- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálDýchací systém
Biomedicínská technika a
bioinformatika
30.4.2008
Funkce respiračního systému
¾ Úzká spolupráce se srdcem a krví ve snaze extrahovat
kyslík z vnějšího prostředí a zbavovat se nežádoucích
plynů, především CO2.
¾ Plíce fungují jako výkonné měchy, které vypuzují
použitý vzduch, přinášejí čerstvý vzduch a míchají jej
se vzduchem, který v nich zůstal.
¾ Pro výměnu plynů musejí mít plíce dostatečný povrch.
¾ Stěny alveolů musejí klást minimální odpor difúzi
plynů.
¾ Funkce plic tedy vyžadují širokou expozici plicního
povrchu zevnímu prostředí. Tento povrch může být
poškozen prachy, plyny a infekčními agens.
¾ Ochrana plic proti těmto vlivům je prioritní a
dosahuje se jí kombinací strukturálních a
imunologických obranných sil.
Trachea, bronchy a bronchioly
¾ Trachea je dlouhá 10-12 cm. Lehce posunuta k pravé
straně, v místě cariny se dělí na hlavní pravý a levý
bronchus.
¾ Carina leží pod junkcí manubrium sterni a chrupavkou
druhého pravého žebra.
¾ Pravý bronchus probíhá vertikálněji než levý, takže
inhalované částice se dostávají spíše do něho. Pravý
hlavní bronchus se dělí na bronchy horního a
intermediálního laloku. Bronchus intermediálního
laloku se dále dělí na bronchy středního a dolního
laloku.
¾ Nalevo se hlavní bronchus dělí na bronchy horního a
dolního laloku.
¾ Každý lobární bronchus se dále dělí na segmentální a
subsegmentální bronchy.
¾ Celkem dochází mezi tracheou a alveoly k celkem 25
větvením.
Během prvních 7 větvení mají
bronchy:
¾ Stěnu skládající se z chupavky a hladkého
svalstva
¾ Epiteliální řasinkový epitel
¾ Žlázky sekretující hlen
¾ Endokrinní buňky – Kulchitského nebo
APUD (amine precursor and uptake
decarboxylation), které obsahují
serotonin
V dalších 16-18 větveních bronchy:
¾Neobsahují chrupavky ani svalovou
vrstvu a jsou stále tenčí
¾Jednu vrstvu buněk řasinkového
epitelu s jen velmi malým počtem
pohárkových buněk
¾Granulované Clara buňky, které
produkují látku podobnou surfaktantu.
Struktura plíce
¾ Plíce jsou rozděleny do laloků invaginacemi pleury,
které jsou často inkompletní. Pravá plíce je rozdělena
do 3 laloků, levá do dvou.
¾ Každý lalok je dále rozdělen do bronchopulmonárních
segmentů prostřednictvím fibrózních sept, které
vycházejí z pleurálního povrchu a zasahují dovitř do
laloků.
¾ Každá segment má vlastní segmentální bronchus.
¾ Bronchopulmonární segment je dále rozdělen do
individuálních lalůčků s průměrem 1 cm.Ryto lalůčky
mají pyramidální tvar s apexem směrujícím k
příslušnému bronchiolu.
¾ V každém lalůčku zásobuje terminální bronchus
acinus a dalším dělěním bronchiolů se dostáváme až k
alveolům.
Alveoly
¾Bronchioly se finálně v acinech
rozvětvují na respirační bronchioly,
které mají alveoly.
¾Každý respirační bronchiolus
zásobuje cca 200 alveolů
prostřednictvím alveolárních duktů.
Alveoly
¾ 300 miliónů v každé plíci. Jejich celkový povrch 40-80
m
2
.
¾ Epiteliální výstelka se skládá zejména z pneumocytů I.
typu. Ty mají extrémně ztenčenou cytoplasmu, takže
představují jen velmi tenkou bariéru pro výměnu
plynů. Jsou odvezeny z pneumocytů II. typu.
¾ Pneumocyty II. typu jsou o něco početnější, ale
pokrývají menší část epiteliální výstelky. Obecně se
vyskytují na okrajích alveoly a obsahují jemné
lamerální vakuoly, které jsou zdrojem surfaktantu.
Pneumocyty II. typu jsou spojeny tight junctions,
které limitují pohyb tekutin v a z alveolu.
¾ Makrofágy.
¾ Kohnovy póry jsou otvory ve stěnách alveolů, které
umožńují komunikaci mezi sousedními alveoly.
Alveolární stabilita
ÀPovrchové napětí alveolů vede k jejich
tendenci kolabovat.
ÀPneumocyty typu II sekretují
dipalmitoyl lecithin surfaktant, který
redukuje povrchové napětí.
ÀSyndromy dechové tísně
Obranné mechanismy
respiračního traktu
I. Fyzikální a fyziologické
¾ Zvlhčování
¾ Odstraňování částic
9 90% nad 10 μmv průměru odstraněno již v nosní dutině, včetně
pylových zrn >20 um.
9 5-10 um zachyceny v carině.
9 menší než1 um není možno odstranit
9 1-5 micron range- dýchací cesty
9 Vypuzování částic kašlem, kýcháním.
9 Sekretem respiračního traktu
Řasinkový epitel
¾ Představuje důležitý obranný mechanismus.
¾ Každá buňka obsahuje cca 200 řasinek, které se pohybují při
frekvenci 1000/ min v organizovaných vlnách kontrakce.
¾ Každá řasinka se skládá z 9 periferních částí a 2 vnitřních
longitudinálních fibril, rozmístěných v cytoplasmatické matrix.
¾ Linky nexinu se připojují k periferním párům.
¾ Dyneinová raménka skládající se z ATPázového proteinu se
projikují směrem k sousedním párům.
¾ Ohýbání se řasinky je umožněno klouzavým pohybem mezi
sousedními fibrilami, poháněným ATP-dependentní smykovou
silou vyvinutou v dyneinových raméncích. Nepřítomnost těchto
ramének vede k nepohyblivosti řasinek.
¾ Hlen, který obsahuje makrofágy, buněčný detrit, inhalované
částice a bakterie, je řasinkami posunován směrem k laryngu
rychlostí 1,5 cm/min („mukociliární eskalátor“).
Řasinkový epitel
Obranné mechanismy na epiteliálním povrchu
Humorální a celulární mechanismy
À Nespecifické solubilní faktory
À α-Antitrypsin (α-antiproteáza) inhibuje chymotrypsin a trypsin a
neutralizuje proteázy a elastázy.
À Lysozym –granulocytární enzym s baktericidními vlastnostmi.
À Laktoferrin je syntetizován v epitelu a v neutrofilních
granulocytech a má bactericidní vlastnosti.
À Interferon je produkován mnohými buňkami při virových
infekcích. Moduluje imunitní reakci ve prospěch celulární imunity
(Aktivace Th1 cesty).
À Komplement
À Surfaktantový protein A (SPA) je jeden ze čtyřech
surfaktantových proteinů, který opsonizuje bakterie a podporuje
tak jejich fagocytózu.
À Defensiny jsou baktericidní peptidy v azurofilních granulech
neutrofilů.
Celulární obranné
mechanismy
¾ Lymfocyty
À Rozptýleny v dýchacích cestách.
À Senzitizované lymfocyty se účastní v místních
obranných reakcích prostřednictvím diferenciace
do plasmatických buněk sekretujících IgA.
À IgG a IgE v nízkých koncentracích v dýchacích
sekretech.
Celulární obranné mechanismy
¾ Plicní alveolární makrofágy jsou odvozeny z
dřeňových prekurzorů a dostávají se do plic
krevním oběhem.
9 Fagocytují a jsou následně odstraněny
mukociliárním eskalátorem, lymfatickými a
krevními cestami.
9 Dominantní buňky v dýchacích cestách: představují
90% všech buněk získaných v bronchoalveolární
laváži.
9 Fungují především jako vychytávači, nejsou ideální
pro prezentaci antigenů
9 Dendritické buňky
Vloženo: 25.05.2011
Velikost: 749,39 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu APFY - Patologická fyziologie
Reference vyučujících předmětu APFY - Patologická fyziologie
Podobné materiály
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška4
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška5
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška6
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška7
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška9
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška11
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška12
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 6
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 7
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1A
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1B
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 1
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 11
- BMA3 - Matematika 3 - Přednáška 12
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 1
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 2
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 3
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 6
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 7
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 8
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 9
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 10
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška1
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 2
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 3
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 4
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 5
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6b
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 1
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 2
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 3
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 4
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 5
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 6
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 7
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 8
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 9
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 10
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 11
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 12
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 13
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-3 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-4 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-5 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-6 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-7 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-8 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-10 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-11 - přednáška
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 1
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 2
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 3
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 4
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 5
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 6
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 7
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 8
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 9
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 11
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 12
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 10
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 14
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 13
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 15
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 16
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 1
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 2
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 3
Copyright 2024 unium.cz