Přednášky

3 PRVKY právního vztahu
B) Prvky právního vztahu:
a) subjekt (FO,PO)
b) objekt
c) obsah
ad a) subjekt:
FO – „každý“ jednotlivec, který fyzicky existuje. Rozeznáváme 2 právní situace:
způsobilost být subjektem práva (vzniká narozením, zaniká smrtí =>má ji každý)
způsobilost k právním úkonům (vzniká dosažením 18 let, jsou ale společenské vztahy, kdy tu způsobilost získáváme dříve: rodinné právo, trestní právo, pracovní právo =>AKTIVNÍ způsobilost
- tu lze omezit nebo odejmout (to je rozhodnutí soudu =>musí se také rozhodnout, kdo bude tu osobu zastupovat
PO – něco uměle vytvořené (zbytek viz.občanské právo)
Ad b) objekt:
To o co se v tom vztahu jedná (věci, věstně VŠECHNO)
Ad c) obsah
To co z toho vyplývá => práva a povinnosti. Právo nezná vztah k sobě samému. Vztah mezi 2 subjekty nebo více. Zde tedy DŮSLEDNĚ platí, že právo na 1 straně koresponduje „povinnost“ na straně druhé ……
někomu něco: a) dát
b) konat
nějakému chování se : a) zdržet (např.výstavby, když tam je elektrické napětí – na mém pozemku
b) strpět (třeba věcné břemeno na svém pozemku
LHŮTY A DOBY PRÁVA
Výpovědní doba: neočekává se aktivní chování
Lhůta: očekává se aktivní chování – časový úsek vymezený začátkem a koncem v němž může, musí nebo nesmí být uplatněno nějaké aktivní chování
Základní členění:
lhůty práva „materiálního – hmotného“(je s nimi spojen vznik nebo zánik nějakého nároku)
lhůty práva „procesního“ (jsou stanoveny k provedení nějakého úkonu – projev vůle)
ad a) 2 základní typy materiálních lhůt:
PROMLČENÍ: oslabení vymahatelnosti
- promlčení spočívá v tom, že právo které nebylo uplatněno ve lhůtě zákonem stanovené lze sice uplatňovat avšak nelze přiznat proti námitce promlčení. (př:3 letá promlčení doba, abych s nárokem obrátila na soud. Když mi něco měl někdo vrátit do nějaké doby a nevrátil! Pak ode dne co měl vrátit, ale nevrátil začnou jít ty 3 roky. Lze se ale i PO lhůtě obrátit na sout Pakt to vypadá 2 způsobem:
a) vratťe!!
b) Namítne, že je to po lhůtě soud ten nárok nemůže uznat => už tedy vracet nemusí.
Když mi ale ten dotyčný „písemně uzná dluh“ – běží nová 10-ti letá promlčecí lhůta.
Když je lhůta podaná „podmíněně“ je to milosrdnější
PREKLUZE: když právo není uplatněno v rámci prekluzí lhůty právo okamžitě zaniká.
nebezpečnější než promlčení
právo musí být uplatněno v „té a té“ době! Jinak ZANIKÁ. (aby to bylo co „nejrychleji“ vypořádáno)…..např: nároky na náhradu……..
př: 15-ti denní prekluzí lhůta =>
právo na náhradu škody na věcech „odložených“(v hotelu, šatnách…) Svršky ukládáme na místo „tomu určené“ třeba na věšák.
“Za obsahy kapes se neručí“
„Za Odložené věci se neručí“ => nemůže se jednostranným vyhlášením zprostit !!! je to neúčinné. Jakmile tam ten věšák je nemůže tam být odluka – řešení je jedině odstraněním „místa k tomu určeného“ tedy toho věšáku
věci vnesené do ubytovacího zařízení „v souvislosti s ubytováním“ za klenoty jen do 5000 kč, jinak to musím nechat dát do trezoru. Vykradení: okamžitě nahlásit na policii =>max. do 30 dnů musí se policii vyjádřit, ale mám jen 15 dní na to když dostanu inf. Od policie nárok uplatnit jinak nárok na náhradu zaniká!
Ad b) lhůty práva „procesního“:
stanovení k provedení nějakého ÚKONU
máme 3 základní:
zákonné: vyplývají přímo ze zákona – když dostanu nějaké rozhodnutí, že do nějaké doby musím něco
určené: v odůvodněných případech je lze jakoby NAVRACERT.Např: stavební povolení =>jinak nebude řízení zahájeno (je-li to určená lhůta nic se neděje – nevyplývá to ze zákona)
pořádkové: nejsou vynutitelné, ale je vhodné je vnímat – lhůty poslušnosti, pouze doporučené. Př: zkušebna v prac. Smlouvě, když chci vypovědět měla bych jakoby 3 dny předem (to je doporučené) to oznámit, ale nemusím! Pak to ale může nést další právní důsledky.

IV. přednáška – Hájková
ÚSTAVA
1920: 1. ústavní listina ČSR
1948: 2. ústava – nekvalitní, nekvalitní právníci – pr. Paskvil
1960: 3. ústava – velice kvalitní, platila až do r. 1992 (novelizována)
ČSFR:
nejvyšší orgán = národní shromáždění
každý stát má svou národní radu
v září 92 SNR přijala Slov. Ústavu = rozpad ČSFR
1/93 sb. ÚSTAVA ČR:
přijata v prosince 92, platnost od 1.1. 1993
6 tématických celků, text dělen do článků
HLAVA I. - obecná ustanovení
ČR samostatný stát, hl.město Praha….
Státní symboly: Znak (velký, malý), pečeť, vlajka, vlajka presidenta, hymna
HLAVA II. - moc zákonodárná
– je svěřena PARLAMENTU (ten tvoří 2 komory: poslanecká sněmovna a senát)
POSLANECKÁ SĚNMOVNA – 200 poslanců, voleni na 4 roky, předseda parlamentu
SENÁT – 81 členů, voleni na 6 let – každé 2 roky se 1/3 obměňuje „pojistka demokracie“
Dělení volebního práva:
„aktivní volební právo“ – právo volit, 18 let
„pasivní volební právo“ – právo být volen =>
18 let – místní zastupitelstvo
21 let – poslanecká sněmovna
40 let – prezident, soudce, senátor, ústavní soudce
VOLBY:
Poměrné zastoupení: => volby do poslanecké sněmovny
poslanecké mandáty se rozdělují podle počtu hlasů odevzdaných voliči pro jednotlivé kandidáty listiny, (=volíme sbory, ne jednotlivce)
většinový systém: => volby do senátu
v daném volebním obvodě je zvolen ten kandidát, který získá většinu hlasů (= volíme jednotlivce)
volby jsou:
přímé = osobně
rovné = 1 volič – 1hlas
všeobecné – volí všichni
tajné – za plentou
IMUNITA:
poslanecká, senátorská
poslance ani senátora nelze postihnout za to, jak hlasuje
za projevy, které v PS nebo S učiní
spáchá přestupek => komise dle jejich disciplíny
nelze trestně stíhat bez svolení komory, která je členem
komora zamítne => nelze stíhat NIKDY!
Nelze zadržovat, i kdyby byl přistižen při páchání, pokud ho komora nevydá
PS i S mohou vytvářet prac.komory
kdyby byla PS rozpuštěna => SENÁT schvaluje zákony
HLASOVÁNÍ PŘÍJENÍ ZÁKONA NAD ˝ VĚTŠÍNA
Je tam v PS – 68 poslanců………nad ˝ většina = 34…………………….101
Je tam v S – 27 senátorů………...nad ˝ většina = 14……………………...41
Kvalifikovaná většina = 120, 48 – (tj. třípětinová většina všech poslanců)- mezinárodní smlouvy, válečný stav!
zákony příjímá Poslanecká sněmovna „prostou většinou“ (tj. alespoň nadpoloviční většina přítomných poslanců), ústavní zákony pak tou kvalifikovanou většinou.
Princip trojího čtení:
3x čtou = zabývají se tím, pak schválí
– odsouhlasí státní rozpočet
hádají se o peníze mezi rezorty
hlasuje se
HLAVA III. – moc výkonná
vláda
prezident
státní zastupitelstvo
PREZIDENT:
hlava státu, reprezentuje stát
volen nad ˝ většinou na 5 let oběma komorami
max.2 volební období za sebou
nelze ho odvolat, může se sám vzdát
není nikomu odpovědný = absolutní imunita
kandidát > 40 let, bezúhonný
jmenuje vládu, soudce, předsedu ČNB, generály
rozpouští PS
vrchní velitel ozbrojených sil – PS a S odsouhlasí
propůjčuje státní vyznamenání
zmírňuje tresty, právo amnestie
může být souzen – vlastizrada – ústavním soudem (žaloba =>senát) – trest: nesmí být president
VLÁDA:
„kolektivní“orgán
není určen přesný počet členů
člen vlády je MINISTR (náměstek NE – nemá hlasovací právo)
zřizuje komise, výbory
slib do rukou prezidenta
demise prezidenta
má možnosti jít na zasedání PS a S – má „interpelační povinnost“ = musí zodpovídat na
- členy vlády jsou ministři, místopředsedové a předseda
- ministerstva + státní zastupitelství + ostatní
- předsedu vlády jmenuje prezident
- na návrh předsedy jmenuje prezident ministry
- vláda je odpovědná PS, je kolektivním orgánem (rozhoduje hlasováním; předsedy hlas má stejnou sílu jako hlasy ostatních členů, ale ne v případě, kdy je členů sudý počet a hlasování je nerozhodné)
- vydává tzv. vládní usnesení (interní instrukce vlády členům vlády)
- ministři stojí v čele jednotlivých ministerstev, jsou odpovědni za veškerou činnost ministerstev
- ministr pověřuje své zástupce (náměstky),, za jejichž rozhodnutí odpovídá sám
- ministerstva vydávají ministerské vyhlášky
- státní zastupitelství zastupují veřejnou žalobu ve věcech trestních
HLAVA IV. – moc soudní
nezávislá!!
vykonána nezávislými soudy prostřednictvím nezávislých soudů
soudci se řídí zákony, jsou jmenováni prezidentem ČR
soudy rozhodují samosoudcem (1 soudce) nebo v senátě (více soudců)
organizační struktura soudu:
okresní a obvodní soudy
krajské soudy + městský soud v Praze
vrchní soudy (Praha, Olomouc)
Nejvyšší soud ČR - (Brno)
soudy se dělí na oddělení (tzv. občanskoprávní, trestněprávní a správněprávní oddělení – od úrovně krajských soudů
Ústavní soud
soudce min. 10let praxe v oboru práva
soudí prezidenta
> na ochranu ústavnosti (rozpor mezi 2 pr.předpisy, občanovi upíráno ústavní právo – být voleni)
jedná se o zvláštní soudní instituci
není součástí běžné soustavy soudů
je orgánem ochrany ústavnosti
na základě návrhu rozhoduje o zrušení zákonů, jiných předpisů nebo jejích částí, jestliže j