Přednášky (2)

ola.
Cenová elasticita a sklon na přímce
•přímka: P=a-b•Q, a, b>0
sklon:

elasticita:

Grafické vyjádření neelastické poptávky

Grafické vyjádření elastické poptávky

Ekonomický význam cenové elasticity poptávky
Jak se změní výdaje spotřebitele (příjmy firmy), jestliže se mění cena statku.
Poptávka je cenově neelastická: ↑↑P →↓Q→↑(výdaje spotřebitele)
Poptávka je cenově elastická: ↑P→↓↓Q→↓(výdaje spotřebitele)
Faktory ovlivňující cenovou elasticitu poptávky
•Dostupnost substitutů
•Druh statků (nezbytné * luxusní)
•Podíl výdajů na určitý statek na celkovém důchodu
•Čas
Důchodová elasticita poptávky
Procentní změna poptávaného množství vyvolaná procentní změnou důchodu.
Intervalová důchodová elasticita
Bodová důchodová elasticita
Znaménko důchodové elasticity poptávky
Odvození:
Důchod a množství jsou kladná čísla. Proto o znaménku rozhoduje první člen součinu.
•Normální statky ……↑I→↑DA →↑QA
(statek A je normálním statkem)
…elasticita nabývá kladných hodnot
•
•Méněcenné statky …↑I→↓DB →↓QB (statek B je méněcenným statkem)
…elasticita nabývá záporných hodnot
Druhy statků podle jejich reakce na důchod
•Normální statky:
nezbytné … na důchod reagují málo
… důchodová elasticita je menší než jedna
luxusní……. na důchod reagují výrazně
... důchodová elasticita je větší než jedna
•Méněcenné
Křížová elasticita poptávky
Procentní změna poptávaného množství vyvolaná procentní změnou ceny jiného statku.
Intervalová křížová elasticita - tj. mezi body
Bodová křížová elasticita
Znaménko křížové elasticity poptávky
Odvození:
Ceny a množství jsou kladná čísla. Proto o znaménku rozhoduje první člen součinu.
•Substituty …(PB ((QB((DA ((QA
…elasticita nabývá kladných hodnot
(statky A a B jsou vzájemnými substituty)

změna PB je kladné číslo a změna QA je kladné číslo
•Komplementy ..(PB((QR ((DC((QC
…elasticita nabývá záporných hodnot
(statky C a B jsou vzájemnými komplementy)
změna PB je kladné číslo a změna QC je záporné číslo
Funkce poptávky
•Při výpočtech často pracujeme s přímkou
z důvodu jednoduchosti

Sklon poptávky
X1
P2
P1
B
A
DX
X
P
DIX
DX
P
X
DY
DIY
P
Y
0
Q1
Q1
Q2
Q3
Q2+Q3
P
P
Q
Q
Q
P
Tržní poptávka
Spotřebitel 2
Spotřebitel 1

Teorie užitku
popisuje chování ekonomických subjektů (spotřebitelů)
Členění teorie užitku
•Kardinalistická verze:
….užitek ze spotřeby určitého statku (spotřebního koše) je přímo měřitelný
•Ordinalistická verze:
….užitek ze spotřeby určitého statku (spotřebního koše) měřitelný není
Základní předpoklady
•Racionální spotřebitel
….. spotřebitel maximalizující svůj užitek
….. spotřebitel má určité preference (užitek spotřebitele závisí na preferencích spotřebitele)
•Úplnost srovnání
v případě každých dvou spotřebních košů je možné říci jestli: A>B; CB Λ B>C pak musí platit A>C
Veličiny se kterými pracujeme
•Celkový užitek … značíme U nebo TU
definice: Celkový užitek je užitek všech spotřebovávaných jednotek daného statku.
•Mezní užitek …… značíme MU
definice: nespojitá ekonomika:
Mezní užitek je definován jako změna celkového užitku vyvolaná jednotkovou změnou spotřebovávaného množství. (Informuje nás o tom jaký je užitek konkrétní spotřebovávané jednotky.)
spojitá ekonomika:
Mezní užitek je první derivací celkového užitku.
Zákon klesajícího mezního užitku
S každou další spotřebovanou jednotkou je spotřebitel stále nasycenější daným statkem. Proto každá další spotřebovávaná jednotka přináší spotřebiteli nižší užitek než ta předcházející.
S růstem spotřebovávaného množství statku celkový užitek roste klesajícím tempem do bodu nasycení a pak klesá tj. mezní užitek s růstem spotřebovávaného množství statku klesá.
Kardinalistická verze teorie užitku
•Můžeme modelovat funkce celkového užitku a mezního užitku.
Odvození individuální funkce poptávky
Funkce poptávky splývá s funkcí mezního užitku.
Přebytek spotřebitele
•Přebytek spotřebitele je užitek, který spotřebitel získá a nezaplatí za něj.
Maximalizace užitku ze spotřeby více statků(Indexy mají nyní jinou funkci než v případě předchozích úvah. Nyní jde o různé statky (1) – chleba, (2) – pomeranče, atd. MU1 je užitek poslední spotřebovávané jednotky chleba, MU2 je užitek poslední spotřebovávané jednotky pomerančů, atd.)
Ordinalistická verze teorie užitku
•užitek není přímo měřitelný – není možné konstruovat křivku celkového užitku
•(spotřebitel je schopen určit, který spotřební koš preferuje)
•Indiferenční křivka je množina kombinací statků, které spotřebiteli přinášejí stejný užitek
•
•indiferenční křivka představuje určitou úroveň užitku
•indif. křivky zobrazují preference spotřebitele
•Na vyšší indif. křivce leží koše, které spotřebiteli přinesou vyšší užitek.
Vlastnosti indiferenčních křivek
•neprotínají se – plyne z předpokladu tranzitivity
•neexistuje spotřební koš, který by neležel na žádné indif. křivce – plyne z předpokladu úplnosti srovnání
Předpokládáme, že se indiferenční křivky protnou.C=A Λ C=B => A = B spor B > A
Mezn