skripta M04

objektu je teba ešit
tak, aby akusticky exponované prostory byly pokud možno dispozin odlehlé
prostorm akusticky chránným. Dispoziní ešení, které akceptuje i akustické
hledisko, umožní asto uspoit další investiní náklady nebo pedejít neešitel-
ným situacím.
Neprzvunost je jedna ze základních vlastností konstrukce (stny, stropu,
atd.) propouštt zvuk v zeslabené míe. Neprzvunými konstrukcemi jsou
proto konstrukce , které akusticky oddlují rzné prostory, tzn. zprostedkují
penos zvukových vln s uritou ztrátou akustického výkonu.

Mezi konstrukce, pispívající k zajištní akustické pohody patí:
• konstrukní prvky (okna, dvee)
• konstrukní ásti (stropní a stnové konstrukce)
• prefabrikované systémy (obvodové nebo stešní plášt)
3.1.1 Požadavky na zvukovou izolaci
Zvuková izolace jako alternativní oznaení pro stav pasivní ochrany daného
prostedí proti hluku s používáním neprzvunosti jako základní vlastnosti
konstrukce,
SN 73 0532/2000 (ZMNA Z1/2005) Akustika - Ochrana proti
hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobk - Poža-
davky stanovuje požadavky na zvukovou izolaci:
• na zvukovou izolaci obvodových pláš

Tab. 3.1: Požadovaná zvuková izolace obvodového plášt
Zajištní akustické a zrakové pohody
- 27 (59) -
• mezi místnostmi v budovách

Tepelná technika · Modul 04
- 28 (59) -

Tab. 3.2: Požadovaná zvuková izolace mezi místnostmi v budovách
• na neprzvunost oken a dveí

Tab. 3.3: Tídy zvukové izolace oken
3.1.2 Neprzvunost a konstanty stavebních materiál
a výrobk
Neprzvunost konstrukcí záleží na konstantách stavebních materiál.
Z hlediska vzduchové neprzvunosti na:
• objemové hmotnosti r [kg.m-3];
• rychlosti šíení podélných zvukových vln v materiálu cL [m.s-1];
• dynamickém modulu pružnosti materiálu v tahu za ohybu Ed [Pa];
• ztrátovém initeli materiálu h [-].

Z hlediska kroejové neprzvunosti na:
• objemové hmotnosti materiálu výrobku r [kg.m-3];
• dynamické tuhosti výrobku s¢ [Pa.m-1];
Zajištní akustické a zrakové pohody
- 29 (59) -
• ztrátovém initeli materiálu výrobku h [-];
• stlaitelnosti materiálu výrobku K [%];
• pružnosti materiálu výrobku e [%].

Kritéria neprzvunosti stavebních konstrukcí:
• vážená stavební neprzvunost R¢w [dB] pro vzduchovou neprzvu-
nost.
• vážená normalizovaná hladina (akustického tlaku) kroejového zvuku
L¢n,w [dB] pro kroejovou neprzvunost.

3.1.3 Vzduchová neprzvunost dlících stn a píek
Zvukoizolaní vlastnosti konstrukcí zabudovaných ve stavebních objektech
jsou horší než vlastnosti stejných konstrukcí zjištných v akustické laboratoi
nebo výpotem. Z toho dvodu je nutné rozlišovat a oznait zjištné hodnoty
jako laboratorní vzduchová neprzvunost R [dB] nebo stavební vzducho-
vá neprzvunost R¢ [dB]. Píslušná veliina oznaená árkou (R¢) znaí hod-
noty penosu akustické energie se zahrnutím vedlejších cest.





Šíení akustické energie Vybuzení dlící Kmitání dlící stny
vzduchem konstrukce
Obr. 3.1: Možnosti šíení zvuku v místnostech

Požadavky na zvukovou izolaci dlících konstrukcí (tedy píek, stn i dveí
v tchto stnách) stanovuje
SN 73 0532/2000 (ZMNA Z1/2005) Akustika -
Ochrana proti hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních
výrobk - Požadavky. Jako kritérium pro hodnocení hluku v budovách byla pro
vzduchovou neprzvunost do praxe zavedena jednoíselná veliina vážená
stavební neprzvunost R¢w (dB), díve index vzduchové neprzvunosti.


SN 73 0532/2000 (ZMNA Z1/2005) stanovuje, že:
vážené jednoíselné hodnoty vzduchové neprzvunosti mezi místnostmi
v budovách nesmí být nižší než hodnoty stanovené:
• váženou stavební neprzvuností R´w, pro místnosti se spolenou celou
plochou píky (event. stny) nebo
• važenou laboratorní neprzvuností Rw, pro vnitní dvee;
A
a)
P Z
b)
P
A
c)
Tepelná technika · Modul 04
- 30 (59) -
• váženým normalizovanýn rozdílem hladin Dn,T,w , pro místnosti, které
nemají spolenou dlící konstrukci, tj. bezprostedn spolu nesousedí.

Mezi váženou stavební neprzvuností R¢w (dB) a váženou laboratorní nepr-
zvuností Rw (dB) platí vztah

R¢w = Rw – k
kde: k (dB) je korekce závislá na vedlejších cestách šíení zvuku.
Hodnoty korekce k se stanovují individuáln na základ klasifikace sta-
vebních materiál použitých pro konstrukci. Krom materiálu je teba pi
stanovení výše korekce k zohlednit i vliv kotvení stny do okolních kon-
strukcí a v neposlední ad i technologii provedení vetn provedení spár.
Všechny tyto aspekty lze oznait jako vliv zhoršení neprzvunosti kon-
strukce vedlejšími cestami.

Upozornní:
Je-li tedy vzduchová neprzvunost konstrukce vyjádena pouze váženou
hodnotou laboratorní neprzvunosti Rw, (vtšina výrobc uvádí hodnotu
laboratorní neprzvunosti Rw – bu získanou mením v laboratoi, nebo zís-
kanou výpotem), je nutno pro vyhodnocení dle
SN 73 0532/2000 (ZMNA
Z1/2005) urit hodnotu vážené stavební neprzvunosti R¢w a z této hodnoty
vycházet pi zpracování projektové dokumentace.

V tabulce 3.4 jsou uvedeny hodnoty zhoršení k pro stny a píky s rznými
kombinacemi ohraniujících konstrukcí dle [2]. Hodnoty vážené laboratorní
neprzvunosti Rw dlících i ohraniujících prvk jsou v této tabulce uvedeny
pouze orientaní.

Vážená laboratorní
neprzvunost Rw
píky
Ohraniující
konstrukce
Vážená laborator-
ní neprzvunost
Rw (dB) ohraniu-
jících konstrukcí
Korekce k pro výpoet
vážené stavební nepr-
zvunosti R´w = Rw - k
2 x stropní konstrukce
2x hmotná stna
48-60
48-60 1
2x stropní konstrukce
1x hmotná stna
1x píka
48-60
48-60
30-40

2
2x stropní konstrukce
1x hmotná stna
1x píka
48-60
48-60
40-50

1





Rw= 30-40 dB






2x stropní konstrukce
s podhledem (píka do
úrovn podhledu)
1x obvodová stna
1x píka

50-60
40-50
30-50


2-5

Zajištní akustické a zrakové pohody
- 31 (59) -
2 x stropní konstrukce
2x hmotná stna
48-60
48-60 4-5
2x stropní konstrukce
1x hmotná stna
1x píka
48-60
48-60
30-40

5-6
2x stropní konstrukce
1x hmotná stna
1x píka lehká
48-60
48-60
40-50

4-5




Lehká píka
Rw = 40-50 dB
2x stropní konstrukce
s podhledem (píka do
úrovn podhledu)
1x obvodová stna
1x píka

50-60
40-50
30-50


4-8
2 x stropní konstrukce
2x hmotná stna
48-60
48-60

6-7

Lehká píka
Rw = 50-60 dB 2x stropní konstrukce
1x hmotná stna
1x píka lehká
48-60
48-60
40-50

6-7
Tab.3.4: Zhoršení neprzvunosti píek vlivem penosu zvuku vedlejšími
cestami [2]
Jednou z možností, jak snížit hluk penesený do chránného prostoru, je zvýše-
ní neprzvunosti konstrukcí ohraniujících chránný prostor.
Lze tedy realizovat místo píek jednoduchých (jednovrstvých, vícevrstvých)
píky násobné (dvojité nebo kombinované - tj. jednoduché konstrukce s
akustickou pedstnou samostatn stojící nebo bodov kotvenou do jednoduché
stny).
P
íklad zlepšení stny akustickou p
edstnou
Jednovrstvá a vícevrstvá konstrukce
Stavební neprzvunost
20
30
40
50
60
70
80
1
0
0
1
2
5
1
6
0
2
0
0
2
5
0
3
1
5
4
0
0
5
0
0
6
3
0
8
0
0
1
0
0
0
1
2
5
0
1
6
0
0
2
0
0
0
2
5
0
0
3
1
5
0
Kmitoet f/Hz
N
e
p
r

z
v
u

n
o
s
t

R
'
/
d
B
Pvodní stna
Upravená stna
Smrná kivka

Obr.3.2 Neprzvunost pvodní a upravené stny

V další ásti jsou v tabulkách uvedeny píklady vybraných druh píek, které
jsou azeny podle materiálu. U každého vybraného typu píky i dlící stny
jsou krom rozmrových a hmotnostních parametr uvedeny také souinitel
Tepelná technika · Modul 04
- 32 (59) -
prostupu tepla píky U ve W/(m2. K) a vážená laboratorní neprzvunost Rw
(dB) pro zdivo vetn omítek a požární odolnost (min). Souinitel prostupu
tepla U je uvádn vtšinou pro zdivo bez omítek z toho dvodu, že v praxi je
možno použít rzné druhy omítek s odlišnými tepeln technickými parametry.
V pípad, že je uvedena hodnota U zdiva s omítkou, jedná se o hodnotu, vy-
cházející z namených parametr píky s použitím oboustranné obyejné
omítky.

Materiál, pev-
nost v tlaku,
tlouška píky
bez omítky

Plošná hmot-
nost zdiva
bez omítek
m´ (kg.m-2)
Souinitel pro-
stupu tepla
zdiva bez omí-
tek U
(W.m-2. K-1)
Vážená laboratorní
neprzvunost Rw
(dB) pro zdivo vetn
omítek
Požární odol-
nost
(min)
POROTHERM
11,5P+D;
P8,P10
115 mm

115


1,92

46
(plošná hmotnost
189 kg.m-2)


45
POROTHERM
6,5P+D; P15
65 mm



62/79
dle objem.
hmotnosti

2,78

41/43
(plošná hmotnost
136/153
kg.m-2)


15
POROTHERM
30 AKU ; P20
145 mm

235

2,17

48
(plošná hmotnost
305 kg.m-2)


90

POROTHERM
24 AKU; P20
115mm

200

2,44

47
(plošná hmotnost
270 kg.m-2)

60
Tab.3.5 Technické údaje píek POROTHERM
Materiál, pevnost
v tlaku, tlouška
píky bez omítky
Plošná hmot-
nost zdiva
bez omítek
m´ (kg.m-2)
Souinitel
prostupu tepla
zdiva bez
omítek U
(W.m-2. K-1)
Vážená laboratorní
neprzvunost Rw
(dB) pro zdivo
vetn omítek
Požární odol-
nost
(min)
Pín drované
cihly 2DF; P15
115mm

140

2,12

42
(plošná hmotnost
215kg.m-2)

60
Pín drované
cihly 1NF; P15
115mm

150



2,17


43
(plošná hmotnost
225kg.m-2)

60


Cihly voštinové
CV14; P15
140mm

190

1,93

45
(plošná hmotnost
265kg.m-2)

90
Zajištní akustické a zrakové pohody
- 33 (59) -
Cihly plné CP; P20
65 mm

125


2,94

42
(plošná hmotnost
190kg.m-2)

45
Cihly plné CP; P20
140 mm

275


2,27

49
(plošná hmotnost
330kg.m-2)

180

Cihla drovaná
metrická CDm;
P15. P20
115 mm

155

2,12
(zdivo vetn
omítek)

43
(plošná hmotnost
220 kg.m-2)

60
Cihly podéln
drované Cp D 2
65 mm

64



2,44
(zdivo vetn
omítek)

37
(plošná hmotnost
128 kg.m-2)

-
Cihly podéln
drované Cp D 2
140 mm

137

1,78
(zdivo vetn
omítek)

43
(plošná hmotnost
224 kg.m-2)


-
Dvojitá píka z
cihel plných CP;
190 mm

-
0,67
(zdivo vetn
omítek)

51
(plošná hmotnost
290 kg.m-2)

-
Dvojitá píka z
cihel podéln d-
rovaných Cp D2;
190 mm

-

0,63
(zdivo vetn
omítek)

49
(plošná hmotnost
220 kg.m-2)

-
Píka ze sklen-
ných tvárnic
(sklobetonová
píka)
68 mm

85
-
35

-

Jednoduchá píka
z píkovek Copilit
40 mm

18,5

-

27

15
Dvojitá píka
z píkovek Copilit
50 mm

37

-

33

15
Tab.4.6: Technické údaje zdných píek
Materiál,
pevnost
v tlaku,
tlouška
píky bez
omítky
Prmrná
objemová
hmotnost
r (kg.m-3)
Souinitel prostupu tepla
zdiva bez omítek U
(W.m-2. K-1)
Vážená laboratorní neprzvunost
Rw (dB) pro zdivo bez omítek

(pro zdivo vetn omítek
se uvedené hodnoty zvýší o 2dB)
P4-600
50 mm

550-600

1,79

36
P4-600
75 mm

550-600

1,47

36
Tepelná technika · Modul 04
- 34 (59) -
P3-550
100 mm

500-550


1,18

37
P3-550
115 mm

500-550


1,06

37
P3-550
150 mm

500-550


0,88

38
P3-550
175 mm

500-550


1,18

39
P3-550
200 mm

500-550


0,69

40
Tab.2.4 Píky z tvárnic YTONG


P
íklady použití p
íek z hlediska požadavk na vzduchovou neprzvunost
[10]:
• Mezibytová píka - požadovaná minimální hodnota vážené stavební ne-
przvunosti : R´w = 52 dB
Materiál - název
Plošná
hmotnost
m´ (kg.m-
2)
Souinitel
prostupu
tepla zdiva
bez omítek
U
(W.m-2. K-1)
Vážená laboratorní neprzvunost Rw (dB)
pro zdivo vetn omítek


POROTHERM
30 AKU ; P20
300 mm

500

1,47

57
(plošná hmotnost zdiva vetn omítek 575
kg.m-2)

POROTHERM
24 AKU; P20
240 mm

420

1,69

56
(plošná hmotnost zdiva vetn omítek 495
kg.m-2)

• Píka mezi obytnou místností vícepokojového bytu a ostatními míst-
nostmi - požadovaná minimální hodnota vážené stavební neprzvunosti :
R´w = 42 dB

Zajištní akustické a zrakové pohody
- 35 (59) -
Materiál, pev-
nost v tlaku,
tlouška píky
bez omítky

Plošná
hmot-
nost
zdiva
bez omí-
tek m´
(kg.m-2)
Souinitel
prostupu
tepla zdi-
va bez
omítek U
(W.m-2.
K-1)
Vážená laboratorní neprzvunost
Rw (dB) pro zdivo vetn omítek

POROTHERM
11,5P+D;
P8,P10
115 mm

115


1,92

46
(plošná hmotnost zdiva vetn omí-
tek 190 kg.m-2)

POROTHERM
30 AKU ; P20
145 mm

235

2,17

48
(plošná hmotnost zdiva vetn omí-
tek 305 kg.m-2)

POROTHERM
24 AKU; P20
115mm

200

2,44

47
(plošná hmotnost zdiva vetn omí-
tek 270 kg.m-2)
Cihly plné CP;
P20
140 mm

275


2,27

49
(plošná hmotnost zdiva vetn omí-
tek 330kg.m-2)

• Píka v hotelu mezi pokoji host- požadovaná minimální hodnota vážené
stavební neprzvunosti : R´w = 47 dB

Název, tlouška

Plošná hmotnost
m´ (kg.m-2)
Vážená laboratorní neprzvu-
nost Rw (dB)

Dvojitá píka Knauf – W112
tl. 100mm 49 50

• Píka mezi kanceláemi nebo pracovnami - požadovaná minimální hod-
nota vážené stavební neprzvunosti : R´w = 37 dB

Tepelná technika · Modul 04
- 36 (59) -
Materiál, pevnost
v tlaku, tlouška
píky bez omít-
ky

Plošná
hmotnost
zdiva bez
omítek
m´ (kg.m-2)
Souinitel pro-
stupu tepla
zdiva bez omí-
tek U
(W.m-2. K-1)
Vážená laboratorní neprzvunost Rw
(dB) pro zdivo bez omítek

YTONG, P3-550
200 mm

500-550


0,69

40

Zhodnocení zvukoizolaních schopností bžn používaných dlících staveb-
ních konstrukcí (závry z m
ení in situ):

Sádrokartonové konstrukce
• lehké konstrukní systémy - zhoršení vlivem boních penosových cest
o k (7 – 15) dB
• jsou závislé na správném návrhu a dokonalém provedení konstruk-
ních detail

Konstrukce z keramických zdících materiál
• tvarovky POROTHERM 30 P+D a 24 P+D – jsou nevhodné pro odd-
lení dvou byt, POROTHERM 30 AKU vykazují vyšší bezpenost ná-
vrhu
• v reálných podmínkách dochází u konstrukcí z tvarovek 30 P+D a 24
P+D k poklesu vlivem boních penosových cest o k( 3 – 10) dB
• dodatené úpravy sádrokartonovou pedstnou - nárst vážené nepr-
zvunosti o DR´w = (2 – 7) dB
• je nutné se vyvarovat nevhodnému vedení rozvod a prostup

Konstrukce z plynosilikátu
• jednoduché plynosilikátové konstrukce - nevhodné k oddlení dvou by-
t
• v pípad dodatených úprav stávající stny sádrokartonovou pedst-
nou - nárst vážené neprzvunosti o DR´w = 10 dB

3.1.4 Vzduchová neprzvunost obvodových pláš
Jak již bylo zmínno na zaátku, prvním krokem, vedoucím ke splnní akustic-
kých požadavk, je vhodné umístní objektu dle jeho pedpokládaného využití.
Pi zpracovávání projektové dokumentace je nutné (a dnes již vyžadované
píslušnými úady) zpracovat hlukovou studii ešené lokality.
Zajištní akustické a zrakové pohody
- 37 (59) -
Pro výpoet je nutné využít metod zajišujících dostatenou pesnost a bezpe-
nost návrhu, nejlépe, pokud je to možné, využít kombinaci mení a výpotu
(nap. na již stávající komunikaci provést mení hluku od dopravy se sítáním
dopravy a tímto výsledkem korigovat výpotový model).
Na základ tchto výsledk je nutné navrhnout neprzvunost obvodového
plášt a výplní otvor.

Vzduchová neprzvunost obvodových pláš musí vyhovovat minimálním
požadovaným hodnotám vážené neprzvunosti v závislosti na venkovním
hluku (2 m ped fasádou), vyjádením ekvivalentní hladinou akustického
tlaku LAeq,2m

Vzduchová neprzvunost oken
Jestliže plocha oken zaujímá vtší plochu než 50 % celkové plochy v místnosti,
je minimální požadavek na váženou neprzvunost okna Rw stanoven hodno-
tou, platící pro obvodový pláš.

Jestliže plocha oken zaujímá plochu 35 až 50 % celkové plochy v místnosti, je
minimální požadavek na váženou neprzvunost okna Rw stanoven hodnotou o
3 dB nižší, než pro obvodový pláš.

Pro okna, zaujímající menší plochu než 35 % celkové plochy v místnosti, je
minimální požadavek na váženou neprzvunost okna Rw stanoven hodnotou o
5 dB nižší, než pro obvodový pláš.

Obr.3.3 Píklady šíení hluku od dopravy v zástavb

3.1.5 Kroejová neprzvunost
Od horizontální dlící konstrukce, tzn. od konstrukce stropu s podlahou, píp. i
s podhledem, je krom vzduchové neprzvunosti požadováno, aby plnila
Tepelná technika · Modul 04
- 38 (59) -
také požadavky na kroejovou neprzvunost. Tzn. musí izolovat proti
hluku, zpsobeném chzí, údery a pády tles, posunováním nábytku atd.
Z hlediska vzduchové neprzvunosti vyhovují vzhledem k velké plošné
hmotnosti i nkteré stropní konstrukce bez podlahy. Útlum kroejového hluku
ale pouze nosné stropní konstrukce nezabezpeí, zde hraje rozhodující úlohu
podlaha.
Kroejová neprzvunost stavebních konstrukcí mezi místnostmi v budovách
musí vyhovovat maximálním požadovaným hodnotám, které jsou pro vnitní
stny, píky a stropy stanoveny pomocí jednoíselné veliiny- vážené norma-
lizované hladiny kroejového zvuku L´n,W (s vedlejšími cestami penosu )
(hladina akustického tlaku), Ln,W ( bez vedlejších cest penosu ). Dále je
v
SN 73 0532:2000 / Z1:2005 uveden také tzv, vážený normalizovaný rozdíl
hladin Dn,w= Lp1 - Lp2 - uvádí hodnoty pro neprzvunost místností, které spolu
bezprostedn nesousedí nebo mají spolenou pouze ást stny nebo stropu.
3.2 Zraková pohoda v místnostech
3.2.1 Otvorové výpln
Zrakovou pohodu v místnostech nám zajišují osvtlovací otvory (okenní otvo-
ry, stešní okna, svtlíky, píp. svtlovody), jimiž prostupuje do interiéru denní
svtlo. Tyto otvory nám mohou zajistit také proslunní místnosti (insolaci).
Na výpln otvor jsou ale z hlediska stavebn fyzikálního kladeny protichd-
né požadavky. Z hlediska minimalizování tepelných ztrát v zimním období
požadujeme, aby jejich velikost byla co nejmenší (i ta nejkvalitnjší okna jsou
nejslabším lánkem obvodového plášt. Z hlediska osvtlení a proslunní zase
je žádoucí, aby okna byla co nejvtší. Krom toho nám musí okna zajisti poža-
dovanou neprzvunost, a pokud není zajištno nucené vtrání, tak okna musí
zajistit potebnou výmnu vzduchu. I požadavek na tepelné zisky není zcela
jednoznaný. V zimním období jsou tepelné zisky vítané (sníží nám potebu
energie na vytápní), v letním období jsou asto nežádoucí (dochází
k pehívání místností).

Doporuení:
Velikost oken volte vždy v závislosti na orientaci ke svtovým stranám. Mimo-
ádnou pozornost vnujte návrhu stešních oken – velikost by mla odpovídat
požadavku na denní osvtlení jen s malou rezervou. Z hlediska rizika pehívá-
ní v letním období je nutné se zabývat zpsobem protislunení ochrany, zvlášt
tam, kde je místnost tvoena lehkými konstrukcemi.
V projektové dokumentaci je nutné pro jednotlivé výpln otvor uvádt roz-
hodující technické vlatnosti.
3.2.2 Navrhování a posuzování denního osvtlení místností
Vzhledem k tomu, že se svtelné pod