skripta M04

ymezená vnjším obvodem
svislých konstrukcí budovy

Poet nadzemních podlaží

Poet podzemních podlaží

Svtlá výška podlaží (m)

1 - 1889 a díve 6 –
1971 – 1980
2 – 1900 – 1919 7 –
1981 – 1990
3 – 1920 – 1945 8 –
1991 – 1995
4 – 1946 – 1960 9 –
1996 a pozdji
5 – 1961 – 1970
1 - 1889 a díve 6 –
1971 – 1980
2 – 1900 – 1919 7 –
1981 – 1990
3 – 1920 – 1945 8 –
1991 – 2000
4 – 1946 – 1960 9 –
2001 a pozdji
5 – 1961 – 1970

170,68

Energetická náronost budovy
- 15 (59) -


6.8


6.9




6.10





6.11








6.12

Užitková plocha (m2). Podlahová plocha
všech obytných místností v budov a všech
píslušejících prostor

AF (m2) – podlahová plocha místností vytáp-
ných na vnitní
teplotu rovnou nebo vyšší 15 °C

A (m2) – vnjší plocha konstrukcí ohraniující
vytápný prostor budovy. Zahrnuje všechny
konstrukce s podílem na tepelné ztrát, ale
nezahrnuje plochu architektonických prvk
menší než 10% z píslušné plochy konstrukce
(fasády).

V (m3) – obestavný objem budovy. Obesta-
vný prostor spodní, vrchní ásti budovy.
Nezahrnuje nevytápné prostory jako jsou
lodžie, balkony, skleníky, atiky, nevytápné
závtí a ve spodní ásti nevytápné prostory
domovního vybavení, nevyužité pdní prosto-
ry.

Materiál nosných konstrukcí








Druh stechy
2

0

1.NP-2,600; 2..NP-2,550


246,85



207,85




668,86


793,72





1 – cihly, tvárnice, bloky
2 – kámen
3 – stnové panely
4 – nepálené cihly
5 – kámen a cihly
6 – devo a kombinace
7 – jiné kombinace materi-
ál a ostatní

1 – plochá stecha
2 – šikmá stecha
s nevyužitým pdním
prostorem
3 – obydlené podkroví

6.13





6.14

6.15


6.16





6.17

Druh oken





Plocha plné ásti svislých obvodových
konstrukcí v m2

Plocha otvorových výplní (m2). Plocha
oken a zasklených ploch, vetn.

Plocha stechy (m2). Plocha ploché ste-
chy, plocha stropu v podstešním prostoru
u šikmé stechy s nevyužitým pdním pro-
storem, plocha šikmé a vodorovné ásti
stropu v obydleném podkroví.




1 – devná okna dvojitá
2 – devná okna zdvojená
3 – devná okna s izolaním
dvojsklem
4 – devná okna se temi skly
5 – kovová okna s izolaním
dvojsklem

245,567

52,00



210,00





Tepelná technika · Modul 04
- 16 (59) -
Plocha stropu (m2). Plocha stropu nad
nevytápným prostorem nebo podlahy na
terénu.
157,1
7 Napojení na sít technického vybavení
7.1




7.2




7.3



7.4
Vodovod




Kanalizace




Plyn



Pívod tepla
1 – vodovod v dom z veejné
sít
2 – vodovod domácí
3 – vodovod mimo dm
4 – bez vodovodu

1 – pípojka na kanalizaní sí
2 – domácí istika odpadních
vod
3 – žumpa, jímka
4 – bez kanalizace a jímky

1 – plyn z veejné sít
2 – plyn z domovního zásob-
níku
3 – bez plynu

1 – dálkové vytápní – pára
2 – dálkové vytápní – horká
voda
3 – dálkové vytápní – teplá
voda
4 – bez pívodu tepla
8 Zpsob vytápní a oh
evu teplé užitkové vody (TUV)
8.1







8.2





8.3
Pevládající zpsob vytápní







Energie pro vytápní





Teplá užitková voda
1 – napojení na dálkové vytá-
pní
2 – ústední se zdrojem mimo
budovu
3 – ústední se zdrojem v
budov
4 – etážové se zdrojem v by-
tech
5 – etážové se zdrojem mimo
byt
6 – lokální (pímotopy, kam-
na)
7 – jiný nebo kombinovaný
zpsob
1–erné uhlí 7 –
LTO a nafta
2–koks 8 –
zemní plyn
3–hndé uhlí a lignit 9 –
LPG
4-brikety 10 -
elektina
5–palivové díví 11-
obnovitelné zdroje
6 – TTO 12-
dálkové teplo

1 – zdroj mimo budovu
2 – centráln v budov
3 – elektrický ohíva v by-
Energetická náronost budovy
- 17 (59) -
tech
4 – plynový ohíva
5 – bez TUV
Po.. Parametry Údaje
9 Tepeln technické parametry budovy a jejich ástí
9.1



9.2


9.3


9.4


9.5



9.6




9.7



9.8



9.9
Uj (W.m-2.K-1) – souinitel prostupu tepla
plné ásti obvodových konstrukcí, stanovený
podle eských technických norem.

Uo (W.m-2.K-1) – souinitel prostupu tepla
oken, stanovený podle eských technických
norem.

Us (W.m-2.K-1) – souinitel prostupu tepla
stechy, stanovený podle eských technických
norem.

Un (W.m-2.K-1) – souinitel prostupu tepla
stropu nad nevytápným prostorem nebo
podlahy na terénu.

Uc (W.m-2.K-1) – prmrný souinitel prostu-
pu tepla hraniní plochy budovy, stanovený
podle eských technických norem.

Ev (kWh) – spoteba energie budovy pro
vytápní za otopné období bez uvažování
tepelných zisk, stanovená podle této vyhláš-
ky (pesnji podle eských technických no-
rem) za otopné období.

Evz (kWh) – tepelné zisky z vnitních zdroj
tepla, stanovené podle této vyhlášky (pesnji
podle eských technických norem) za otopné
období.

Ezs (kWh) – tepelné zisky ze sluneního záe-
ní, stanovené podle této vyhlášky (pesnji
podle eských technických norem) za otopné
období.

Er (kWh) – roní spoteba energie budovy,
stanovená podle této vyhlášky (pesnji podle
0,34
( 0,28 Porotherm 44 Si)


1,60


0,21


0,469


0,79
( 0,73 Porotherm 44 Si)


38 424
( 37 037 Porotherm 44 Si)




4 762



2 381


31 994
( 30 607 Porotherm 44 Si)




Tepelná technika · Modul 04
- 18 (59) -
eských technických norem) za otopné obdo-
bí.
10 Parametry vytápcího, chladícího a vzduchotechnického systému
10.1

10.2

10.3

10.4
Výkon zdroje tepla (výmníku) (W)

Úinnost (%) zdroje tepla a teplé užitkové
vody (TUV)

Poet zdrojových jednotek

Druh vytápní












1 – teplovodní s otopnými
tlesy
2 – teplovodní podlahové
3 - kombinované
4 – teplovzdušné centrální
5 – teplovzdušné místní
6 – jiný nebo kombinovaný
zpsob
10.5







Druh vtrání







1 – pirozen infiltrací
2 – odtahový ventilátor
3 – klimatizaní jednotky
4 – centrální vtrání bez
chlazení
5 – centrální vtrání
s chlazením
6 – teplovzdušné vtrání
7 – klimatizace
8 – jiné

10.6





Otopná tlesa



1 – desková
2 – lánková
3 - trubková
4 - jiná

10.7









0.8


Regulace









Zpsob mení dodávky energie


1 – ekvitermní se smšo-
váním vody
2 – termostatické ventily
3 – prostorový termostat
bez ízení programu
4 – prostorový termostat
s ízením programu
5 – distribuovaný systém
6 – bez regulace

1 – centrální v dom
2 – individuální v bytech
3 – jiný nebo kombinovaný
11 Mrné ukazatele
11.1


11.2

A/V (l/m) – geometrická charakteristika
budovy. Stanoví se jako podíl položek
6.8/6.10.

ev (kWh.m-3) – mrná spoteba tepelné ener-
gie na vytápní budovy za otopné období
vztažená na obestavný objem.

0,84


Porotherm 44P+D
40,31< evN = 42,58


Porotherm 44 Si
38,56< evN = 42,58
Energetická náronost budovy
- 19 (59) -
Závr:

Energetická náronost budovy
Výpotem a následným zpracováním energetického prkazu novostavby
rodinného domu lze konstatovat:

• mrná spoteba tepelné energie na vytápní budovy za otopné období je
v pípad použití tvárnic Porotherm 44P+D ev = 40,31 kWh.m-3
,v pípad použití tvárnic Porotherm 44 Si ev = 38,56 kWh.m-3,
• požadovaná hodnota dle pílohy . 1 Vyhlášky . 291/2001 Sb. je ev,N =
42,58 kWh.m-3,
• porovnání energetické náronosti budovy s požadovanou hodnotou
ev = 40,31 kWh.m-3 < ev,N = 42,58 kWh.m-3
pi použití Porotherm 44 P+D
ev = 38,56 kWh.m-3 < ev,N = 42,58 kWh.m-3
pi použití Porotherm 44 Si

tedy v obou pípadech je splnna podmínka ev < ev,N (kWh.m-3)

• stanovení stupn energetické náronosti
SEN = 95 %, pi použití tvárnic Porotherm 44 P+D
SEN = 90,5 %, pi použití tvárnic Porotherm 44 Si
což znamená, že v v obou pípadech je budova vyhovující.

Upozornní :
Prkaz byl zpracován ped rokem 2005. Do té doby se hodnotil dle
SN
730540-2:2002 tzv. STUPE ENERGETICKÉ NÁRO
NOSTI - SEN,
který byl ve Zmn 1 k
SN 730540-2 nahrazen a nyní se k hodnocení použí-
vá STUPE TEPELNÉ NÁRO
NOSTI - STN.

2.1.2.2 Postup dle
SN 73 0540
Stavebn energetické vlastnosti budovy podle
SN 73 0540-2:2002/Z1:2005
vyjadují vliv stavebního ešení na úsporu energie budovy na vytápní, pop.
na nízkou energetickou náronost budovy.
Hodnotí se doporuenými hodnotami souinitele prostupu tepla UN,rc, ve
W/(m2·K) a prmrným souinitelem prostupu tepla Uem, ve W/(m2·K), kon-
strukcí na systémové hranici (obálce) budovy.
Tepelná technika · Modul 04
- 20 (59) -
U novostaveb se prokazuje splnní stavebn energetických vlastností budovy
bu
splnním:
• normových doporuených hodnot souinitele prostupu tepla UN pro
všechny konstrukce na systémové hranici budovy v pípadech, kdy plo-
cha otvor nepekroí 15 % celkové podlahové plochy budovy; nebo
• normové požadované hodnoty prmrného souinitele prostupu tepla
Uem,N, tzn. splnním podmínky Uem  Uem,N.

Stejný požadavek, vztahující se na novostavby, je nutné splnit i pi zmnách a
opravách dokonených budov v pípad, že se zmna a oprava týká více než
25 % obvodového plášt od dokonení budovy nebo od posledního hodnocení
stavebn energetických vlastností budovy, nebo pi požadovaném zpracování
energetického auditu nebo energetického certifikátu budovy. Pi zmnách a
opravách dokonených budov je možné prokázat podle pedpisu o energetic-
kých auditech a energetických certifikátech, že splnní výše uvedených poža-
davk je technicky, enviromentáln nebo ekonomicky neproveditelné
s ohledem na životnost budovy a její provozní úely. V takovém pípad lze
pekroit požadované stavebn energetické vlastnosti budovy nejvýše tak, aby
prokazateln nedocházelo k poruchám a vadám pi užívání.
Prmrný souinitel prostupu tepla
Prmrný souinitel prostupu tepla Uem, ve W/(m2·K), se stanoví pro budovu
nebo její vytápnou zónu ze vztahu
Uem = AHT
kde HT je mrná ztráta prostupem tepla, ve W/K, stanovená pro
budovu nebo její vytápnou zónu podle H.2;
A celková plocha všech ochlazovaných konstrukcí ohraniujících
objem budovy nebo její vytápné zóny, v m2, poítaná na sys-
témové hranici budovy.

POZNÁMKA Systémovou hranicí budovy, nebo teplotní zóny budovy, tvoí
vnjší povrchy stn, nejnižších podlah a strop nebo stech, které oddlují po-
suzovaný vytápný prostor od vnjšího prostedí nebo od sousedních vytáp-
ných zón nebo od nevytápných prostor.

Mrná ztráta prostupem tepla HT, ve W/K, se stanoví ze vztahu:
HT =
(Aj . Uj . bj) + A . DUtbm

kde Aj je plocha j-té ochlazované konstrukce na systémové hranici
budovy, v m2;
A =
Aj plocha všech ochlazovaných konstrukcí na systémové hranici
budovy, v m2;
Uj souinitel prostupu tepla j-té konstrukce, ve W/(m2·K), vetn
vlivu tepelných most v této konstrukci;
Energetická náronost budovy
- 21 (59) -
DUtbm prmrný vliv tepelných vazeb mezi ochlazovanými konstruk-
cemi na systémové hranici budovy, ve W/(m2·K), který pro refe-
renní podmínky pro budovu s bžnými tepelnými vazbami me-
zi konstrukcemi
DUtbm = 0,1 W/(m2 K)
bj initel teplotní redukce j-té konstrukce, bezrozmrný, stanovený
podle
SN EN 12831.

Pro informování širší veejnosti o energetické náronosti budovy byl zaveden
stupe tepelné náronosti, oznaený STN a energetický štítek.
STN = 100 x Uem/ Uem,N (%)
Stupe STN je vyjáden procentuáln, k nmu je zavedeno písmenné a slovní
oznaení klasifikace náronosti budovy. Je-li STN 100 %, pak objekt spluje
požadavky normy
SN 73 0540-2:2002/Z1:2005 a je z hlediska tepelné náro-
nosti vyhovující nebo úsporný. Budovy se STN nad 100 % jsou nevyhovující.

STN (%) Klasifikace tepelné ná-
ronosti budov
Slovní vyjádení klasi-
fikace budovy
 40 A Mimoádn úsporná
 60 B Velmi úsporná
 80 C Úsporná

100 D Vyhovující
 120 E Nevyhovující
 150 F Výrazn nevyhovující
> 150 G Mimoádn nevyhovující
Tab.2.4: Klasifikace tepelné náronosti budov

a) Pro budovy s pevažující návrhovou vnitní teplotou qim = 20 °C
s pomrnou plochou prsvitných ploch v nadzemní ásti obvodového
plášt fw 0,50 se požadovaná hodnota prmrného souinitele prostu-
pu tepla Uem,N, ve W/(m2·K), stanoví z tabulky 2.5 v závislosti na fakto-
ru tvaru budovy A / V, v m2/m3.

Prmrný souinitel prostupu tepla Uem,N
[W/(m2·K)]
Faktor tvaru
budovy
A / V [m2/m3] Požadované hodnoty Pípustné hodnoty
 0,2 1,05 0,75
0,3 0,80 0,58
0,4 0,68 0,50
Tepelná technika · Modul 04
- 22 (59) -
0,5 0,60 0,45
0,6 0,55 0,42
0,7 0,51 0,39
0,8 0,49 0,38
0,9 0,47 0,36
 1,0 0,45 0,35
Mezilehlé hodnoty 0,30 +
A/V)(
15,0 0,25 +
A/V)(
10,0
Tab.2.5 Požadované a doporuené hodnoty prmrného souinitele prostupu
tepla Uem,N pro všechny obytné budovy a pro nebytové budovy s fw
0,50 a
pro pevažující návrhovou vnitní teplotu q im = 20°C

Poznámky
1 Prmrný souinitel prostupu tepla Uem, ve W/(m2·K), se stanoví podle

SN 73 0540-4 pro konstrukce na systémové hranici budovy.
2 Systémová hranice budovy a faktor tvaru budovy A/V jsou podle
SN EN
832,
SN EN ISO 13790 a
SN 73 0540-4.

Pro nebytové budovy s fw> 0,50 se za stejných podmínek pipouští požadované
hodnoty Uem,N,rq a doporuené hodnoty Uem,N,rc z následujících vztah:
Uem,N,rq = 0,35 + 0,20 / (A/V) Uem,N,cr = 0,30 + 0,15 / (A/V)

Pro ostatní budovy, na které se nevztahuje výše uvedené pedpoklady se poža-
dované, doporuené a pípustné hodnoty prmrného souinitele prostupu
tepla Uem,N, ve W/(m2·K), zaokrouhlené na setiny, stanoví pro ze vztahu:
Uem,N,rq = Uem,n,20 · e1 +
ie
35
qD
e1 je souinitel typu budovy, bezrozmrný
Uem,n,20 souinitel prostupu tepla dle tab.1.4
Dqie základní rozdíl teplot vnitního a vnjšího prostedí

Energetický štítek budovy
Protokol k energetickému štítku budovy a energetický štítek budovy se zpraco-
vávají zejména pro kolaudaci novostaveb a zmn staveb, které vyžadují sta-
vební povolení, energetické audity, úední jednání pi prodeji, investiní a ko-
merní úvahy.
Energetická náronost budovy
- 23 (59) -


PROTOKOL PRO ENERGETICKÝ ŠTÍTEK BUDOVY
(zpracovaný podle zvláštního p
edpisu1 a SN 73 0540)
Identifikaní údaje
Druh stavby
Adresa (místo, ulice,
íslo, PS)
Katastrální území a katastrální
íslo
Provozovatel, pop. budoucí provozovatel


,
.kat.

Vlastník nebo spole
enství vlastník, pop. stavebník
Adresa
Telefon / E-mail


/
Charakteristika budovy
Objem budovy V - vnjší objem vytápné zóny budovy, nezahrnuje lodžie, ímsy,
atiky a základy
291,6 m3
Celková plocha A - sou
et vnjších ploch ochlazovaných konstrukcí ohrani
ujících
objem budovy
291,6 m2
Faktor tvaru budovy A / V 1,0 m2/m3
Pevažující vnitní teplota v otopném období qim
Venkovní návrhová teplota v zimním období qe
20,0 °C
-15,0 °C
Charakteristika energeticky významných údaj ochlazovaných konstrukcí
Ochlazovaná konstrukce Plocha



Ai
[m2]
Sou
initel
(
initel)
prostupu tepla
Ui
(
k.lk +
k)
[W/(m2·K)]
Požadovaný
(doporu
ený)
sou
initel
prostupu tepla
UN
[W/(m2·K)]
initel
teplotní
redukce

bi
[-]
Mrná ztráta
konstrukce
prostupem tepla

HTi = Ai . Ui. bi
[W/K]
Stecha 81,0 0,25 0,24 (0,16) 1,00 20,3
Stna obvodová 116,6 0,32 0,38 (0,25) 1,00 37,3
Vnjší dvee 3,0 1,80 1,7 (1,2) 1,15 6,1
Okna 10,1 1,60 1,7 (1,2) 1,15 18,5
Podlaha 81,0 0,34 0,60 (0,40) 0,55 15,0
Tepelné mosty ( ) 25,2
( )
( )
( )
( )
celkem 291,6 122,5
Konstrukce splují požadavky na sou
initele prostupu tepla podle SN 73 0540-2.


1 Vyhláška MPO
. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ú
innosti užití energie pi spoteb tepla v budovách.

Tepelná technika · Modul 04
- 24 (59) -


Kontrolní otázky
K emu používáme energetický štítek?
Jak uríte prmrný souinitel prostupu tepla?
Zajištní akustické a zrakové pohody
- 25 (59) -
3 Zajištní akustické a zrakové pohody v
místnostech
Na zajištní akustické i zrakové pohody má vliv již umístní objektu v dané
lokalit - tzn. optimální situování objektu vzhledem k dopravním celkm a
jiným silným zdrojm zvuku i vzhledem k zastiujícím prvkm.
Na zajištní akustické i zrakové pohody má vliv již umístní objektu v dané
lokalit- tzn. optimální situování objektu vzhledem k dopravním celkm a ji-
ným silným zdrojm zvuku i vzhledem k zastiujícím prvkm.

• Pi vhodném umístní objektu omezíme množství zvuku, který se šíí
zvenku do budovy a zajistíme potebnou insolaci vetn požadovaného
initele denní osvtlenosti.
• Vhodným dispoziním a provozním ešením objektu omezíme nega-
tivní šíení zvuku v budov ( umístní výtahu, schodišt a jiných hlu-
ných prostor-nedávat vedle tchto prostor ložnice apod.)
• Dále je nutné zvolit vhodný stavební systém a pro jednotlivé stavební
konstrukce ( vetn výplových konstrukcí) zvolit vhodný materiál.
• Konstrukní detaily musí být správn navrženy (styky dlících kon-
strukcí, prostupy).

Ve stadiu projektování, tzn. navrhování budov, se jednotlivé parametry zjišují
teoretickým výpotem a porovnávají s požadovanými hodnotami.

Pi uvádní budov do trvalého užívání (kolaudaci) a nebo i v prbhu jejich
užívání (nap. na základ stížností) se jednotlivé parametry zjišují mením na
realizovaných budovách a porovnávají s požadovanými hodnotami.

Ti z vás, kteí budete pokraovat ve studiu v magisterském studijním progra-
mu, se budou mít možnost blíže seznámit s touto problematikou v navazujících
pedmtech. Ostatní si bu
doplní potebné znalosti samostudiem, pípadn na
semináích v CŽV. Další možností je v pípad poteby se obrátit na specialistu
v oblasti akustiky nebo denního osvtlení. V tomto modulu jsou uvedeny pouze
základní principy.

3.1 Akustická pohoda
Dnešní doba, vyznaující se neustálým vývojem lidské civilizace, pichází
s velkým množstvím nových zdroj hluku, které vytváejí její charakteristickou
kulisu. V dsledku toho neustále rostou požadavky na zabezpeení akustické
pohody ve stavbách bytových, obanských i prmyslových. Aby bylo možné
Tepelná technika · Modul 04
- 26 (59) -
tuto akustickou pohodu uživatelm zabezpeit, musí být problematika škodli-
vého zvuku ešena komplexn již v ranném stádiu projektování stavby.

Prvním krokem, vedoucím ke splnní akustických požadavk, je vhodné umís-
tní objektu dle jeho pedpokládaného využití. Koncept