- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Přednáška
AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálStjepan Uldrijan Biologický ústav
Lékařská fakulta
Masarykova Univerzita Brno uldrijan@med.muni.cz Nádorová transformace buňky
+
Intracelulární přenos signálů Nádorová onemocnění Nádorové bujení mohou poskytnout mnoho různých orgánů a tkání
- Existuje více než 100 různých typů nádorů
Chování jednotlivých typů nádorů se může velice lišit - Některé nádory zůstávají často lokalizovány v původní tkáni (např. nádory prostaty) a jiné se naopak velice agresivně šíří (např. karcinom slinivky)
V roce 2000: 10 milionů lidí na celém světě onemocnělo rakovinou
a 6.2 milionu lidí této nemoci podlehlo
V roce 2020: očekáváme 16 milionů nových případů rakoviny Benigní (nezhoubné) nádory
– Rostou lokalizovaně a neinvadují přilehlé tkáně
Epiteliální nádory považujeme za nezhoubné, pokud nejsou schopny penetrovat bazální membránu (specializovaný typ buněčné matrix, který odděluje epiteliální buňky od podpůrné vrstvy pojivové tkáně – stroma)
I nezhoubné nádory mohou představovat vážný problém, např. pokud svým růstem negativně ovlivňují funkci důležitých orgánů
Některé nezhoubné nádory se mohou rozvinout v nádory maligní
Maligní (zhoubné) nádory
– Prorůstají do okolních tkání a mohou se šířit ve formě metastáz
- Primární nádor x metastázy
- Metastázy maligních nádorů jsou příčinou asi 90% všech úmrtí na nádorová onemocnění Benigní a maligní nádory A B A: Jaterní metastázy karcinomu tlustého střeva
B: Metastázy maligního melanomu do plic (myší model) Weinberg RA. The biology of cancer, Garland Science 2007 Příklady metastáz do různých orgánů Proto-onkogeny / Onkogeny – v nádorových buňkách dochází k jejich aktivaci.
Kódují proteiny, které se účastní přenosu různých signálů v buňce (signal transduction) a regulují buněčné dělení nebo diferenciaci.
Mutace nebo zvýšená exprese (produkce) těchto proteinů vede k nadměrnému zvýšení jejich aktivity v buňce (proto-onkogen se mění na onkogen)
Příklady: EGFR, Ras, Raf, Src, Myc
2. Nádorové supresory – v nádorech dochází k vyřazení jejich funkce
Zabraňují množení poškozených nebo neregulovaně rostoucích buněk.
Jiné n.s. se podílí na opravách poškozené DNA a zabraňují akumulaci mutací v buňkách.
Příklady: p53, p16, Rb, APC, MLH1, MSH2, BRCA1, BRCA2 Geny nejčastěji postižené mutacemi v nádorových buňkách Karcinogeny často působí jako mutageny – způsobují poškození genetické informace buňky Mutace vedoucí ke vzniku nádorů Weinberg RA. The biology of cancer, Garland Science 2007 1.Somatické mutace – vynikají de novo v somatických buňkách a mění jejich vlastnosti. Přenáší se do dceřiných buněk, ale nedědí se.
2.Zárodečné mutace – vznikají v genomu spermie nebo vajíčka, nebo jejich prekurzorů v gonádách. Mutace se mohou přenášet na potomstvo a mohou je predisponovat k různým typům nádorů. A B A: Stěna tlustého střeva jedince postiženého familiální adenomatózní polypózou (obvykle způsobena zárodečnými mutacemi v nádorovém supresoru APC).
B: Normální tlusté střevo Nádory jsou obvykle klony pocházející z jedné původní aberantní buňky Primární nádor Metastáza 1. mutace
2. mutace
3. mutace
4. mutace
atd. Weinberg RA. The biology of cancer, Garland Science 2007 Vznik rakoviny je postupný pomalý proces Příklad: progrese karcinomu slinivky
(PanIN = pankreatická intraepitelialní neoplázie) - Buňky kumulují mutace, které jim poskytují určité růstové výhody Hanahan D, Weinberg RA. The hallmarks of cancer. Cell. 2000;100:57-70 Všechny maligní nádory musely během svého vývoje získat několik důležitých vlastností Inhibice apoptózy Růst za nepřítomnosti vnějších růstových signálů Invaze do okolní tkáně a tvorba metastáz Indukce angiogeneze Schopnost neomezeného dělení Růst v přítomnosti inhibičních signálů 1. Růst v nepřítomnosti vnějších růstových signálů
Hanahan D, Weinberg RA. The hallmarks of cancer. Cell. 2000;100:57-70 Nádorové buňky nejsou izolovány od okolní tkáně
– Interagují s mnoha dalšími buněčnými typy a ze svého okolí dostávají mnoho různých signálů U normálních buněk tyto signály rozhodují o tom, jestli se v G1 fázi buněčného cyklu zastaví, nebo budou pokračovat do S fáze Weinberg RA. The biology of cancer, Garland Science 2007 A: Přítomnost růstových signálů umožní normální buňce ukončit G1 a přejít do S fáze. Za absence růstových (mitogenních) faktorů nebo v přítomnosti faktorů inhibujících růst (např. TGFβ) buňky opustí buněčný cyklus a vstupují do tzv. G0 fáze
B: K tomuto rozhodnutí dochází vždy ve stejném bodě v G1 fázi, říká se mu bod restrikce (R-point) A B Příklady signálních drah, které regulují buněčnou proliferaci Hanahan D, Weinberg RA. The hallmarks of cancer. Cell. 2000;100:57-70, Adapted Proto-onkogeny / Onkogeny – v nádorových buňkách dochází k jejich aktivaci.
Kódují proteiny, které se účastní přenosu různých signálů v buňce (signal transduction) a regulují buněčné dělení nebo diferenciaci.
Mutace nebo zvýšená exprese (produkce) těchto proteinů vede k nadměrnému zvýšení jejich aktivity v buňce (proto-onkogen se mění na onkogen)
Příklady: EGFR, Ras, Raf, Src, Myc
2. Nádorové supresory – v nádorech dochází k vyřazení jejich funkce
Zabraňují množení poškozených nebo neregulovaně rostoucích buněk.
Jiné n.s. se podílí na opravách poškozené DNA a zabraňují akumulaci mutací v buňkách.
Příklady: p53, p16, Rb, APC, MLH1, MSH2, BRCA1, BRCA2 Geny nejčastěji postižené mutacemi v nádorových buňkách Karcinogeny často působí jako mutageny – způsobují poškození genetické informace buňky Příklady buněčných onkogenů Hanahan D, Weinberg RA. The hallmarks of cancer. Cell. 2000;100:57-70, Adapted Autokrinní růstové faktory I. Weinberg RA. The biology of cancer, Garland Science 2007 Příklad: Zvýšená exprese HGF (růstový faktor hepatocytů - hepatocyte growth factor) a receptoru pro HGF (c-Met) u invazivního karcinomu prsu Autokrinní stimulace růstovými faktory Normální buňky obvykle neprodukují růstový faktor, jehož receptor nesou na svém povrchu
Nádorové buňky někdy aktivují expresi genu, jenž takový růstový faktor kóduje a začnou jej produkovat. Tím samy sebe stimulují k růstu a dělení (autokrinní signalizace). Příklady buněčných onkogenů Hanahan D, Weinberg RA. The hallmarks of cancer. Cell. 2000;100:57-70, Adapted II. Receptorové tyrosin kinázy I. II. Weinberg RA. The biology of cancer, Garland Science 2007 Za normální situace receptor aktivuje buněčné signální dráhy jen pokud je na něj navázaný specifický ligand (růstový faktor, growth factor –GF)
Mutace v genu kódujícím receptor mohou způsobit, že receptor je aktivní neustále, i za nepřítomnosti růstového faktoru Mutace receptorových tyrosin kináz Příklady buněčných onkogenů Hanahan D, Weinberg RA. The hallmarks of cancer. Cell. 2000;100:57-70, Adapted III. Onkogen Ras I. II. III. Autofosforylace receptorové tyrozin kinázy umožní sestavení proteinového komplexu, který aktivuje protein Ras Lynda Chin Nature Reviews Cancer 3, 559-570 (August 2003) Weinberg RA. The biology of cancer, G
Vloženo: 26.05.2011
Velikost: 8,56 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky
Reference vyučujících předmětu AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky
Podobné materiály
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška4
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška5
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška6
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška7
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška9
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška11
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška12
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 6
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 7
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1A
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1B
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 1
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 11
- BMA3 - Matematika 3 - Přednáška 12
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 1
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 2
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 3
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 6
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 7
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 8
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 9
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 10
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška1
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 2
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 3
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 4
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 5
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6b
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 1
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 2
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 3
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 4
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 5
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 6
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 7
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 8
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 9
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 10
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 11
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 12
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 13
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-3 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-4 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-5 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-6 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-7 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-8 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-9 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-10 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-11 - přednáška
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 1
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 2
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 3
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 4
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 5
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 6
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 7
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 8
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 9
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 11
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 12
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 10
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 14
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 13
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 15
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 16
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 1
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 2
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 3
Copyright 2024 unium.cz