držet, nemůže růst investice, monetární politika zcela neúčinná
Model AD-AS (agregátní nabídka, agregátní poptávka)
U tohoto modelu předpokládáme změnu cenové hladiny.
Agregátní poptávka
Předpoklady modelu:
U křivky AD (agregátní poptávka) vycházíme z modelu IS-LM (odvodíme ji).
Ekonomika pracuje pod potencionálním produktem – jsou zde nevyužité výrobní zdroje
Uvažujeme uzavřenou ekonomiku
Exogenní teorie peněz – o množství peněz rozhoduje CB
Odvození křivky AD:
- tj. - fixní nominální zásoba peněz, ale mění se cenová hladina
( - Růstem cenové hladiny klesá reálná peněžní zásoba.
Na trhu peněz roste úroková míra ( klesají investice ( klesá produkt. Prvotní příčinou je růst cenové hladiny ( reálná peněžní zásoba vzrostla
Definice křivky AD:
Křivka AD vyjadřuje veškeré kombinace cenové hladiny a reálného produktu při kterých je v rovnováze trh statků a služeb, trh peněz a trh ostatních finančních aktiv.
V IS-LM je ( rovnice křivky AD:
Křivky agregátní poptávky je klesající:
Klesající tvar může být vysvětlen mimochodem tzv. Keynesovým efektem. Pokud roste cenová hladina , díky tomu reálná peněžní zásoba klesá:
Investice jsou součástí agregátní poptávky
Prvotní příčinou je změna cenové hladiny – posun po křivce ( Keynesův efekt (jedním z příčin, proč je křivka poptávky klesající).
Sklon vyjadřuje citlivost agregátních výdajů na změnu cenové hladiny.
Když mi agregátní výdaje budou reagovat hodně, pak křivka bude plošší.
Pokud bude nízká citlivost agregátních výdajů na cenovou hladinu, bude strmější.
Sklon křivky bude záviset i na sklonech křivek a . Čím plošší je křivka a čím strmější je , tím plošší bude křivka a naopak.
Extrémní případy:
Past na likviditu:
Při nízké úrokové (nulové) míře, , tj. citlivost poptávky po penězích je vysoká, lidé chtějí při dané úrokové míře jakékoliv množství peněz (všichni očekávají růst úrokové míry)
Jedná se o přerušení K. efektu v
Jakmile neklesne úroková míra, tak investice či autonomní výdaje s nezmění
Klasikové tvrdili, že existuje přirozený samo regulační mechanismus, Keynesiánci dokázali, že neexistuje (viz 2 grafy vpravo). Tj. ekonomika může pracovat pod potenciálem, dokonce i dlouhodobě. Klasikům se to nelíbilo. Přišel Pigouv s názorem, že křivka nemůže být nikdy vertikální, ani v případě pasti na likviditu, bude tedy negativně skloněná. Vysvětlení: Přes tzv. efekt reálných peněžních zůstatků – tzv. Pigouv efekt:
Lidé mají stabilní (nominální) zásobu peněz (důchod). Když klesne cenová hladina, vzrostou reálné peněžní zůstatky. Je předpoklad, že lidé chtějí držet stabilní úroveň reálných peněžních zůstatků. Jakmile jim vzrostou, díky poklesu cenové hladiny, pak přebytek použijí rovnou na spotřebu.
Tj. klasikům se to líbí, potvrzení samoregulujícího mechanismu, sám Pigouv tvrdí, že to je pouze teoretické, působí proti tomu faktory:
Očekávání – spotřebitelé můžou očekávat, že cenová hladina bude klesat dále. Tudíž, budou čekat, až cenová hladina klesne dál.
Efekt znovurozdělování – pokud klesá cenová hladina, pak dlužníci vrací hodnotnější peníze, to může vést k tomu, že se někteří dostávají do platebních problémů – nebudou splácet úvěry, pokud se to rozmůže, tak se do problémů dostávají i banky, pokud zkrachují i banky, tak klesne nominální zásoba peněz a tím i reálná zásoba peněz.
Keynesiánci přišli ještě s jednou teorií:
Deflační impotence:
Případ, kdy je křivka vertikální ( tj. tehdy, kdy je citlivost agregátních výdajů (těch investičních) je nula, resp. . Tj. investice vůbec nereagují na změnu úrokové míry (graf – viz další stránka).
Obecně je křivka AD klesající. Mimo dvou možností:
Past na likviditu
Deflační impotence – klesá úrokové míra, ale investice se nezmění
Z toho všeho vyplývá, že Keynesiánci předpokládaly, že se past na likviditu a deflační impotence se vyskytují. Je to pod potenciálním produktem. Vysoká nezaměstnanost. Trh peněz jim nijak nepomůže, tj. ani monetární politika je neúčinná. Proto Keynesiánci spíše prosazovali fiskální politiku, tj. posunutí křivky tak, že zvýší vládní výdaje.
Posuny křivky :
Posouvá se, pokud se posouvá křivka nebo .
Posun křivky :
Posun doprava: Pokud se nám zvyšuje: , , , a pokles
pousun o
Posun křivky LM
je způsoben změnou nominální zásoby peněz (ne změnou cenové hladiny)
Např. monetární expanze – křivka se posunu dolů ( ;
Prvotní příčina je změna ( proto posun po křivce
Body mimo křivku:
V bodech napravo (A) můžeme říci, že skutečný produkt (AS) je větší než AD, dochází k neplánovanému růstu zásob, firmy omezí výrobu, posouváme se zpět na křivku AD.
V bodech pod křivkou AD (B) je agregátní poptávka AS větší než AD, dochází k neplánovanému poklesu zásobu, firmy zvýší výrobu, zpět na křivku AD
Agregátní nabídka:
Množství produkce, které chtějí firmy při daných cenách nabízet. Různé názory, různé školy. Vycházejí z jiných předpokladů, zejména o trhu práce.
Agregátní produkční funkce:
Produkční funkce je vztah mezi vstupy a maximálním výstupem při nějakém stavu technologie. Vstupy – práce, půda, kapitál, suroviny atd.
(N – práce, – technologie)
Pokud vezmeme krátké období – vše je fixní mimo práce: - mezní produkt práce ( není to nic jiného než sklon.
Jsou klesající výnosy, pokud přidávám dodatečné jednotky práce – produkt klesá, stále pomaleji.
sklon je klesající ( křivka je klesající.
Pokud by vzrostl např. kapitál, pak křivka produkční funkce vzroste nahoru, stejně tak i křivka
Strana
sklon
45 
E
A2
A1
E
45 
sklon
E
45 
sklon
záporné úspory
kladné úspory
investice
20
15
12
při poklesu úrokové míry – Investice roste
(tj. plánované výdaje se rovnají skutečně vytvořenému produktu)
45 
- křivka plánovaných výdajů
A1 – záporné úspory
A2 – kladné úspory
MS
10%
5%
křivka IS
nízké
vysoké
Graf – Princip multiplikátoru
díky rovnému došlo ke snížení sklonu (ne záporné)
Graf - Daně
Graf – Vliv důchodové sazby daně
Graf - Změna vládních výdajů, změna autonomních daní, změna důchodové sazby daně t
Graf – zakreslení importu, exportu
5%
10%
Strmost IS
Plochost IS
Strmá LM
Plochá LM
Plochost IS
Stromost IS
Strmá LM
Plochá LM
M/P1