- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
BIOT2008-10 - přednáška
APFY - Patologická fyziologie
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálMotorický systém
Biomedicínská technika a
bioinformatika
7.5.2008
Funkční neuroanatomie
¾ Neuron jako funkční jednotka NS
¾ Vysoká variabilita neuronů podle specifity,
velikosti a typu.
¾ Jeden α-motoneuron v předních rozích
míšních v hrudní oblasti má axonální délku
více než 1 m a inervuje několik set - 2000
svalových fibril a vytváří motorickou
jednotku.
¾ Jiné neurony mají délku pod 100 μm a končí
na jednotlivých tělech jiných neuronů.
K předchozímu obrázku:
funkční jednotka: neuron a
neurotransmittery
¾ Akční potenciál (tj. nervový impuls) se šíří podél
axonu. Mikrotubuly transportují neurotransmitery
k nervovým zakončením (A).
¾ Akční potenciál I depolarizuje synaptickou
membránu a otevírá voltage-dependentní kalciové
kanály (B).
¾ Influx kalcia způsobuje fúzi vezikulů s membránou
(C), což umožní neurotransmiteru
¾ (i) vázat se na receptor a aktivovat druhé posly,
které modulují transkripci cílových genů
¾ (ii) otevřít ligandem vrátkované kanály. To
umožňuje iontům vstoupit do těla buňky,
depolarizovat membránu a iniciovat akční potenciál
II.
Neurotransmitery
¾ Synaptická transmise modulována neurotransmitery,
které se uvolňují akčními potenciály šířícími se
podél axonu.
¾ Neurotransmitery pak reagují s postsynaptickýni
receptory a jsou odstraňovány transportními
proteiny.
¾ Reakce neurotransmiter-receptor zvyšuje
propustnost pro ionty a umožňuje další šíření
akčního potenciálu.
¾ Tato kombinace axonální elektrické aktivity a
synaptické chemické reakce je podstatou všech
neurologických funkcí.
¾ Hlavní neurotransmitery:
¾ acetylcholin, norepinefrin, (noradrenalin), epinefrin
(adrenalin), 5-hydroxytryptamin (serotonin),
kyselina gama-aminomáselná (GABA), opioidní
peptidy, prostaglandiny, histamin, dopamin,
glutamát, NO, neuromelanin, vazoaktivní intestinální
Motorické řídící systémy
À Tři:
À Kortikospinální (= pyramidální) systém v kůře
mozkové generuje informace pro přední rohy míšní.
Umožňuje provést zamýšlený, vědomý, silný a
organizovaný pohyb. Porušená funkce vede ke
ztrátě schopnosti vykonat volní pohyb, ke
spasticitě a ke změnám reflexů (např. hemiparéza
nebo hemiplegie).
À Extrapyramidový systém podporuje rychlé, plynulé
provedení pohybů formovaných kortikospinální
dráhou. Porušená funkce se projevuje pomalostí
(bradykineze), ztuhlostí (rigiditou) nebo jinými
poruchami pohybu (klidový tremor, chorea nebo
jiné dyskinezy).
Motorické řídící systémy
¾Mozeček a jeho spoje vedou ke koordinaci
svalového pohybu, iniciovaného
kortikospinálním systémem a k řízení
rovnováhy.
¾ Poruchy cerebela vedou k nepravidelnému a
trhavému pohybu (ataxii), s
charakteristickými příznaky, jako je
dysmetrie, adiadochokineza, intenční
tremor a nekoordinovanost nebo ataxie
chůze a pohybů trupu.
Spoje
¾Spoje mezi všemi třemi řídícími
motorickými systémy
¾Spoje se senzitivním čitím
¾Spoje proprioceptivní (poloha kloubů)
¾Spoje s retikulární formací
¾Spoje s vestibulárním systémem
¾Spoje jiné
Kortikospinální (pyramidový systém)
¾ Je tvořen neurony 5. vrstvy a končí na
motorických jádrech hlavových nervů a na
alfa-motoneuronech předních rohů míšních.
¾ Axony těchto neuronů vytvářejí capsulu
internu a kříží medulla oblongata v decussatio
pyramidarum, což vede ke vzniku tr.
kortikospinalis lateralis s kontralaterální
aferentací.
¾ Malá část kortikospinální dráhy zůstává
nepřekřížena (tr. kortikospinalis anterior)
Klinické charakteristiky
pyramidálních lezí
ÀSlabost, spasticita, změny v kožních
reflexech.
ÀPyramidální držení horních končetin
ÀPostižená končetina se z předpažení
dlaněmi nahoru stáčí dolů a mediálně.
Ruka se stáčí do pronace s lehkou
flexí prstů.
Slabost a ztráta pohybu
¾ Unilaterální pyramidální (UMN) leze na decusatio
(např. infarkt v capsula interna způsobuje slabost
protilehlé končetiny, tj. kontralaterální
hemiparézu.
¾ Je-li akutní a kompletní, slabost bude okamžitá a
vyjádřená (hemiplegie u kapsulárního infarktu)
¾ V případě pomalé progresivní leze (např. kortikální
gliom) dochází k postupné slabosti v
hemiparetických končetinách. Na horních
končetinách zůstanou flexory silnější než
extenzory, na dolních končetinách je tomu naopak.
¾ Na horních končetinách je slabší abdukce ramene a
extenze lokte, extenzory prstů a abduktory na
ruce jsou slabší než jejich antagonisté.
Slabost a ztráta pohybu
¾ Na dolních končetinác
Vloženo: 25.05.2011
Velikost: 731,45 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu APFY - Patologická fyziologie
Reference vyučujících předmětu APFY - Patologická fyziologie
Podobné materiály
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška4
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška5
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška6
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška7
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška9
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška11
- BZTV - Základy televizní techniky - Přednáška12
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 6
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška 7
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1A
- BASS - Analýza signálů a soustav - Přednáška1B
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 1
- BMA1 - Matematika 1 - Přednáška 11
- BMA3 - Matematika 3 - Přednáška 12
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 1
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 2
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 3
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 4
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 5
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 6
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 7
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 8
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 9
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - Přednáška 10
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška1
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 2
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 3
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 4
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 5
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6
- BFY1 - Fyzika 1 - přednáška 6b
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 1
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 2
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 3
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 4
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 5
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 6
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 7
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 8
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 9
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 10
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 11
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 12
- BESO - Elektronické součástky - přednáška 13
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-3 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-4 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-5 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-6 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-7 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-8 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-9 - přednáška
- APFY - Patologická fyziologie - BIOT2008-11 - přednáška
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 1
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 2
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 3
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 4
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 5
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 6
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 7
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 8
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 9
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 11
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 12
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 10
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 14
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 13
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 15
- AFY2 - Fyzika 2 - Přednáška 16
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- AMOL - Úvod do molekulární biologie a genetiky - Přednáška
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 1
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 2
- APRP - Základy první pomoci - přednáška 3
Copyright 2024 unium.cz