Přednášky

/Slovenská národní rada – podřízená FS
jaro 1992 – signály, že SNR začíná pracovat na své ústavě, v květnu/červnu 1992 – SK dává najevo, že chce pryč
září 1992 – SK přijala svoji ústavu, od ledna 1993 chce být SK samostatné
ČR bere za základ ústavu z roku 1920, přizpůsobila ji na místní podmínky
16. 12. 1992 byla schválena ústava České republiky pod číslem: 1/1993 Sb.
Ústava České republiky:
ústava je chápána jako základní zákon státu
zakotvuje jen základní principy, ty jsou v ostatním zákonodárství do detailu rozvedeny
obsah je členěn do článků (nikoliv do paragrafů)
globálně je obsah rozdělen do 6 hlav
vlastní text ústavy je Preambule – úvodní (slavností) vyhlášení bez právního dopadu, má nás uvést do problému
Hlava první: Základní ustanovení:
obecná konstatování typu že ČR je samostatný svrchovaný stát, hranice určuje zvláštní zákon…
státní symboly, znaky, vlajka, pečeť, hymna, vlajka prezidenta republiky
Hlava druhá: Moc zákonodárná
zákonodárná moc je v ČR svěřena parlamentu – 2 komory – sněmovna – 200 členů/4 roky; senát – 81 senátorů – 6 let/každé 2 roky se jedna třetina obměňuje, senát – pojistka demokracie
pojmy:
každý občan ČR má tzv. aktivní a pasivní volební právo:
aktivní volební právo = právo volit, získává se dovršením 18ti let věku
pasivní volební právo = právo být volen – není jednotná věková hranice, záleží na tom, kam být volen (18 let – místní zastupitelstvo, 21 let – poslanecká sněmovna, 40 let – prezident, senátor, soudce ústavního soudu)
způsob voleb:
poměrné zastoupení – poslanecká sněmovna – dle mandátů
většinový systém – senát – v daném volebním obvodu se volí daný člověk
volby jsou přímé – nelze dát někomu jinému právo volit; rovné, všeobecné, tajné
článek 27:
týká se poslanecké imunity
poslance ani senátora nelze postihnout tak, jak hlasuje
nelze je postihnout za projevy, které řeknou v prostorách sněmovny
nelze je postihnout za přestupek – podléhají disciplinárnímu řádu komory parlamentu
nelze je trestně stíhat bez souhlasu komory, jehož je členem
nelze je zadržet, pokud je zadržen při páchání činu bez souhlasu komory
imunity jsou zde z důvodů zabránění politickým a hospodářský tlak
pokud komora nedá souhlas, tak je trestní stíhání navždy zastaveno
poslanec i senátor má právo odmítnou svědectví, které se dozví v době výkonu své funkce
Hlava třetí: Moc výkonná
prezident, vláda, státní zastupitelství
prezident – volen na 5 let, max. 2x za druhou; kandidátem – bezúhonný občan ČR, starší 40 let, není ze své činnosti nikomu odpovědný, má absolutní imunitu – mimo velezrady (pak to řeší ústavní soud)
Přednáška č. 5; 22. 3. 2006
Občanské právo
Charakteristika: Upravuje veškeré majetkové vztahy fyzických osob, právnických osob, státu, stáních orgánů. Všichni mají stejné postavení.
jedná se o tzv. kodifikované odvětví, právní úprava je soustředěna převážně do jednoho předpisu – pokud se jedná o něco zvláštního, tak je na to odvolávka přímo v zákoně
1811 – vznik Rakouského občanského zákoníku – až do roku 1950 se řídili naše majetkové vztahy
v současnosti je platná právní úprava z roku 1964 (má několik novel)
na začátku – co to upravuje, na jaké subjekty se vztahuje, zároveň jsou subjekty podrobněji rozebrány
právnická osoba:
něco, co je uměle vytvořeno
jménem právnické osoby jedná statutární orgán
1) účelová sdružení fyzických nebo právnických osob – korporace
2) účelová sdružení majetku – nadace
3) jednotky územní samosprávy – obce, kraje
4) jiné subjekty, o kterých to stanoví nějaký zákon – státní podnik, Česká televize…
zastupování:
takřka všude se můžeme nechat zastupovat
výjimky zejména v rodinném právu
plná moc – ze sepsané plné moci – kdo koho, pro co, podpisy
přímo ze zákona – např. rodiče za své děti, při odnětí svéprávnosti je určena zastupující osoba aj.
prokurista
Domácnost:
tvoří ji osoby, které spolu trvale žijí a spolu uhrazují náklady provoz domácností
trvalé soužití
uhrazují náklad na provoz domácnosti
Osoby blízké:
příbuzní v řadě přímé a sourozenci a manžel/manželka
Věci:
nemovitosti tvoří veškeré pozemky a stavby spojené pevným základem se zemí
pozemek – povrch zemský bez ohledu na to, čím je pokryt
katastrální úřad má povinnost mít veškeré pozemky ve svém obvodu v evidenci
vše ostatní jsou věci movité
součást věci – je vše, co k ní podle její povahy patří a nemůže být odděleno, aniž by se věc znehodnotila (např. auto – motor)
příslušenství věci – věc hlavní a příslušenství můžou fungovat samostatně, mají jednoho vlastníka, vlastníkem je určeno, že chce, aby bylo určeno dohromady (např. byt a sklep)
Sousedské právo:
není věci bez vlastníka
u věcí ztracených a nalezených, pokud se do 3. měsíce nenajde vlastník, přechází právo na stát
postup pro řešení vztahů:
a) domluva
b) místní úřad – nařízení místního šetření – může se pouze doporučit a max. 5000 pokutu
c) soudní cesta
( nanejvýš vhodné se sousedy vycházet
Nikdo nesmí jiného nadmíru narušovat… spadem, popílkem…;
ploty – zákon neukládá povinnost oplotit pozemek (mimo rozhodnutí soudu) ( drží se pravidlo plot právního předchůdce
voda – potok, nemůžu regulovat
ze zákona povinnost na dobu nezbytně nutnou pustit souseda na svůj pozemek na provedení prací nutných k provedení údržby jeho nemovitosti a on je povinen tento pozemek navrátit do původního stavu
Přednáška č. 6; 29. 3. 2006
Právo vlastnické
v rámci tzv. věcných práv – to bylo to, co bylo jako první upravované v Římě
Věcná práva:
vlastnické právo
práva k věci cizí:
věcná břemena
právo zástavní a podzástavní
právo zadržovací
taxativní výčet – tj. pouze a jen tyto
Vlastnické právo (VP)
v listině základních práv a svobod je zakotveno právo vlastnit majetek
u nás je to ošetřeno občanským zákoníkem – podrobně
obecně v právu rozeznáváme situace absolutní a relativní
relativní – situace a vztahy, kdy relativně vím, mezi kým se to odehrává
absolutní – jedna strana je známa – vlastník, jeho právo je účinné proti všem
Obsah vlastnického práva:
držet
užívat
brát plody, užitky – možnost někoho pronajmout
disponovat – možnost převodu na jiné
Vznik VP:
okamžikem vytvoření věci nebo díla – prvotní vznik – ten kdo poprvé výrobek vyrobí, vznikne mu k tomu vlastnické právo (i zaměstnanci), za úplatu (mzdu) to převede zaměstnavatele
ostatní vzniky VP:
1) převod (projevem vůle):
dochází smlouvou kupní, darovací nebo směnou
2) přechod (z jiných právních důvodů):
rozhodnutím soudu (nebo jiného státního orgánu)
příklepem při dražbě
děděním – přechod práv a povinností ze zemřelého
způsoby zániku VP: plně korespondují způsobům vzniku
Způsoby omezení VP:
rozhodnutím státního orgánu, resp. soudu
omezení VP svým vlastním jednáním – např. pronájem, zástava
vyvlastnění:
maximální omezení VP
může se týkat pouze nemovitostí
musí být najednou kumulativně splněno 5 podmínek:
ze zákona – pouze na základě zákona
jen ve veřejném zájmu – 9 situací dle stavebního zákona – např. výstavba dálnice, údolní nádrž na pitnou vodu, stadion na olympiádu…
nelze-li účelu dosáhnout jinak
jen pro stanovený účel – bylo vyvlastněno jen pro účely nějaké stavby, pokud se to změní, musí se to uvést v předešlý vztah
za náhradu – musí být oficiální úřední odhad, v případě nemovitosti je nárok na odpovídající náhradní bydlení – co do velikosti, kategorie, typu zástavby, v daném územním obvodu
rozhoduje o tom stavební úřad
Členění vlastnického práva:
podle počtu subjektů, které mají vlastnické právo k dané věci
jedné osoby
spoluvlastnictví:
podílové – v jakékoliv kombinaci různých subjektů – je vyjádřena zlomkem, procentem míra vlastnického práva k jedné věci
o užívání bez ohledu na velikost vlastnického podílu se musí vlastníci dohodnout, když se nedohodnou, není jiné cesty než soudní
předkupní právo – pokud jeden ze spoluvlastníků chce podíl prodat, tak se to musí nabídnout ostatním spoluvlastníkům
společné jmění manželů – jen mezi manžely
patří všechny věci, které jeden z manželů nabyl v době trvání manželství, s výjimkou toho, co získám děděním, darem (darovací smlouva a zaplacena darovací daň), restituce, věci osobní potřeby
majetková smlouva – v podvědomí jako předmanželská smlouva – ale lze ji uzavřít kdykoliv i v tobě trvání manželů; cílem je, aby poměr byl jiný než půl na půl, jediná zákonná podmínka je, že musí být uzavřena formou notářského zápisu
jestliže manželství zanikne (rozvodem, úmrtím, prohlášením za mrtvého), pak společné jmění manželů se nerozšiřuje – a to se vypořádá – rozdělí: dohodou, do tří let od zániku manželství jeden z manželů podá návrh k soudu; pokud se nedohodnou ani soudně nevypořádají – u věcí movitých, pokud jednu z věcí užívá jeden z manželů, tak věc vydrží; u nemovitostí 10 let – pokud by to užívali společně, tak se stávají spolupodílovými vlastníky
Přednáška č. 7; 5. 4. 2006
Závazkový právní vztah – závazky
relativní situací, subjekty na obou stranách jsou nám známi
obecné pojmenování – věřitel a dlužník
Věřitel:
osoba, která má právo na plnění
věřitel má pohledávku
Dlužník:
osoba, která má povinnost plnit
dlužník má závazek, dluh
ne vždy stojí proti sobě jeden dlužník a jeden věřitel; spíše se stává, že dochází na obou stranách k pluralitě subjektů
Společný závazek
může mít dvě základní podoby:
společný závazek dílčí – každému, ze zavázaných dlužníků, je podíl určen – je vymezen
společný závazek solidární – automaticky, pokud není dílčí, věřitel má právo požadovat splnění celkového dluhu po jakémkoliv společníkovi (jeden za všechny, všichni za jednoho)
Obsah závazku:
je vymezen právní normou, jsou to vž