- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálFakulta elektrotechniky
a komunikačních technologií Volitelný předmět Garant: Prof. Ing. Stanislav HANUS, CSc. Akademický rok 2007 - 2008, zimní semestr Fakulta elektrotechniky
a komunikačních technologií 1 ZÁKLADY KOLORIMETRIE 1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A VELIČINY Světelné spektrum (viditelné lidským okem) je částí spektra elektromagnetického vlnění. Pojmy barva a barevné světlo mohou mít význam: a) Senzorický Vyjadřují jednu z vlastností zrakového vjemu (závisí na vlastnostech zraku pozorovatele, jeho stavu, na vnějších podmínkách, atd.). b) Fyzikální Z fyzikálního hlediska jsou definovány měřitelnými fyzikálními veličinami (např. spektrálním složením, apod.). Veličiny: Barevný tón Veličiny: Dominantní vlnová délka [ nm ] Sytost barvy Spektrální složení barvy S () [ % ] Jas barvy Jas barvy L [ nt ] Jestliže při měření těchto veličin jsou uvažovány i vlastnosti lidského zraku dostáváme psychofyzikální veličiny. Těleso barev Barevný tón (červený, modrý, atd.) Sytost barvy (100% spektrální barva, 0% nepestrá barva) Jas barvy (jasová kvalita vjemu) a) Senzorický význam Dominantní vlnová délka
[ nm ] Spektrální složení barvy
S () [ % ] Jas barvy
L [ nt ] b) Fyzikální význam Křivka poměrné světelné účinnosti (PSU) neboli citlivost lidského oka pro monochromatická záření různých vlnových délek Při vytváření nových barev pomocí dvou nebo více složkových barev se využívá fyziologických vlastností lidského zraku (nedokonalost). Existují dva základní způsoby mísení barev. a) SUBTRAKTIVNÍ (rozdílové) 1.2 MÍSENÍ BAREV b) ADITIVNÍ (součtové) Požadovaná barva vzniká filtrováním nežádoucích barevných složek z původního bílého světla (světelné filtry, dichroická zrcadla).
Používá se v technice barevného filmu a barevné fotografie. Při současném dopadu několika barevných světel na sítnici lidského oka není schopen zrakový orgán rozlišit jednotlivá světla a vnímá je jako výslednou novou barvu.
Používá se v barevné televizi. Pro stanovení barvy existují čtyři základní měřící metody: b) Metoda spektrálního měření (velice přesná, ale používá drahé přístroje). c) Metoda jasová (využívá fotoelektrických článků a filtrů). d) Metoda srovnávací (nejrychlejší a nejužívanější i když je subjektivní, a proto i méně přesná). Provádí se pomocí KOLORIMETRU, ve kterém se nejčastěji používá
soubor tří základních spektrální barev (světel): červené R ( = 700,0 nm ) , zelené G
( = 546,1 nm ) a modré B ( = 435,8 nm ) . a) Měření teploty barvy (pouze u teplotních zářičů). A = R . (R) + G . (G) + B . (B),
kde
R, G, B jsou trojbarvé (trichromatické) součinitele světla A,
(R), (G), (B) jsou jednotky měření pro každou barvu,
znaménko = značí kolorimetrické vyrovnání,
znaménko + znamená aditívní mísení barev. Některá světla nelze tímto způsobem vyrovnat, a proto musí být některé ze základních světel přesunuto na stranu stínítka, kam dopadá světlo A. Rovnice kolorimetrického vyrovnání má potom tvar
A´ = R´ . (R) + G´ . (G) - B´ . (B) Světelné energie (jasy) tří základních barevných světel (červeného, zeleného a modrého) lze měnit:
a) clonami objektivů,
b) výkonem žárovek. Pro kolorimetrické vyrovnání izoenergetického bílého světla W má rovnice tvar
W = 1 . (R) + 1 . (G) + 1 . (B) .
Pro jednotky měření (R), (G), (B) platí, že výkon žárovky R je 73 W, žárovky G je 1,4 W a žárovky B je 1 W. Pro světlo A potom platí
A = 2 . (R) + 3 . (G) + 0,5 . (B) . Poměrům výkonů žárovek 73 : 1,4 : 1 (pro jednotky měření) odpovídají poměry jasů (73.0,41) : (1,4.97,9) : (1.1,8) = 29,93 : 137,06 : 1,80 = 1 : 4,59 : 0,06 Výsledný jas světla (barvy) : L = R.L(R) + G.L(G) + B.L(B)
Výsledný jas světla A: LA = 2 . 1 + 3 . 4,59 + 0,5 . 0,06 = 15,8 jednotek Základní kolorimetrické principy:
a) Při mísení barevných světel nerozezná lidské oko jednotlivé složky výsledného světla. b) Jakékoliv barevné světlo může být kolorimetricky vyrovnáno třemi barevnými světly. c) Jas výsledného barevného světla je roven součtu jasů jeho jednotlivých složek. d) Při mísení barevných světel platí zákony:
- ADIČNÍ :M1 = M2 a M3 = M4 , potom
M1 + M3 = M2 + M4
SUBTRAKČNÍ : M1 - M3 = M2 - M4
- TRANSITNÍ : M1 = M2 a M2 = M3 potom M1 = M3
Pokud trojbarvým součinitelům přiřadíme tři souřad
Vloženo: 18.05.2009
Velikost: 11,82 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BZTV - Základy televizní techniky
Reference vyučujících předmětu BZTV - Základy televizní techniky
Podobné materiály
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška4
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška5
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška6
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška7
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška9
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška11
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška12
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 6
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 7
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1A
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1B
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 1
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 11
- BMA3 - Matematika 3 - Přednáška 12
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 1
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 2
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 3
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 6
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 7
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 8
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 9
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 10
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška1
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 2
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 3
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 4
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 5
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6b
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 1
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 2
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 3
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 4
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 5
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 6
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 7
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 8
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 9
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 10
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 11
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 12
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 13
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-3 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-4 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-5 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-6 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-7 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-8 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-9 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-10 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-11 - přednáška
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 1
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 2
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 3
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 4
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 5
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 6
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 7
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 8
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 9
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 11
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 12
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 10
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 14
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 13
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 15
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 16
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 1
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 2
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 3
Copyright 2024 unium.cz