Přednášky

 VLASTNOSTÍ NERIVALITY
statek může zároveň spotřebovávat více osob aniž by si konkurovali
neomezují se navzájem v užitku – není důvod k omezování spotřeby nebo k vyloučení ze spotřeby (osvětlení, satelit)
3 b – STATKY S VLASTNOSTÍ NEVYLUČITELNOSTI
spotřebitele není možné ze spotřeby vyloučit ať si ve spotřebě konkurují či nikoliv
statky jsou nedělitelné (osvětlení, obrana,…)
3 c – STATKY S VLASTNOSTÍ VYLUČITELNOSTI
spotřebitele lze ze spotřeby vyloučit, lze snížit míru omezování užitku jednoho druhým
př.: školství, kultura, telefonování ve špičkách, kamiony nesmějí jezdit v neděli
Nerivalitní a nevylučitelné statky jsou statky čistě veřejné – neomezují
PODROBNÁ CHARAKTERISTIKA:
1 a – ČISTĚ VEŘEJNÉ STATKY
Proč je poskytuje stát a ne sektor soukromý? – nemožnost vyloučení ze spotřeby znamená, že soukromé trhy nezajistí Paretovsky optimální nabídky těchto statků.
Spotřebitel ví, že ten statek může užívat,aniž by zaplatil (nelze mu dokázat, že to užíval)
Neochota platit dobrovolně za veřejné statky se nazývá – Problém černého pasažéra
Soukromí sektor jich nevyrábí dostatek - v zimě si firma uklidí namrzlý chodník jen před svým vchodem a obyvatelé žijící nad firmou toho užívají.
Soukromý výrobce se rozhoduje na základě svých preferencí, na základě svých nákladů a svého prospěchu, užitek ostatních do svého rozhodování nezahrnuje
Př.: očkování proti chřipce je užitečné pro všechny – méně nemocných – méně nákazy
Je zájem všech aby byli přinuceni přispívat na úhradu nákladů veřejných statků = platit daně, protože jejich poskytování zvyšuje užitek všech
U1
E

Křivka užitkových možností
0 U2
Křivka užitkových možností vymezuje maximální dosažitelný užitek jedné skupiny při určitém využití druhé skupiny
Pravomoc státu může být zneužita jen jednou skupinou na úkor druhých
Problematikou čistě veřejných statků se zabývá každý z nás doma: rodina = ministát (strava, čisté prádlo, světlo, teplo – není možné někoho z rodiny vyloučit – neetické) – i doma je problém černého pasažéra
1 b – ČÁSTEČNĚ VEŘEJNÉ STATKY
Při vyloučení je nutné uvažovat využití kapacity
Tyto statky se od čistě veřejných statků liší podle snadnosti a výhodnosti vyloučení neplatících spotřebitelů
MN Veř.poskyt. soukr. Statky Čistě soukromé statky
MN = vysoké
Možnost vyloučení – vysoká
Náklady na vyloučení - nízké
ČÁSTEČNĚ VEŘEJNÉ
STATKY
Čistě veřejné statky
Snadnost (výhodnost)
0 MN = 0 vyloučení neplatičů
možnost vyloučení = 0
náklady na vyloučení – vysoké
Částečně veřejné statky:
Výlučnost spotřeby je možná ale nákladná
Náklady na vyloučení neplatičů ze spotřeby = náklady na fungování cenového mechanismu, tyto náklady jsou relativně nízké u soukromých statků, ale u veřejných statků můžou být velmi vysoké (celkové mzdy výběrčích a náklady na výrobu)
Někdy mohou být náklady cenového mechanismu vyšší než je mezní užitek daného statku = je efektivnější je poskytovat zdarma a výrobu financovat daněmi
4. přednáška25.10.
SHAPE \* MERGEFORMAT
rozhodnout, zda to zpoplatníme či ne
Předpoklad = poskytování zdarma MU = Cy
ušetříme transakční náklady, které odpovídají obdélníků ABCD; velikost úspory si stanoví tak: = (Cy´- Cy)( Qe
vzroste spotřeba z Qe na Q0 a v tomto okamžiku bude platit, že MU dalšího účastníka bude větší než MN na dodatečného spotřebitele ((U/(Y > MN) ; užitek ze zvýšené spotřeby bude roven trojúhelníku ABE
(Q0 – Qe) ( (Cy´- Cy)
= -----------------------------
2
bude-li cena služby nulová, zvýší spotřebitelé spotřebu až na Qmax až do okamžiku, kdy užitek dodatečného spotřebitele roven 0 (MU = 0)
mN > mU; Cy > 0
ztráta bude rovna obsahu trojúhelníku (Qmax – Q0) x Cy
QmaxEF = ----------------------
2
Při rozhodování o tom, zda statek poskytovat bezplatně, je rozhodující porovnat celkový užitek (plocha AECD) se ztrátami s neefektivní výši produkce QmaxEF a se ztrátami vzniklými uvalením daní, z kterých se bezplatné poskytování statků zajišťuje.
U částečně veřejných nákladů jsou mezní náklady nízké nebo dokonce nulové a důvodem zásahu státu mohou být vysoké transakční náklady.
VEŘEJNĚ POSKYTOVANÉ SOUKROMÉ STATKY
mezní náklady na dodatečného spotřebitele jsou velmi vysoké, proto je důvod vyloučení ze spotřeby; jsou finančně náročné
je-li statek poskytován bezplatně, lze očekávat, že jeho spotřeba bude vyšší než by bylo efektivní
spotřebitel ho bude požadovat až do okamžiku, kdy MU = 0 a náklady ho nebudou zajímat
u některých statků je ztráta ze zvýšení spotřeby malá, čili neefektivnost není velká, v jiných případech může být například vysoká
velikost té ztráty je dána pružností poptávky
mN
Nástroje přidělování veřejných statků
hlavním cílem jejich používání je snížení (omezení) spotřeby
cenový mechanismus
zavádění různých poplatků a doplatků
administrativní omezení spotřeby
podstatou je přidělování jednotných dávek všem spotřebitelům
tento nástroj v sobě nese určitou nespravedlnost, pže každý má jiné nároky
v některých obcích byla stanovena určitá částka na odvoz odpadů (nástroj svým způsobem nedokonalý, který může vést k vyšší produkci či spotřebě, ten druhý je ve svých právech zkrácen)
dálniční známka pro automobily (použití každý den x pouze o víkendech)
problém jednotné nabídky, které vede k problému jednotné spotřeby je největším problém veřejných statků, pže neumožňuje přizpůsobit se individuálním potřebám jak to umožňuje tržní mechanismus
Problém jednotné spotřeby
Q1 = optimální úroveň spotřeby prvního spotřebitele
Q2 = optimální úroveň spotřeby druhého spotřebitele
Qs = vládou poskytované množství zdarma
čekání na poskytnutí statku
vychází se z principu, že kdo statek skutečně potřebuje, ten si počká až ho dostane
rovněž se předpokládá, že statek se dostane především těm, kteří by si ho ze svých zdrojů nemohli pořídit
čekání je chápáno jako spravedlivý nástroj rozlišení mezi těmi, kdo pomoc skutečně potřebují a kdo ji potřebuje méně
čekání nahrazuje cenu statku
Vztah mezi veřejným a soukromým poskytováním statků
řada statků, které jsou poskytovány veřejně by mohli být poskytovány soukromě
existence statků, které jsou poskytovány veřejně tak i soukromě (záleží na bohatství země a kolik zdrojů má k dispozici, názorech vládnoucí strany)
existují zcela objektivní důvody, které vedou ke změnám mezi poměrem poskytováním statků veřejných a soukromých
technický pokrok vyvolává efektivnější možnosti vybírání poplatků, což vede ke snížení transakčních nákladů (zpoplatňování dálnic a zavedení elektronického mýtného – odpadne problém černého pasažéra, sníží se transakční náklady, telefony – pevné linky)
růst životní úrovně – doprava, většina obyvatel se dříve přesouvala veřejnou dopravou, v současné době řada lidí dává přednost komfortu osobní dopravy; důležité poměření nákladů s využitím statku soukromého a veřejného; zvažují se i kvalitativní hlediska (nemusíme čekat na žádný spoj, na druhé straně se nemusíme mačkat v MHD – pohodlí automobilu; musí se ale počítat s tím, že jak roste kapacita, musí se zahrnout i čekací časy), bazény – soukromé bazény a veřejná koupaliště
změna vkusu spotřebitelů – souvisí s tím, že někdo považuje za „in“ navštěvování soukromé školy než veřejné, atd.
historicky se podíl mění, který je dán těmito faktory (
Podmínka efektivnosti pro veřejné statky
MU = (U/(Y = Cy
MU = mN = Cy (soukromý sektor)
MN = (N/(Y = Cy
ve veřejném sektoru ale neexistuje cena
poměřují se možnosti spotřeby statků veřejných a soukromých s možností jejich výroby
pomocí křivky produkčních možností a indiferentních křivek
čistě veřejné statky jsou poskytovány efektivně tehdy, je-li součet mezních měr substituce všech spotřebitelů roven mezní míře transformace
mezní míra substituce jednotlivého spotřebitele mezi soukromými a veřejnými statky udává kolika jednotek soukromého statku je spotřebitel ochoten se vzdát při zvýšení své spotřeby veřejných statků o jednotku: MMS = (-) (Ss/(Vs
Vs ( Ss
Suma všech mezních měr substituce udává, jakého množství soukromých statků jsou ochotni se všichni vzdát výměnou na jednotku veřejných statků.
mezní míra transformace udává o kolik jednotek se sníží výroba soukromých statků, zvýší-li se výroba veřejných statků o jednotku:
MMT = (-) (Ss/(Vs
Vs ( Ss
Podmínkou efektivnosti je, že celkové množství soukromých statků, kterého jsou ochotni spotřebitelé se vzdát je rovno množství, o které se výroba soukromého statku skutečně sníží.
(MMS = (MMT
5. přednáška 1.11.
Odvození nabídky a poptávky
Částka, kterou spotřebitelé zaplatí za zvýšení produkce veřejných statků o jednotku se nazývá daňové břemeno.
Odvození poptávkové křivky pomocí rozpočtového omezení a indiferentních křivek
předpoklad: na jednotlivé spotřebitele lze uvalit různá daňová břemena
P (příjem) = Ss (spotřeba soukromých statků) + dVs (daňové břemeno pro daného spotřebitele a Vs je množství veřejných statků)
rozpočtové omezení udává různé kombinace soukromých a veřejných statků, které si spotřebitel může pořídit při daném příjmu a daných nákladech
křivka se zápornou směrnicí
Ss = P – dVs
sklon rozpočtového omezení je dán směrnicí přímky, kde závislé proměnnou je spotřeba Ss a nezávisle proměnnou spotřeba Vs při daném příjmu
směrnice vyjadřuje o kolik jednotek se změní spotřeba soukromých statků, zvýší-li se spotřeba veřejných statků o jednotku při daném příjmu a v tomto případě je rovna daňovému břemenu
d = (-) (Ss/ (Vs
daňové břemeno je vlastně cena placená za veřejný statek
při daném rozpočtovém omezení se každý snaží získat maximální užitek, čili hledá optimální kombinaci soukromých a veřejných statků
možné kombinace statků vyjadřuje indiferenční křivka
indiferenční křivka udává míru substituce Vs za Ss
množství statků, kterých je spotřebitel ochoten se vzdát při zvýšení spotřeby veřejných statků o jednotku je mezní míra substituce
MMS = (-) (Ss/(Vs
sklon indiferenční křivky je určen mezní mírou substituce (MMS)
s rostoucí spotřebou veřejných statků klesá (soukromé statky se stávají vzácnější)
nejvyššího užitku spotřebitel dosáhne v bodě dotyku indiferenční křivky s rozpočtovým omezením, tj. obě čáry mají stejný sklon
sklon rozpočtového omezení udává, jakého množství soukromého statku se musí spotřebitel vzdát, aby získal dodatečnou jednotku veřejného statku, tj. udává velikost daňových nákladů
sklon indiferenční křivky udává jakého množství soukromých statků je ochoten spotřebitel se vzdát, aby získal dodatečnou jednotku veřejných statků
optimální kombinace nastane tehdy, kdy množství, kterého je ochoten se vzdát je rovno množství, kterého se musí vzdát
MMS = d
změní-li se daňové břemeno, změní se i bod rovnováhy, změní se rozsah spotřeby a tedy i poptávky
z toho vyplývá, že poptávkovou křivku po veřejných statcích lze odvodit pomocí snižování a zvyšování daňového břemene
Odvozování poptávkové křivky po veřejných statcích pomocí rozpočtového omezení a diferenčních křivek

A – původní daňové břemeno
A´- nižší daňové břemeno
A´´ - vyšší daňové břemeno
- čím nižší daňové břemeno, tím je vyšší poptávka po veřejných statcích a naopak
- když jsou nízké daně, tak jsou veřejné statky vzácnější a poptávka po nich je větší
Odvození nabídkové křivky po veřejných statcích
pomocí poptávky a nabídky
poptávku jsme si již odvodili
je stejné jako u soukromých statků, poskytované množství se bude zvyšovat tak dlouho, dokud mezní náklady budou menší než cena ( mN výdaje = rozpočtový přebytek
Pasivní ( příjmy < výdaje = rozpočtový deficit
Problematika fiskální nerovnováhy
Otázka vyrovnanosti státního rozpočtu je předmětem diskuzí ekonomů a politiků.
Základní přístupy k realizaci fiskální politiky:
keynesiánský přístup – rovnost nabídky a poptávky
fiskální monetarismus – hl. představitel Friedman, striktní odmítnutí úlohy státu, neměla by být zřízena poptávka, ale úroková míra
( dlouhodobý deficit není správný, mělo by dojít k rovnováze
nahromaděné deficity nejsou žádoucí
Problematika fiskální nerovnováhy
Otázkou je nejen velikost deficitu, nýbrž i způsob jeho úhrady.
Možnost úhrady schodku státního rozpočtu:
emisí nových peněz – zvýší se nabídka peněz, do oběhu se dostává více peněz ( inflace
pomocí státního dluhu – schodek se převádí do státního dluhu
Státní dluh
= primární deficit státního rozpočtu + úroky
veřejný > státní dluh
veřejný dluh = celkový dluh, včetně dluhu krajů a obcí, fondů sociálního a zdravotního pojištění a mimorozpočtových fondů
veřejný dluh by neměl být větší než 60% státního dluhu
u nás kolem 50%
plánovaný státní dluh 740 mld. (30% HDP)
Vznik státního dluhu
Příčiny:
vzniká úhradou schodku státního rozpočtu
Zdrojem úhrady může být:
půjčka ze zahraničí – projeví se zvýšením veřejného dluhu, a na platební bilanci
půjčka od domácích subjektů
vnitřní dluh půjčky od domácích obyvatel a dom. subjektů
prodej státních obligací (dluhopisů) – na dobu střednědobou (2-9 let) a na dobu dlouhodobou (více jak 10 let)
prodej státních pokladničních poukázek – krytí v daném roce, se splatností několika měsíců (3,6,9,12 měsíců), nebo se stanoví na konkrétní počet dnů a je hlavním řešením přechodného státního dluhu
Velikost státního dluhu
Posuzuje se podle různých ukazatelů:
Podíl dluhu na HDP v % - lze posoudit likviditu ekonomiky a likviditu držet investorů
Podíl placených úroků z dluhu na HDP – závisí na vývoji úrokových sazeb a na velikosti dluhu
Podíl dluhu v rukou veřejnosti na HDP – jak působí inflace, záleží na reálných a nominálního hodnotách
Maastrichtské kritérium pro přijetí – cena (veřejný dluh = 60% HDP)
Dopady státního dluhu
otázka splacení státního dluhu
otázka velikosti placených úroků u zátěže státního dluhu pro obyvatelstvo
státní dluh jako břemeno pro budoucí generace
vytěsňování investic – deficity státního rozpočtu snižují investice
možný vliv na světový kapitálový trh – týká se velkých otevřených ekonomik
mobilizace úspor – stát. deficit může mít hlavní vliv, vytáhne z kapes obyvatel peníze na nákup pokladničních poukázek¨
Řízení státního dluhu
Důležité je zvolení takové struktury splatnosti dluhu, která zajistí minimální úrokové náklady.
Úrokové náklady jsou ovlivněny:
velikostí dluhu
velikostí úrokové sazby
inflací
Stabilizační politika státu
Zásady stabilizační politiky státu
fiskální + monetární politika + vestavěné stabilizátory ( tlumí rozmach v boomu a zmírňují dopad v recesi
vestavěnými stabilizátory může být podpora v nezaměstnanosti, fondy, progresivní daňová soustava, daňové nástroje
expanzivní SP – snaha o růst produktu a zaměstnanosti
restriktivní SP – když ekonomika dosahuje potenciálního produktu, cílem je snížit cenovou hladinu (vysoká přezaměstnanost), vysoce využité kapacity
Výdaje státního rozpočtu – daně T, progresivní daň závislá na důchodech (T = t * Y)
Transfery R (TR) – výdaje bez protihodnoty
Vládní výdaje G
Spotřeba obyvatelstva C – je ovlivněna T a R
Investice I
Úspory S
Čistý export Ex
Co je stabilizační politika?
= posilování stability národního hospodářství jako celku k harmonizaci ekonomického vývoje země
Hl. cíl
zajištění růstu ekonomického potenciálu země
zajištění přiměřené stability cen
zajištění co nejmenší nezaměstnanosti (využití zdrojů v ekonomice)
Nástroje SP
K plnění stabilizační fce slouží:
nástroje měnové (cena peněz, povinné rezervy, peněžní operace na měnovém trhu)
nástroje fiskální (daňové zatížení, rozsah výdajů a povaha státního rozpočtu)
Otázkou je míra zásahu, aby dobře mířená stabilizační opatření naopak nebrzdila ekonomický růst a nebyla zdrojem nerovnováhy.
Makroekonomické modelování
Stabilizační fce vyplývá z makroekonomické působnosti veřejného sektoru.
Multiplikační modely (multiplikátor vyrovnaného státního rozpočtu ):
s fixními inv