přednášky

selina 3-5 %)
třísloviny
silice
ostatní
Oblasti pěstování chmele:
ČR celkem 5 600 ha
oblast žatecká (4 300 ha)
oblast úštěcká (700 ha)
oblast tršická (Olomoucko) (700 ha)
Výnos suchých hlávek:
1 t / ha
PIVO
= přírodní prostředek proti stresu a duševnímu přetížení (při konzumaci: ženy 1-2 třetinky denně, muži 1 litr denně) …škoda, že chlapi nechlastají kvůli stresu..
Hlavní složky:
bílkoviny
sacharidy
hořké látky
30 druhů minerálních látek
vitaminy sk. B
polyfenoly, …
Vaření piva:
Spotřeba chmele
dříve: 200 g suchých hlávek na 1 hl piva
dnes: 6 g alfa hořké kyseliny na 1 hl piva
Technologie
využívá se chmel granulovaný, extrakty
výtěžnost hořkých látek je o 10-15 % vyšší než z celých mletých hlávek
dříve: pivo se chmelilo 1x
nyní: 3 chmelení
1. chmelení – 60-70 % hořkých kyselin = vysokoobsažný chmel
2. chmelení – 10-20 % hořkých kyselin = aromatický chmel
3. chmelení – 10-25 % hořkých kyselin = jemný aromatický chmel (na dochucení pozitivních vlastností piva)
Spotřeba piva v ČR
160 l / osobu (z toho zahraniční turisti 15 l / os.)
Spotřeba piva ve světě
23 l / osobu
Tradiční česká odrůda chmele:
Žatecký poloraný červeňák
Hybridní odrůdy:
Sládek, Zhnus
PĚSTOVÁNÍ CHMELE
pěstujeme pro hlávky
plodem je pecka, její výskyt zhoršuje kvalitu → nesmí dojít k oplození
pěstujeme jen mateřské rostliny
na konstrukcích vysokých 7 m
výsadba:
spon 3 x 1 m
3 333 rostlin / ha
1 rostlina = 4 révy na 2 drátky do V
Ošetřování
podzimní – po sklizni
jarní
řez = uřízneme pod povrchem → vyrostou nové révy, zbyde chmelová patka
zavěšování chmelovodů = 2 drátky k rostlině
zavádění výhonů = výběr 4 rév, jejich zavedení na drátek
ošetřování v průběhu vegetace
chemické postřiky se opakují (4 – 8 x)
proti chorobám a škůdcům
lupulín = žlutý prášek na hlávce, tvoří hořké látky
sklizeň = odstřižení rostliny 100 cm nad zemí → česačka
sušení chmele
při teplotě 55 – 60 oC, 6 – 8 hodin
usušené hlávky obsahují 5 – 7 % vody
klimatizační tunel
upravení vlhkosti na 11 – 12 % (z důvodu manipulace a skladování)
1,5 hod
balení chmele
balí se do žoků (1 žok = 60 – 70 kg)
známkování žoků = informace o původu (rok, chmelnice)

LUSKOVINY
- poskytují suchá semena, dobře skladovatelná (13-15 % vody)
- vyšší obsah bílkovin (22 – 40 %) → bílkovinné zrniny
- suché i zelené rostliny slouží ke krmení zvířat
Význam
potravinářské účely
krmné účely
vysoká předplodinová hodnota
poutání vzdušného dusíku – díky hlízkovým bakteriím na kořenech
bakterie poskytují rostlině vzdušný dusík
rostlina poskytuje bakteriím energetický zdroj v podobě glycidů
průmyslové zpracování – výroba škrobu, alternativní zdroj buničiny
výroba osiv
HRÁCH SETÝ
Hrách setý, polní
- žlutá a zelená kulovitá semínka
- kvete bíle
- neobsahuje taniny → sladká chuť
Růstové typy
normální
úponkovitý – vznikl šlechtěním, z lístků vznikly úponky, rostliny drží dobře u sebe a nepoklesnou
Hrách barevný, rolní, peluška
krmné účely
semena obsahují taniny
Hrách dřeňový – svraštělý
určen ke konzervaci
nevařivý
vysoký obsah amylosy
sklízí se nedozrálý
Hrách cukrový
sklízí se celé lusky (neobsahují přepážku)
ČOČKA
výška rostliny 50 cm → obtížná sklizeň
do ČR se dováží
v lusku 3 – 5 semínek
FAZOL OBECNÝ
do ČR se dováží
pěstuje se pro lusky i pro semena
SÓJA
velmi významná plodina
velmi významné krmivo
v ČR se pěstuje na 10 tis. ha
CIZRNA BERANÍ
ve světě velmi rozšířená
použití jako u hrachu
BOB OBECNÝ
pěstování již jen minimální
VIKEV
pěstuje se velice málo
produkce na osivo → vývoz
LUPINA – bílá, žlutá (vlčí bob)
roste na méně úrodných půdách
ke krmení
velmi malý rozsah pěstování
Nejrozšířenější pěstování luskovin ve světě:
fazol
cizrna
hrách
Technologie pěstování luskovin:
meziřádková vzdálenost 10 – 25 cm
hloubka setí 6 – 8 cm
100 rostlin / m2
Výsevek 1 milion semen / ha

OBILNINY
Čeleď lipnicovité (mimo pohanky – rdesnovité)
Poskytují suché plody (obilky) s dobrou skladovatelností (13 – 15 % vody)
Označujeme je jako glycidové zrniny
Poměr glycidů a bílkovin je cca 5 : 1
Vedlejším produktem je sláma
Význam
Mnohostranná využitelnost
Hlavní složka lidské potravy
Surovina pro potravinářský průmysl (výroba lihu, škrobu, sladu)
Krmivo pro živočišnou výrobu
Využitelný vedlejší výrobek
Agrotechnický význam
Příznivá rentabilita pěstování
Vysoká koncentrace sušiny a její snadná dlouhodobá skladovatelnost
Průměrná spotřeba obilovin
obiloviny v hodnotě zrna 150 kg / os.
obiloviny v hodnotě mouky 114 kg / os.
z toho chleba 59 kg / os.
Energetická bilance obilovin
Přímá výživa: obilí (1 GJ) → chleba (1 GJ)
Nepřímá výživa: obilí (7 GJ)→ výživa → maso, mléko, vejce (1 GJ)
Nejpěstovanější obilniny:
pšenice
ječmen jarní pro sladovnické účely
kukuřice na zrno
ječmen ozimý
Výnosy:
pšenice 4,9 t / ha
ječmen jarní 4,1 t / ha
ječmen ozimý 4 t / ha
žito 4 t / ha
pšenice jarní 3,7 t / ha
oves 3,1 t / ha
kukuřice 6,9 t / ha
Růst a vývoj
Klíčení a vzcházení
při klíčení obilky vyrůstá hlavní kořínek, poté ostatní
hlavní pupen proniká nad povrch půdy
Odnožování
poté, co se vytvoří 2. až 3. list, vytvoří se odnožovací uzel, kde se vytvářejí odnože
zakládá se dle hloubky setí
vytváří se odnože I. a II. řádu, tzv. větvení rostliny
plodné odnože – vytvářejí klasy
sterilní (neplodné) odnože – netvoří klasy vůbec, zaschnou
důležité období ontogeneze, kdy se formuje počet klasů na plošnou jednotku
Sloupkování
objevení prvního kolénka nad povrchem půdy na hlavním stéble
přechod z vegetativního do generativního období → formují se pohlavní orgány
Metání
po vytvoření květenství praskne pochva posledního listu a opustí ji květenství → rostlina metá
Kvetení
dochází k němu po dozrání pohlavních orgánů
samosprašné – pšenice, ječmen, oves, proso, rýže
cizosprašné – žito, kukuřice, čirok, pohanka
Zrání
dozrání obilky
existuje několik zralostí, dle nich se volí termín sklizně – závisí na tom, zda je obilí určeno na výrobu mouky, jako osivo apod.
mléčná, vosková, žlutá, plná, mrtvá zralost
Sklizeň
Ječmen ozimý – v ˝ července
Ječmen jarní, žito, pšenice – konec července, začátek srpna – záleží na odrůdách
Oves – konec srpna
Kukuřice na siláž – září
Kukuřice na zrno – říjen až listopad
Čirok – září, říjen
Pohanka – dle setí v červnu, ale i v srpnu a září
Výnosové prvky obilovin
Počet rostlin – klasů
300 – 500 rostlin / m2, 400 – 1000 klasů / m2; 1 rostlina = 1 – 3 klasy
Počet zrn v klasu
20 – 40 zrn / klas
Hmotnost tisíce semen
40 – 50 g
Ozimé plodiny seté na jaře
neprojdou jarovizací → nepřejdou z vegetativního do generativního období
Obilniny 1. skupiny – hustě seté
Pšenice, žito, ječmen, oves, žitovec (triticale, kříženec pšenice a žita)
Obilniny 2. skupiny
Kukuřice, proso, čirok, čumíza, rýže, pohanka
Plod obilnin
- obilka
- nahé – při sklizni se květní obaly oddělí od obilky (pšenice, kukuřice, žito)
- pluchaté – při sklizni u obilky zůstávají květní obaly (ječmen, oves, rýže, proso)
PŠENICE
Užitkové směry při pěstování pšenice obecné
potravinářská pšenice
pečivárenská
škrobárenská
krmná
na výrobu lihu
Pěstují se druhy:
Pšenice obecná
Pšenice tvrdá (na výrobu těstovin)
Pšenice špalda (ekologické zemědělství, pluchatá)
Hodnocení jakosti pšenice
hlavními složkami zrna jsou škrob a bílkoviny
nejdůležitějšími vlastností je lepek
Lepek
soubor ve vodě nerozpustných bílkovin
má vliv na pekařskou kvalitu mouky
Vlastnosti lepku:
bobtnanost, tažnost, pružnost, ale i celkový obsah v mouce ovlivňuje tvar, pórovitost a kyprost pečiva
Stanovení lepku:
hodnotí se obsah dusíkatých látek
měl by být co největší u pšenice
spíše méně u ječmene
JEČMEN
má malé plevy
šestiřadý
dvouřadý – sladovnický, jarní
ŽITO
pro výrobu mouky na chléb
obilky větší než květní obal
TRITIKALE
kříženec pšenice a žita
pro krmné účely (prasata, skot)
OVES
květenstvím je lata (na rozdíl od pšenice, kde je klas)
KUKUŘICE
jednodomá, na 1 rostlině jsou samčí i samičí orgány
různé poddruhy
kukuřice obecná
koňský zub
pukancová (popcorn)
cukrová (na vaření, nakládání)
zrnová kukuřice
krmné využití
škrobárenská
potravinářská
výroba izoglukózy = tekuté sladidlo, u nás se nevyrábí
výroba lihu
silážní kukuřice
krmné využití
produkce bioplynu
kukuřice na zelené krmení – výjimečně
ostatní formy – rohože, panenky ze šustí…
Květenství kukuřice
samčí = lata
samičí = palice
Pěstování:
Pěstujeme jako okopaninu
- široké řádky 60 – 75 cm, 15 – 20 cm od sebe
- 8 rostlin / m2
PROSO
- krmné účely
- pluchatá obilnina
- barva zrna od červenavé po šedou
ČIROK
- zrnový
- cukrový
- metlový, technický
má jinou skladbu bílkovin než pšeníce → vhodný pro bezlepkovou dietu
výroba rýžáků, košťat
u nás se pěstuje minimálně
RÝŽE
- pluchatá obilnina
- celosvětový význam
POHANKA
- s drobnými kvítky
- plodem je trojboká nažka, uvnitř semínka
- vysoký obsah lutinu
- použití obdobné jako rýže
LASKAVEC – AMARANT
- potravinářské účely
ZÁKLADY TECHNOLOGIE PĚSTOVÁNÍ OBILNIN
Výsev
- ozimé v září, říjnu; jarní brzy na jaře (březen, duben)
- výsevek 150 – 250 kg osiva / ha
- 4-6 milionů klíčivých semen / ha
- meziřádková vzdálenost 12,5 cm
- vzdálenost semínek od sebe 2 cm
- velmi intenzivní ochrana proti chorobám, škůdcům a plevelům
- využití regulátorů růstu – proti poléhání, ke zvětšení velikosti obilek..
- intenzivní hnojení NPK hnojivy
- hnojení N 100 – 150 kg / ha rozdělené do 3 dávek
Hnojení N
1a. základní dávka – před setím u jařin
1b. regenerační dávka – u ozimů na jaře
2. produkční dávka – pro podpoření tvorby výnosových prvků, na přelomu odnožování a sloupkování (duben)
3. kvalitativní (pozdní) dávka – pro zlepšení kvality zrna, v době metání až kvetení
Sklizeň
- přímá sklizeň sklízecími mlátičkami

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE
Zdroje energie:
neobnovitelné
uhlí, ropa, zemní plyn, atomová energie
obnovitelné
sluneční záření, voda, vítr, geotermální energie, biomasa
Výhody energie z obnovitelných zdrojů
obnovitelný charakter
místní zdroje energie
řízená produkce
péče o krajinu
využití odpadů – např. topení lískami na zeleninu
náhrada některé ekologicky nevhodné energie
energetická soběstačnost venkova
zaměstnanost v regionu
omezení monopolu výrobců energie
Prostředky podpory obnovitelných zdrojů energie v EU
daně a daňové úlevy (v EU, u nás ne)
vládní nařízení
plošné přimíchávání do motorových paliv
garance ceny pro výkup energie z obnovitelných zdrojů
investiční (strukturální) pobídky
podpora výzkumu a poradenství
Evropská legislativa (směrnice)
r. 2001 → podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (v ČR 8 % energie)
r. 2003 → podpora biopaliv v dopravě (v r. 2010 náhrada 5,75 % paliv v dopravě biopalivy)
Legislativa ČR
r. 2009 → povinné přimíchávání biopaliv
4,5 % objemových z celkového množství motorové nafty přimíchaných do motorové nafty
3,5 % objemových z celkového množství motorových benzinů přimíchaných do motorových benzinů
BIOPALIVA
bioplyn = plynné palivo vyrobené z rostlinné biomasy nebo rozložitelných částí odpadů
bionafta = z rostlinných nebo živočišných tuků a olejů
bioetanol = etanol vyráběný z biomasy nebo rozložitelných částí odpadů
syntetická biopaliva, biovodík, čisté rostlinné oleje
Přeměny biomasy
suché procesy (zplyňování, spalování)
mokré procesy (metanové a alkoholové kvašení)
chemická cesta
biologická cesta
Technologické zdroje energetické biomasy:
biomasa cíleně produkovaná (rostliny, plodiny, travní porosty, obilniny)
biomasa odpadní (rost. zbytky, živočišné odpady, organické odpady…)
Možnosti využití plodin
cukernaté a škrobnaté plodiny → etanol (obilniny, kukuřice)
olejniny → paliva, maziva (řepka)
biomasa → bioplyn
biomasa → spalování (dřevo, sláma, posklizňové zbytky)
Bioplyn
Složení bioplynu:
55 – 80 % metan
20 – 45 % oxid uhličitý
Někdy je nutné provést odsíření
mokrá cesta – biomasa se rozdrtí na kaši; bioplynové stanice
suchá cesta – z hnoje
Bionafta
řepka olejná
přednosti bionafty:
biologická odbouratelnost
nižší emise a obsah škodlivin
nedostatky bionafty:
dražší výroba
vyšší spotřeba
nižší výkon motoru
Etanol
obilniny, cukrovka, brambory
alkoholové kvašení cukru → etanol
1 l bioetanolu = 2,65 kg pšenice
přednosti bioetanolu:
ekologická nezávadnost
příznivé antidetonační vlastnosti
nedostatky bioetanolu:
schopnost vázat vodu → koroze motorů
výrobní cena
Rostliny pro energetické využití:
jednoleté plodiny (hořčice, řepka, konopí, žito, tritikale, pšenice, …)
víceleté a vytrvalé rostliny (šťovík krmný, energetické trávy…)
rychle rostoucí dřeviny (topoly, vrby, olše…)