Poznámky

ze ji udržet pouze soustavným všestranným cvičením obou uvedených skupin.
Svalstvo posturální: svou tendencí ke zkrácení se stává relativně silnější, kdežto ostatní svalové skupiny naopak slábnou.
Zkrácený sval působí tlumivě na sval oslabený, takže tento oslabený sval nemůže odpovědět na posilovací trénink očekávaným efektem. Vzniklá svalová nerovnováha (dysbalance) se spíše zhoršuje.
Důsledky: změny ve statických poměrech hybného systému
nefyziologické zatížení některých částí – kloubů, vazů, šlach
funkční přestavba kloubů – postupné změny morfologické až degenerativní blokády, bolestivost, limitující faktor výkonnosti (ve sportu, v pracovním procesu)
Prevence: odhalit dysbalance ještě v období, kdy nezpůsobují větší potíže zařadit pravidelná, každodenní kompenzační cvičení
Jiný zdroj dysbalance: u sportovců – svaly hyperaktivní a proti nim svaly hypoaktivní hypermobilita.
Kompenzační cvičení (protahovací – strečink):
svaly jsou ztuhlé (zvýšený tonus): obecně – připravit na protahovací cvičení
dynamické rozcvičení – prohřátí
předchozí koupel v teplé vodě, masáž, sauna
princip postfacilitačního útlumu
Kineziologie některých pohybových aktivitChůzezákladní pohyb člověka, používaný ke změně místaTypy chůze: dětská, dospělých, stařeckámužská, ženská
Procházková, normální, rychlá, usilovnápo rovině, do kopce, s kopceběžná, pochodová, sportovní, vojenskána boso, v botách, s podpatky, ve sportovní obuvikvalita terénu: po silnici, v písku, v blátě, na leděpo špičkách, po patách, do strany, pozpátkuzvláštní typ – baletnípohybový výkon, při kterém s minimální svalovou silou střádavou činností dolních končetin posunujeme tělo vpřed za podmínky, že jedna noha je neustále ve styku ze zemí.Krok = soubor pohybů, které člověk vykoná mezi dvěma obdobnými polohami téže nohy3. fáze:1. fáze – Posuvná: osa dolní končetiny prošla svislicí, vedenou patou, celá dolní končetina se naklání vpřed a napíná se, až se pata zvedne od země a posun se uskutečňuje ještě v poslední fázi špičkou nohy v extenzi. Druhá končetina se ohýbá v koleně, zvedá se mírně ohnutá nad zem; provádí kmihnutí dopředu, dopadá potom mírně emendovaná na zem a stává se přenesením váhy těla končetinou opěrnou.
2. fáze - Kmihová: Začíná tím, že stojná končetina opustí zem za extenze, odvine se, vykoná aktivně lehkou flexi ve všech kloubech a kyvadlovým pohybem v kloubu kyčelním přejde před tělo do stejné vzdálenosti, jako byla na počátku fáze za tělem, a dopadá na zem obvykle patou, téměř emendována. Druhá končetina v této době prochází fází opěrnou a poučnou.
3. fáze - Opěrná: Předchází fázi posuvnou, kdy noha přechází z paty na celé chodidlo, špička končetiny je emendována až mírně prohnuta v koleně a činnost lýtkového svalstva ji v této poloze přenáší vpřed. Tato fáze končí dosažením svislice osou dolní končetiny.
Trup a horní končetiny při chůzi provádějí charakteristické vyrovnávací pohyby v rytmu chůze.Trup: při kmihové fázi se lehce otáčí kolem kyčle stojné končetiny, pánev na druhé straně se mírně vysune dopředu. Ve fázi posuvné se mírně předklání.Pohyb paží: kupředu směřující – napomáhá pohybudozadu směřující – udržuje rovnováhuHlava: kývavé pohybyPáteř: účast na pohybech trupu – dává chůzi vyrovnanost a ladnostTěžiště:vedle pohybu vpřed výchylky do strany (2-3 cm), nahoru a dolů (4-6 cm)délka kroku: 70-80 cmPři zatížení těla břemenem – kratšíZávodní chůze – rychlost 12-15 km/hEnergetická náročnost chůze při rychlosti vyšší než 8 km/h je vyšší než při stejné rychlosti běhuBěhběh na krátké, střední, dlouhé a velmi dlouhé tratiběh na hladký a překážkovýběh na dráze a v terénu – lesní, silniční, přespolní3. Fáze:Odrazová fáze: Osa dolní končetiny prošla těžnicí těla, naklání se vpřed a dolní končetina provádí maximální nápon stojné nohy až do okamžiku, kdy opustí špička nohy zem – v té době druhá končetina dokončuje svou fázi švihovouŠvihová fáze: Jakmile noha opustila zem, ohýbá se v kolenním kloubu, skládá se tak, že bérce se přibližuje hýždím, zatímco současně stehno kývne vpřed a bérce pokračuje v kyvadlovém pohybu dopředu. Druhá DK dokončuje švihovou fázi, došlapuje na zem (začátek fáze opěrné), prochází fází opěrnou a odrazovou a začíná fází švihovou. Doba letu spadá do první části fáze švihové.Opěrná fáze: Začíná došlápnutím chodidla na zem. Končí dosažením roviny, procházející těžnicí těla, kdy přechází ve fázi odrazovou – v této době prochází druhá dolní končetina fází švihovou.Sprinty: pohyby DK s maximálním úsilímU vytrvalostních běhů: úsilí úměrné intenzitě běhuRozdíl chůze – běh: fáze letuNoha: sprinty – zátěž na přední částí chodidla až na špičkáchvytrvalostní – na plných chodidlechKineziologie různých sportovních disciplínSkokyskoky možno chápat jako modifikaci běžeckých krokůodrazová končetina – větší síla – hypertrofická svalovinašvihová končetina – nutná spolupráce (koordinace) při odrazu4 fáze pohybu:1. rozběh – u skoku dalekého stupňovaná rychlost2. odraz – k horizontální složce rychlosti se přidává složka vertikální – výslednicí je dráha letu3. let – dráha těžiště – vzestupná část a sestupná část – po odrazu již nelze ovlivnit 4. doskok – u skoku dalekého možno měnit polohu trupu a končetin – předčasné „rozbalení“ – nižší výkonRizika úrazu:při odrazu – u flopu současně rotace – distorze, ruptury až zlomeninypři dopadu (dálka) – pád do strany do pískupád mimo doskočiště (u tyče)přetížení zádového svalstva
Míčové hryMíč – společné zákonitosti – při hodu, odbíjení, kopu či odpalu. Na dráhu těžiště míče působí způsob úderu, váha míče, tvar aj.Let míče vzduchempo balistické křivce (odpor vzduchu) při centrickém úderupři excentrickém úderu – různý typ rotace – odchylka z přímého směru příp. zkrácení doby letuOdraz od země: bez rotace: úhel dopadu = úhel odrazuhorní rotace – větší úhel odrazuspodní rotace – menší úhel odrazurotace do stran a jejich kombinace
Odrazu od určité části těla – pokud před míčem ustupuje – tlumí dopad, odraz slabšíNahuštění míče, materiál, z něhož je zhotoven, povrch na který dopadá apod.Rizika úrazů:poranění prstů – špatná míčová technikasrážka se soupeřementezopatie „střelecké“ HK – zejména ramenajednostranné zatížení zádového svalstva – bolesti v zádechJudojako jiné úpolové sporty – předpokladem je znalost chvatů (v boxu úderů)jsou to: pozru, znehybnění, v některých také údery a kopyÚchop: držení soupeřova cvičebního úboru – kimonaStřeh: základní postavení – levou rukou za pravý rukáv, pravou rukou za kimono nebo límec vlevoChvat: činnost vedoucí ke zdolání soupeře sestavy chvatů – soupeř se snaží uniknoutPády: chtěné – vlastní pád používán k útoku na soupeře zakončení chvatuPorazy: přehozy, nadhozy, podrazy, strhy, překoty – vychýlení těžiště soupeře do labilní polohy, kterou nedokáže změnit a padáZnehybnění: držení (30s), páčení (bolest – vzdá) a škrcení (pažemi či kimonem)Riziko úrazů: pády, údery, nedodržení pravidelodřeniny o tatami ev. žiněnkudistorze hlezenních a kolenních kloubůPlaváníPlavecké způsoby: prsa, motýl-delfín, kraul, znakPohyby při plavání: kladné – posunují plavce při záběru kupředu, záporné – brzdí pohyb dopředu (při prsou)Kraul, znak a delfín:Práce DK při motýlu, kraulu a znaku: vychází z kyčelního kloubu, střídavý pohyb celé DK u K a Z, současný u DPráce HK při motýlu, kraulu a znaku: rotační pohyby v ramenních kloubech, záběrové svaly: prsní, široký zádový, biceps, rotátory pažeHlavní záběrová síla: paže (20-25 kp), DK jen (6-8kp)Riziko přetížení – entezopatií:manžeta rotátorů paže (v oblasti ramenního kloubu), úponová část dlouhé hlavy bicepsuVýznam kompenzačních cvičeníPrsanejrozšířenější způsob: základní splývavá poloha, pohyb DK kopem do stranpohyb HK: záběr pažemi do stran, po skončení záběru trčení do vzpaženínádech při zvednutí hlavyHlavní záběrová síla: DK (asi 10-15kp), HK 8-10kpRiziko přetížení – entezopatí:„písařské koleno“: entezopatie 4hlavového stehenního svalu, přetížení vnitřního postranního vazu – častěji u plavkyň, přetížení šíjového svalstva – u plavců-maratoncůPrevence:metodika tréninku, střídání plaveckých způsobů, prevence svalových dysbalance – posiování rotátorů paže, břišního svalstva, strečink, regenerace po tréninku