- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
BIOT2008-10 - přednáška
APFY - Patologická fyziologie
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálpse C,
GABA, enkefalin) a inhibiční synapse D pro nucleus
subthalamicus, GABA). Končí v GPm-SNr (v excitační
synapsi E, glutamát).
À Přímé cesty inhibiční i excitační ze substantia nigra,
pars compacta (SNc) do striata. Synapse A, dopamin,
D1, excitační; a synapse B, D2, inhibiční.
À GPm a SNr do thalamus. Synapse G, GABA.
À Z thalamu do kůry. Excitační, synapse H.
À Z kůry do striata. Excitační, glutamát.
Extrapyramidální systém: schéma spojů
a neurotrasnmiterů
ÀGLU, glutamát;
ÀENK, enkefalin;
ÀGABA, kyselina gama-aminomáselná;
ÀVA, ventralis anterior;
ÀVL, ventrolaterální;
ÀGPl, laterální globus pallidus;
ÀGPm, medial globus pallidus;
ÀSNr, substantia nigra, pars reticulata
Parkinsonova nemoc
¾ Pomalost, ztuhlost, klidový tremor.
¾ Degenerace v SNc způsobuje ztrátu dopaminové aktivity ve
striátu.
¾ Dopamin je excitační pro synapse A a inhibiční pro synapse B.
Přes přímou cestu dochází k redukci aktivity synapse F, což vede
ke zvýšení inhibiční aktivity (G) a poklesu kortikální aktivity (H).
¾ Disinhibice neuronů v synapsi C v důsledku dopaminového deficitu
v nepřímé cestě. To vede k redukci aktivity v D a ke zvýšené
aktivitě neuronů v n. subthalamicus. Dochází k excesivní stimulaci
na synpapsi E, což dále podporuje inhibiční efekt GPm-SNr.
Dohromady dochází k inhibici thalamickcýh jader (VA) a (VL) na
synapsi G. Kortikální motorická aktivita na H je tak redukována.
¾ Levodopa v terapii PN indukuje neočekávané dyskinezy zvýšením
dopaminové aktivity na synapsích A a B, což ovlivní situaci na
ostatních synapsích.
Huntingtonova nemoc
ÀDědičná demence s progresivně trhavými
pohyby (chorea).
ÀChorea vzniká jako důsledek poškození
neuronů (GABA, enkefalin) v nepřímé cestě
ze striata do GPl, což redukuje aktivitu na
synapsi C. Dochází přitom ke zvýšené
inhibici subthalamických neuronů na synapsi
D, redukované stimulaci na E a snížené
inhibici VA/VL na G. Kortikální aktivita na H
je zvýšená.
Hemibalismus
ÀDivoké pohyby končetin způsobené
obvykle malým infarktem v nc.
subthalamicus.
ÀRedukce excitační aktivity na synapsi
E, redukce inhibice na G se zvýšenou
aktivitou thalamo-kortikálních
neuronů a zvýšenou aktivitou v H.
Cerebelum
À Řídí koordinaci.
À Cerebellum dostává aferentní dráhy z :
À Proprioceptivních orgánů v kloubech a svalech
À Vestibulárních jader
À Bazálních ganglií
À Kortikospinálního systému
À Nucleus olivae.
À Eferentní dráhy jdou do:
À Nucleus ruber
À Vestibulárních jader
À Bazálních ganglií
À Kortikospinálního systému.
À Každý laterální cerebelární lobus koordinuje pohyb v ipsilaterální
končetině. Vermis se účastní v udržení axiálního postavení a rovnováhy
Cerebelární léze
À Expandující léze v cerebelu vedou k obstrukci
akvaduktu a způsobují hydrocefalus se závažnými
tlakovými bolestmi, zvracením a edémem papily. Při
vtlačení cereberálních tonsil do f. magnum může
dojít až k obstrukci dýchacího centra
À Tonické záchvaty (náhlé ataky ztuhlosti) nohou.
À Laterální cerebelární laloky. Tumor nebo infarkt
způsobí zrušení normální následnosti pohybů
(dyssinergie) ipsilaterálně.
À Ataxia.
À Změny transmiterů u cerebela špatně
prozkoumány.
Cerebelární léze
Postoj a chůze. Předpažené ruce je v počátcích možno udržet.
Chůze se stává ataxickou, o široké bázi. Pacient titubuje na
stranu léze
Tremor a ataxia. Pohyb je nepřesný ve směru, síle i vzdálenosti
(dysmetrie).
Rychlé alternativní pohyby jsou desorganizovány
(dysdiadochokinesis). Intenční tremor (akční tremor s
dysmetrií) –např zkouška prst-nos.
Rychlost pohybu zachována
Nystagmus. Hrubý horizontální nystagmus u lezí laterálního
laloku ve směru léze
Dysartrie.
Stakatová řeč
Cerebelární léze ve střední
rovině
ÀLéze ve vermis mají dramatický vliv
na rovnováhu trupu a axiální
muskulatury. Trunkální ataxie – potíže
stát nebo sedět bez opory s valivou,
širokou , ataxickou chůzí.
ÀLéze ve flokulonodulární oblasti
způsobují vertigo, zvracení a ataxii
Tremor
¾Je pravidelná a sinusoidální oscilace
části těla.
¾Posturální tremor. Zvyšuje se při
úzkosti, hypertyreóze , polékově
(sympatomimetika, lithium), při
otravě rtutí
¾Hrubý posturální tremor u těžkých
alkoholiků.
Tremor
¾Intenční tremor – poruchy mozečku a
mozečkových spojů
¾Klidový tremor – u parkinsonismu.
Jiné –méně časté
Léze v nucleus ruber
Léze ve frontálním laloku
Dermatomy míšních segmentů a větví n. trigeminus.
Vloženo: 25.05.2011
Velikost: 731,45 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu APFY - Patologická fyziologie
Reference vyučujících předmětu APFY - Patologická fyziologie
Podobné materiály
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška4
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška5
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška6
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška7
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška9
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška11
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška12
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 6
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 7
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1A
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1B
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 1
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 11
- BMA3 - Matematika 3 - Přednáška 12
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 1
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 2
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 3
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 6
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 7
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 8
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 9
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 10
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška1
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 2
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 3
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 4
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 5
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6b
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 1
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 2
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 3
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 4
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 5
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 6
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 7
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 8
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 9
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 10
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 11
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 12
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 13
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-3 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-4 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-5 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-6 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-7 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-8 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-9 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-11 - přednáška
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 1
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 2
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 3
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 4
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 5
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 6
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 7
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 8
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 9
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 11
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 12
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 10
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 14
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 13
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 15
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 16
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 1
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 2
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 3
Copyright 2024 unium.cz