Přednášky - celek

.
dodatečné příležitosti růstu – když nám nabídnou levné sms, i přesto, že pouze voláme, asi začneme sms využívat.
kvalitativní přínosy spojené s CRM – zákazníkovi se změnila kvalita, nechodí nabídky o volání i o sms, ale pouze o tom, co by nás mohlo zajímat.
SCM
Suplly Chain Management
komunikace s dodavateli – s tím, kdo nám dodává materiály potřebné pro naši výroby
když je modul dobře nastaven, ve firmě se objeví auto které nám veze náš materiál, a my třeba ani nevíme že materiál potřebujeme. Modul sklad je napojen na dodavatele, ten sleduje hlášky o tom, že je zásoba určitého materiálu pod mezní hranicí, kterou jsme my nastavili a materiál by pod tuto hranici neměl klesnout.
Důležitá je otevřená PC síť, aby bylo možnost propojit moduly z vnějšího prostředí.
musí být respektovány právní normy ČR.
podnikové a nadpodnikové plánování, řízení a kontrolní mechanismy všech procesů navazujících na dodávky zboží
závislá na systémově orientované motivaci, právních normách, otevřené počítačové síti
význam informační a komunikační infrastruktury
SCM
- ideální propojení interní a externí sítě vztahů
model zprostředkovatele – komunikujeme s jedním zástupcem a ten zajišťuje další komunikaci v síti
model „každý s každým“ – vychází z internetu (odbourává se dělením na interní a externí síť). Lze komunikovat s každým. /callcentrum – komunikujeme s někým, koho nám přidělí/
Pokud bychom se báli vnější napadení, nesměli bychom se vůbec otevřít externí síti, vůbec bychom se nesměli připojit na internet.
Vztah modulů IS v podniku
Pro uvedené systémy jsou velmi důležité znalosti. Znalosti buď dodáme do IS, v žádném případě by se znalosti neobjevili v CRM, SCM, ERP, ale v MIS. Tam bychom znalost hledali pouze ve funkcích, např. v mezní hranici u skladu. Tam je v IS znalost.
Využití IS
znalost klíčovým zdrojem pro získání konkurenční výhody. Pomocí IS bychom měli získat znalost, nebo alespoň takovou informaci, že naše vlastní znalost povýší. IS by měly vést k tomu, že získáme konkurenční výhodu.
intelektuální kapitál:
lidský kapitál – znalosti, motivace, kompetence pracovníků. Je nejvýš a je nejdůležitější. Jde o to, zda a jak výrobky a služby dokážeme prodat.
interní kapitál – datový a znalostní obsah, komunikační model, firemní kultura. Je dán tím, na co máme, jak jsme schopni data zpracovat. Málokdo chce dát svoji znalost do IS – je to totiž každého konkurenční výhoda.
externí kapitál – zákaznická a dodavatelská síť
Neměli bychom mít IS pouze k evidenčnímu charakteru. S daty a informacemi z IS pracovat.
U IS je důležitá i firemní kultura –> aby pracovníci IS používali a včas do něj vkládali nová data.
Ekonomika informačních systémů
=> Při rozhodování o IS je velmi důležitá ekonomika.
Otázky manažerů při zavádění IS:
kolik nás bude celý IS stát, kolik nás bude stát prvotní investice, která v prvním roce bude daleko vyšší.
jak efektivní jsou naše výdaje - zda investice budou efektivní
jak velký nárůst výdajů bychom měli předpokládat – každoročně jsou spojeny s provozem IS výdaje na provoz
máme uspokojivou návratnost u investic – návratnost investic do IS není stejná jako návratnost spojená např. s výrobou. U IS pracujeme s daty, znalostmi, …
může být IS/IT použita jako konkurenční zbraň – ano, ale záleží na tom, jakým způsobem využíváme informace z IS
Náklady na IS a ICT
rozlišení z časového hlediska:
jednorázové náklady (investiční, neinvestiční) – vznikají když IS zavádíme, v ČR neexistuje firma, která nemá žádný IS, žádný modul. Vždy z něčeho tedy vycházíme, z něčeho, co již máme. Náklady na:
řešení projektu – náklady spojené se strategií, spojené s analýzou. Ty náklady, které vynaložíme do IS do té doby, než je IS zaveden. Pokud si necháváme analýzu provádět u jiné firmy - analýza se pohybuje okolo milionu korun.
nákup a instalace technických prostředků
testování software, proškolování – při testování softwaru zkoušíme jak bude fungovat v plném provozu abychom byli připraveni na kritické podmínky. Proškolování pracovníků – dokáží potom využívat daleko větší množství funkcí. Při každém novém software, každý nový zaměstnanec – vždy proškolení.
náklady běžné (provozní)
skryté náklady – jsou spojené s IS, ale náklad se neobjevuje na analytickém účtu spojeném s informatikou, ale jako náklad střediska ve kterém vzniká.
osobní počítače a jejich SW – např. útvaru personalistiky, ekonomického útvaru, obchodního. Není to zahrnuto nákladech celého informačního oddělení.
školení a služby – náklad se objeví na útvaru, ze kterého zaměstnanec je.
vstupy dat a obsluhy terminálů – vždy jsou skrytými náklad, málokdy je dostaneme mezi náklady celého IS. Zaměstnanec totiž část své pracovní doby pořizuje data.
Zavedení IS nám přináší dva efekty:
1. Přímé ekonomické efekty
nějakým způsobem je lze číselně vyjádřit, zjistíme co nám to přineslo. Vyjádříme ho číselně.
úspora pracovních sil
úspora materiálových a režijních nákladů – nemáme tolik rozpracované výroby, nemáme na skladě zbytečně moc velké zásoby – pokud klesne stav zásob pod kritickou hodnotu – je hláška /modul CRM/
zkrácení průběžných dodacích dob – rychleji můžeme daný problém vyřešit, nevyrábíme výrobek tak dlouho, protože máme dostatek materiálu,
zvýšení výroby – je ale nutné i výrobu prodat!
zvýšení objemu zisku
2. Nepřímé ekonomické efekty
takové efekty, které nejsme žádným způsobem schopni vyjádřit. Nespočítáme je.
zvýšení podpory podnikových cílů – máme přesnější informace
zvýšení konkurenceschopnosti – máme zboží rychleji vyrobeno
zvýšení informovanosti – na základě přístupových práv. Přístupová práva odvozujeme z organizační struktury!
Hodnocení projektu
návratnost investic - u každého projektu je třeba si říct že budeme hodnotit návratnost investic /z ekonomického hlediska/.
U IS můžeme návratnost investic zjistit až po nějaké době, musímE znát výdaje spojené s informatikou – musíme mít analytickou evidenci, kam budeme účtovat pouze náklady spojené s informatikou. Jinak jde o skryté náklady – na jiných účtech, na účtech jiných útvarů – např. v personalistice, právním útvaru – prakticky mohou být skryté na každém útvaru.
ostatní rizika a přínosy – co nám přinese zavedení nového IS. U pilotní strategie nejsou tak vysoké náklady. Nejdůležitější je správně zvolený modul. Ve firmě jako pilotní není dobré zvolit modul mzdy z části ERP. Protože každé lidi ve firmě zajímají nejvíce mzdy – kdyby modul nefungoval, lidé nedostanou zaplaceno.
hodnota aplikace z hlediska použití IT – je nesmysl tlačit do firmy technologie, o kterých víme že je nikdy nevyužijeme.
Návratnost investic
- > často se můžeme setkat s dotazem, jakým způsobem spočítáme návratnost investic. Většina firem návratnost nedokáže spočítat – vůbec není totiž jednoznačná.
Ale dá se spočítat.
trvalé úspory – integrovanost informací – to by mělo být prvotním předpokladem zavádění IS
jednorázové úspory – jsou úspory, které ušetříme teď hned se změnou IS:
jednorázové snížení skladových zásob – lepší přehled ve skladu, nemusíme se předzásobovat, úzce spojeno s modulem CRM
procentní snížení rozpracované výroby – máme dostatek materiálu abychom mohli výrobu dokončit
zpřesnění podkladů pro kalkulace a tvorbu výrobních plánů – máme všechny informace které potřebujeme, máme je včas – můžeme tedy provést a vypočítat kalkulace
Ostatní přínosy a rizika
podpora konkurenceschopnosti
podpora řízení podniku
naléhavost řešení podnikových problémů
organizační riziko
Náklady na IS/ICT
Časové hledisko: jednorázové X běžné (spojeny s provozem – tonery, myši, náplně, …)
Druhová struktura:
hardware – veškeré technologie – PC, sítě, tiskárny. Vše to na čem IS běží
software – náklady které jsou spojené s programovým vybavením, s celým IS, všechny moduly
pracovníci – objeví se zde pouze pracovníci, kteří jsou zaměstnáni v útvaru informatika. Ostatní, i když s IS pracují jsou ve skrytých nákladech
služby – hotline linka, náklady spojené s opravami /záleží jak máme sepsanou smlouvu/,
režie – rozpočítává se podle vzorce který je ve firmě daný
Normy kvality IS/IT
u IS se hodnotí také kvalita IS na základě:
- ISO 9000 – zjišťování kvality zejména vývoje IS, prodeje, programování, výroba IS, proces instalace, servis
- Ocenění CZECH MADE:
Charakteristika firmy dodávající IS, vlastní aplikace IS, image dodávající firmy, vnější integrita produktu, technická a funkční charakteristika, uživatelský komfort, způsob dodání, instalace IS.
U každého IS je v současné době velmi důležité ZABEZPEČENÍ a ZPETNÁ KONTROLA. Jakmile někdo do IS přistoupí, je třeba aby byl identifikován, aby se zapsalo, kdo a jakou změnu provedl => zpětná kontrola.
Lidský aspekt efektivnosti IS
Nejdůležitější u IS je lidský faktor, bez něj IS nelze zavést.
Je třeba zohlednit hledisko:
ekonomické
pohodlí při práci – jakým způsobem je software spojen s pohodlím lidí při práci
spokojení z práce
sociální
osobní jistoty práce – lidé, kteří jsou zvyklí na jeden IS, si těžko budou zvykat na jiný IS a budou dokazovat že nový IS je horší. Je třeba lidem vysvětlit, co je lepší, jak systém používat.
možnost ovlivňovat změny – v týmu na vypracování IS je třeba uživatel. Řada firem se toho bojí, že jim do toho uživatel vidí. Ale je důležité aby od něj věděli, jak by měl IS vypadat. Uživatel s ním totiž nejvíce pracuje.
IS se velmi těžko provozuje bez lidí, kteří ho vytvořili – je třeba provádět změny, zasahovat do systému. Dochází občas i k tomu, že je systém nefunkční.
Existují dotazy jaké ukazatele použít na hodnocení efektivnosti IS ->
3 základní ukazatele pro hodnocení a porovnání efektivnosti IS:
podíl výdajů IS/IT z celkových příjmů podniku
podíl výdajů IS/IT z celkových výdajů
podíl mezd pracovníků IT z celkových mezd na řídící a administrativní pracovníky
Co dnes žádá zákazník od zavedení IS
návratnost investic – investice do informatiky jsou vysoké, nutno aby se nám vrátily. Je těžké návratnost spočítat. Návratnost se objevuje úplně jinde.
rychlé výsledky – chceme aby IS do druhého dne byl v provozu. Ideální doba zavedení IS od doby kdy se pro něj rozhodneme je okolo jednoho roku. Pokud si ho necháme zpracovat od jiné firmy, doba se prodlužuje, pokud zavádíme jednotlivé moduly a ty navzájem propojujeme, je doba zavedení kratší. Dodávka od generálního dodavatele – systémový integrátor – vše zajistí sám, i integraci všech modulů ve firmě.
minimalizovaný risk – když zavedu IS nebudu mít problém s daty, s odevzdáváním hlášení, nezhroutí se mi modul mzdy –že IS bude chodit.
partnerské vztahy s dodavatelem – když nám IS řeší dodavatelská firma, je nutné aby vztahy fungovaly, aby byly korektní – je nutné to ošetřit ve smlouvě.
Architektura IS
Celková architektura
Celková architektura představuje schéma orientující se na vývoj IS/IT v podniku nebo instituce uspokojování informačních potřeb z hlediska řízení a obchodu. Celková architektura zohledňuje všechny podstatné jevy návrhu IS/IT.
strategická orientace IS
adekvátní funkční spektrum
integrovanost
funkční
datová
SW, HW
uživatelská
relativně stabilní rámec řešení
významný komunikační prvek
otevřená architektura
ekonomické hledisko
modularita systému
využití technologie
Priority v informační architektuře
Potenciální přínosy
krátkodobé
dlouhodobé
Vyvolané změny v podniku
způsob jakým ICT ovlivní podnik
Pravděpodobnost úspěchu
podnikové klima, náročnost, lidský faktor
Požadavek aplikace
ze strany uživatele
Faktory ovlivňující návrh
předmět činnosti
charakter činnosti
organizace a organizační struktura
dislokace mimo ČR
Dílčí architektury
funkční architektura
procesní architektura
datová architektura
software architektura
hardware architektura
technologická architektura
Funkční spektrum
procesní orientace
podpora nadnárodních společností
integrace interních datových zdrojů
funkce podporující marketingové analýzy
Místo architektur v řízení IS
1.  vzájemný pohled tvůrců a uživatelů
2.  rozvoj i provoz v souladu s globální architekturou
3.  nutná míra systematičnosti
4.  dodržování standardů a norem
Vrstvy v architekturách
prostředí – ekonomické, legislativa, organizační struktura
aplikační – provozované a řešené projekty, jejich dokumentace, funkční a datová specifikace
technologická – návrh a provoz sítí, vymezení jednotlivých komponent
prezenční vrstva – uživatelské rozhraní, nástroje pro vytváření
funkční vrstva – zajišťuje vzájemnou konektivitu aplikací
datová vrstva
Životní cyklus IS
= doba, od té fáze kdy se rozhodneme že budeme zavádět IS. Do té doby, dokud IS budeme používat.
-> Cyklus zahrnující proces od rozhodnutí budovat IS do doby ukončení provozu.
Životní cyklus jednotlivých agend versus celého systému
(-> životní cyklus jednotlivých modulů versus životní cyklus celého IS)
Každá agenda má svůj modul a každý tento modul má svůj životní cyklus. Každá firma má jen svůj jeden IS – a ten se skládá z několika různých modulů, které mohou být od různých dodavatelů. Záleží jakou strategií řeší firma vzájemné propojení modulů.
3 základní životní cykly:
kaskádový životní cyklus
použití v době sálových počítačů – 60. léta – data pro firmy se zpracovávaly centrálně, pro nezemědělské firmy je prováděly firmy výpočetní techniky, pro zemědělské podniky – firma „AGRODAT“
ohraničení jednotlivých vývojových etap – po skončení vývojové etapy docházelo k další vývojové etapě. Životní cyklus se příliš neosvědčil. Dlouhá doba od rozhodnutí k době, kdy IS můžeme provozovat. Vše se od začátku programovalo.
Rozdělen do tří základních fází, ty se navzájem prolínaly:
1. Inicializace projektu – rozhodnutí že budeme IS zavádět
úvodní studie
průzkum podniku
2. Změnové řízení
koncepce systému
stanovení detailů
stanovení jednotlivých funkcí
vlastní programování a programovací testy – ladění programu, zda tam není něco špatně napsáno a zadáno.
funkční testy – kontrola zda jsou správně naprogramovány funkce, zda jsou podle našich požadavků
3. Uvádění do provozu
funkční testy
provoz systému
Systém se průběžně stále vracel do změnového řízení po celkou dobu provozu.
KŽČ je charakterizován:
ručním programováním – jak co napíšeme aby se nám to vytisklo.
metodologie strukturovaného programování – příkazy sepsaly do struktur, vše začínalo od prvního řádku, potom jednotlivé struktury nezačínalo přímo, ale odsouvaly se dál od začátku řádku a zdrojový text byl přehlednější
využitím databázových systémů
směsí on-line a dávkového zpracování – on-line – zpracování okamžitě vidím po zpracování dat odezvu /v účtárně zpracují zakoupenou knihu a hned to vidíme v účetnictví/
dávkové – nezpracovávají se okamžitě až v nějakém čas. intervalu. /např.mzdy/
vývojem aplikací většinou pro ventrální počítač
účastí uživatele ve fázi určování požadavků a zavádění systémů
Prototypový životní cyklus
Prototyp je dočasná verze systému, která ukazuje základní rysy systému, který bude později implementován
Vývoj prototypu
specifikace
zavádění
využití poznatků- zahození systému
Vývoj systému
specifikace
zavádění
Řádné vedení projektu – využívání prototypingu (dochází k překrývání fází projektu, posouzení požadavků)
Předřazení datové analýzy
Iterativní životní cyklus
Rozložení cyklu na přírůstky
Model celého podnik
Funkční prototyp – požadavky na data a funkce, zapojení zadavatele do přípravy systému
Prototyp designu
vymezení objektů a převod do programovacího jazyka, přizpůsobení určité architektuře
Implementace
schválení uživatelem
vyhodnocení vlivu na podnik
školení obsluhy
provoz
OUTSOURCING IS
Insourcing
Outsourcing
Vytěsnění nějaké činnosti (např. IS)
Těmito činnostmi se zabývají jiné organizace
Důvody použití outsourcingu
konkurenční – získání konkurenční výhody
věcné – umožňuje specializaci na vlastní činnost
finanční – dochází ke snížení jednorázových nákladů a zvýšení konkurenční výhody, mlže vést ke zvýšení výnosů
při nákupu IS budeme počáteční částku odepisovat
při outsourcingu budeme IS používat mnohem déle (než při nákupu) – projeví se to na ekonomice podniku – snížení nákladů
organizační – zjednodušení organizační struktury - zploštění
Proces outsourcingu
1. fáze – sourcingová strategie
2. fáze – hodnocení a volba
3. fáze – vývoj a vyjednávací proces
4. fáze – řízení outsourcingu
fáze strategie –>
podceňovaná fáze, více než 75% projektů neúspěšných
strategické cíle podniku – konkurenční výhoda podniku, očekávané krátkodobé výsledky, zda podnik plánuje fúze, apod.
interní kapacity –vyspělost podnikových procesů a řízení IT
Služby dostupné na trhu – dostatek služeb, ale malá přehlednost
Nelze zjednodušovat na insourcing vs. outsourcing
Nejčastější důvody
soustředění na hlavní činnost
přístup k možnostem a schopnostem na světové úrovni
rozšíření přínosů restrukturalizace
sdílení rizik
uvolnění zdrojů pro jiné účely
uvolnění kapitálových prostředků
přísun peněz
snížení operativních nákladů
zdroje nejsou dostupné interně (jsou vzdálené)
některé činnosti jsou těžko ovladatelné nebo zcela mimo kontrolu
Podmínky outsourcingu
technologické -
konkurenční -
společenské -
Specifika oblasti IS/IT z hlediska outsourcingu
outsourcing jakékoliv oblasti spojen s IS/IT
outsourcing vývoje – vytěsnění, vytvoření a implementace IS (my IS spravujeme)
outsourcing provozu – nejvrcholnější fáze outsourcingu; pokud nám někdo IS spravuje (celý ho provozuje)
Jaké mohou nastat problémy
poskytovatel má volný přístup do budov podniku
má k dispozici zaměstnance, kteří dobře znají podnik
má k dispozici aktuální znalosti o organizaci
rozhoduje o nových řešeních IT
má k dispozici aktuální data
může kdykoliv zničit zákazníka poskytováním služeb
Výhody pro podnik
Outsourcing
přístup ke svět. úrovni
nové technologie bez vedlejších nákladů
rychlejší nástup nových technologií
odpadá odpovědnost za oblast a za její řízení
rozložení nákladů a redukce investic
možnost snadnější fúze
Insourcing
vysoká operabilita
menší riziko úniku interních informací
Nevýhody pro podnik
nízká operabilita
nevratnost rozhodnutí
vyšší náklady
nutnost řízení vztahu
rizika zadavatele
nekontrolovatelné toky vnitřních informací mimo podnik
obtížně kvantifikovatelné přínosy
obtížné udržení světové úrovně
odpovědnost za oblast a její řízení
nutnost investic do oblasti
riziko stagnace oblasti
Vztah poskytovatel - zadavatel
poskytovatel již není cizí podnik, ale dceřinná společnost
vytvořit společný podnik s poskytovatelem
kapitálová účast zákazníka v podniku poskytovatele
Outsourcingový projekt
rozhodnutí o outsourcingu
detailní analýza činnosti
výběr dodavatele
Due dilligence
vyjednávání kontraktu
řízení přechodové etapy
řízení vztahu
Rozhodnutí o outsourcingu
organizační přínosy
kvalitativní přínosy
finanční – snížení investic
obchodní – přístup k trhu
nákladové – převedení fixních nákladů na variabilní
lidské zdroje – motivace osobního růstu
jednotná databáze
manažerský IS – funkce – definováno co my si řekneme
zabezpečení
uživatel
Nový systém
Starý systém
Starý modul
Nový systém
Starý systém
Nový modul
Nový systém
Starý systém
SCM
ERP
CRM
MIS
Obhospodařované zdroje
Hlavní činnost
služba
zdroje
VÝSTUP
PODNIK
Hlavní činnost
Obhospodařované zdroje
PODNIK
PODNIK
služba
zdroje
1. fáze
2. fáze
3. fáze
4. fáze