Přednášky

rie společnosti představují ekonomickou činnost
- teorie nepravidelných šoků – výkyvy počasí, přírodní pohromy
- neexistuje univerzální teorie
Tabulka 4 strana 13
- neexistuje vyspělé zemědělství v nějaké nevyspělé ekonomice
- produktivita práce ve vyspělých zemí je podstatně vyšší než v zemích rozvíjejících
- čím vyspělejší ekonomika, tím je nižší podíl na HNP
Agrární dimenze globalizace
- ekonomicky činí v rozvojových zemích 97%, 3% ve vyspělých zemích
- ve vyspělých zemích relativně i absolutně počet zaměstnaných v zemědělství klesá, u rozvojových relativně
klesá, ale absolutně roste
- produkce obilí 2000 mil. tun, produkce masa 200 mil. tun, mléka a mléčných výrobků 600 mil. tun
- zemědělství - celosvětový podíl 4% na HDP
Změny v pojetí trhu a státu
- v závěrečném vystoupení k úloze státu v agrárním sektoru na výročním zasedání GeWiSoLa (Giessen 1996) charakterizoval D. Harvey (Newcastle, UK) funkce státu jako funkci:
Policisty, který vytváří právní rámcové podmínky pro fungující trhy a který se stará o jejich dodržování
Doktora, který koriguje nedokonalosti trhu (externality, veřejné statky poruchy konkurence)
Mechanika, který roztáčí kola ekonomické efektivnosti a dynamiky hospodářství
Rozhodčího, který přerozděluje příjmy a blahobyt
Kněze, který pečuje o dodržování morálky a etiky v hospodářství společnosti
Agenda 21 – seznam kapitol ve skriptech strana 16
Demografický vývoj – svět
- vývoj světové populace - průměrné meziroční tempo růstu 2%
- tempo růstu se zrychlovalo v 70. a 80. letech, roční přírůstek 90 (nyní už klesá 80) mil. = velký nápor na
zemědělství
- je důležitý stabilní vývoj populace
- demografický přechod: 200 let (Velká Británie)
- projevuje se to i ve věkové struktuře
- fáze demografického přechodu má vliv na strukturu stáří obyvatel a na ekonomiku
POSTAVENÍ AGRÁRNÍHO SEKTORU V EKONOMICE
- vývoj je nerovnoměrný, těžko odhadnutelný
Inovací fáze světové konjunktury (Kondratěvovy vlny):
1800 - parní stroj, technologie využití uhlí a oceli, mechanický tkalcovský stav
1850 – železnice, fotografie, telegraf, cement
1900 - chemie, automobilový průmysl, elektrifikace, hliník
1950 - umělé hmoty, televize, elektronika, štěpení atomu, vesmírné lety
2000 – mikroekonomika, laser, biotechnologie
Konjukturální průběh = sinusoida
Nerovnoměrný vývoj – jeho výsledkem je strukturální vývoj, y – struktura, x – čas
Národní hospodářství
Oficiální hospodářstvíStínové hospodářství
Veřejný sektorPodzemní hospodářství
Privátní organizaceProdukce domácností
nevýdělečného
charakteruPrivátníBezplatné privátní
sektor sociální služby

Skutečně zachycený produkt

Produkt podle konvence NH bilance
Úplný produkt
Systém překážek ekonomického růstu
Institucionální faktor
Zemědělství
InfrastrukturaKvalifikovanáZO
pracovní síla
Průmysl
5 konkurenčních (dynamických) faktorů, které rozhodujícím způsobem ovlivňují výnosnost odvětví (Porter)
Potenciální noví konkurenti
(1) hrozba vstupu nových konkurentů
Dodavatelé (2)(3)Kupující
dohadovací schopnostidohadovací schopnosti kupujících
dodavatele
(4) hrozba náhradních (nových) výrobků
Náhradní (nové) výrobky
Tržní formy
Poptávající
Nabízející
Jeden
Několik
Mnoho
Jeden
Bilaterální MONOPOL
Omezený MONOPOL
MONOPOL
Několik
Omezený MONOPSON
Bilaterální OLIGOPOL
OLIGOPOL
Mnoho
MONOPSON
OLIGOPSON
Bilaterální POLYPOL
STRUKTURA AGROBYZNYSU
1. Zemědělská prvovýroba
2. Potravinářský průmysl
3. Krmivářský průmysl
4. Služby pro zemědělsko-potravinářskou výrobu (výrobního i nevýrobního charakteru)
5. Dodavatelská průmyslová odvětví pro zemědělsko-potravinářskou výrobu (půdní hnojiva, pesticidy,
zemědělské a potravinářské strojírenství, obaly apod.)
6. Potravinářský obchod a tzv. veřejné stravování (včetně výroby strojů a zařízení)
1. – 4. zemědělsko-potravinářský komplex
1. – 5. zemědělsko-průmyslový komplex
1. – 6. agrobyznys
Zemědělský sektor
- používá se ve 2 významech:
sektor – jako odvětví (u nás)
sektor – celý agrobyznys, který je vnímán v kontextu s tím venkovským prostředím(podle FAO)
Agrární prostor
- agrární rurální prostor
- bereme v úvahu ještě venkovskou krajinu, věci spojené s ochranou životního prostředí, rozvojem sociální
infrastruktury, ekonomické infrastruktury toho území
Potravinová vertikála
- rozumíme tím, následnost jednotlivých řazení (součástí)
- nejprve jsou tam inputová odvětví, zemědělská prvovýroba, zpracovatelé, obchod
- logický sled
Vývoj vybraných makroekonomických ukazatelů ČR (transformační období 1995-2000)
V roce 1990 – velmi nízká inflace 9,7 (vzhledem k ostatním zemím)
V roce 1991 – liberalizace cen 56,6 – rapidně se zvýšila cena potravin
V dalších letech dochází k malé inflaci vzhledem k jiným zemím.
Od roku 1990 – kupní síla klesla zhruba na Ľ
Index cen zem. Výrobků se zvýšily o 50%.
Růst cen vstupů do zemědělství byl rychlejší 4x než index cen farmářských
Státní rozpočet (bez územ. samosprávy) – poměrně vysoký podíl, zhruba ˝ představují rozpočty krajské
Objem veřejných financí je vysoký (necelých 50% HDP)
Vývoj postavení zemědělství ČR
Eurostat uvádí nižší čísla, OECD uvádí vyšší čísla
PRODUKČNÍ FAKTORY
- výrobní faktory (činitelé), produkční funkce (naturální, hodnotové)
produkce x výroba
produkce – výsledek
výroba – proces
Produkce – vzniká ve výrobním procesu transformací (přeměnou) produkčních faktorů
Základní produkční faktory v makroekonomickém pojetí
- půda
- práce
- kapitál
- další jako např. věda, pokrok, management, technologie…
Z pozice podnikohospodářské (mikroekonomické pojetí)
- statky
- služby
- práva
Úkolem hospodaření
určité hledání optimálního využití (kombinace) produkčních faktorů
Zemědělský podnik je nějaká organizační jednotka, která organizuje produkční faktory k výrobě nějaké produkce. Zemědělská výroba probíhá za určitých (konkrétních) obvykle těžko změnitelných stanovištních podmínek
Stanovištní podmínky
- přírodní - spjaty s půdou a klimatem
- ekonomické- souvisí s polohou (vůči dodavatelům, odběratelům)
- polohová renta – vnitřní, vnější
- cenové poměry – ceny vstupů, výstupů
Statky
- základní prostředky
- oběžné prostředky
- bilanční majetek (nezahrnuje cenu půdy)
Z ekonomického hlediska je jasné, co je základní prostředek (funguje ve výrobním procesu, postupně se opotřebovává) a co je oběžný prostředek (při jednom výrobním procesu se jednorázově spotřebuje)
Účetnictví a předpisy - hlavní smysl je fiskální – odpisy ovlivňují výši nákladů, tudíž i zisku
- jednotnost
- srovnatelnost …
Služby
- práce zaměstnanců
Práva
- působí ve prospěch nebo jako nějaká zátěž ve vztahu k nějaké hospodářské aktivitě
- př. rybolovu, volného vstupu do lesa…
- kvóty - absolutně limitující pro hospodářskou aktivitu
- monopol na prodej, na výrobu …
Z hlediska hmotného majetku
Základní prostředky
- obvykle máme na mysli hmotný majetek, ale je zde charakteristika vázána, že je nutné ji oceňovat:
- cena pořízení
- cena reprodukční (přecenění)
- cena zůstatková (opotřebení – hodnotové, fyzické, odpisy PC – O)
- cena tržní (ceny stále = srovnatelné, naturální objem; hodnotový objem = tržní realizační cena)
- oceňování slouží k:- určení stupně hodnotového opotřebení
- ke stanovení odpisů (lineární, degresivní metoda)
- sledování zda dochází z hlediska dynamiky k růstu hmotného majetku jmění a zda
dochází ke strukturálním změnám
- fyzická a ekonomická životnost (fyzická delší než ekonomická)
- stanovení nákladů, poté zisku
Viz. skripta
Cena půdy z dlouhodobého hlediska roste.
Problematika nákladů a výsledků výroby
Jedna kategorie nemůže existovat bez druhé. Jsou provázané. Nelze přerušit produkci.
Náklady
- charakterizuje proces rozdělování výsledků výroby
- musíme nejprve zálohovat (mzdy, stroje …)
- charakterizují vztahy mezi dodavateli a výrobcem (dodavatelé práce, strojů, služeb …)
- jejich existence je spjata s neustálým obnovováním (neustálou reprodukcí)
- peněžní vyjádření úhrady produkčních faktorů
- vzniká přímo spotřebou produkčního faktoru ve výrobním procesu
náklad x výdaj
výdaj - vznikne zaplacením
náklad – vznikne spotřebou
- významná faktická a konkurenční výhoda v rodinné firmě
Členění nákladů vzhledem k produkci:
1) náklady celkem- náklady fixní (stálé)
- náklady variabilní (proměnné) – mění se s produkcí
2) náklady celkem- náklady průměrné (průměrné na jednotku)
- mezní náklady (přírůstkové, marginální, hraniční)
Zjišťování nákladů je důležité:- pro ukazatele hospodárnosti
- pro hospodářský výsledek (snížení nákladů znamená zvýšení zisku)
- pro kontrolu hospodaření podniku
- pro tvorbu cen
- pro plánování zisku
- uvádět je v peněžních jednotkách v tržních cenách
Náklady – pojem, schéma
Hraniční vazby Vyčleněný výrobní procesHraniční vazby
ObecnějšíX123X Obecnější
systémy systémy
zdrojů zdrojů

Vstupní produkční faktoryVýstupní finální výkony
Transformace produkčních faktorů
ve finální výkony
procesní pojem nákladů
statky, služby, právatechnologická transformacevýsledek (účelnost)
Proces spojení a komunikaceekonomická racionalita
vynaložených produkčních faktorů
Časová posloupnost operací
Výsledky výroby
- naturálně- fyzické jednotky (fyzický objem)
- smluvené jednotky (ŠJ, DL)
- časové jednotky
Hlavní význam peněžních jednotek (hodnotový objem) – umožňují agregaci
Výsledky výroby typické pro zemědělství
- hrubá produkce (zemědělská, nezemědělská,