Skripta

í tuzemský platební styk
Aby mohl bezhotovostní platební styk fakticky fungovat, musí existovat bankovní
spojení. To zcela jasně identifikuje klienta a banku, ve které je bankovní účet veden.
Bankovní spojení je složeno ze dvou částí:
square4 vlastní číslo účtu – maximálně 16 číslic, které se ještě dále dělí pomlčkou.
Vlevo před pomlčkou může být maximálně 6 číslic (často se tato „levá“ část
nevyužívá), vpravo za pomlčkou je maximem 10 číslic.
square4 identifikační kód banky – vždy právě 4 číslice. Kód jednotlivým komerčním
bankám určuje ČNB (např. 0100 – Komerční Banka, 0300 – ČSOB, 0800 –
ČS, 0600 – GE Money, 2700 – UniCredit, 4000 – BAWAG, 0710 – ČNB,….)
Celé bankovní spojení pak může vypadat třeba takto:
square4 175698524/0300 – účet vedený u ČSOB (nebo její divize Poštovní spořitelny)
square4 19-2235210247/0100 – účet vedený u KB
square4 7755-47621621/0710 – účet vedený u ČNB
Příkazy k zúčtování v rámci bezhotovostního styku
a) příkaz k úhradě – příkaz plátce (majitel účtu), aby banka převedla
z jeho účtu stanovenou částku na účet příjemce (převody mezd, placení
mezi odběratelem a dodavatelem, úhrada různých pojištění, spoření,
poplatků apod.). Na vrub účtu – minusová položka; ve prospěch účtu –
plusová položka. Kromě jednorázového jednoduchého příkazu k úhradě
(jedna platba jednomu příjemci pouze jedenkrát) se využívají i další
časté formy. Trvalý příkaz – pokud je známa platba, která se
v pravidelném intervalu opakuje, a to na stále stejnou částku a stejný
příjemcův účet. Hromadný příkaz – z účtu plátce je zúčtováno ve stejný
okamžik několik plateb na různé účty příjemců. Automatický převod –
pokud klient nadefinuje, že při určitém zůstatku jeho účtu se jeho
přebytky převedou na zadaný jiný účet.
b) příkaz k inkasu – podnět k platbě z účtu plátce dává příjemce, který
přikazuje bance, aby inkasovala z účtu plátce stanovenou částku a
připsala ji ve prospěch účtu příjemce. Plátce musí k tomuto postupu
10 FEKT Vysokého učení technického v Brně
předem svolit – provede tzv. svolení k inkasu. Výhodné např. při
pravidelných úhradách na stejný účet příjemce, avšak pokaždé s různou
výši platby (např. telefonní poplatky, SIPO).
Povinné náležitosti příkazu k zúčtování:
square4 označení, zda se jedná o příkaz k úhradě nebo k inkasu
square4 bankovní spojení plátce i příjemce
square4 částka v české měně
square4 podpis podle podpisového vzoru, v případě elektronického bankovnictví
odpovídající kód
square4 skoro povinný je také konstantní symbol, který vypovídá o charakteru
platby, seznam konstantních symbolů zveřejňuje ministerstvo financí ve
Finančním zpravodaji (nejčastější KS – 0308 platba za služby, 0558 ostatní
finanční platby, 1148 univerzální symbol pro platby daní, 3558 platby
různých pojistek, 0138 převod mezd, atd.)
Často pak příkaz k zúčtování obsahuje některé nepovinné údaje:
square4 datum splatnosti, pokud toto není uvedeno, má se za to, že má banka provést
zúčtování k nejbližšímu možnému dni
square4 variabilní symbol – často vyžadovaný – slouží pro komunikaci mezi plátcem a
příjemcem jako rozpoznání platby. Jako variabilní symbol se např. používá číslo
faktury, datum narození, rodné číslo, číslo objednávky apod. Maximálně 10 pozic,
pouze číslice!
square4 specifický symbol – málo vyžadovaný – stejná funkce jako variabilní symbol.
Jedná se o další zpřesnění identifikace platby.
square4 textový údaj – možno zapsat text do délky 140 znaků, další posílení komunikace
mezi plátcem a příjemcem.

Proces zúčtování – tedy převodu dané peněžní částky – pak probíhá:
a) během jediného pracovního dne – v případě, že oba účty v transakci jsou
vedeny u stejné banky; v dnešní době elektronického bankovnictví k převodu
v rámci jedné banky stačí desítky sekund
b) během tří pracovních dnů – v případě účtů u různých bank. Zde vstupuje do
hry ČNB jako zúčtovací (clearingová) centrála. Nikdo jiný v ČR tuto
činnost nesmí vykonávat. ČNB přijímá elektronická data od komerčních
bank. Každá komerční banka musí u ČNB zřízen speciální účet pro
vypořádávání mezibankovního platebního styku, z něhož jsou pak převáděny
prostředky podle zadaných dat do jiných bank, a naopak, přicházejí na něj
příchozí platby od jiných bank. Účetní den začíná v 16h předchozího dne a
končí nejpozději v 16h daného dne, častěji však už tak kolem 15.30. Tento
hraniční čas má vliv na čas putování platby.Příklad – v pondělí ve 13h je
z účtu banky X odepsána platba a směřována do banky Y. Data k platbě jsou
předána do zúčtovacího centra ČNB, během úterý jsou data zpracována
v centru a předána částka bance příjemce, ve středu banka připíše částku na
Finanční služby 11

účet příjemce. Pokud by byla platba odepsána z účtu v pondělí po 16.hodině
(pomocí el.bankovnictví), vše by se prodloužilo o jeden den. Nutno
podotknout, že v rámci konkurenčního boje mezi bankami, již některé banky
celou proceduru zkracují o jeden den. Tedy – pokud banka příjemce obdrží
data v úterý, ihned také připisuje částku svému klientovi. Drobná technická
poznámka – v případě, že plátce nemá na svém účtu dostatek prostředků
k realizaci platby, banka čeká dva pracovní dny, zda-li se navýší na
potřebnou úroveň. Pokud se tak nestane ani po dvou dnech, platba se
definitivně neuskuteční.
2.2.3 Bezhotovostní zahraniční platební styk
Při provádění zahraničního platebního styku banky využívají celosvětovou síť
korespondenčních bank. Vzájemně se tak propojují účetní spojení a veškeré transakce
probíhají pomocí „účetních“ peněz v odpovídající měně, tedy použití hotovosti. Důležitou roli
hrají různé obecně uznávané obchodní zvyklosti. Nemají sice právní sílu, jsou však již pevně
zakotveny v obchodní praxi.
Korespondenční banky
Zahraniční banky, které jsou k dispozici tuzemským bankám jako obchodní partneři,
jsou označovány jako korespondenti nebo korespondenční banky. Udržují tzv.
korespondenční síť – banka musí účet u korespondenčních bank všude tam, kde nemá vlastní
zastoupení v podobě zahraniční pobočky. Účty vedené v korespondenční síti se dělí na nostro
účty a loro účty.
Nostro účet je účet komerční banky v zahraniční „spřátelené“ korespondenční bance
(např. ČSOB má účet v Deutsche Bank). Naopak, ČSOB vede pro Deutsche Bank loro účet.
Záleží tedy na úhlu pohledu – tentýž účet je pro jednu banku loro a pro druhou nostro účet.
SWIFT
Aby výše zmíněné mohlo fungovat, musí se o to „někdo“ technicky postarat.
Společností, která zabezpečuje většinu mezibankovních přenosů po celém světě, je společnost
SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication). Pro
dokreslení její drtivé převahy v bankovním světě jen několik čísel – do systému je zapojeno
přes 8100 finančních institucí v 208 zemích světa. Spolehlivost systému je 99,999%. V roce
2003 bylo zasláno přes 2 miliardy swiftových zpráv. Hlavním cílem společnosti je vývoj a
provoz mezinárodní komunikační sítě, která umožňuje členským bankám rychlý a bezpečný
přenos informací v mezinárodním bankovním obchodě (platební transakce, výpisy z účtů,
dokumentární akreditivy, atd.).
Pro uskutečnění obyčejného příkazu k úhradě do zahraničí pak plátce musí znát tři
základní kódy:
square4 kód ISO měny, ve které hodlá příkaz provést – např. CZK, USD, EUR, GBP,
SKK, CHF,…
square4 IBAN (international bank account number) – číslo bankovního účtu
v mezinárodním tvaru. Kód obsahuje maximálně 34 znaků v podobě
číslic nebo velkých písmen. První 2 znaky – kód země (např. CZ), další 2
znaky – kontrolní číslice – ochrana proti chybně zadanému číslu účtu,
dalších max. 30 znaků – kód banky a číslo účtu v rámci banky. Každá
země si sama určí kolik z těch 30 znaků bude využívat. Např. účet
12 FEKT Vysokého učení technického v Brně
v Komerční bance,a.s., v tvaru pro tuzemský styk 19-2235210247 bude
mít mezinárodní tvar IBAN: CZ46 0100 0000 1922 3521 0247.
square4 swiftová adresa BIC (bank identifier code) – slouží k identifikaci bank
zapojených do systému SWIFT. Kód má osm nebo jedenáct znaků. První
4 znaky – identifikace banky, další 2 znaky označují zemi, další 2 znaky
označují město nebo region. Další 3 znaky jsou volitelné a pokud jsou
uvedeny, označují pobočku v rámci banky. Swiftová adresa výše
uvedené Komerční banky,a.s., vypadá následovně: KOMBCZPP.
Činnosti (zprávy) SWIFT jsou následující:
square4 systémové zprávy
square4 úhrady klientů, úhrady šeků
square4 mezibankovní převody
square4 konverze měn a operace na peněžních trzích
square4 inkasa
square4 operace s cennými papíry
square4 drahé kovy a komodity
square4 dokumentární akreditivy a záruky
square4 cestovní šeky
square4 zprávy o zůstatcích, výpisy, avíza o změnách sazeb, žádosti a statusy
Swiftová síť se skládá ze dvou propojených operačních středisek v Evropě (Leiden) a
USA (New York) a na ně napojených národních koncentrátorů, neboli regionálních
zpracovatelů pro jednotlivé členské země. Napojení účastnických bank může provádět pouze
organizace SWIFT po předchozím schválení žádosti a zaplacení členského příspěvku.
Pokud podá zákazník např. příkaz k úhradě v ČR a platbu směruje do banky se sídlem
v Kanadě, z terminálu české banky odejde kódovaná zpráva s potřebnými údaji do operačního
střediska koncentrátora (rok 2007 – počet 21, v Evropě 11, ČR 0), ten ji zpracuje a dále pošle
do hlavního operačního střediska, v tomto případě do evropského Leidenu a odtud opět ke
koncentrátorovi na území Kanady, který pak zařídí finální komunikaci s danou bankou na
území Kanady. Všechna data v hlavních dvou střediscích (Leiden, New York) jsou vzájemně
zálohovaná. V případě výpadku jednoho z nich, přebírá celosvětovou činnost ten druhý.
Platební příkaz v zahraničním platebním styku
Jedná se o obdobu příkazu k úhradě v rámci tuzemského platebního styku. Některé
detaily jsou však odlišné.
Rozlišují se dva základní druhy hladkých plateb: došlo (platby ze zahraničí) a vyšlo
(platby do zahraničí). Na technickém zajištění plateb se podílí většinový systém SWIFT.
Platební příkaz při hladké platbě mívá tyto náležitosti:
square4 název příkazce a číslo jeho účtu (v mezinárodním tvaru – IBAN)
square4 částka a měna (označení podle platného kódu ISO)
square4 přesný název a adresa příjemce úhrady a číslo jeho účtu (IBAN+BIC)
square4 jméno a adresa peněžního ústavu příjemce platby
Finanční služby 13

square4 informace, kdo bude platit bankovní výlohy (ty jsou mnohem vyšší než při
tuzemských platbách). OUR – všechny poplatky platí příkazce (plátce). BEN –
všechny poplatky platí příjemce. SHA – každý z účastníků transakce platí
poplatky, které vznikají jeho bance.
square4 účel úhrady – tzv. platební titul. V ČR v současnosti stanovují vyhlášky ČNB.
V nich se stanoví seznam účelů zahraničních plateb včetně odpovídajících
číselných kódů. Slouží zejména ke statistickým účelům.
square4 podpis klienta podle podpisového vzoru
square4 případné další náležitosti může nařizovat devizový zákon
Zúčtování vyšlých plateb trvá obvykle 3-5 dnů. Počet dnů pro zpracování platby je
obvykle uveden v obchodních podmínkách banky a klient by měl být bankou o této
skutečnosti informován automaticky. Zúčtování došlých plateb bývá do jednoho až do dvou
dnů po obdržení platby bankou na nostro účet, někdy ihned. Na základě těchto faktů lze
vyvodit, že doba od odúčtování částky z účtu plátce do zaúčtování částky v zahraničí na účet
příjemce se pohybuje mezi 5-7 pracovními dny.
2.2.4 Bezhotovostní přeshraniční platební styk
Je definován v zákoně č. 124/2002 Sb., o platebním styku, v následujících hlavních
bodech:
square4 bezhotovostní převod probíhá v rámci Evropské unie nebo Evropského
hospodářského prostoru (EU + Lichtenštejnsko, Norsko, Island)
square4 převody probíhají pouze ve měnách zmíněných států
square4 maximální limit platby zní ekvivalent 50.000 eur
Po technické stránce je platební styk opět zajišťován systémem SWIFT, ale také navíc
systémy TARGET a EURO1 (ty se však nijak nedotýkají samotných klientů bank). Každá
platba (vedle obvyklých náležitostí) musí opět obsahovat číslo v mezinárodním tvaru IBAN a
swiftovou adresu BIC. Většina českých bank už automaticky na výpisu z účtu uvádí pro
potřeby klienta IBAN i BIC.
Z hlediska cen za přeshraniční platby v eurech platí, že ceny účtované bankou nesmí
být vyšší než ceny za domácí platby v eurech. Banka však může účtovat dodatečné poplatky,
pokud klient neuvede IBAN a BIC příjemce. To je hlavní důvod, proč plátci v EU požadují od
klientů českých bank tyto kódy. Dalším důvodem je pochopitelně rychlejší provedení
transakce. V rámci přeshraničního styku by lhůta od odepsání částky z účtu plátce po připsání
ve prospěch účtu příjemce neměla překročit 5 pracovních dnů. Tedy – tento způsob může být
někdy rychlejší než běžný zahraniční platební styk. Nutno dodat, že zejména při platbách
v rámci EU jsou tyto lhůty často shodné.
2.2.5 Platební karty jako moderní prostředek platebního styku (hotovostní i
bezhotovostní styk)
Moderní platební prostředek, jehož vznik se datuje již do roku 1958 (tzv. pravá
bankovní platební karta z plastu pro použití v imprinteru, neboli „žehličce“). První
vydavatelem byla Bank of America. A jak je zvykem, moderní technologie přichází
z Ameriky do Evropy vždy s nějakým zpožděním a tak se první bohatí Evropané mohli opájet
komunikací s mechanickým bankomatem v roce 1966.
14 FEKT Vysokého učení technického v Brně
V současnosti zná platební kartu (často nepřesně nazývanou kreditka) snad každé dítě.
Kouzelný kousek plastu který přece musí mít každý rodič při návštěvě obchodů. Jaké tedy
skrývá karta funkce a jak se dají karty rozdělovat?

Základní náležitosti karty

Na lícní straně karty lze najít: název vydávající banky, název karetní asociace, číslo
karty, údaje o době platnosti (minimálně datum expirace), jméno majitele, někdy čip (čipové
nebo hybridní platební karty)
Rubová strana karty pak obsahuje: magnetický proužek, podpis, speciální trojčíslí pro
platby přes internet, adresu vydávající banky, hot-line banky
Funkce platebních karet
square4 výběr hotovosti v bankomatech, popř. na přepážkách bank, někdy lze
realizovat i vklady
square4 bezhotovostní platba u obchodníků, kteří přijímají daný druh karty
square4 placení různých služeb prostřednictvím terminálu bankomatu
square4 placení na internetu
Druhy platebních karet
Platební karty lze rozdělovat podle mnoha hledisek. Některé druhy jsou častější spíše
v severní Americe než v Evropě. V úvahu připadají např. následující druhy:
square4 debetní karty – vydávány k běžným účtům klienta, může jich být několik
k jednomu účtu. Majitel(é) karty můžou čerpat do výše disponibilních
prostředků na účtu. Tedy – čerpají tzv. své peníze. Často také bývá určen limit
na hotovostní a bezhotovostní transakce během jednoho dne či týdne (velmi
vhodné jako obrana proti eventuelní krádeži a „vybílení“ účtu). Použití –
všechny zmíněné funkce karet.
square4 kreditní karty – velice moderní a nový prostředek (v ČR velký rozmach až po
roce 2000). Karta je vydána k úvěrovému účtu. Nepožaduje se, aby klient měl
ve stejné bance i běžný účet. Je stanoven úvěrový limit, tedy maximální výše
půjčky. Přes tuto hranici se klient nedostane. Dále je stanoveno, jakým
způsobem bude klient čerpaný úvěr (tzv. revolvingový – neustále se opakující)
splácet. Vydání karty s určitým úvěrovým limitem je pochopitelně vázáno na
„bonitu“ klienta. Ta se nejčastěji dokládá potvrzením příjmů od zaměstnavatele
nebo daňovým přiznáním za poslední 2 – 3 roky. Čím vyšší bonita, tím vyšší
úvěrový limit. Kreditní karta je sice „šikovná“, ale zároveň dost drahá. Banky
úročí tyto produkty v rozmezí 1,8 – 2,5% p.m. z aktuálně čerpaného úvěru. A
nelze zapomenout na různě vysoké nebo ještě vyšší poplatky za vedení
takového produktu. Použití – všechny zmíněné funkce karet.
Finanční služby 15

square4 hotovostní karty – minulost, začátek 90. let minulého století v ČR. Použití –
pouze výběr hotovosti z bankomatu, často jen z bankomatu „své“ banky.
square4 charge karty – spíše jen na území USA a Kanady. Možnosti shodné s kreditní
kartou. Liší se ve způsobu splácení. Celá čerpaná (půjčená) částka musí být
uhrazena ke smluvenému datu (1x za měsíc, 1x za čtvrt roku). Pak lze čerpat
znovu. Z čerpané částky není účtován žádný úrok.
square4 co-branded kreditní karty – jak z názvu vyplývá, funkce jsou shodné
s kreditní kartou. Vydavatelem často bývá nebankovní instituce ve spolupráci
s bankou (např. Electro World + GE Money). Karta je pak výhodným
obchodem pro tři strany. Zákazník s ní čerpá určité slevy při placení v dané
společnosti, obchodní společnost prostřednictvím těchto slev má k sobě
zákazníky více „připoutané“, a vydávající banka profituje na poplatcích a
úrocích spojených s kartou.

square4 zamykatelná karta – velmi šikovný prostředek, jak omezit možnost krádeže
při ztrátě karty. Před provedením každé jednotlivé transakce si majitel karty
musí vyžádat pomocí sms zprávy jednorázový kód PIN, který se stává po
provedení transakce neplatným. Negativem této úžasné metody je, že ho zatím
nabízí omezený počet bank (rok 2004 pouze e-banka). Použití – vztahuje se na
debetní karty.
square4 virtuální karta – debetní karta pouze pro využití na internetu. Jednorázově se
nabije potřebnou částkou z běžného účtu, má své číslo, svůj PIN. Po využití
v rámci platby na internetu je prázdná, tedy i při neoprávněném získání tajných
informací, není co ukradnout.
square4 embosovaná karta – číslo karty, jméno majitele a datum expirace je vyraženo
reliéfním potiskem (znaky malinko vystupují nad povrch karty). Takovéto
karty lze použít nejen do elektronických terminálů (bankomat, terminály
obchodníků apod.), ale také do mechanických imprinterů, tzv. žehliček. Ty
dokáží na samopropisovací formulář orazit důležité, výše zmiňované údaje a
k zúčtování tak potom dochází off-line. Tedy takto získanou stvrzenku předloží
obchodník v bance k zúčtování. Nevýhody – dlouhá doba k zúčtování, špatná
ověřitelnost identity předkladatele karty a jeho disponibilních prostředků, které
se vážou ke kartě.
square4 neembosovaná (hladká) karta – lze ji využít jen pro komunikace
v elektronických terminálech, což však v dnešní době není žádné omezení.
Drtivá většina obchodníků v dnešní době má stejně už jen elektronické
terminály. V ČR díky pozdějšímu nástupu moderních bankovních technologií
tvoří elektronické terminály téměř 100% z počtu míst, kde se přijímají platební
karty.
16 FEKT Vysokého učení technického v Brně
square4 domácí platební karta – danou kartu lze použít jen na území státu, kde byla
vydána. Již jen menšina vydávaných karet.
square4 mezinárodní platební karta – v současnosti až na výjimky je již každá karta
vydávaná na území ČR v této variantě.
square4 čipová karta – na přední (lícové) straně karty je čip, jehož prostřednictvím
probíhá transakce. Obchodník musí vlastnit odpovídající elektronický terminál.
Transakce jsou bezpečnější než v případě magnetického pásku (doposud na
kartách převažuje). Také se na čip vejde mnohem více doplňujících informací
(např. údaje o majiteli, druh komerčního pojištění, zdravotní stav apod. – zatím
tento prostor ještě není moc využit). Česká republika je v zavádění tohoto
způsobu placení na nejvyšších příčkách v Evropě!!! Díky za to Poštovní
spořitelně, která si tento způsob zvolila jako průkopnický, a to pro komunikaci
na svých „obchodních“ místech – poštách.
square4