Přednášky

ktu. Na je v těle zastoupen ve formě NaCl, ve které se vylučuje z těla. Významnou roli má NaCl u přežvýkavců.
Nedostatek sodíku vede k snižování osmotického tlaku v buňkách a to znamená dehydrataci organismu.
Symptomy nedostatku Na jsou snížení chuti, menšímu příjmu a tím i menší produkci. Hlubší nedostatek vede k poruchám reprodukce, k malátnosti až k úhynu.
Dříve než se poznala podstata vitaminů, tak byly známy projevy nedostatků, absence jiných látek než byly dosud známé živiny.
Byla známá onemocnění jako kurděje nebo nemoc beri beri.
1880 LUNIN – v pokusech na myších prokázal, že dieta musí obsahovat i jiné živiny než bílkoviny, sacharidy, tuky a minerální látky.
1912 FUNK – nazval tyto látky podle toho, že obsahovaly aminoskupiny a byly to látky potřebné pro život (vitae)
ROZDĚLENÍ VITAMÍNŮ PODLE MECHANISMŮ JEJICH PŮSOBENÍ:
vitaminy působící jako koenzymy respek. kofaktory enzymů B1, B2, B6, nikotinamid, kys. pantotenová, B12, C a K
vitaminy působící jako regulátory transkripce A (kys. retinová), D
vitaminy působící jako antioxydanty A, C, E, Beta – karoten
vitaminy potřebné u některých durhů v průběhu růstu na výstavbu fosfolipidů cholin, inositol
NEDOSTATEK VITAMINŮ – VŠEOBECNÉ PŮSOBENÍ
snížení chutí k žrádlu
snížení výkonnosti – užitkovost
změny v metabolismu i struktuře určitých tkání
snížení rozmnožovacích schopností
pokles až ztráta imunních schopností
VITAMIN D – KALCIFEROL
Metabolity vitaminu D stimulují absorpci vápníku ve střevě a ve spojení s parathyroidním hormonem příštítných tělísek, stimuluje resorpci vápníku z kostí. Potřeby vitaminu jsou v těsném spojení s koncentrací vápníku a fosforu v krmivu. Vitamin D2 může být syntetizován z rostlinných sterolů, v podkožních vrstvách za pomoci slunečního záření.
VITAMIN A – RETINOL
Je označován jako růstový vitamin, nezbytný především pro mladá rostoucí zvířata.
Je složkou zrakového pigmentu a je důležitý pro vlastní vidění.
Je nutný pro udržování normální stavby buněk.
Velmi důležitý je pro udržování zdravé kůže, srsti a všech mukózních membrán.
Má význam i pro normální vývoj kosti a zubů.
VITAMIN E – TOKOFEROL
Spolu se selenem chrání buněčné membrány proti poškození oxidací. Úloha vitaminu E se zvyšuje při vyšším zastoupení snadno oxidovatelných polynenasycených mastných kyselin v dietě.
Nedostatek vitaminu E může vést k dystrofii kosterního svalstva. Způsobuje poruchy reprodukce a zhoršní imunity.
Poruchy z nadbytku E vitaminu jsou nepravděpodobné, poměrně vysoké dávky jsou dobře snášeny.
VITAMIN K – FYTOCHINON
Reguluje tvorbu několika faktorů nutných pro normální srážlivost krve.
Přirozený nedostatek vitaminu K je nepravděpodobný, u zdravých zvířat vzniká potřebné množství vitaminu K bakteriálním syntézou ve střevech.
Snížená hladina protrombinu v krvi (hypoprotrombinémie) a krvácení (hemoragie) se mohou vyskytnout u některých jedinců, je-li u nich potlačena bakteriální syntéza. Nebo jsou-li v dietě obsaženy antagonisté vitamin K, jako jsou warfarin nebo další sloučeniny kumarinu.
Nízkou toxicitu může způsobit velmi vysoký příjem vitaminu K, který se u mladých jedinců může projevit anémií nebo jinými poruchami krve.
KYSELINA PANTOTENOVÁ
Je součástí koenzymu A, který je nepostradatelný pro metabolismus sacharidů, tuků i aminokyselin.
Nedostatek způsobuje deprese – zpomalení růstu, ztučnění jater, poruchy trávicího traktu (včetně vředů), křeče, kóma i smrt.
Přirozený výskyt nedostatku tohoto vitaminu je velmi nepravděpodobný.
VITAMIN B12 KOBALAMIN
Funkce je úzce spojena s kyselinou listovou. Rovněž je zapojen do metabolismu tuků a sacharidů a do syntézy myelinu.
Vitamin B12 přichází do organismu neúčinný a je aktivován v žaludku tzv. živočišným faktorem.
Nedostatek může způsobovat anémii (chudokrevnost) a vznik neurologických poruch.
KYSELINA LISTOVÁ
Je důležitá v řadě reakcí včetně syntézy thymidinu, který je součástí DNA. Ovlivňuje zrání červených krvinek v morku kostí.
Nedostatek způsobuje anemii – chudokrevnost a leukopenii – chorobné snížení bílých krvinek.
Nedostatek je nepravděpodobný, jelikož denní potřeba je hrazena syntézou střevních bakterií.
VITAMIN C – KYSELINA ASKORBOVÁ
Fyziologický význam:
účast v oxidoredukčních procesech v organismu
má schopnost odebírat různým sloučeninám kyslík, přičemž se oxiduje na kyselinu degydroaskorbovou
zúčastňuje se na detoxikační činnosti v organismu
aktivuje různé enzymy
podporuje tvorbu kolagenu z prokolagenu
ovlivňuje přeměnu četných hormonů
podporuje tvorbu imunoglobulínů
je aktivní v prevenci sklerotických onemocnění, dokonce nádorových onemocnění
pomáhá při odstraňování svalové únavy a pozitivně ovlivňuje psychiku organismu.

Výživa hospodářských zvířat
Přednáška 4.12. 2006
Rozdělení živočichů
podle způsobu využívání energie
podle způsobu využívání látek
podle druhu příjmané potravy
podle původu potravy
podle charakteru-živosti potravy
podle velikosti příjmané potravy
Podle způsobu využívání energie
Fototrofní – dokáží využít energii z vnějšího prostředí(mikroorganismy)
Heterotrofní – využití energie z živin
Mixotrofní – získávají energii z přírody a živin (bakterie)
Podle způsobu využívání látek
Autotrofní – rostliny, mikroorgnismy
Mezotrofní – využívají látky z vnější přírody
Metatrofní – Heterotrofní – téměř všichni živočichové
Podle druhu příjmané potravy
Monofágní – na jeden druh potravy (Koala)
Polyfágní - lidé
Podle původu potravy
Herbivora – býložravci
Carvivora – masožravci
Všežravci
Podle charakteru-živosti potravy
Biofágní
Nekrofágní
Podle velikosti příjmané potravy
Histotrofní – živí se tkáněmi či částmi těla
Merotrofní – požírají celé zvíře (dravci, šelmy)
Do výživy zvířat zasahují výrazně tyto 3 fenomeny, orientované především na ochranu:
ZDRAVÍ ČLOVĚKA – je sledováno přes kvalitu a zdravotní nezávadnost produktů živočišné výroby, které musí být prosty reziduí (z přirozených i doplňkových látek) ohrožující zdravotní stav člověka
ZDRAVÍ ZVÍŘAT – je sledováno přes WELFARE zvířat (např. ustájení)
OCHRANA PROSTŘEDÍ – je sledováno mírou odpadů z živočišné výroby vedle sledování max. intenzity výroby se sleduje i množství nevyužitých živin rezidua, zatěžující přírodu (N,P, těžké kovy atd.)
POJMY
Výživa – představuje nejintimnější spojení vnějšího prostředí obklopující zvíře a jeho vnitřního prostředí vlastního organismu
Krmivo – se skládá z živin, které se do organismu zvířete dostanou s přijatým krmivem, kde se transformují na živiny těla zvířete (záchova), případně na živiny produktů
Živiny – organické a anorganické povahy, tvořené z větší míry biogenními prvky, které zvířata příjímají, resorbují je a ve vlastním organismu je transformují na živiny vlastního těla nebo vytvořeného produktu (např. voda, NL a jednotlivé aminokyseliny, tuky, sacharidy, minerál. Živiny Ca,P, Fe, Se aj.)
ZVÍŘATA JSOU ODKÁZÁNA NA VÝSLEDKA ČINNOSTI AUTOTROFNÍCH ORGANISMŮ.

Dělení krmiva
organické látkytuky,sacharidy,vitamíny,bílkoviny
sušina
anorganické látkyminerální prvky (mikro a makro)
Krmivo
voda
Dle biochemických funkcí se živiny dělí na:
energetické= především sacharidy, tuky, z části i proteiny, org. kyseliny a alkohol, všechny živiny, které jsou schopny oxidace, při níž se uvolňuje energie
Živiny:
neenergetické (anorg.+ voda)
O správné výživě rozhoduje asi 40 – 50 nutričních faktorů rozhodující jsou obsah energie a NL respektive aminokyselin
Energie rozhoduje o produkci 40 – 50 %
NL rozhoduje o produkci 30 – 40 %
Všechny ostatní faktory 10 – 20 %
Obsah živin vojtěška X tělo savce
C
O
H
N
Ostatní
vojtěška
11,33
76,79
9,43
0,83
1,62
tělo savce
20,20
63,43
9,90
3,06
3,41
Dělení prvků dle biolog.úlohy v organismu
Prvky nevyhnutelné
Prvky podmínečně potřebné
Prvky s neurčitou úlohou
Bílkoviny
- Přes 50 % v sušině
- Jsou to vysokomolekulární látky, které zabezpečují pro živočišný organizmus potřebné aminokyseliny pro zachování tělní hmoty, růst i specifickou produkci
- Ve struktuře bílkovin a nukleo. Kyselin jsou obsaženy veškeré informace živého systému (nukleové kyseliny = genetické informace ; bílkoviny = uskute¨čňují genetický přenos)
- Individuální funkce bílkovin a nukle. Kyselin jsou důsledkem osobité prostorové struktury – podmíněné pořadím stavebních jednotek v jejich molekulách
Přehled aminokyselin
Esenciální
lyzin, tryptofan, histidin, fenylalanin, leucin, isoleucin, treonin, methionin, valin, arginin
Neesenciální
glycin, alanin, serin, cystein, tyrozin, kys. Asparágová, kys. Glutamová, prolin, hydroxyprolin, citrulin
Potřeba bílkovin
Jalovice (na 1kg/den přírůstek)……………………..280g proteinů
Býček žír 500kg (na 1kg/den přírůstek)………….…300g proteinů
Dojnice (1 l mléka)……………………………………55g proteinů
záchova………………………………...300g proteinů
Prase výkrm (80 – 100 kg) na přírůstku 800g………450 g proteinů
Slepička (310 vajec/rok)…………………..…..denně 15g proteinů
Zdroje aminokyselin
Krmiva
Katabolickou činností organismu
Transaminancí v organismu
proteiny v dietě
katabolismus
aminokyselinyproteiny
energie anabolismus
Tuky a jiné lipidy
Významné složky krmiv a tvoří jednu z hlavních živin nezbytných pro zdraví a vývoj organismu
Jsou bohatšími zdroji energie než sacharidy, ale jejich zastoupení v rostlinách je nižší
Jsou vydatným zdrojem energie, jejich trávení a využívání však trvá déle než u sacharidů, nejsou tedy pohotovým zdrojem energie
V tuku jsou rozpuštěny vitaminy A, D, E, K
hydrofobnost - tuky jsou nerozpustné ve vodě, nicméně dobře rozpustné v organických rozpouštědlech
Základní funkce lipidů
Zdroj a rezevní energie
Strukturální funkce
Ochranná funkce
Izolační funkce
Sacharidy
Jedním z hlavních zdrojů energie – „buněčné palivo“
Zdroj uhlíku pro tvorbu buněčních složek
Hlavní tvorba rezervní energie
Některé polysacharidy jsou složkami buněk a pletiv
Součásti nízkomolekulárních biologicky aktivních složek buněk (nukleotidy, kofaktory, enzymy aj.)
V biosféře je několik stovek monosacharidů a jejich derivátů, ologosacharidů, polysacharidů (nejvíce v přírodě) a heteroglykosidů v
rostlinné buňce až 85 – 90