Skripta Lab.cv. Vysoké napětí

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ



Vysoké napětí a elektrické přístroje

Laboratorní cvičení
Část I: Vysoké napětí

Garant předmětu:
Doc. Ing. Vladimír Blažek, CSc.


Autoři textu:
Doc. Ing. Vladimír Blažek, CSc.
Ing. Petr Skala


Vysoké napětí a elektrické přístroje 1
Obsah
1 ÚVOD 4
1.1 ZAŘAZENÍ PŘEDMĚTU VE STUDIJNÍM PROGRAMU 4
1.2 TEST VSTUPNÍCH ZNALOSTÍ 4
1.3 BEZPEČNOST PŘI PRÁCI V LABORATOŘÍCH VYSOKÉHO NAPĚTÍ 5
1.4 PRVNÍ POMOC PŘI ÚRAZECH ELEKTRICKÝM PROUDEM A ELEKTRICKÝM VÝBOJEM 7
1.4.1 Úraz elektrickým proudem 7
1.4.2 Úraz elektrickým výbojem 7
2 ZÁKLADNÍ VYBAVENÍ LABORATOŘÍ VYSOKÉHO NAPĚTÍ 9
2.1 ÚVOD 9
2.2 ZÁKLADNÍ VYBAVENÍ LABORATOŘE VYSOKÉHO NAPĚTÍ FEKT VUT 9
2.2.1 Popis a základní technické údaje stavebnice zdrojů vysokého napětí 9
2.2.2 Popis jednotlivých prvků stavebnice 10
2.2.3 Sestavy jednotlivých zdrojů 14
2.3 ZÁKLADNÍ VYBAVENÍ LABORATOŘE VYSOKÉHO NAPĚTÍ IVEP, A.S, BRNO 18
2.3.1 Generátor impulsního napětí 19
2.3.2 Zdroje střídavého napětí 21
2.4 ATMOSFÉRICKÉ KOREKČNÍ FAKTORY 22
3 LABORATORNÍ ÚLOHY 24
3.1 MĚŘENÍ STŘÍDAVÉHO VYSOKÉHO NAPĚTÍ 24
3.1.1 Zadání 24
3.1.2 Rozbor úlohy 24
3.1.3 Postup měření 25
3.2 MĚŘENÍ VYSOKÉHO STEJNOSMĚRNÉHO NAPĚTÍ 28
3.2.1 Úkol 28
3.2.2 Rozbor úlohy 28
3.2.3 Postup měření 30
3.3 MĚŘENÍ IMPULSNÍHO NAPĚTÍ 31
3.3.1 Úkol 31
3.3.2 Rozbor úlohy 31
3.3.3 Postup měření 32
3.4 PŘESKOKOVÉ NAPĚTÍ VE VZDUCHU – VLIV DRUHU NAPĚTÍ 34
3.4.1 Úkol 34
3.4.2 Rozbor úlohy 34
3.4.3 Postup měření 35
3.5 PŘESKOKOVÉ NAPĚTÍ VE VZDUCHU – VLIV TVARU POLE A VLIV ZKRESLENÍ
SINUSOVÉHO NAPĚTÍ 37
3.5.1 Úkol 37
3.5.2 Rozbor úlohy 37
3.5.3 Postup měření 37
3.6 PŘESKOKOVÉ NAPĚTÍ VE VZDUCHU – VLIV TLAKU VZDUCHU 39
3.6.1 Úkol 39
3.6.2 Rozbor úlohy 39
3.6.3 Postup měření 40



2 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně
3.7 MĚŘENÍ ROZLOŽENÍ NAPĚTÍ NA ŘETĚZCI IZOLÁTORŮ 41
3.7.1 Úkol 41
3.7.2 Rozbor úlohy 41
3.7.3 Postup měření 42
3.8 MĚŘENÍ VOLTSEKUNDOVÝCH CHARAKTERISTIK A MĚŘENÍ S-KŘIVEK 44
3.8.1 Úkol 44
3.8.2 Rozbor úlohy 44
3.8.3 Postup měření 46
4 VÝSLEDKY TESTU VSTUPNÍCH ZNALOSTÍ 48

Vysoké napětí a elektrické přístroje 3
Seznam obrázků
OBRÁZEK 2.1: BLOKOVÉ SCHÉMA STAVEBNICE VYSOKÉHO NAPĚTÍ 10
OBRÁZEK 2.2: ZDROJ STŘÍDAVÉHO VYSOKÉHO NAPĚTÍ 100 KV, 5 KVA 15
OBRÁZEK 2.3: ZDROJ STŘÍDAVÉHO VYSOKÉHO NAPĚTÍ 200 KV, 5 KVA
OBRÁZEK 2.4: ZDROJ STEJNOSMĚRNÉHO VYSOKÉHO NAPĚTÍ 100 KV, 5 MA 16
OBRÁZEK 2.5: ZDROJ STEJNOSMĚRNÉHO VYSOKÉHO NAPĚTÍ 200 KV, 5 MA 16
OBRÁZEK 2.6: ZDROJ IMPULSNÍHO NAPĚTÍ 130 KV, 85 J 17
OBRÁZEK 2.7: ZDROJ IMPULSNÍHO NAPĚTÍ 260 KV, 170 J 17
OBRÁZEK 2.8: ZDROJ IMPULSNÍHO NAPĚTÍ S ELEKTRONICKÝM SPÍNÁNÍM 18
OBRÁZEK 2.9: SCHÉMATICKÉ USPOŘÁDÁNÍ ZKUŠEBNÍHO OBVODU PRO ZKOUŠKY
IMPULSNÍM NAPĚTÍM 19
OBRÁZEK 2.10: SCHÉMATICKÉ USPOŘÁDÁNÍ ZKUŠEBNÍHO OBVODU PRO ZKOUŠKY
STŘÍDAVÝM NAPĚTÍM
OBRÁZEK 2.11: SCHÉMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ ZAPOJENÍ ŠESTI STUPŇŮ IMPULSNÍHO
GENERÁTORU 20
OBRÁZEK 2.12: ZNÁZORNĚNÍ SESTAVY TRANSFORMÁTOROVÉ KASKÁDY 22
OBRÁZEK 3.1: SCHÉMA ZAPOJENÍ ÚLOHY 3.1 26
OBRÁZEK 3.2: K DEFINICI VLNITOSTI 29
OBRÁZEK 3.3: SCHÉMA ZAPOJENÍ ÚLOHY 3.2 30
OBRÁZEK 3.4: SCHÉMA ZAPOJENÍ ÚLOHY 3.3 32
OBRÁZEK 3.5: PŘESKOKOVÉ NAPĚTÍ A ELEKTRICKÁ PEVNOST VZDUCHU V HOMOGENNÍM
POLI PŘI REFERENČNÍCH STANDARDNÍCH PODMÍNKÁCH 35
OBRÁZEK 3.6: SCHÉMA ZAPOJENÍ ÚLOHY 3.4 36
OBRÁZEK 3.7: SCHÉMA ZAPOJENÍ ÚLOHY 3.5 37
OBRÁZEK 3.8: SCHÉMA ZAPOJENÍ ÚLOHY 3.6 40
OBRÁZEK 3.9: ŘETĚZEC ZÁVĚSNÝCH IZOLÁTORŮ TYPU VZC A JEHO NÁHRADNÍ SCHÉMA 41
OBRÁZEK 3.10: MĚRNÝ IZOLÁTOR 42
OBRÁZEK 3.11: SCHÉMA ZAPOJENÍ ÚLOHY 3.7 42
OBRÁZEK 3.12: PŘÍKLAD ROZLOŽENÍ NAPĚTÍ NA IZOLÁTORY ŘETĚZCE 43
OBRÁZEK 3.13: VOLTSEKUNDOVÁ CHARAKTERISTIKA PRO IMPULSY KONSTANTNÍHO
PŘEDPOKLÁDANÉHO TVARU A PRINCIP JEJÍ KONSTRUKCE 44
OBRÁZEK 3.14: PŘÍKLAD VOLTSEKUNDOVÉ CHARAKTERISTIKY 45
OBRÁZEK 3.15: S-KŘIVKA 46
OBRÁZEK 3.16: SCHÉMA ZAPOJENÍ ÚLOHY 3.8 46

4 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně
1 Úvod
Předkládaný studijní text je určen studentům distanční formy bakalářského studijního
programu „Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídící technika“ studijního oboru
„Silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika“. Poskytuje podklady pro část laboratorních
cvičení z předmětu Vysoké napětí a elektrické přístroje. Tento text (Část I –Vysoké napětí)
obsahuje návody pro první část laboratorních cvičení zaměřených na problematiku vysokých
napětí. Návody pro cvičení zaměřená na elektrické přístroje jsou zahrnuty do Části II –
Elektrické přístroje.
Tento studijní materiál mohou také využít studenti prezenční formy studia téhož oboru.
1.1 Zařazení předmětu ve studijním programu
Předmět „Vysoké napětí a elektrické přístroje“ je zařazen jako povinný předmět pro
studenty oboru „Silnoproudá elektrotechnika a elektroenergetika“ v letním semestru 2.
ročníku. Laboratorní cvičení navazují na znalosti získané ze základního studijního textu
k tomuto předmětu a dále na znalosti získané v základních teoretických předmětech
(Elektrotechnika 1 a 2, Fyzika 1 a 2 a Materiály a technická dokumentace). Tyto teoretické
znalosti jsou v laboratorních cvičeních dále rozvíjeny a prohlubovány řešením praktických
úkolů.
Náplň Části I je rozdělena do čtyř částí. V kapitole 1 je uveden test vstupních znalostí a
dále jsou v ní shrnuty základní pravidla bezpečnosti při práci v laboratořích vysokého napětí a
zásady první pomoci při úrazech elektrickým proudem a elektrickým výbojem. V kapitole 2
jsou popsána vybavení laboratoří vysokého napětí FEKT VUT a IVEP, a.s., Brno. Kapitola 3
pak obsahuje vlastní návody pro laboratorní cvičení. V kapitole 4 jsou uvedeny výsledky testu
vstupních znalostí.
1.2 Test vstupních znalostí
Cílem testu vstupních znalostí je ověřit teoretické znalosti studenta, které bude
potřebovat při samostatné realizaci laboratorních úloh.

Otázka 1.1 Jaké činnosti smí vykonávat osoba s elektrotechnickou kvalifikací pracovník
znalý (§5 vyhlášky 50/1978 Sb.)?
Otázka 1.2 Jakou rychlostí má být prováděna nepřímá srdeční masáž?
Otázka 1.3 Jakou rychlostí má být prováděno umělé dýchání?
Otázka 1.4 Uveďte jmenovité napětí elektrických zařízení, která označujeme jako zařízení
zvláště vysokého napětí?
Otázka 1.5 Jakým způsobem se nejčastěji měří vysoké napětí průmyslového kmitočtu?
Otázka 1.6 Jakou hodnotu měří elektrostatický voltmetr a čemu je úměrný moment nebo
jeho výchylka?
Otázka 1.7 Jak lze měřit velké proudy průmyslového kmitočtu?
Otázka 1.8 Co je to intenzita elektrického pole a v jakých jednotkách se udává?
Vysoké napětí a elektrické přístroje 5

Otázka 1.9 Co je to elektrická pevnost izolantů? Uveďte řádové hodnoty této veličiny?
Otázka 1.10 Kdy se používá termín přeskok a kdy průraz?
Otázka 1.11 Jak určíte výběrovou střední hodnotu a výběrovou směrodatnou odchylku
střední hodnoty při n měřeních veličiny X?
1.3 Bezpečnost při práci v laboratořích vysokého napětí
Práce s vysokým napětím a s tím spojené zvýšené nebezpečí úrazu elektrickým
proudem vyžaduje v laboratorních cvičeních z předmětu „Vysoké napětí a elektrické
přístroje“ zásadně jiný přístup studentů k prováděným cvičením a jiný postup uskutečňování
laboratorních měření. Posluchači si musí být vědomi tohoto zvýšeného nebezpečí úrazu při
řešení laboratorních úloh a měření musí konat s maximální pozorností a rozvahou. V průběhu
cvičení si musí zvykat na některé neobvyklé průvodní jevy při měření, jako je hluk při
výbojích, vznik ozónu atd.
Cvičení je nutno z hlediska bezpečnosti práce organizovat podle provozního řádu
laboratoře vysokého napětí. Z hlediska bezpečnosti práce musí být posluchači v úvodním
cvičení seznámeni se zkušebními zdroji a jejich zařízením a hlavně s umístěním hlavního
vypínače. Ve stručnosti jsou seznámeni s provozním řádem laboratoře vysokého napětí a
s vybranými normami.
Posluchači musí pod odborným dozorem pracovat tak, aby sobě i jiným nezpůsobili
úraz. Pro bezpečný provoz laboratoře se vyžaduje tento postup při měření:
a) dveře ohrazení zkušebního prostoru se po odpojení uzemnění uzavřou,
b) student ovládající regulaci napětí a hlavní stykač vysokého napětí hlásí přítomným
stav zapnutí zvoláním „Zapínám“. Po tomto upozornění nesmí již žádná osoba
vstoupit do ohrazeného zkušebního prostoru a nesmí se již dělat žádné zásahy do
zapojení elektrických obvodů.
c) během vlastního měření není dovoleno jakýmkoliv izolačním nebo kovovým
předmětem nebo volnou rukou ukazovat na zapojený elektrický obvod,
d) po skončení cvičení se odpojí zdroj vysokého napětí a student hlásí stav vypnutí
zvoláním „Vypnuto“,
e) vysokonapěťový zdroj se uzemní zemnící tyčí a pak lze provádět např. další úpravy
obvodu.

Dveře do ohrazeného prostoru se musí nechat po vstupu otevřené – jsou opatřeny
koncovým spínačem, který znemožní zapnutí zdrojů vysokého napětí.
V případě požáru zkoušených předmětů nebo zařízení jsou studenti povinni pomáhat
lokalizovat požár hasícími prostředky umístěnými v laboratoři podle instrukcí učitele a
platných požárních poplachových směrnic.
Při hašení požáru elektrického zařízení se musí postupovat tak, aby byla zajištěna
ochrana osob a aby se elektrické zařízení poškodilo co nejméně.
Před započetím záchranných prací se musí zjistit umístění silových transformátorů a
rozváděčů a zabránit šíření požáru k nim, případně zatékání vody do nich. Pracovat se
6 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně
souvislým (kompaktním) proudem vody do vzdálenosti 30 m od elektrického zařízení pod
napětím je zakázáno.
Požár v místnostech, kde je elektrické zařízení nn, se může hasit souvislým proudem
vody až po vypnutí elektrického proudu.
Elektrické zařízení nn nebo vn lze hasit pod napětím hasícím přístrojem sněhovým
(CO
2
) nebo práškovým a pouze na otevřeném prostranství též přístrojem tetrachlorovým.
Elektrické zařízení vn nebo vvn i jeho okolí (např. stroje, vytékající olej, zařízení
rozvoden apod.) lze hasit jen po bezpečném vypnutí tohoto zařízení a zajištění vypnutého
stavu vodní mlhou nebo chemickou pěnou. Vypnutí a zajištění zařízení provede odpovědná
osoba, která ručí za to, že v místech hašení nehrozí nebezpečí úrazu elektrickým proudem.
V takových případech musí nejméně dvě osoby konat bezpečnostní dozor nad osobami
provádějícími hašení.
Po požáru může elektrické zařízení nn, vn a vvn znovu zapnout pouze odpovědná osoba
– odborník.

Ve zkušebních prostorách se musí dodržovat tato bezpečnostní opatření:
a) Každý pracovník musí být prokazatelně přezkoušen z vyhlášky 50/78 a ČSN 34
3100. Musí mít základní znalosti první pomoci při úrazech elektrickým proudem
v rozsahu ČSN 34 3500 a musí být prokazatelně seznámen s provozním řádem
laboratoře vysokého napětí.
b) V době zkoušení nesmí být provádějící pracovník rušen odvracením pozornosti,
např. ústním nebo telefonickým odvoláním, od provádění práce. Je-li to nezbytné,
musí být na tuto dobu zkouška přerušena. Všechny práce je nutno provádět
s plným vědomím nebezpečnosti zařízení, bez spěchu nebo časového nátlaku. Pro
zkoušky, jejichž postup není předepsán některou normou nebo instrukcí, se musí
stanovit pracovní postup.
c) Při jakýchkoliv výjimečných stavech na zařízení nebo pracovních pomůckách se
musí práce přerušit a pokračovat v ní až po jejich odstranění a bezpečném zjištění,
že bezpečnost osob a zařízení není ohrožena.
d) Po přípravě zkoušky a před jejím zahájením se musí osoba, pověřená jejím
provedením, pokaždé přesvědčit, zda se všichni účastníci vzdálili ze zkušebního
prostoru a shromáždili se na bezpečném, vyhrazeném místě. Všechny vstupy do
zkušebního prostoru se pak uzamknou. Vstup ovládacího stanoviště se uzavře
poslední a jeho blokovací kontakt umožní sepnutí zdroje vn. Blokovací zařízení
musí být pravidelně (nejméně dvakrát ročně) přezkoušeno a případné závady
ihned odstraněny.
e) Po skončení zkoušky impulsním napětím je nutno po vypnutí zdroje vybít
impulsní generátor, kondenzátory, kabely apod., než se po vstupu do zkušebního
prostoru provede prohlídka, případně demontáž zkoušeného přístroje.
f) Pro případ požáru je nutno na dostupném místě umísti hasící přístroje.
g) Pro zkušebnu vn platí všeobecné předpisy pro obsluhu a práci na elektrických
zařízeních a ve zkušebních prostorech.
Vysoké napětí a elektrické přístroje 7
1.4 První pomoc při úrazech elektrickým proudem a elektrickým výbojem
Elektrické zařízení může při nesprávném nebo neopatrném zacházení způsobit úraz bez
ohledu na napětí, velikost a druh proudu. Je to důsledek fyziologických účinků elektrického
proudu na lidský organismus.
Specifický charakter úrazů elektrickým proudem vyžaduje dokonalé zvládnutí techniky
první pomoci. Znalost správného postupu záchranných prací nelze ovšem získat pouhým
přečtením návodu nebo poučením, ale je třeba je doplnit praktickým výcvikem vedeným
zkušeným zdravotníkem. Předpokladem pro záchranu je okamžité poskytnutí vhodného
způsobu první pomoci. Včasný zákrok je pro záchranu postiženého rozhodující. Postiženého
je třeba vyprostit, zavést umělé dýchání, při nehmatném tepu zahájit nepřímou srdeční masáž,
zajistit nejnutnější ošetření, přivolat lékaře a úraz ohlásit. Podrobnější pokynu jsou vyvěšeny
v každé laboratoři.
1.4.1 Úraz elektrickým proudem
Postižený obvykle zůstává ve styku s elektrickým zařízením (zdrojem úrazu) a proto
úrazový děj pokračuje.
Působením elektrického proudu vzniká u postiženého křečovité stažení svalstva a proto
se obvykle nemůže sám vyprostit (např. nemůže se pustit vodiče, který svírá v ruce apod.).
V okamžiku úrazu je postižený součástí příslušného proudového obvodu a proto jeho
vyproštění musí být provedeno tak, aby nebyl následně vyvolán úraz záchrance nebo další
osoby. Přes nezbytnost rychlého zásahu je proto třeba rozvážně volit bezpečný způsob
vyproštění postiženého. Volba způsobu vyproštění je určena konkrétními místními
podmínkami, polohou postiženého a elektrickými parametry zdroje úrazu.
Souběžně se zahájením vyproštění postiženého je třeba neodkladně uvědomit
provozovatele příslušného elektrického zařízení o vzniku a místu úrazu z důvodu zajištění
nezbytných opatření k zamezení dalšího ohrožení osob, eventuálně zvířat a majetku.
Praktické možnosti způsobu vyproštění postiženého jsou:
- vypnutí přívodu elektrického proudu,
- odtažení postiženého z dosahu elektrického proudu,
- odsunutí zdroje úrazu (např. vodiče) z dosahu postiženého,
- přerušení přívodu elektrického proudu.
Pokud úrazový děj pokračuje a postižený zůstane ve styku s vodičem, je ohrožen i
zachránce, pokud přijde do přímého styku s postiženým.
1.4.2 Úraz elektrickým výbojem
Úrazový děj je mžikový a postižený nezůstává v přímém dotyku s elektrickým
zařízením. Dle polohy postiženého je nutno zvážit možnost vzniku dalšího elektrického
výboje při přiblížení zachránce, tj. nebezpečí přímého ohrožení zachránce. Zejména u
elektrických zařízení vn, vvn a zvn je třeba posoudit polohu postiženého a následně zachránce
z hlediska bezpečných vzdáleností vzhledem k možnosti vzniku dalšího elektrického výboje
(přeskoku), i když v daném okamžiku neexistuje žádný elektrický výboj. Při vzniku
elektrického výboje, který způsobil úraz, může totiž dojít k působení ochran příslušného
zařízení, tj. k jeho vypnutí, ale následně může způsobit automatika zapínání jeho zapnutí a při
přiblížení zachránce na doskokovou vzdálenost může být iniciován další elektrický výboj.
8 Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně
Vzhledem k tomu, že úrazový děj je mžikový, nejsou přítomny tzv. spínavé křeče.
Postiženo může být dýchání i srdeční činnost. I při značné energii nemusí být popálení
tělesného povrchu rozsáhlé ani nápadné, ale při tom není vyloučeno velmi těžké vnitřní
poranění elektrickou energií.
Úraz elektrickým výbojem o nízké energii může vyvolat jen přechodnou a většinou
lehkou zmatenost, svalovou ochablost, pocit poruchy rovnováhy a někdy i přechodnou
nepravidelnost jinak dobře hmatného tepu. Všechny tyto příznaky vyžadují kontrolu lékařem.
Prostor proti vzniku dalšího elektrického výboje zajistíme buď bezpečným vypnutím
příslušného elektrického zařízení nebo odtažením postiženého do bezpečné vzdálenosti.
Úraz elektrickým proudem se od úrazu elektrickým výbojem liší ve svých důsledcích:
a) I velmi nízké napětí může vyvolat poruchy srdečního rytmu, které se mohou
objevit i s časovým odstupem.
b) Napětí nižší než 1000 V vede nejčastěji k zástavě srdeční činnosti nebo k těžké
poruše srdečního rytmu.
c) V první fázi bývá dýchání ještě zachováno, ale je málo účinné. Vysoké napětí
vede k zástavě dýchání. Oběhová zástava je většinou druhotná následkem dušení.
d) Spínavé křeče, které prodlužují styk postiženého s vodičem, mohou vést
k trhlinám svalů, zlomeninám obratlů páteře a dokonce i k zlomeninám dlouhých
kostí končetin.
e) Proud o vysokém napětí působí těžké a rozsáhlé popálení tkání, cév i nervů.
f) Často dochází při vyproštění k pádu z výšky nebo odmrštění. To může vést
k dalším poraněním.

Vysoké napětí a elektrické přístroje 9
2 Základní vybavení laboratoří vysokého napětí
Vybavení laboratoří vysokého napětí se významně liší od vybavení laboratoří, ve
kterých jste pracovali v průběhu dosavadního studia. Protože laboratorní cvičení budou
probíhat nejen v laboratoři vysokého napětí FEKT VUT, ale i v laboratoři IVEP, a.s.,
Brno, uvedeme v této kapitole stručný popis základního vybavení těchto dvou
laboratoří. Větší pozornost věnujeme laboratoři vysokého napětí FEKT VUT – zmíníme
postup měření v laboratoři a ukážeme principiální i stavební schémata používaných
zdrojů. Seznámení se s touto pasáží následně usnadní práci s textem věnovaným
jednotlivým úlohám.
2.1 Úvod
Obecným účelem vysokonapěťové laboratoře je provádění zkoušek vysokým napětím,
které ověřují kvalitu a spolehlivost izolace elektrických přístrojů a zařízení vn, vvn a zvn.
Zkoušené předměty jsou různé druhy izolátorů, vypínače, odpojovače, zkratovače, rozváděče,
měřící a distribuční transformátory, části přípojnic a zapouzdřené, plynem izolované, přístroje
a zařízení. Podobně, jako se zkouší elektrické přístroje, se zkouší i elektrické stroje.
Napěťové zkoušky se provozují střídavým napětím, stejnosměrným napětím a
impulsním napětím, a to buď atmosférickým nebo spínacím impulsem. Zkouší se střídavým
napětím za sucha nebo za umělého deště podle charakteru zkoušeného přístroje a požadavku
norem. V laboratořích vysokého napětí mohou být též uskutečněny vývojové zkoušky a
měření, jejichž účelem je optimalizace návrhu izolačních systémů tak, aby náklady na výrobu
elektrických zařízení byly minimální a splňovaly současně všechny technické požadavky na
ně kladené.
2.2 Základní vybavení laboratoře vysokého napětí FEKT VUT
2.2.1 Popis a základní technické údaje stavebnice zdrojů vysokého napětí
Stavebnice firmy MESSWANDLER - BAU, GMBH BAMBERK je složena z těchto
základních částí:
- řídící pult - obsahuje obvody regulační, řídící, měřicí a ochranné,
- transformátor vn - je nezbytnou součástí všech