Poznámky - Pedagogika TV a sportu

pností žáka – pohybových, intelektových i sociálních.
Pohybové schopnosti – souhrn vnitřně integrovaných a relativně samostatných dispozic subjektu, potřebných ke splnění pohybového úkolu
Komplexní a soustavný rozvoj pohybových schopností žáků, s přihlédnutím k pohlaví a věku, zvyšuje jejich tělesnou zdatnost, odolnost i výkonnost.
Vztah pohybových schopností a pohybového výkonu (Schnabel 1987)
Pohybové schopnosti (PS)
Jsou funkcí fenotypu (= genotyp + prostředí)
Fentoyp je soubor všech pozorovatelných vlastností a znaků živého organismu. Představuje výsledek spolupůsobení genotypu a prostředí.
PS jsou ovlivněny
dědičnými vlohami
aktivitou jedince
vlivy prostředí
Kromě toho jsou možnosti dosažení individuálně maximálního rozvoje
PS ovlivněny dalšími faktory:
časnosti cílené stimulace v průběhu ontogeneze (vývoj jedince)
při pozdější stimulaci rozvoje PS (za senzitivními periodami) lze jen obtížně dosáhnout maximálního rozvoje tělesné výkonnosti.
Obecnou distribuci schopnosti v populaci (graf Klausovy křivky)
V krajích populačního spektra (u podprůměrných a nadprůměrných) je vliv dědičných předpokladů intenzivnější než ve středním pásmu normálního rozložení, tzn., že pohybový talent a pohybová nedostatečnost jsou více ovlivněny dědičností.
Pro optimální rozvoj motorických dispozic jsou nejdůležitějšími otázkami:
Kdy? A Jak? (je lze rozvíjet).
Podíl dědičnosti a prostředí, vliv dědičnosti stoupá
Podprůměrné Průměrné Nadprůměrné
Jedinci
Glausova křivka
Senzitivní periody v rozvoji PS
Genetický základ každé PS je třeba dále rozvíjet.
Senzitivní období
= časové úseky, ve kterých registrujeme zvýšenou vnímavost subjektu vůči podnětům z vnějšího prostředí (viz. Graf).
Průběh vývoje PS je však individuální a může být:
Akcelerovaný
Normativní
Retardovaný
Rozdíly existují i z hlediska pohlaví
Vymezení senzitivních period je tedy jen orientační a má vždy pravděpodobnostní charakter (jeho znalost je však pro učitele důležitá!).
Obecné principy
Základem v rozvoji PS je tělesné zatěžování:
Objem
Intenzita
Frekvence
Složitost
V kombinaci s odpočinkem (délka a charakter)
Při záměrném (řízeném) rozvoji PS je nutné respektovat tyto principy:
Koncentrovat rozvoj PS do senzitivních obdobích
Spojovat rozvoj PS se vzděláním a výchovou žáka
Rozvíjet všechny základy PS
Tělesné zatížení zvyšovat postupně
Přivykat žáky k jejích individuálně-maximální zatížení
Rozvíjet PS plánovitě a pravidelně
Tělesné zatížení dávkovat přiměřeně dle předpokladů žáků
PS rozvíjet jen při plním zdraví a ve spojitosti se správnou výživou
Koncentrovat rozvoj pohybových schopností do určitých cyklů a pravidelně dosažené výsledky kontrolovat, testovat
TESTOVÁNÍ PS VE ŠKOLNÍ TV
Záměrný a úspěšný rozvoj PS je dlouhodobým procesem, který vyžaduje pravidelné zjištování průběžných změn v jejich projevech – testování.
Výhody testování:
Rozpoznání slabých a silných stránek
Odborný dohled nad zdravým vývojem
Důležité vlastnosti testů:
Platnost testu – validita
Postihuje, jak dobře test měří, co chceme měřit
Spolehlivost testu – reliabilita
Test považujeme za vysoce spolehlivý tehdy, když v opakovaném měření téže osoby za stejných podmínek dosáhneme podobných výsledků
Objektivita testu – souhlasnost
Stupeň shody testových výsledků, které získávají různí vedoucí testování
Učitel tělesné výchovy
Základem efektivního působení učitele TV je komplex přímých i nepřímých vyučovacích i výchovných činností (vliv úrovně žáků, podmínek, výběru učiva)
Každý učitel působí ve výchově vzdělávacím procesu:
Profesionalitou (kvalifikace, odpovědnost za výsledky, zkušenosti, vědomosti, dovednosti)
Osobností (psychické vlastnosti, stavy, hodnotová orientace)
Osobnost učitele TV
Vyučovací a výchovné činnosti kladou na osobnost učitele mimořádné nároky.
Souhrn všech nároků a požadavků na efektivní výkon učitelské profese:
Funkční činnost učitele TV
Nároky na psychickou činnost
Nároky na tělesnou zdatnost a výkonnost
Funkční činnost učitele TV
Tyto činnosti můžeme rozdělit na:
Výchovné
Vzdělávací
Řídící a organizátorské
Plánovací a projektivní
Administrativní
Ekonomické
Nároky na psychickou činnost
Obecné - shodné s požadavky kladnými na učitele jiných vyučovacích předmětů
Specifické – k těm mj, patří odolnost a emoční stabilita, vyplývající:
Z psychického napětí spojeného s vysokou koncentrací a distribucí pozornosti
Z přepojování a časté záměny rolí ve vyučovacím procesu
Z výuky žáků různých věkových stupňů a s rozdílnými předpoklady
Z kombinace diferencovaných přístupů a didaktických stylů
Ze složitého rozhodování v časovém deficitu
Nároky na tělesnou zdatnost a výkonnost
Pro učitele TV je typická vysoká tělesná zátěž, požadavek na dokonalé zvládnutí velkého množství pohybových dovedností a činností, různé podmínky práce.
Učitel TV by proto měl být v dobré tělesné kondici.
STRUKTURA OSOBNOSTI UČITELE TV
Osobnost učitele je souhrnem všech vnitřních podmínek (tělesných i duševních), které tvoří integrální a otevřený systém – je třeba posuzovat komplexně z pohledu osobností, činností a situací.
Tělovýchovné – pedagogická zaměřenost
Prestiž učitele TV
Zájem o TV a sport
Vztah k dětem
Vědomosti
Obecné-všeobecně vzdělávací
Speciální – tělovýchovné
Pedagogické schopnosti a dovednosti
Pohybové
Didaktické
Precepční
Komunikativní
Organizační
Mentální a tvůrčí
akademické
Psychické vlastnosti
Mravní
Volní psychomotorické
Sociální role
Tělovýchovně – pedagogická zaměřenost
Prestiž učitele TV
Pedagogické i kulturní tradice – obecné ocenění významu učitelského povolání ve společnosti
Motivy, cíle i hodnoty, jež vedou k výběru učitelství jako povolání – odlišné:
Učitelství jako práce
Učitelství jako kariéra
Učitelství jako pedagogická činnost
Učitelství jako poslání
Zájem o tělesnou výchovu a sport
Obvykle dominujícím znakem v motivační struktuře kandidátů učitelství TV (sport, zdravotně orientovaná TV)
Vztah k dětem
Prioritní předpoklad úspěšného výkonu učitelského povolání. Kontakt učitele se žáky by jej měl uspokojovat i emocionálně.
Vědomosti
Patří k základním kvalifikačním předpokladům.
Lze je třeba stále rozšiřovat.
Zesilují účinky vyučovacích a výchovných činností učitele.
Zkvalitňují jeho rozhodovací procesy.
Pedagogická praxe přináší stále nové podněty, a tím zvyšuje potenciál zkušeností učitele.
Pedagogické schopnosti a dovednosti
Psychické vlastnosti
Základ pedagogické profesionality učitele.
Pedagogické schopnosti jsou organicky spojovány s morálními vlastnostmi ve struktuře osobnosti učitele.
Souvisejí s jeho zájmy, hodnotami, přesvědčením, charakterem, i zvláštnostmi psychických procesů (myšlením, vnímáním, emocemi, motivací, vůlí, atd.).
Pedagogické schopnosti patří mezi obecné předpoklady učitele k práci pedagoga.
V konkrétních výchovných a vzdělávacích činnostech učitele je registrujeme jako pedagogické dovednosti či vědomosti.
Vztah mezi schopnostmi a dovednostmi je vztahem obecného a zvláštního (např. schopnost organizační se projevuje jako dovednost zorganizovat…).
Pohybové schopnosti a dovednosti
Tvoří funkční předpoklad didaktické činnosti učitele
Učitel TV by měl být tělesně zdravý, optimálně zdatný, schopný ovládat široký záběr pohybových dovedností a sportovních činností
Vedle praktického zvládnutí musí učitel zvládnout i jejich nácvik (metodika).
Didaktické schopnosti
Obsahují stanovení cílů vyučování, konstrukci obsahu učiva, stanovení způsobů, postupů, diferenciace a organizace vyučování, výběr metod, stanovení intervalu zátěže a odpočinku, hodnocení žáků.
Percepční schopnosti
Označujeme jimi souhrn kognitivních dispozic učitele, kterými:
Vnímá, poznává či diagnostikuje psychiku žáků a jejich interpersonální vztahy, analyzuje odlišnosti v průběhu učení se pohybovým dovednostem.
Důležitou roli zde hrají:
Smyslové orgány
Pamětní schopnosti
Vlastnosti charakteru
Expresivní a komunikativní schopnosti
= dispozice k jasnému a přesnému vyjádření myšlenek a citů pomocí řeči, mimiky a gest.
Organizační schopnosti
Mentální a tvůrčí schopnosti
Akademické schopnosti
Sociální role učitele TV
Učitelská profese je zodpovědným povolá,ním, ale i sociální roli:
Zahrnuje systém očekávání žáků k této profesi
Obsahuje i přestavu učitele o své sociální roli
Dimenze:informátor
Důvěrník
Ukazovatel
Motivátor
Vychovatel
Soulad mezi očekávanou a představovanou roli stimuluj výkon.
Dynamika osobnosti učitele TV
Základním projevem osobnosti učitele je její neustálý vývoj – rozvíjí se vzájemný vztah různých vlastností a shromažďuje se potenciál pro jejich další rozvoj.
Objevuje se i schopnost kompenzace méně rozvinutých pedagogických schopností.
Vliv na tento vývoj má i vlastní vyučovací proces (reakce žáků, dosažené výsledky).
Důležitá je přiměřenost projekce vlastností v činnostech učitele – při velkém zdůrazňování se pozitivní vlastností mohou stát zápornými.
Rozvoj osobnosti učitele TV
Utváření osobnosti učitele je dlouhodobým evolučním procesem.
Začíná již v období přípravy na učitelské povolání
Hlavní podněty přicházejí v pedagogické činnosti
Vývoj mohou pozitivně i negativně ovlivnit i podněty z osobního života učitele
Velký význam v záměrném vývoji osobnosti mají aktivní činnost, sebevýchova, sebevzdělávání a kritická reflexe k výsledku vlastní pedagogické činnosti.
Typologie osobnosti učitele TV
Výzkumy Mc Farlanda prokázaly, že učitelé jsou více přizpůsobiví než ostatní populace, emočně stabilnější, objektivnější a sociabilnější
Klasifikace učitelů dle převládajících způsobů distribuce vlivu ve vyučování:
Autokrat (samovládce)
Demokrat, liberál (nakloněn změnám)
Klasifikace učitele dle převládajícího způsobu práce s učivem
Tradicionalista
Novátor
Improvizátor
Dobrý učitel ve vztahu k učivu a variabilitě by měl být schopen využít optimální způsob jednání se žáky!
Didaktika
Z řečtiny didasko – učím, vyučují
= teorie vzdělávání, která se zabývá formami, postupy a cíli vyučování.
Je součástí pedagogiky (věda o výchově, metodách vzdělávání a vyučování).
Předmět zkoumání hlavních oblastí didaktiky:
Obsah a rozsah vzdělvání
Obsah a rozsah vzdělávání
Metody, zásady a formy vyučování
Interakce (=vzájemné působení, ovlivňování dvou a více činitelů) mezi učitelem a žákem.
Didaktické (vyučovací) zásady ve školní TV
Jsou obecné požadavky, které v souladu s cíli výchovy a zákonitostmi vyučovacího procesu určují charakter vyučování a ovlivňují buď přímo, nebo nepřímo jeho efektivitu
Uplatňují se v přípravě vyučovacího procesu ve vyučovacích činnostech učitele, v interakci žáky, učivem
Základní zásady
Zásada uvědomělostí a aktivity
Zásada názornosti
Zásada soustavnosti
Zásada přiměřenosti
Zásada trvalosti
Didaktika TV
DIDAKTICKÝ PROCES
Didaktický styl
Kognitivní
práh
Direktivní proces nondirektivní
Evoluce
Kulminace
Involuce
Adaptace
20 let
Sportovní dráha
35 let
RVP PV
Reprodukce
Školní vzdělávací programy
RVP SOV
RVP ZV
Školní vzdělávací programy
Národní program vzdělávání
Rámcové vzdělávací programy
RVP GV
Tvorba
Velmi těsný vztah
Vzájemná spojitost a podmíněnost
Zvažování záměru
Efektivita nácviku pohybových dovedností
Individuální tělesná výkonnost
Pohybové schopnosti
Výchovně vzdělávací praxe
Vlivy učitele
Vznik praktického záměru
Proces vyučování
Předvedení a přednesení záměr
Proces učení
Podnícení a provedení záměru ve vyučování
Monitorování provedeného záměru
Podřízení se
Produkce
Aktivita
žáka
ABCDEFGHI
Role učitele
Rozhodování o:
Učivu
Způsobech interakce
Poskytování zpětných informací
Řízení a hodnocení činnosti
A - příkazový
B - praktický
C - reciproční
D - se sebehodnocením
E - s nabídkou
F - s řízenýn objeovávním
G - se samomat. objevováním
H - s autonomním rozhod. o učivu
I - s autonomním rozhod. o stylu