Poznámky

dat buď z odlišných (hp?title=Oligomery&action=edit&redlink=1" \o "Oligomery (stránka neexistuje)" oligomery) nebo ze shodných podjednotek ( HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Protomery&action=edit&redlink=1" \o "Protomery (stránka neexistuje)" protomery). Oblasti styku jednotlivých podjednotek jsou tvořeny především a jinými nekovalentními interakcemi.
Symetrie
Bílkoviny většinou vykazují v oblasti spoje prvky . Nejjednodušší symetrií je cyklická symetrie. Označuje se Cn, kde n je počet k=1" \o "Protomer (stránka neexistuje)" protomerů uspořádaných v kruhu, který je středem symetrie. Jednotlivé protomery spolu svírají úhel 360°/n. Nejobvyklejší je C2 symetrie, kde jsou dvě podjednotky přímo proti sobě. Vyšší cyklické symetrie jsou poměrně vzácné.
Složitější symetrie se nazývá diedrální a značí se Dn. Takové dimery jsou v podstatě tvořeny dvěma cyklicky symetrickými polovinami, jedna z nich leží pod a druhá nad rovinou symetrie. Střed symetrie se pak nachází v polovině spojnice středů symetrie obou cyklicky symetrických polovin. Polypeptidy s takovýmto uspořádáním jsou poměrně snadno na dva cyklicky symetrické hp?title=Oligomer&action=edit&redlink=1" \o "Oligomer (stránka neexistuje)" oligomery. K další disociaci na v přírodních podmíkách obvykle nedochází, protože k jejímu dosažení by už bylo zapotřebí značně drastických podmínek.
Funkce bílkovin
Bílkoviny jsou základem všech známých a proto v něm plní různé funkce.
Stavební (, , )
Transportní a skladovací (, )
Zajišťující pohyb (ktin" \o "Aktin" aktin, )
Katalytické, řídící a regulační (, Hormon" hormony,  HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Receptor" \o "Receptor" receptory…)
Ochranné a obranné ( HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Imunoglobulin" \o "Imunoglobulin" imunoglobulin,  HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fibrin&action=edit&redlink=1" \o "Fibrin (stránka neexistuje)" fibrin,  HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Fibrinogen" \o "Fibrinogen" fibrinogen)


Některé bílkoviny
Kasein je hlavní bílkovina obsažená v mléce


g/wiki/Kasein" \o "Kasein" kasein


Důkaz bílkovin
Pro důkaz bílkovin se používají následující reakce:
INK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Xantoproteinov%C3%A1_reakce" \o "Xantoproteinová reakce" xantoproteinová reakce
 HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Biuretov%C3%A1_reakce" \o "Biuretová reakce" biuretová reakce
Tuky
Tuky jsou  HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Estery" \o "Estery" estery vyšších  HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Karboxylov%C3%A9_kyseliny" \o "Karboxylové kyseliny" karboxylových kyselin a trojmocného  HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkoholy" \o "Alkoholy" alkoholu . Zpravidla jsou všechny tři hydroxyskupiny glycerolu, proto jde o triacylglyceroly. Triacylglyceroly mohou obsahovat tři shodné zbytky, nebo může být každá hydroxyskupina esterifikována rozdílnými RLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyselina" \o "Kyselina" kyselinami.
Složení
S rostoucím počtem uvažovaných roste i počet možných triacylglycerolů. Uvažujeme-li 50 možných mastných kyselin, počet tuků narůstá k několika desítkám tisíců. Ve skutečnosti jsou však přírodní tuky tvořeny hlavně třemi mastnými kyselinami, a to ejová" kyselinou olejovou, a . Dalšími častými kyselinami jsou , eexistuje)" arachová,  HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kyselina_lignocerov%C3%A1&action=edit&redlink=1" \o "Kyselina lignocerová (stránka neexistuje)" lignocerová,  HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kyselina_myristov%C3%A1&action=edit&redlink=1" \o "Kyselina myristová (stránka neexistuje)" myristová a  HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Transmastn%C3%A9_kyseliny&action=edit&redlink=1" \o "Transmastné kyseliny (stránka neexistuje)" transmastné kyseliny.
Vícenenasycené mastné kyseliny (angl. PUFA)
Nejvíce jsou obsaženy v tucích rostlinného původu a v rybím tuku. Pomáhají snižovat hladinu v krvi efektivněji než MUFA, a tím snižovat riziko vzniku krevních sraženin. Mají významnou úlohu v prevenci srdečně-cévních onemocnění. Do této skupiny vícenenasycených mastných kyselin patří omega-6 a omega-3 kyseliny, které jsou pro naše zdraví velmi důležité. Některé z těchto kyselin patří do skupiny esenciálních (nezbytných), tedy takových, které si náš organizmus nedokáže vytvořit sám a musíme je proto dodávat stravou (jedná se o , patřící do skupiny , a např. o , patřící do skupiny ). O linolové mastné kyselině je již řadu let známo, že pomáhá snižovat hladinu celkového i . V popředí zájmu odborníků jsou zejména , u nichž byl prokázán příznivý vliv na náš srdečně-cévní systém tím, že pomáhají např. snižovat hladinu cholesterolu. Pozitivně působí také mechanizmy, které nejsou ještě zcela objasněny. Proto bychom měli dbát na to, abychom jich měli ve stravě dostatek. Tyto najdeme zejména v rybím tuku (má jiné složení než ostatní živočišné tuky a převažují v něm prospěšné nenasycené mastné kyseliny, z nich nejdůležitější - EPA a - DHA ), v rostlinných olejích, ořechách, v listové zelenině a rostlinných tucích.
Transma