přednášky

ta – není myslitelný postup o rozhodnutí pravdivosti či nepravdivosti, pravdivost nelze určit
nahodilé tvrzeni?
d) není nahodilé tvrzení – nelze o tar. Mládenci říci něco jiného, obecné tvrzení
pochopení významu pojmu a z toho vyplývá tvrzení
není to smyslové poznání
pravdivá, vědecká, nutná
analytický výrok – formován na základní porozumění pojmu
věta a) syntetický výrok – empirická cesta poznání
e) nesrozumitelná, nesmyslná věta
narušena logická pravidla, gramaticky je správně
nevypovídá o tom co je, ale co by mělo být – není pravdivost či nepravdivost – posuzuje se z hlediska platnosti – právnická věta
nevypovídá o skutečnosti
věty zařazené do vědy vypovídají o tom, co je o skutečnosti
ve větách filozof . se vypovídá o větách, které formuluje věda – ptá se na pravdivost apod.
věty dědy musí být gram. A logicky správně vytvořeny a to co se v nich tvrdí musí být spojeno s ověřitelností věty filozofické X vědecké, nedá se posoudit z hlediska vědy
filozofické věty – vypovídají o vědeckých větách
činnosti spojené s vědou, jak jsou vědy utvářeny pomocí vědců
vědy utvářeny pomocí vědců
klasifikace věd – rozdělujeme podle předmětu zkoumání (přírodní x humanitní)
jakým způsobem vědy získávají nové poznatky – empirické vědy (smyslové vnímání)
deduktivní vědy – matika, geometrie, poznatky získávána na základě předešlých tvrzení logickým postupem dojdeme k novým tvrzením
1) jak jsou vytvářeny vždy emipircké
Početnější
V naší mysli jsou přítomny specifické poznatky, vnímáme jedinečné věci -> formulujeme jedinečné výroky –„tento stůl je dřevěný“
Východiskem empirického poznání je vjem
Vztah mezi vjemem a předmětem
1) jsou totožné – těžko obhajitelné – smysly nás mohou klamat
2) vjem není totožný s věcí samotnou -> vjem je zobrazení dané věci, obraz má něco společného s originální věcí, ale v něčem se liší
3) jsme aktivní, obraz sami utváříme
Věda – ptá se proč? Příčina a následek
Co vnímáme prostřednictvím smyslů – pád sklence – pád sklenice byl následován rozbitím sklenice
My toto chápema jako neoddělitelné děje -> 1 děj, aktivní vnímání, tvoříme
Obraz světa je náš vlastní výtvor
4) nedůvěra ve smyslu – smyslové klamy, klamou nás i v tom, že vnějším světě existují nějaké věci
Jedině, co reálně existuje jsou naše vjemy
vjem není pasivní, je to náš aktivní výtvor
smyslové (vnímání ) pozorování – přísné zaměření na něco
věda vkládá mezi nás a předmět složité přístroje – zdrojem poznání jsou smysly
není prosté pozorování – je zprostředkované pomocí přístrojů
na základdě pozorování popisuje ssvět
věda popisuje svět kolem nás
popisuje svět jedinečnými výroky
induktivní metoda – od jedinečného poznání k obecnému
pozorujeme labutě -> jsou bílé, neznáme počet labutí, úkolem je dospět k obecnému výroku „všechny labutě jsou bílé“
problém indukce – neznáme počet prvků dané třídy, nemůžeme pozorovat všechny prvky, dospějeme k poznání – labutě jsou bílé – na základě neoprávněného logického kroku k tomuto výroku dospějeme, spojeno s očekáváním – příště uvidíme taky bílou labuť
nedokážeme verifikovat naše obecné tvrzení „všechny labutě jsou bílé“
proto taky nemůžeme potvrdit „hliník je elektricky vodivý“
obecné tvrzení musíme vyvrátit (falzifikovat) pokud najdeme prvek, který vyvrací obecné tvrzení – máme černou labuť
falzifikace je snadnější, ukončená, proti verifikaci
obecná tvrzení jsou podmíněně platná do doby kdy je vyvrátíme
falzifikace nám určuje co do vědy patří a co ne
měřítkem se stává falzifikace, obecná tvrzení musí být falzifikovatelná, aby patřili od vědy
definice pojmů
indukce – je metoda vědecká, systematický postup uplatňovaný při poznání předmětu našeho zkoumání
metoda je souhrn na sebe přesně navazujících krků, hl. musí být při vědeckém zkoumání zachovány a jejich návaznost musí být logicky odůvodněna
induktivní metoda není metodou (z fil. Hlediska)
výrok – jazykově výraznější, sloužící k vyjádření poznatků
experiment (vědecký) X pozorování – nezasahujeme od předmětu pozorování, neovlivňujeme ho
experiment – ovlivňujeme námi pozorovaný jev, vytrhujeme ho z přirozené souvislosti, izolujeme ho, regulujeme
-> vědecká metoda umožňující pozorování za výhodných a bezpečných podmínek, kontrolovatelných
do teď empirické vědy
vědecká explanace – viz později
pojem hypotéza – 1 z možných vysvětlení určitého souboru faktu, hyp. Formujeme proto, abychom ji na základě zkušenosti smyslové či experimentu potvrdili nebo vyvrátili
hyp- může být přijata, korigována nebo obmítnuta
v případě odmítnutí a přijetí není hyp- > přijetí -> teorie podáním důkazu, že pouze dané vysvětlení odpovídá faktům že je vyloučeno vysvětlení jiné
hypotéza = domněnka
teorie – nahlížení – jednotný bezesporný a zdůvodněný systém obecných výroků podávající vysvětlení určitých jevů
vědecký zákon – obecné tvrzení poskytující podstatné, nutné a stále (opakující se) vztahy mezi jevy, hl. nám umožní předvídat a vysvětlovat zkoumané jevy
jedinečný jev je snadnější vysvětlit
obecné jevy – pevné těleso v kapalině
¨
explanace – co děláme když obecný jev vysvětlujeme – stanovení výchozích podmínek, vysvětlujeme jev odkazem na vědecký zákon (jakými zásadami, zákonitostmi jev nastal)
?? co je to induktivní metoda?? Její problém??verifikace, falzifikace??
Hypotéza, teorie, vědecký zákon, vědecká explanace??
empirické vědy nic jinného nesmí
Deduktivní vědy
méně než věd empirických
matika, geometrie, logika
odlišnost zdroje oproti empirickým vědám
získávají své poznatky – podle pravidel, logické odvozování na základě starých pravidel získáváme další nová pravidla
neříkají nám nic nového o světě
je postup odvozování jedněch pravidel od jiných ukončených? Není jistota o bezchybnosti, z praktických důvodů -> konečný proces – předpoklad na počátku je dáno výchozí tvrzení bez ověřování, není odvozené, výchozí tvrzení musí být jasné, srozumitelné, nepochybné, evidentství -> toto tvrzení se nazývá AXIOM (výchozí tvrzení) ostatní tvrzení se dostává odvozením od axiomu
axiom nemůže být odvozen z jiných axiomů
formulace nových tvrzení z axiomů
budování věd
stavebním kamenem je výrok – axiom
v tvrzeních se setkávám s pojmy, definice pojmů, definujeme je pomocí jiných pojmů
primitivní pojem – nedefinujeme (podobné jako axiom) pomocí něho jsou definovány další pojmy
euklidovská geometrie
axiomy a odvozování tvrzení jsou nerozporná – kritérium správnosti
můžeme o „novém odvození poznatků“ říci že je opravdu nový? Empirické vědy přichází s novými poznatky, deduktivní vědy už mají nové poznatky obsaženy v axiomech – nejsou proto nové, vše je obsaženo již v předchozích výrocích
Wittgentein – deduktivní vědy jsou tautologie (vždy pravdivé) – v nové větě je již obsaženo to staré, není nic nového
?? jak jsou vytvářeny deduktivní vědy? – pravda je to, co dává smysl, je důležité mít poznání pravdivé
Pravdivost X nepravdivost
věty etické posuzujeme z hlediska platnosti
pravdivost se vztahuje jen k větám vypovídajících o skutečnosti
pravdivost lze dokázat pomocí jiných tvrzení
rozdíl mezi vědou : Sněžka je nejvyšší česká hora. Sněžka je česká hora
2 věta pouze zdůraznění toho, ž je to pravda, pravda není nic definitivního, konečného
-> hledání pravdy, pravda je mimo nás, můžeme se k ní přibližovat
Pravda je relativní, subjektivní – částečně nesouhlas, relativnost je zpochybnitelná
Teorie pravdy – důležitá výpověď – má jasné kritéria pomocí kterých můžeme rozlišit poznání pravdivé a nepravdivé
Pravda vztahující se k poznání
Pravda se stává mravní hodnotou – riskneme si říct pravdu i za cenu nějakých problémů
Kvalita našeho poznání – pravdivost:
Antické Řecko – aletheia – porozumění pojmu pravda
Alétheia – zbavit něco skrytosti, něco odhalit, odkrýt, ale vždy zůstane něco skrytého – trvalý proces
Odhalování se odehrává ve věcech samotných, ne v naší mysli
Jaká je naše role s tímto pojetím pravdy? Od nás si chce abychom byli přístupni odhalováním věcí, nerozhodujeme o pravdivosti, naše role je minimální
1) korespondenční – adekvační teorie pravdy, nejstarší teorie, kriterium pravdivost je adekvátnost
Aristotelest – definice korespondenční pravdy „Věc je nějak důvodem, že výrok je pravdivý, neboť výrok se nazývá pravda či nepravda pokud věc jest nebo není“
T. Akvinský- „Pravda je shoda (adekvátní spíše) rozumu a věci“
Jaká je věc – je obsaženo v naší myšlence
Problematické tvrzení akvinského Veritás est adekvacia….
Lepší je přiměřenost, adekvátnost
Problém - shoda naší myšlenky s věcí? Nedává smysl
Venku prší! Je pravdivé pokud venku opravdu prší – něco v myšlence odpovídá skutečnosti
Empirické vědy
patří sem zkušenost – týká se skutečnosti
Co nám zaručí , že naše myšlení odpovídá skutečnosti?
Akvinský odůvodňuje – svět věcí je světem stvořených věcí – Bůh je stvořitelem
je to výtvor jeho mysli, rozumu, ve stvořeném je přítomný řád myšlení stvořitele, my jsme stvořeni – lidský rozum je výtvor boží, Bůh i do nás vložil jakýsi řád
-> zárukou je stvořitel
pokud tento náboženský svět opustíme -> problém
největším problémem této teorie je adekvátnost
pravdivý je výrok, který vystihuje něco, co je přítomno ve skutečnosti samotné /definice Bígla/
nejvýznamnější teorie pravdy, nalézá uplatnění v britských vědách
2) výpověď nemůže být pravdivá pokud si protiřečí
nerozpornost tvrzení
koherenční teorie pravdy – kritériem pravdivosti je logický bezespornost skupiny výroků o jedné skutečnosti
pravdivý výrok nemůže být v rozporu s jinými pravdivými skutečnostmi
svět nemůže být rozporuplný – 1 věc může být pouze sama sebou ne něčím jiným
toto kritérium není zcela nezávislé na korespondenční teorie pravdy
koherenční t. pravdy – se netýká 1 výroku, musíme mít skupinu výroků týkající se 1 skutečnosti
deduktivní vědy
koherentní teorie pravdy – je doplňující k adekvační teorii pravdy v empirických vědách
3) za pravdivé považujeme to na