- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Popisek: Přednáška5
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálFakulta elektrotechniky
a komunikačních technologií Volitelný předmět Garant: Prof. Ing. Stanislav HANUS, CSc. Akademický rok 2007 - 2008, zimní semestr Fakulta elektrotechniky
a komunikačních technologií 5.3 Televizní přenos zvukových signálů 5.3.1 Úvod Kromě francouzské normy L a lucemburské normy C s amplitudovou modulací, používají všechny ostatní televizní normy pro přenos signálů zvukového doprovodu frekvenční modulaci.
Maximální frekvenční zdvih je ± 50 kHz nebo ± 30 kHz s konstantní preemfází o hodnotě 50 µs, 75 µs nebo frekvenčně závislou J17.
Šířka pásma frekvenčně modulovaného signálu se přibližně určí podle jednoduchého Carsonova vztahu B = 2 ( ∆f + fmax ), kde ∆f je frekvenční zdvih a fmax je maximální frekvence modulačního signálu. Ve státech s několika národnostmi nebo pro volbu originálního či dabovaného zvuku při vysílání filmu, je nutné volit příslušný zvukový doprovod. Tento problém se v současnosti řeší ve světě třemi způsoby:
1) Frekvenční modulace analogovým signálem jedné (hlavní) nosné vlny zvuku a kvadraturní modulace (QPSK) druhé (vedlejší) nosné vlny dvěma digitálními signály různých zvukových doprovodů nebo jednoho stereofonního signálu. Používá se u normy I (UK) a norem B/G (Skandinávské státy, Španělsko, Belgie a Nový Zéland). Soustava se označuje NICAM (Near Instantaneous Companded Audio Multiplex = téměř okamžitě kompandovaný zvukový multiplex). 2) Multiplexní modulace jedné nosné s hlavním (monofonním) zvukovým signálem a s jednou nebo více pomocnými nosnými, které jsou modulovány amplitudově nebo frekvenčně. V Evropě se nepoužívá. 3) V Evropě je rozšířeno vysílání dvou zvuků na dvou nosných frekvencích, umožňující buď stereofonní vysílání nebo dvojjazyčný přenos. Obě nosné jsou frekvenčně modulovány analogovými signály.
Frekvence nosných a úrovně zvukových signálů pro normy B/G a D/K. 5.3.2 Soustava se dvěma nosnými První nosná (hlavní, původní) je vzdálena od nosné obrazu o 5,5 MHz (B/G), resp. 6,5 MHz (D/K).
Pro normy B/G má druhá (vedlejší) nosná frekvenci 5,7421875 MHz (367,5 násobek fh).
Pro normy D/K má druhá (vedlejší) nosná frekvenci 6,2578125 MHz (400,5 násobek fh). Frekvence druhých nosných jsou voleny jako lichý násobek poloviny řádkové frekvence z důvodů minimalizace rušení ve vlastním nebo sousedním kanálu.
Odstup dvou nosných zvuku (v uvedených normách) je 242,1875 kHz (15,5 fh).
Z důvodů potlačení interferencí se druhý zvukový signál vysílá s výkonem o 7 dB (5x) menším než je výkon prvního zvukového signálu, který je o 13 dB (20x) menší než výkon obrazového signálu. Poměr výkonů zvukových signálů k výkonu obrazového signálu je tedy 1:20 a 1:100. Z důvodů kompatibility s TVP pro monofonní příjem zvuku se hlavní nosná moduluje signálem (L+R)/2 a vedlejší nosná signálem R, kde L (left) a R (right) jsou zvukové signály levého resp. pravého kanálu.
V obou případech se používá frekvenční modulace s maximálním frekvenčním zdvihem ∆f = ± 30 kHz a preemfází 50 ms. Předností frekvenčního demodulátoru je celkové zlepšení poměru signál/šum výstupního signálu. Frekvenční závislost efektivní hodnoty výstupního šumového napětí demodulátoru však způsobuje, že poměr signál/šum jednotlivých složek demodulovaného signálu klesá s rostoucí frekvencí. 5.3.3 Preemfáze - deemfáze K odstranění uvedené kmitočtové závislosti se používají korekční obvody. Před vstupem do frekvenčního modulátoru se do cesty signálu zařadí obvod preemfáze, který zdůrazní jeho vyšší frekvenční složky spektra. Obvod má charakter derivačního článku.
Na výstup frekvenčního demodulátoru se zařadí obvod deemfáze, který potlačí vyšší frekvenční složky spektra, a to nejen užitečného signálu, ale i šumu. Obvod má charakter integračního článku.
Zařazením obvodů preemfáze a deemfáze se dosáhne téměř konstantní závislosti poměru signál/šum na frekvenci. V případě jednoduchých obvodů preemfáze a deemfáze (derivační a integrační článek), jsou oba obvody popsány časovou konstantou t = RC [ms], která určuje jejich mezní frekvenci w = 1/t (dolní resp. horní). U složitějších obvodů preemfáze a deemfáze je stanovena jejich přesná frekvenční charakteristika (J17). Signály levého (L) a pravého (R) zvukového kanálu, každý ve frekvenčním rozsahu 20 Hz až 15 kHz, se přivádí do maticového obvodu, kde se z nich vytváří signál součtový L+R (monofonní) a signál rozdílový (L-R). Každý z těchto signálů má spektrum 20 Hz až 15 kHz.
Rozdílový signál L-R se přivádí do AM modulátoru, kde se amplitudově moduluje na nosnou 38 kHz. Na výstupu modulátoru je amplitudově modulovaný signál s horním a dolním postranním pásmem a potlačenou nosnou (DSBSC). 5.3.4 Stereofonní ROZHLASOVÉ vysílání Nosná 38 kHz se vytváří v násobiči frekvence z pilotního signálu 19 kHz, který se přivádí i do součtového obvodu a je součástí celkového stereofonního signálu CSS.
Výsledný CSS je frekvenčně modulován na příslušnou nosnou v pásmu VKV. Spektrum celkového stereofonního signálu CSS se obvykle znázorňuje tzv. zdvihovým diagramem. Monofonní signál L+R moduluje vf nosnou max. 90%, modulované signály L-R obou postranních pásem max. 45%, pilotní signál 19 kHz max. 8% a potlačená nosná 38 kHz max. 2%. Součet okamžitých zdvihů jednotlivých složek signálu CSS musí být v daném okamžiku 100% (na obrázku je každá složka nakreslena s maximálním zdvihem). Po frekvenční demodulaci FM signálu na straně přijímače se však výrazně projevuje šum na vyšších frekvencích, který tak postihuje ve větší míře obě postranní pásma signálu L-R. Po amplitudové demodulaci se šumový signál „přesune“ do základního pásma a zhoršuje kvalitu zvukového signálu.
Pro televizní stereofonní vysílání byl proto zvolen systém se dvěma nosnými, který uvedené nedostatky nemá. 5.4 Televizní informační systémy 5.4.1 Úvod Televizní informační systémy umožňují přenos aktuálních informací z informačního
Vloženo: 18.05.2009
Velikost: 38,46 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2024 unium.cz