Přednášky

d věnován na spotřebu.
Pokud se budu pohybovat nalevo od (A1) – spotřeba je vyšší než disponibilní důchod ( záporné úspory
Napravo nahoru od bodu (A2) – domácnosti vydělávají více než vydají na spotřebu ( kladné úspory
Průměrný sklon ke spotřebě:
Průměrný sklon ke spotřebě je větší než ten mezní
můžeme říci, že s růstem důchodu průměrný sklon klesá a bude se tak blížit meznímu
Shrnutí základní K. funkce spotřeby
Spotřeba roste s růstem důchodu.
Spotřeba roste pomaleji než důchod.
Průměrný sklon ke spotřebě je větší než mezní sklon a s růstem důchodu klesá
výše uvedený je Základní psychologický zákon Keynese.Spotřeba roste s důchodem, ale pomaleji.
Odbočení:
Průměrný sklon vyjadřuje jakousi stabilitu (na základě zjištění 1964). Ekonomové na to řekli: Keynesova teorie je krátkodobá, ale v dlouhém období toto není. Vymysleli se nové teorie, které vysvětlili stabilitu v dlouhém období:
Teorie životního cyklu:
Tvrdí, že jedinec chce udržovat stabilní výši spotřeby po celý svůj život. Zjednodušeně: Když je člověk mladý, tak utrácí více než si vydělá, v produktivním věku to je naopak (člověk vydělává více, než spotřebuje), ve stáří je spotřeba vyšší než disponibilní důchod, financuji to z toho, co mám v úsporách.
Teorie permanentního důchodu:
Friedman
Spotřeba závisí na permanentním (dlouhodobý, průměr za dlouhé období) důchodě, a ne na běžném, jak předpokládal K. Spotřeba reaguje na trvalé změny důchodu a nereaguje na dočasné změny důchodu.
Návrat ke Keynesovy:
Úspory:
Rovnice: .DSMT4 :
jsou úspory.
jsou autonomní úspory, můžeme říci, že , až na to, že má obrácené znaménko
jsou indukovaný úspory:
- mezní sklon k úsporám, , nabývá hodnot:
musí platit
průměrný sklon k úsporám:
Průměrný sklon k úsporám je menší než je mezní.
S růstem důchodu průměrný roste a blíží se meznímu.
Platí:
Investice:
Investice do fixního kapitálu a změna zásob.
V tomto modelu jsou investice autonomní ( jsou nezávislé na velikosti důchodu. * MERGEFORMAT
Faktory působící na investice:
Úroková míra – investor si vezme na investici úvěr a musí z něj následně platit úrok, po naběhnutí nám investice dává nějakou investiční míru (tj. je úrok i míra jsou konstantní) (viz obr. nahoře) ( křivka poptávky závisí na výši úrokové míry; čím vyšší úrok, tím se méně vyplatí úvěr a naopak.
Hrubá současná hodnota:
Čistá současná hodnota:
Očekávání budoucnosti:
Při očekávání negativního vývoje budoucnosti, těžko se bude investovat. Pozitivní očekávání – křivka investice nahoru, negativní - dolů
Daňové zatížení:
Pokud se zvýší daňové zatížení, daň z příjmů právnických osob, pak se vydělá méně na investici.
Zvýšení daní – investice dolů, snížení – investice nahoru.
Spojení Investice a spotřeby:
Rovnovážný produkt:
Neplánované investice se rovnají nule.
Pak platí: Investice se rovnají úsporám.
Jestliže jsem nalevo od ( je vyšší než je skutečný produkt – firmám neplánovaně klesnou zásoby – tj. firmy zvýší výrobu, posouváme se do rovnováhy do
V bodech napravo od , tam jsou plánované výdaje menší než skutečně vytvořený produkt, 4 je menší než , firmy vyrobili více, než jsou ochotni subjekty nakoupit, hromadění zásob ( omezení výroby, návrat k bodu .
16.3.2005
Multiplikátor
, neboli: ation.DSMT4 ( , pak: , kde označíme , což je jednoduchý výdajový multiplikátor dvou-sektorové ekonomiky; ( autonomní výdaje, značí se .
Princip multiplikátoru:
V bodě 1 budou plánované výdaje větší než skutečný produkt (), dochází k neplánovanému poklesu zásob. Firma na to reagují tak, že zvýší výrobu ( bod 2.
Tím, že zvýší výrobu, tak je musí někdo vyrobit – tj. dostávají za to odměnu ve formě důchodu, část toho důchodu věnují na spotřebu, část na úspory. Část jdoucí na spotřebu (mezní sklon ke spotřebě krát Y) – převýší plánované výdaje na skutečný vytvořený produktu ( bod 3.
Zde jsou plánované výdaje větší, než skutečně vytvořený produkt – ovšem ne o tolik ( zvýšení výroby ( bod 4.
Opět se opakuje postup ( až se dostaneme do bodu .
Formálně zapsané:
D Equation.DSMT4 ( geometrická řada, její řešení je:
Paradox úspor:
Ekonomika by mohla růst rychleji, kdyby se zvýšili úspory. Co se stane v K. modelu, když zvýšíme úpory. Víme, že úspory se rovnají investicím, produkt = EMBED Equation.DSMT4 . Když nám vzrostou úspory, tak nám musí klesnout spotřeba. Zvýšení úspor je kompenzováno poklesem spotřeby, ale investice nám nemusí tolik vzrůst. Najednou jsou investice nižší, než úspory. Jestliže nám vzrostou úspory, pak se nám plánované úspory tolik nezvýší. Nové bude menší. Jestliže bude menší, pak i úspory na konci budou menší.
Růst úspor by vedl k poklesu produktu a v důsledku toho by klesli i úspory.
Třísektorová ekonomika
Třetím sektorem máme na mysli vládu. Vláda zasahuje dvěma způsoby:
Vláda nakupuje ( - vládní nákupy statků a služeb). je součástí plánovaných výdajů.
Vláda vybírá daně a poskytuje transfery, tím ovlivňuje disponibilní důchod, a tím ovlivňuje spotřebu a úspory.
Spotřeba: , ale pozor:
Výpočet : (on.DSMT4 jsou daně, - transfery)
Daně:
- autonomní daně – jsou nezávislé na velikosti produktu
–– určité procento z důchodu odvádíme ve formě daní
růst autonomních daní – křivka sazba důchodové daně nahoru, pokles – křivka dolů
sklon křivky - pokud sklon vzroste, je křivka strmější
průměrné zdanění:
na základě toho rozlišujeme: proporcionální, progresivní, regresivní:
proporcionální:
progresivní: , s růstem důchodu daň roste,
progresivní – , opak
Pokud :
, pak můžeme , tedy můžeme:
, kde ( výdajový multiplikátor třísektorové ekonomiky, a jsou autonomní výdaje v 3-sektorové ekonomice
00287617 \h Graf 4: Vlivem důchodové sazby daně, je sklon křivky (tj. ve 3-sektoru) menší než ( mění-li se sazba daně, mění se sklon křivky.
Progresivní míra zdanění, která znamená, že s růstem důchodu roste míra zdanění, tak má dopad tzv. vestavěného stabilizátoru – automaticky vestavěný stabilizátor redukuje změnu výstupu, ke které dochází při autonomní změně výdajů.
Složky v :
1) změna vládních výdajů SMT4 (viz ):
zvýšení – křivka nahoru rovnoběžně, , produkt se nezvýší pouze o , ale i o určitou část spotřeby – je to stejná analogie k vysvětlení multiplikátoru – první krok je vlivem , další kroky jsou pod vlivem spotřeby
snížení - křivka rovnoběžně dolů
2) změna autonomních daní (stejný obrázek jako F _Ref100288136 \h Graf 3):
pokles autonomních daní ( křivka se posune nahoru, tj. produkt vzroste, , kde - výdajový multiplikátor autonomních daní
3) změna důchodové sazby daně (viz ):
mění sklon, při poklesu daně - křivka se stane strmější, produkt nám vzroste
4) změna transferových plateb :
produkt vlivem růstu transferových plateb vzroste
, kde je multiplikátor transferových plateb
poznámka: - z důvodu, že když se mi zvýší , což je součást Equation.DSMT4 , ale na další krok půjde jen na změnu , část uspořím; ale když zvýším , tak první krok je celé
Multiplikátor vyrovnaného rozpočtu:
pro zjednodušení předpokládáme:
důchodová sazba daně je nula
dojde k růstu
dojde k růstu autonomních daní o stejnou výši, jako
, přičemž , pak , pak
Čtvrtý sektor
přidáváme čistý export – tj. jen vztah zahraničního obchodu
export:
export je autonomní, proto ( to co vyvezeme, nezávisí na velikosti našeho důchodu, produktu (v tomto modelu)
závisí na:
1) zahraničním důchodě , pokud roste, pak více vyvážíme
2) nominálním měnovém kurzu , např. teď je: 22 CZK/USD
znehodnocení (např. 25 CZK/USD) ( naše statky jsou v zahraničí levnější, export roste
zhodnocení (např. 20 CZK/USD) ( export snižuje
3) podílem cen: (domácí ku zahraniční), pokud roste, pro zahraniční subjekty je dražší nakupovat, tj. export klesá; při poklesu ( export roste
4) další faktory – kvóty, cla, subvence, spotřebitelské preference
import:
- autonomní import, vždy se bude něco dovážet
- mezní sklon k importu, neboli: , v rozmezí 0,1; část našeho důchodu věnujeme na statky ze zahraničí, roste důchod, roste import
faktory ovlivňující autonomní důchod:
1) nominální kurz:
znehodnocení – import klesá
zhodnocení – import roste
2) podíl cenových hladin :
jestliže podíl roste, import roste; podíl klesá, import klesá
3) další faktory: cla, kvóty, preference spotřebitelů atd.
tj. můžeme napsat:
co se stane s křivkou s faktory:
1) znehodnocení kurzu ( posunutí rovnoběžně nahoru (zhodnocení – dolů)
2) růst zahraničního důchodu ( posunutí nahoru (klesá zahr. důchod – dolů)
3) podíl cen roste ( křivka jde dolů (tj. klesá export, roste import)
Přidání NX do modelu:
, pokud ,
pak můžeme multiplikátor:
kde
: Sklon bude po posunu ještě o něco menší.
Porovnání multiplikátorů jednotlivých sektorech
Graf – Sklon křivky po posunu
23.3.2005
Peníze
Definice: Peníze je cokoliv, co slouží jako všeobecně přijímaný prostředek směny.
Historie:
Barterová směna, výměna jednoho zboží za druhé.
Začínají vznikat peníze – první podoba – komoditní peníze:
tj. dobytek, kožešina, plátno
stejně tak určité problémy (platit kávu krávou)
nejvíce se uchytili drahé kovy – zlato, stříbro
Papírové peníze – nahrazují komoditní peníze, byli kryty zlatem. Lidé, co měli zlato si je ukládali a za to dostávali papírky s potvrzením ( dle papírku pak dostal zlato.
Krytí bylo nejdříve 100%.
Později se zjistilo, že se to dá obcházet – drželi méně zlata než skutečně měli
Státovky:
peníze, které vydával panovník na krytí svých výdajů, nebyli kryty ničím
byli spíše bokem
Krytí peněz zlatem se postupně ustupuje, až se to zruší úplně – nyní jsou papírové peníze s nuceným oběhem – jsou přijímány, protože jsou přijímány.
Depozitní (bankovní) peníze – peníze na účtu
Funkce peněz:
Prostředek směny – základní funkce
Zúčtovací jednotka – hodnota statků a služeb je vyjádřena v penězích – jak současná, nynější i budoucí
Uchovatel hodnoty – jsou jednou z forem aktiv, mohu uchovávat své bohatství v nich
Peněžní agregáty:
Pomocí tzv. peněžních agregátů měříme peněžní zásobu v ekonomice – tj. množství peněz k nějakému okamžiku. - s  růstem čísla v indexu bude klesat likvidita a roste výnosnost:
quation.DSMT4 - oběživo, u nebankovních subjektů
- nadcházejí vždy obsahuje něco z předcházeného () + vklady na viděnou (sporožiro apod., není to ničím blokované); cestovní šeky
SMT4 (případně termínované vklady v zahraniční měně)
, kde jsou likvidní aktivy
Nejčastěji vyjadřujeme
Poptávka po penězích:
Existuje několik teorií poptávek po penězích, my se držíme zejm. Keynes. teorie.
Teorie:
1) Keynesiáncké teorie poptávky po penězích:
a) Původní Keynesova:
b) Moderní Kenysiáncké teorie
[Boumol], Tobin transakční model poptávky po penězích
Spekulační poptávka Tobina po penězích
2) Neoklasické teorie:
a) tradiční:
Fischerova verze
Cambridgská verze
b) moderní
Fridemanova verze
Původní Keynesova:
Peníze jsou chápany jako jedním z druhů bohatství. Vedle peněz jsou obligace. Za toto byl poměrně kritizován, že forem bohatství je poměrně více.
Peníze mají nulovou výnosnost, případně nějakou velmi nízkou, ale jsou téměř bezrizikové.
Obligace – výnosnost je relativně vysoká, ale je tam riziko.
Otázka? Proč si lidé drží peníze, když mají nízkou výnosnost ( Teorie preference likvidity: Existují tři motivy preference likvidity:
Transakční motiv:
Peníze držíme z důvodů provádění běžných transakcí. Transakční poptávka vzniká z důvodů časového nesouladu mezi příjmy a výdaji. Výplatu dostanu jednou měsíčně, ale potřebuji peníze celý měsíc.
Závisí na velikosti důchodu
Opatrnostní motiv:
Lidé drží peníze z důvodů neočekávaných výdajů. Keynes předpokládal, že bude záviset na velikosti důchodu
Spekulační motiv:
Toto zavedl až Keynes. Poznámka: Neoklasické teorie byly před Kenynesem, které v sobě měli jen T. a O. motivy. Peníze mají nulovou výnosnost, ale bezrizikové. Peníze můžeme držet v obligací, výnosnost ale riziko. Spekulační bude záviset negativně na úrokové míře (negativní vztah). Keynes předpokládá normální úrokovou míru, o které se ekonomické subjekty domnívají, že by na trhu měla být.
Ekonomický subjekt porovnává skutečnou úrok. míru s tou normální.
Jestliže skutečná úroková míra je vyšší než normální, pak všichni skutečná, že normální klesne na tu normální ( když klesá úroková míra, pak roste cena cenných papíru ( kdo nedrží obligace, tak utrpí ztrátu. Proto při vysoké úrokové míře bude nízká poptávka po penězích.
Skutečná úroková míra pod normální, ekonomická subjekty očekávají růst úrokové míry, jakmile roste, pak ceny cenných papírů klesají, kdo má cenný papír, utrpí kapitálovou ztrátu, při nízké úrokové míře je vysoká poptávka po penězích.
Obrázek 1; ,
 je citlivost poptávky po penězích vzhledem k reálnému produktu; při změně o jednu jednotku.
je citlivost poptávky po penězích vzhledem k úrokové míře
– transakční a opatrností motiv (poptávka)
– spekulační poptávka
Moderní teorie:
Transakční poptávka – [Baumolův], Tobinův model:
Moderní se věnovaly na rozpracování jednotlivých částí, aby obhájili Keynesovi motivy.
Subjekt dostane důchod , ale nechá si část , zbytek uloží do banky na obligace. Jakmile vyčerpá hotovost, jde do banky, část cenných papírů vymění na hotovost a cyklus se opakuje, až v bance nic nezůstane. je počet transakcí, kolikrát jde do banky – ale to něco stojí – tj. náklad . Pak náklady na všechny transakce budou .
Na začátku období má , na konci má . Z toho průměr: , což je průměrná držba peněz, neboli transakční poptávka po penězích. Obrázek 2.
Pokud bych si peníze nechal doma a neměl je na obligace, pak přicházím o nějaký úrok. Pak mohu říci, že , kde je úroková míra. Tj. EMBED Equation.DSMT4 ( celkové náklady
Otázka – Kolikrát, je pro ekonomický subjekt vhodné jít do banky ( snaha o minimalizovat náklady, tj. první derivaci dle  EMBED Equation.DSMT4 (  EMBED Equation.DSMT4 (  EMBED Equation.DSMT4 (  EMBED Equation.DSMT4 ( počet, kolikrát má jít do banky, ale nás zajímá transakční poptávka po penězích.
Do dosadíme výše uvedené , pak , kde je transakční poptávka po penězích, závisí na důchodu a závisí i na úrokové míře .
Poznámka: Příklad je ve cvičebnici, bývá to v písemce. Neplést si vzorce.
Neoklasické teorie:
Tradiční verze:
Fischerova
Vychází k kvantitativní rovnice peněz: , je poptávka po penězích, transakční rychlost obratu peněz, je cenová hladina, jsou transakce. Někdy se místo , dává , pak to je důchodová verze: .
Předpoklady, že (poptávka = nabídka), předpokládají, že se nemění, je ne velikost potenciálního produktu, V je stabilní (pouze při poplatkách za např. výběr z bankomatů apod.), je stabilní. Tj. roste akorát cenová hladina ( neutralita peněz – peníze neovlivňují reálné veličiny.
Cambridgská verze:
Moderní teorie:
Fridemanova:
Peníze jsou jednou z forem aktiv, a ekonomický subjekt mezi aktiva rozděluje své bohatství tak, aby maximalizoval svůj užitek.
Typy bohatství – celkem 5:
Peníze
Obligace
Akcie
Lidský kapitál
Reálný kapitál (non-human)
Tvrdí, že: „Poptávka po penězích je zejména transakční poptávkou po penězích, vliv úrokové míry je velmi nízký“. Poptávka po penězích je relativně stabilní, výkyvy v ekonomice jsou způsobeny jsou způsobeny změnou ekonomiky peněz.
Nabídka peněz:
Peníze jsou tvořeny v bankovní soustavě. Máme centrální banku a komerční (ostatní) banky. Množství peněz v ekonomice ovlivňuje centrální banka prostřednictvím bankovního systému.
Centrální banka:
Zpravidla bývá jedna (u nás ČNB), v USA jich mají více – ale dohromady se chovají jedna.
Funkce CB:
Základní funkce je Emisní funkce – vydává bankovky a mince
Provádí měnovou politiku
Je bankou bank – přijímá vklady komerčních bank v podobě tzv. rezerv, poskytuje úvěry komerčních bankám (tj. když už jim nikdo půjčit nechce) – proto se CB říká, že to je věřitel poslední instance
Provádí operace mezi bankami
Banka státu – provádí operace pro vládu, centrální orgány a orgány státní správy, spravuje státní dluh, může poskytovat úvěry státu přes cenné papíry
Spravuje devizové rezervy země
Dohled a regulace nad bankovním systémem
Bilance CB:
Bilance – na jedné straně aktiva (majetek); na druhé jsou pasiva
Aktiva:
cenné papíry – CB drží státní cenné papíry (státní dluhopisy, státní pokladniční poptávky), zpravidla nedrží cenné papíry soukromých subjektů
úvěry komerčních bank
úvěry ostatních CB
devizové rezervy – různé směnitelné měny, tzv. SDR jednotky – zvláštní práva čerpání, umělá jednotka vytvořená MMF (mezinárodní měnový fond)
rezervní devize u MMF
zlaté rezervy
ostatní…
Pasiva:
hotovostní oběživo – všechno, co je v peněženkách
rezervy komerčních bank – komerční banky musí držet rezervy u CB (dle zákona, nyní 2% z primárních vkladů), případně může držet i dobrovolné rezervy
vklady státu
vklady ze zahraničí
kapitál
vlastní emitované cenné papíry
ostatní…
Komerční banky:
Aktiva:
pokladní hotovost
rezervy u CB
úvěry
cenné papíry
ostatní…
Pasiva:
depozita (vklady)
základní jmění (kapitál)
ostatní…
Nabídka peněz
Peněžní zásoba – určité množství peněz v nějakém časovém okamžiku v ekonomice
Velmi zjednodušený model, kdy nebude existovat hotovost, jen běžné vklady (ne termínované), komerční banky drží u CB jen povinné rezervy.
CB v první kroku musí ovlivnit rezervy:
Zvýšení rezerv (jak):
CB nakoupí cenné papíry od nebankovního subjektu (státní cenné papíry).
Nakoupí cenné papíry přímo od bank.
CB poskytne komerční bance úvěr.
Snížení rezerv:
CB prodá cenné papíry nebankovnímu subjektu.
CB prodá cenné papíry komerční bance.
Komerční banka splatí úvěr CB.
Případ zvýšení rezerv, v případě, že CB nakoupí vládní cenné papíry od nebankovního subjektu, který vede účet u nějaké komerční banky za 100:
Když CB nakoupí, tak ji přibude 100. Jak zaplatí – napíše jakoby šek sama na sobě, že mi dluží 100. Předložím ho své bance, ta si ho vezme a připíše mi na účet 100. V aktivech mi přijde další 100. Co s tím komerční banka udělá – předloží šek CB, ta jej proplatí tak, že zvýší rezervy, které na účtu pro danou banku drží. CB vytvořila rezervy ve výši 100.
Co se stane dál:
Předpoklad:
povinná míra rezerv 10%
ekonomický subjekt poskytnutý úvěr ihned použije a připíše na svůj účet ( bezhotovost
KB1 z 100 si nechá 10, a poskytne úvěr ve výši 90. Ten druhý (komu zaplatím) má účet u KB2 – na nákup statků. Ta musí poskytnout 10% CNB – zbytek 81 může dát na úvěry. Půjčí a tak to jde stále dál a dál.
Souhrn všech komerčních bank dohromady:
Depozita: Celkem to dá v našem případě 1000 (D +1000), dle , PMR – povinná míra rezerv; je jednoduchý depozitní multiplikátor, je prvotní vklad, tj. ta první 100
Rezervy:Nakonec to musí vyjít 100 (náš případ), tj. R +100,
Úvěry: maximální množství úvěrů je Ú +