- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Přednáška
AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálBuněčný cyklus. Mitóza a cytokineze. Aleš Hampl
Biologický ústav LF MU Zygota Mnohobuněčné
embryo Dynamický
mnohobuněčný
organismus Dělení buněk
&
Specializace buněk Dělení buněk
&
Specializace buněk D I F E R E N C I A C E B U N Ě K M N O Ž E N Í B U N Ě K Zygota Mnohobuněčné
embryo Dynamický
mnohobuněčný
organismus STABILNÍ GENOM
Genomická ekvivalence
(= stejné množství DNA a stejná nukleotidová sekvence ve všech buňkách organismu – klonování) VARIABILNÍ TRANSKRiPTOM
Regulátory transkripce X STABILNÍ (NEMĚNNÝ) GENOM
Udržuje se prostřednictvím semikonzervativní duplikace DNA Kondenzovaný duplikovaný
chromozóm chromatida centromera telomera telomera ho homologní páry chromozómů duplikace duplikace nesesterské
chromatidy sesterské
chromatidy sesterské
chromatidy chromozóm s jednou
chromatidou chromozóm s jednou
chromatidou otcovský chromozóm mateřský chromozóm Metabolismus chromozómů – Homologní chromozómy Páry homologních chromozómů (2N) organizované do podoby „KARYOTYPU“ Základní koncept 1 MITÓZA a CYTOKINEZE produkují dvě geneticky identické buňky Základní koncept 2 MITÓZA a CYTOKINEZE jsou částí buněčného cyklu Buněčný cyklus
má semi-modulární charakter
je vybaven kontrolními body
mezi buňkami je koordinován
růstovými faktory G1 START M S kontrolní bod
DNA replikace kontrolní bod
poškození DNA G2 kontrolní bod
metafáze G0 Interfáze Mitóza Interfáze začíná
v dceřinné buňce Interfáze končí
v mateřské buňce G1 S G2 telofáze anafáze metafáze profáze cytokineze Chromozómy kondenzují,
začíná se tvořit dělící
vřeténko Chromozómy se seřazují
v metafázní (ekvatoriální)
rovině Chromatidy se přesunují
k protilehlým pólům
vřeténka Formují se nová jádra
a chomozómy začínají
dekondenzovat Dělí se cytoplazma
a vznikají dvě nové
buňky centrozóm kinetochorové mikrotubuly kinetochora chromatida astrální mikrotubuly polární mikrotubuly Mitotické
vřeténko „mrak“ proteinů centrioly aster Mitotické vřeténko Separace centrozómů Duplikace centrozómů Zrání centrozómů Segregagce centrozómů Metabolismus centrozómů – Semikonzervativní duplikace
MEIÓZA
Buněčné dělení, které umožňuje realizaci genetických procesů klíčových pro vývoj pohlavních buněk (gametogenezu) Tyto genetické procesy zahrnují:
Redukci počtu chromozomů
Nezávislou segregaci chromozomů
„Crossing over“
Redukce počtu chromozomů
Proč? Somatická buňka Somatická buňka 2n 2n Potomek 4n Gamety musí mít haploidní počet chromozomů (n), aby splynutí gamet
nevedlo u potomků ke znásobení počtu chromozomů nad diploidní počet (2n). Principielně by se redukce počtu chromozómů mohla snadno odehrát v jednom kroku vynecháním replikace DNA s následnou separací homologních chromozomů při jednom dělení buňky. 2n 1n 1n Meióza – dvě dělení
místo jednoho replikace DNA tvorba bivalentů
„crossing over“ 1. meiotické dělení
Nezávislá segregace chromozomů 2. meiotické dělení
Oddělení chromatid 2n
2C 2n
4C 1n
2C 1n
2C 1n
1C 1n
1C Plně funkční pohlavní buňky Nezávislá segregace chromozomů
„Crossing over“
Fertilizace
jsou zdrojem genetické diverzity, která
je základem adaptace živých organismů Nahlédnutí do nepříliš dlouhé historie
studia buněčného cyklu
(~3 dekády) 80-tá léta minulého století = počátky studia buněčného cyklu 1971 – první popis cytoplazmatické aktivity zvané „MPF“
v meioticky zrajících oocytech žáby
(Masui and Markert, J. Exp. Zool.) aktivita MPF oocyt
zastavený v G2 oocyt v MI oocyt
v interfázi vajíčko
zastavené v MII zygota v
interfázi progesteron penetrace
spermie „MPF esej“ GVBD Existence MPF není omezena pouze na zrající oocyty, ale MPF se vyskytuje v mnoha různých buněčných typech:
1978 – buňky rýhujícího se embrya (Wassermann and Smith, J. Cell Biol.)
1979 – kultivované savčí buňky (Sunkara et al., Proc. Natl. Acad. Sci. USA)
1982 – kvasinky Saccharomyces cerevisiae (Weintraub et al., CR Acad. Sci. Paris) Vlastnosti MPF jsou shodné u všech analyzovaných buněčných typů :
aktivita MPF je časově korelována s M fází buněčného cyklu
MPF indukuje vstup do M fáze
pokles MPF activity je spojen s reformováním jádra, dekondenzací
chromozomů a syntézou DNA & Všechna eukaryota používají ke koordinaci progrese svého buněčného cyklu (= svého buněčného dělení) stejný „princip“ 1980, 1981 – byla ukázána klíčová role produktu genu cdc2 genu v kontrole progrese buněčného cyklu u kvasinky Schizosaccharomyces pombe
(Nurse and Thuriax, Genetics; Nurse and Bisset, Nature) Když jsou mutanti v cdc2 genu, kteří jsou citliví k teplotě, inkubováni při nepermisivní teplotě, zastavují svůj cyklus v G1 před S fází nebo v G2 před mitózou. Gen cdc2 kvasinky S. pombe má svůj homolog CDC28 u kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Důležité poznatky získané studiem kvasinek: 1985 – 1990 = „zlatá léta“ výzkumu buněčného cyklu 1985, 1986 – bylo ukázáno, že CDC28 gen kvasinky S. cerevisiae
a cdc2 gen kvasinky S. pombe kódují protein kinázu,
která může být regulována fosforylací (Reed et al., Proc. Natl. Acad. Sci. USA; Simanis and Nurse, Cell) oba geny cdc2 a CDC28 kódují 34/36 kD fosfoprotein s kinázovou
aktivitou (62% aminokyselinová identita)
hladina p34/p36 proteinu je u proliferujících buněk konstantní
u buněk, které přestanou proliferov
Vloženo: 26.05.2011
Velikost: 12,17 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky
Reference vyučujících předmětu AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky
Podobné materiály
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška4
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška5
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška6
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška7
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška9
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška11
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška12
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 6
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 7
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1A
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1B
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 1
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 11
- BMA3 - Matematika 3 - Přednáška 12
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 1
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 2
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 3
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 6
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 7
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 8
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 9
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 10
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška1
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 2
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 3
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 4
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 5
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6b
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 1
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 2
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 3
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 4
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 5
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 6
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 7
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 8
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 9
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 10
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 11
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 12
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 13
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-3 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-4 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-5 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-6 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-7 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-8 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-9 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-10 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-11 - přednáška
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 1
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 2
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 3
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 4
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 5
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 6
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 7
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 8
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 9
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 11
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 12
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 10
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 14
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 13
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 15
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 16
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 1
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 2
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 3
Copyright 2024 unium.cz