Poznámky

vého sys.útlum v oblasti kůry mozkovénedostatečná výživaporuchy termoregulaceporuchy humorální regulace
Přepětí
je na nejvyšší míru vystupňovaný stav akutní únavy
vzniká nepoměrem mezi požadavky, které na organismus klade podaný výkon
příčiny: výkon bez odpovídajícího předcházejícího tréninku snížené klimatické podmínky, teplota,vlhkost,nadmořská výška
charakter výkonu (rychlostně vytrvalostní a vytrvalostní, pohybové hry,…)hrubé porušení životosprávyvliv návykových látek (alkohol)doping
příznaky: celková slabost, pokles svalové síly až neschopnost pohybu závrať, nevolnost až zvracení vysoká TF (pocit bušení srdce), pokles TF až kolaps dušnost, bledost až cyanóza metabolická acidóza, pokles hladiny krevního cukru někdy zvýšená leukocytóza , následná proteinurie
opatření:odpočinek, výživa, regenerační procedury, při přetrvávajících potížích lékařského vyšetření
Přetrénování
stav, kdy tréninkové podněty dlouhodobě přesahují adaptační schopnosti sportovce
nepoměr mezi charakterem zatížení a odpočinkem
- příznaky: zprvu ne nápadně a pak více
1) výkonnostní- nedostatek v obratnosti, rychlosti, síle, koordinaci
2) neuropsychické – podrážděnost, agrese, změna chování
3) somatické – nechutenství (zvýšená chuť), zažívací poruchy, kolísání
TF v klidu či při zátěži, zhoršení imunity,…….
- objektivní známky:zhoršení výsledků, biochemické posuny, zvýšená leukocytóza, EKG- inverze T-vlny, poruchy repolarizace
- opatření: změnit charakter, obsah a formu zatížení, rehabilitace, doplňky stravy, kompenzační a regenerační procedury, odstranit fokální infekci (chrup, tenzily)
- prevence: metodika tréninku, prostor pro regeneraci, otužování
Nedostatečný trénink (detraining)
přerušovaný trénink vede k postupnému poklesu adaptačních změn získaných tréninkem
př.:
1) svalová síla u plavců: pokles při specifickém výkonu
2) svalová vytrvalost u plavců:
a) VO2 max. a nitrobuněčné enzymy
b) obsah glykogenu v deltovém svalu – u plavců
rychlost: pokles je poměrně malý, u flexibility je výraznější
kardiorespirační kapacity: pobyt na lůžku 20 dní:
výrazný vzestup klidového TF27% pokles VO2 max.25% pokles tepového objemu25% pokles maximálního minimálního objemu srdečního
sportovec i v přechodném období by neměl zcela přerušit pohybovou aktivitu
doporučuje se doplňkové sportovní aktivity (lehký strečink)
Žena a sport
Rozdíly ve výkonnosti ve srovnání s muži:1. Nižší kardiorespirační kapacita2. Menší síla3. Nižší somatometrické parametry4. Vyšší podíl tělesného tuku
ale
… funkční kapacita trénovaných žen může dosáhnout dvojnásobku ve srovnání s průměrnou populací… svalová síla připadající na cm2 průřezu svalového vlákna je stejná jako u mužů (6kp)
… trénovanost je stejná jako u mužů (% přírůstek VO2max po identickém tréninkovém programu)
… vyšší podíl tělesného tuku může být v některých odvětvích výhodouProto: trénující ženy dosahují v mnoha disciplínách vyšší výkonnosti než méně trénovaní mužiRizika sportování žen:Menstruace – začátek menstruace u sportujících dívek bývá opožděnpříčiny: vyšší porudne prolaktinu při pohybové činnostiindividuální rozdíly při výběru talentované mládežePoruchy menstruace: amenorea: uváděna až u 35% vytrvalkyň, též u gymnastek, baletekpříčiny: pokles podílu tukové tkáně pod kritickou úroveň, mentální anorexieDysmenorbea: příčinou není sportovní činnost, přiměřený sportu může potíže zmírnitVýkonnost v závislosti na fázi menstruace:
Studie změn VO2max … nejsou rozdílysubjektivní údaje … individuální variabilita:např. olympioničky 1968 … lepší 15% stejná výkonnost 50%, horší 35%nejsou důvody proč netrénovat či nezávodit, ale nenutit při obtížíchpremenstruační syndrom: huteální fáze cyklu – cca 5 dnů před menzespřiměřená pohybová činnost může potíže zmírnitOsteoporóza: příznivý vliv pohybové činnosti u všech věkových kategorií žen:vliv na vzestup kostní denzityzpomalení úbytku kostní hmotyv postmenopauze – za 5 let úbytek kostní hmoty o 15%
Význam i u žen vysokého věku – přes 70 let – chůze a plaváníTěhotenství: mohou dále sportovat? Jak ovlivní těhotenství výkonnost? Antikoncepce (hormonální)?Problematika náročných vytrvalostních sportůKladné vlivy:
Vysoká kardiorespirační kapacita, nízké skóre rizikových ICHS (TK, sériové lipidy, HDI, cholesterol, BMI, hustota kapilár, nekuřáci), vliv na psychiku (sebedůvěra, pocit eustresu, životní styl, psychorelaxace)
Rizika:syndromy z přetížení, svalové dysbalance, poruchy výživy a nesprávný pitný režim : negativní energetická bilance, minerální dysbalance, mentální anorexie bulimie, poruchy hormonální rovnováhy – u sportovkyň amenorhea -> pokles podílu tuku – osteoporózau mužů : snížení hladiny testosteronuAkutní poruchy zdravotního stavu:vyčerpání glykogenových rezerv – hypoglykémie („hitting the wall“), výkon v horku : hypertermie, výkon v chladu : hypotermie, svalové křeče (lokální únava, porucha minerální rovnováhy), proteinurie, hematurie, rhabdomyolýza – opožděná svalová bolestivost – excentrická svalová práce, drobné problémy : puchýře, exkoriace, sluneční záření – popáleniny až úpal, conjunctivitis apod.Prevence:tréninková příprava, sebekritičnost, obuv a oděv, výzbroj (sportovní náčiní – kolo, neopren, lyže apod.), výživová strategie, suplementace, pitný režim, občerstvení při soutěži, taktika, rozvržení sil, tělovýchovné lékařské vyšetření
Základní požadavky na výživu sportovce:1. Zajistit přiměřenou dodávku všech šesti složek výživy:a) vodu, b) minerální látky c) vitamíny d) glycidy e) tuky f) bílkoviny význam esenciálních (nepostradatelných látek)2. Vyvážený poměr živin v denní energetické bilanci s přihlédnutím k charakteru zatížení:
% podíl živin na denní bilanci
Charakter zatížení
Glycidy
Tuky
bílkoviny
Vytrvalostní
60
25
15
Silové (vzpírání, vrhy a hody) úpoly
45-50
30-40
20
Rychlostně-silové skoky, sprinty, lyže
55
25-30
15-20
Nevyhraněné střelba, jezdectví, motorismus
55
30
15
3. Vyvážený energetický příjem během dnesnídaně 30% oběd 35% večeře 35% (zařazovat přesnídávku a svačinu)Požadavky na „nepostradatelné“ (esenciální) látky:Voda: budeme hovořit o pitném režimuMinerální látky: Na, K, Ca, P, Mg – v dostatečném množství v normální stravě 14 stopových prvků: I, F, Fe, ZnVitamíny: zvýšená potřeba u vytrvalců: B1 (thiamin) a C (k. askorbová) při karenci zhoršení výkonnosti, nadměrné dávky – nemají vliv na výkonnostGlycidy: zásoba v organismu omezena, vyčerpání glykogenu – hypoglykemie – únavaTuky: živočišné tuky: rostlinné tuky 50:50 (vyšší podíl nenasycených mastných kyselin – esenciálních), v klidu a při zátěži nízké intenzity – energetickým substrátem jsou převážně volné mastné kyselinyBílkoviny: v lidském organismu sestaveny z asi 20-ti aminokyselin, 8 esenciálních AK – v bílkovinách živočišného původu, neustálá obměna – denní minimum 1 g/kg hmotnosti, u sportovců vyšší dodávka, do 2.0 g/kg extrémní dodávky – riziko (kulturistika) „pseudouremický syndrom“ u vytrvalcůVytrvalostní výkony (běžecké, plavecké a lyžařské maratony, triatlon, silniční cyklistika)Během 2 hodin nepřetržitého intenzivního výkonu dojde k vyčerpání neritických rezerv (glykogenu).Následek: pokles glykemie, intenzivní pocit únavy, v krajním případě kolapsový stav („hitting the wall“)Prevence: 1) trénink, 2) výživová strategie: před výkonem; během výkonu; po výkonu (před další soutěží).
Speciální problémy: 1. Obnova glykogenu po svalové práci různé intenzity a různého trvání.2. Glykogenová superkompenzace před soutěžním výkonem:a) Prostá úprava diety – 3-4 dny glycidová strava – z 15 g/kg na 25 g/kgb) Kombinace zátěž + úprava diety:- zátěž vysoké intenzity k vyčerpání zásob glykogenu- 3 dny glycidová strava a odpočinkový trénink – až na 40 g/kgc) Kombinace zátěž + dvě rozdílné diety:- 3 dny dieta s převahou tuků a bílkovin + vyčerpávající trénink- 3 dny glycidová dieta a odpočinkový trénink – až na 50 g/kg glykogenu (celkové množství glykogenu ve svalech je cca 400-450 g, lze dosáhnout zvýšení až na 700 g glykogenu)Rizika: individuální průběh superkompenzace, vzestup tělesné hmotnosti (1 g glykogenu váže 3 g vody – vzestup tělesné hmotnosti až o 2 kg), zvýšená suplementace vitaminy – niacinZvýšení výchozí úrovně glykogenových rezerv ve svalu: (glykogenová superkompenzace)Příjem glycidů v souvislosti s vytrvalostním výkonem (déle než 1 hod.)- 2 hodiny před výkonem- 5 minut před startem- v průběhu výkonu (dle možností) co nejčastějiOmezit příjem glycidů 15-45 minut před startem – riziko hypoglykémieObnova glykogenu po výkonu:- co nejdříve po výkonu potrava bohatá na glycidy- každé 2 hodiny po výkonu cca 0,7 g/kg glycidů- k obnově jaterního glykogenu dojde běhme několika hodin- k obnově svalového glykogenu dojde během několika dnůGlycidové nápoje
- obsah glycidů do 5 g ve 100 ml (u maltodextrinů možno více) – zajistit hypotonická složení- problém vyprazdňování žaludku: čím je větší obsah glukózy, tím je pomalejší vyprazdňování do doudena, přesun však je nabídka glukózy svalům vyšší- tuky výrazně brzdí vyprazdňovaného žaludkuStopové prvky:
Zinek: součást enzymů, imunitní systém, antioxidantZdroje: hovězí maso, celozrnné potraviny, játra, ústřice
U vytrvalců: někdy nižší hladiny Zn, ale vyšší Zn v ERY ?redistribuce? - ztráty moči, ale také potemSelen: antioxidant, spolu s vit. EZdroje: dostatek v potravě: obilí, mléčné výrobky, maso, rybyvliv pohybové aktivity zatím nestudovánŽelezo: součást hemoglobinu myoglobinuZdroje: maso, ořechy, některé druhy zeleniny (špenát) aj.Nedostatek železa: chyby ve výživěchronické krvácení, u sportovců: mechanická destrukce erytrocytů, krvácení (močové cesty), ztráty potem, snížená hladina feritinu, pseduanemie sportovců: vyšší plasmatický objem