Poznámky

bí která jsou pro rozvoj obezity velmi významná:
Těhotenství a období po něm
Přechod
U dívek v dospívání
Stresové faktory
Snížení pohybové aktivity (založení rodiny,nástup do zaměstnání,rodinné či pracovní problémy,ukončení sportovní činnosti,odchod do důchodu
Nepoměr mezi příjmem a výdajem energie
Nadměrný příjem energie
Zvýšený příjem tuku (tuky mají 2x více energie než bílkoviny a sacharidy)
Nedostatečný výdej energie-nedostatečný pohyb a sedavý způsob života
Nadbytečný příjem potravy
Genetické dispozice – je zjištěno že z minimálně 50% je obezita zapříčiněna geneticky a z když jsou rodiče obézní tak jsou děti taky z 80%
Hormonální vlivy-snížená fce štítné žlázy a zvýšená hladina hormonů kůry nadledvin
Metabolické vlivy – energetické nároky organismu, určuje jeho tělesná hmotnost,pohlaví a stupeň fyzické aktivity, přesto existují různé individuální,převážně geneticky kódované faktory,které energetickou rovnováhu obezita se může objevit i u osoby která opravdu nekonzumuje více než ostatní lidé
Léky- některé léky mohou zvyšovat chuť k jídlu (antidepresiva,léky na uklidnění,gestageny)
Psychogenní faktory a jídelní zvyklosti – u obézních osob je příjem potravy zvýšen v závislosti na zevních signálech a emoční situaci
Centrum sytosti
- pokud příjmeme potravu dojde k rozpětí žaludku, přibližně za 20 minut dostane centrum sytosti signál že jsme něco snědli
-Jak si pomoci? Ukusovat velmi malá sousta, používat malou lžičku při jídle,rozkrojit si pečivou na dva kousky, nabírat si na příbor až když dožvýkáme poslední sousto,každé sousto přežvýkat nejméně 30x
Základní pravidla snižování váhy
-příjem energie 5000 Kj
-pravidelně zapisujeme co sníme do zápisníku
-jedna porce by neměla přesáhnout 1400 a večerní 800 Kj
-omezit příjem tuků
-dbáme na to aby v jídelníčku bylo dostatečné množství bílkovin (kuřecí,krutí a rybí maso)
-jíme hodně ovoce a zeleniny
-jíme hodně mléčných výrobků
-vyhýbáme se ořechům a kandovanému ovoce
-napijeme sladké nápoje a alkohol
-sladké dovoleno ale jen do 14 hodiny a jedno sladký denně
-denně jíme 6-7porcí, pokud jíme 3-5 porcí za den ..tělo je ve stresu zapíná šetřící cestu metabolismu = hubnutí se zpomaluje a odstup mezi jídly by měl být 2-3 hodiny
-pokud je to možné cvičíme
Jak cvičit?Aerobní činnost 60-80%, tepová frekvence 200 - věk. Spalovat tuky až po 20 minutách. Vhodné aktivity – běh, jízda na rotopedu v individuálním tepu, zlepšování kondice a zpevňování svalů, posilování na strojích. Plavání…
Tepelná úprava pokrmůZe zdravotního hlediska má 3 hlavní aspekty. Zajištění dietetických požadavků. Odstranění, či snížení počtu nežádoucích mikroorganismů.Problémy dnešní doby:Smažená a pečená jídla, fritovaná -> zvýšený příjem tuku, než je uvedeno ve výživových doporučených dávkách. Čím smažíme déle – tím větší možnost rakovinotvorných látek. Vzn. při nadměrném zahřívání masa a ryb.Doporučení:Přípravy v mikrovlnné troubě, teflonové pánvi, vaření, dušení, vaření v páře.Nezahříváme déle, než je potřebně nutné. V nepřiměřeně vysokých teplotách. Vaření zeleniny – zeleninu vkládáme do vařící vody. Ideální vaření v tlakových hrncích. Technické postupy:1. Vaření v páře – nejšetrnější, nepoužíváme. Zeleninu, ryby, kuřecí maso. 2. Vaření ve vodě – nejčastější, nevýhoda – velké množství vitamínů B a C se dostane do vody.3. Dušení – vhodné pro přípravu masa. Zachová se většina cenných živin. Malé množství oleje s troškou vody a nejkratší dobou.4. Pečení – potraviny se upraví horkým vzduchem na malé množství tuku a vody. Problém: přepalování tuku a vzn. karcinogenní látky, které jsou rakovinotvorné. 5. Smažení – z hlediska zdraví nejméně vhodná. Vzn. karcinogeny. Zásady smažení: olej – jen jedno použití. Používáme oleje vhodné pro smažení. Obsahují menší procento vody. Jsou upraveny tak, aby se při vyšších teplotách nerozkládaly. Teplota nemá přesahovat 200 0C.6. Grilování – používat lávové desky, vyvarovat se grilům s otevřeným ohněm. (když už, nepoužívat uhlí, ale dřevo). Jak snížit příjem tuků při přípravě:Viditelný tuk na mase odejmout ještě před smažením. Pokud to jde, nepoužívat tuk. Používáme vhodné nádobí, teflonová pánev, pečící papíry, parní hrnec. Smažené pokrmy jen výjimečně. Nezahušťujeme jíškou, ale pečivem.
Hygiena ve sportu – LSBiorytmyBiorytmus – přirozený cyklus našeho těla, jeden z jeho významu je – ukazuje, kdy jsme nejvýkonnější, a naopak – kdybychom měli odpočívat.V dnešní době je problém v potlačování vlastního biorytmu. Jak odhalit svůj biorytmus:Sledovat sami sebe, zhruba 1 měsíc, vytvoření tabulky – kdy, jak, proč se učíme.Tabulka rozdělena po jednotlivých dnech a hodinách. 4-7.00 – probuzení, tělo zregenerované a nabité energií po vydatném spánku, nejvíce citlivý7.00-9.00 – snídaně, startovací můstek pro den9-12.00 – nejvýkonnější, nejlépe se soustředí, ideální doba k řešení problému,ale i řešení nepříjemných situací, funguje i krátkodobá pamět.11-13.00 – čas oběda, doporučení – teplý oběd, v klidu, snažíme se vyhnout těžkým jídlům, probíhá trávení – celkově otupělý, utahaný, odolnější vůči bolesti14-18.00 – naše aktivita, reakce i paměť stoupají a tělo začíná opět pracovat na největší výkon – pro učení,plnění úkolů, trénink, v tuto dobu má i člověk spoustu dobrý nápadů, kreativní při řešení úkolů.V toto období je velmi citlivý čich.19-23.00 – tělo se začíná uvolňovat, doporučuje se lehká večeře, vyvarujeme se přežírání, naše smysly vnímají naplno22-23.00 – čím dříve se uložíme ke spánku, tím více bude mít naše tělo na regeneraciHygiena výživyHygiena je věda, která se zabývá studiem zákonitostí mezi člověkem a přírodou a měnící se podmínky ŽP.Využití získaných poznatků, umožňuje odstranit nepříznivé vlivy na zdraví člověka. Mezi nejdůležitější úkoly osobní hygieny patří: správný režim práce a odpočinku, otužování, správná péče o funkci kůže, správný oděv a obuv.Sleduje, jakým způsobem výživa ovlivňuje člověka a jak je možné zajistit optimální podmínky pro výživu člověka.K obecným úkolem hygieny patří: dozor a kontrola v těchto oblastech. Zásobování obyvatelstva nezávadnými potravinami o dostatečné nutriční hodnotě, sledovat výrobu, oběh a dovoz potravin ve všech potravinářských provozech. Zřizovat projekty na ochranu a podporu zdraví, sledovat hygienu ve stravovacích službách, prevence alimentárních onemocnění.Nákazy a otravy z potravinškodlivými příměsemi – do potravin se dostanu v zemědělství při úpravě, distribuci nebo zpracování. (Houby v obilovinách, kovy, pesticidy)infekce potravinové – přenášeny jsou viry, mikroby, nebo parazité – způsobují rozklad potravinzdrojem nákazy – maso z nemocných zvířat, kontaminovaná voda, znečištěné rucealergie – nesprávná kombinace potravin.Hygiena oběhu a zpracování potravin a pokrmůtato péče začíná posuzováním závodů společného stravování. Posuzuje 5 hlavních provozních částí: 1) konzumní část, 2) výrobní část, 3) administrativní a hygienická část, 4) skladovací část, 5) technické příslušenství (topení, větrání, kanalizace, zásobování energií)všichni pracovníci musí dodržovat hygienické a epidemiologické požadavky – zdravotní průkaz, účast na pravid.lékař. prohlídkách, dodržovat pracovní čistotu, (osob.hygiena).Výživové normy, doporučené dávky živinHlavní zásady racionální výživy1) energetická hodnota stravy – příjem odpovídá výdeji, během života se mění2) složení stravy – vyvážené složení minerálů, bílkovin, cukrů, tuků3) správná přípravy stravy 4) správné rozvržení jídla – 5x5) prostředí kde je jídlo stravovánoDruhy stravyStrava smíšená – je pro člověka přirozená a odpovídá jeho fyziologickým potřebám, měla by být pestrá a obsahuje 5 různých skupin potravin: maso,masné výrobky a vejce – 10% krytí denního výdeje energie; mléko a mléčné výrobky – 15% celodenního výdeje energie; obiloviny a luštěniny – 35% výdej; zelenina ovoce – 15%; tuky a cukr – 25%.Strava kyselinotvorná a zásadotvorná – zelenina a ovoce působí zásadotvorně, a opak je třeba maso, vejce – ovlivňuje chemickou reakci krve, atd. nemají ale vliv.Syrová strava – v dnešní době doplněk stravy a důvod – při úpravě – ztráta důležitých prvků v potravě.Vegetariánská strava – ze stravy se vylučuje maso. Názory se liší. Vegani. Vitariáni – pouze syrovou rostlinnou stravu. Laktovegetariáni – konzumují navíc mléko, mléčné výrobky. Laktoovovegetariáni –strava obohacená o mléko a vejce. Semivegetariáni – ryby a drůbež.
Diferencované stravovánípracuje s energetickou hodnotou, složením stravy časovým rozdělením potravy prostředí1) dle věku- období kojení – mateřské mléko, 6 měsíc pestrá strava- batolata – strava se přibližuje dospělým bez dochucovaní- předškolák – pestrá strava s mléčnými potravinami, návyky- školní věk – org. sílí proto vhodně proto vhodný poměr živin- dospělí lehce, střední, těžce pracující- stáří – sníženi těl. Aktivity = méně energie, málo živočišné tuky, hodně ovoce a zeleniny, pestrá strava2) dle pracovních podmínek
ŽP a sportovní zařízení
Ekologie – věda zabývající se vztah mezi organismy, popř. vlivy člověka na přírodu
Z hlediska ekologie mají největší vliv na kvalitu ŽP tyto sportovní aktivity:
Turistika
Sjezdové lyžování a snowboarding
Běh na lyžích a lyžařská turistika
Horolezectví
Cyklistika
Potápění
Golf
Motosport
+ výstavba tělocvičen, centra pro indoor sporty a kryté bazény, ty mají vzhledem k životnímu prostředí celou škálu negativních vlivů. Lze je charakterizovat s ohledem na výběr lokality, výstavbu objektu a jeho provoz.
Z hlediska sportovně-provozního v závislosti na kvalitě ŽP je důležitý:
Výběr místa
Ztráta zeleného prostoru, který má rekreační nebo ekologickou hodnotu (parky, trávníky)
Zvýšení automobilové dopravy (pokud není lokalita v dosahu veřejné dopravy) způsobí zvýšení hluku a exhalací
Projektování sportovní stavby a jeho výstavba
Dláždění a povrchy
Hluk způsobený nedostatečnou izolací obvodových zdí, topením nebo ventilačním systémem
Provoz sportovní stavby
Použití čistících prostředků, které způsobují znečištění vody
Ztráty energie (například špatným vytápěním, u bazénů vypouštěním teplé odpadní vody, teplého odvětrávaného vzduchu)
Používání nerecyklovatelných materiálů, což způsobuje velkou kumulaci odpadů
Možnosti řešení
Turistika
Potencionální konflikty
Problémy:
- vznikající z výstavby tratí, cest, stezek
- problémy,které vzniká z toho, že lidé opouští značené trasy (bez ohledu na to, že je to zakázáno)
- problémy způsobené nevhodnou manipulací s odpady způsobených lanovkami, ubytovnami, hotely a restauračními zařízeními
Možnosti řešení
Projektování tratí, chování turistů
Zóny zákazu vstupu (tabu zóny):
Lokality bez tratí:
Zákaz opouštění tratí:
Změna tratí:
Organizace sportovních outdoor soutěží:
Omezení příjezdu automobilů:
Cesty bez asfaltového nebo dlážděného povrchu:
Sponzoring:
Usměrnění návštěvníků:
Sjezdové lyžování
Potencionální konflikty
Negativní vlivy sjezdového lyžování na životní prostředí vyplývají z výstavby a provozu lyžařských středisek, které vyvolávají ekologický stress. Lze je shrnout do těchto bodů :
Výstavba a rozmístění technické infrastruktury
Pro horské regiony jsou typické tyto problémy :
1. odstrańování odpadů: hospodaření s odpadovými vodami a pevným odpadem aniž by došlo k poškození životního prostředí je finančně velmi náročné
2. znehodnocení estetické funkce krajiny: sloupy a další technická zařízení jsou v horách často viditelné na velkou vzdálenost - 3. problémy s erozí : vzhledem ke sklonu svahu v horských oblastech může jakákoliv změna půdy vést k erozi.
Výstavba lanovek a vleků
Výstavba nových sjezdových tratí, rozšiřování stávajících
Odstranění samostatných stromů:
Vymýcení porostů kleče :
Zemní práce
Provoz lyžařských tratí
Hluk z velkých strojů a sněhových děl ( viz následující část)
Eutrofizace horských jezer (způsobena použitím umělých hnojiv)
Lyžování
Lyžaři nebo snowboardisté, kteří jezdí mimo upravené tratě mohou rušit citlivé druhy
Ve snaze prodloužit relativně krátkou lyžařskou sezónu se stále více používá lyžování na ledovcích (v Alpách asi na 30 lokalitách). Toto lyžování může způsobit škody na zdrojích pitné vody, protože alpské ledovce znamenají důležitý zdroj pitné vody pro Střední Evropu. Při úpravě tratí, při vlastním lyžování i provozem restaurací, vleků a lanovek se uvolňují různé druhy látek (jako například vosky a oleje všeho druhu). Současně jsou produkovány odpadní vody a pevný odpad. Pokud nejsou tyto škodlivé látky odstraněny, dojde k jejich hlubokému zmrazení a jsou pak uloženy v ledovci na další desetiletí. Budoucí generace tak budou nést následky dnešního znečištění ledovců.
Musíme také brát v úvahu stress životního prostředí způsobený dopravou automobily. Ve srovnání s ostatními rekreačními sporty je sjezdové lyžování výrazně závislé na tomto druhu dopravy, což vyvolává některé problémy. Týká se to zejména pohoří Alp
protože Alpy jako rekreační destinace jsou označeny jako oblast zvláště ekologicky citlivá. Klíčovým problémem je odumírání lesů, jež hrozí přerůst až v ekologickou katastrofu úplného odlesnění. Emise z automobilové dopravy jsou jednou z hlavních příčin tohoto jevu.
a protože lyžování jako masový fenomén představuje největší zdroj zimní turistiky, zejména o víkendech.
Podle studie CIPRA (Commission Internationale pour la Protection des Alpes) turisté v Alpách najezdí mezi 15 až 25 miliony kilometrů ročně (To zahrnuje všechny formy cestovního ruchu – krátkodobý, dlouhodobý i jednodenní. Odhad počítá s cestou z místa bydliště do destinace i s výlety, které jsou uskutečněny v rámci pobytu).
Toto množství představuje asi 20 % celkové dopravy v Alpách ( 70 % doprava místních obyvatel a 10 % doprava tranzitní).
Podle CIPRA je v Alpách v současnosti 11.500 vleků a 15.000 až 18.000 sjezdových tratí s celkovou délkou mezi 18.000 až 25.000 kilometry. Přesná statistika není známá, ale o tom jak narůstá lyžařská infrastruktura svědčí skutečnost, že v roce 1954 byla ve Švýcarsku 250 lyžařských vleků a v roce 1990 se tento počet zvýšil na 1900 zařízení na dopravu lyžařů. Celkově navštíví Alpy každou zimní sezónu asi 20 milionů lyžařů.
Zvláštní pozornost si zaslouží v současnosti stále se rozšiřující použití umělého sněhu. To proto, že má na životní prostředí mnohem větší vliv než sníh přírodní. Důvody proč se vyrábí umělý sníh jsou následující :
Pokrýt sněhovou pokrývkou velkou plochu
Použít sněhu k vyplnění malých problematických zón
Vytvořit zásobu sněhu (hromady umělého sněhu, které mohou být podle potřeby rozhrnuty po lyžařských svazích).
K výrobě sněhu je potřeba voda, vzduch a energie. V Německu a Rakousku je zakázáno používat chemická a bakteriální aditiva. (Tato ekologicky problematická aditiva se míchají do vody používané k výrobě sněhu, aby se urychlil bod mrznutí vody).
Výroba umělého sněhu je založena na těchto fyzikálních základech : Kapičky vody vytvořené stlačeným vzduchem jsou hnány do sněhového děla. Některé z nich se vypařují dříve než dopadnou na zem, což je umožněno tím, že okolní vzduch není nasycen (vlhkost vzduchu musí být nižší než 80 % ).Odpařování je doprovázeno ztrátou tepla, které způsobí, že zbylé vodní kapičky zmrznou a mění se ve sněhové krystaly, které dopadají na zem jako umělý sníh. Umělý sníh lze vyrábět jen za určitých atmosférických podmínek.
Teplota vzduchu je nižší než – 3 o C
Vlhkost vzduchu je nižší než 80 %
Teplota vody je nižší než + 2 o C
Sněhová děla jsou dvojího druhu: Vysokotlaká jsou pevně zakotvena na jednom místě na okraji lyžařského svahu, zatímco nízkotlaká jsou mobilní a mohou být přesouvána podle potřeby.
Umělý sníh se liší od přírodního v tom, že
Má rozdílnou krystalickou strukturu. Umělý sníh je kompaktnější než přírodní, vzduch jím snáze proniká a tím způsobuje jeho nižší teplotu (ve srovnání se sněhem přírodním). Sněhová pokrývka umělého sněhu je srovnatelná se sněhovou pokrývkou sněhu přírodního, která je udusaná buldozery nebo jinými stejně těžkými mechanizmy.
Vzhledem k rozdílné krystalické struktuře taje umělý sníh mnohem pomaleji než přírodní. V průměru vydrží na sjezdových tratích asi o 25 dnů déle než sníh přírodní.
Voda z tajícího umělého sněhu obsahuje mnohem více mine